DIVA: hlad brzo po velkém jídle se může objevovat i jako signál tlustého střeva "chci energii na trávení, jede toho sem hodně, potřebuju krvinky a kyslík" a krvinky běhají jenom na cukr v krvi, který se půlhodinu až hodinu po kachně s knedlíkem možná ještě nedostavil.
Zmenšit hlavní jídlo (pokud je velké), odmastit ho a zajíst ho trochou ovoce = asi hrst (ne banán) nebo i malou porcí kompotu, výjmenčně dvě deci slakdého nápoje.

CHIMERA: vzhledem k tomu, že chodím spát cca mezi 2.-3. hodinou, přičemž většinu z toho večerního času pracuju, bych v podstatě dvě třetiny svého bdělého (a mozkově velmi aktivního) stavu strávila hladověním. Fakt strašně zdravé, už se vidím, jak mi to prospívá.

MARKYSHA: napadá mě jedna možnost, kterou doporučuje i Cajthamlová. Jíst podle hodin. Zmatené tělo hladovkáře dostane každé 3-4 hodiny (stejný čas každý den) něco a s tím jídlem dostane i informaci "hele, jedenáct hodin, svačina přišla", za pár týdnů pochopí, že v jedenáct svačina přijde a nemusí syslit od snídaně.

Obnáší to i více méně pravidelný režim spánku, vstávání a doby oběda, ta jídla by měla být v určitou hodinu podobná (11 svačina, 14 vždy oběd a ne malá svačina) a měla by obsahovat všechno - sacharidy (složité a z jednoduchých ovoce), bílkoviny, tuky, k večeru snížit sacharidy.

Příjem nesnižuj, opravdu ne. Krokoměr ti ukázal, že se fakt hýbeš i běžně plus ten sport. Zkus 8000 kJ nebo si nech změřit : bazál+odhad výdeje = potřeba za den a to sníž o 10-15% (někde psal snad Magumi, že větší podstav je stres a stres = ukládání).

Nešlo by se předzásobit na případnou nemoc nějakýma kompletníma živinama v prášku (nejen proteiňák) a držet i v nemoci pokud možno čas jídla - malý koktejl? Jeden druh se jmenuje Mana a bude jich víc.

CHIMERA: to je podle mě přesně ten úkaz, který způsobuje nějaká psychická nemoc. tvoje tělo doopravdy nemá hlad hodinu po těžkém jídle, v tvojí hlavě je to někde vyzkratované. chybí ti něco docela jiného než živiny, akorát ti to špatně sepne a dostaneš tuhle chybovou hlášku

MADIETTA: Jasné, že ano. :) mám normálne BMI (22) a na jedlo myslím veľmi často. Odkedy nemám 20 rokov a nemôžem zjesť čokoľvek a vypiť k tomu 4 pivá bez priberania, tak som si v hlave rozdelila jedlá na priberacie, nepriberacie a nezdravé. S tým, že nepriberacích sa je neobmedzene a priberacích v malom množstve. Priberacie sú napríklad maslo, džusy, dezerty, doma pečené koláče, syry, alkohol. Nepriberacie ovocie, zelenina, biely jogurt, libové maso, rozumné prílohy, bylinný čaj, voda... Nezdravé typu hranolky, sladené nápoje, pražené solené orechy (ach), kindermilkaoriončokolády, chipsy nejem. Viem, že je to niekedy nelogické rozdelenie, ale tak nejak to funguje. Ak mám chuť na niečo priberacie, tak si toho dám fakt málo. Napríklad si objednám v reštaurácii dortík z mascarpone, zjem z neho polovicu a zvyšok rozdám. Aj keď by som ho zvládla celý. Známi sa spýtajú, či to naozaj nebudem a keď poviem nie, tak sa do toho pustia ako osy. Keď človek hľadá, dá sa nájsť i zdravšia varianta obľúbeného nezdravého jedla. Mám rada zmrzlinu? Angelato robí výborné sorbety. Jeden kopček stačí, netreba dva a radšej do kelímku, pretože ten kornút je maslová kalorická bomba. A keď som po cvičení, tak si ten kornút dám.
Do toho sa snažím sa netlačiť do dojedania zbytočne veľkých porcií. Buď si to nechám zabaliť, alebo to nejaký chlap doje, alebo to tam proste nechám. V Česku sú tie porcie v reštauráciách fakt obrovské.
Dôležité je nenudiť sa - keď sa nudím, tak vymýšľam, čo by som jedla a väčšinou to i zjem potom. Vypekám, vyváram... Čím viac práce mám, tým viac "food as fuel" fungujem. Hormóny šťastia z dobrého jedla sa vylučujú i po iných aktivitách (sex, šport, radosť z dosiahnutého cieľa). Čím menej mám tých iných, tým viac sa to dá vynahradiť jedlom.
Nie je to nemocné :), niekto rád hrá šachy, niekto rád je. Blbé je, že u toho jedla ak človek nemá supergenetickú výbavu, tak sa treba hlídat. Naozaj kvalitné "foodie" jedlo nemusí byť priberacie.

CHIMERA: nebyl já v podstatě večeřím v půl sedmý a pak si dávám ten salát, tak si to holt sním ještě na hřišti a salát si dám k večeři.

MADIETTA: já teda za nás hubený sám za sebe, musim prohlásit že se těšim na každý jídlo dne...klasicky třeba v práci na oběd. To se těšim že bych se víc ani těšit nemohl a myslim na to už tak dvě hodky předem:DD

Dokonce si pamatuju že když sem držel poměrně tvrdý vlny, tak sem se prakticky od dojezení (ledovýho salátu s vaječným bílkem:)) jednoho jídla, ihned těšil na další:)) (protože žaludek si myslel že si z něj jen dělám prdel).

Takže pokud by to tvrzení bylo postavený tak, že hubený lidi mají pohodu, protože nemaj chutě a nětěší se na jídlo tak...bych autorovi toho výroku záviděl:))

CHIMERA: Zkoušelas proteiny? Ty mi na ty setrvalé pocity hladu dost fungujou, zrovna si jdu namíchat koktejl.