GAARQ: Presne k tomuto jsem psal prispevek v jinem topicu .... Chtelo by to ceske VS radikalne prorezat, vyhazet spoustu neklvalitnich lidi a spoustu "oboru", predevsim magisterskych, proste zrusit. A v oborech, ktere nemaji vedecke vysledky ani potencial proste doktorske studium zrusit ...

IVANA_ANAVI: "Letajici" profesori jsou bohuzel prohnilost, ktera se casto zneuziva i na VS v CR. Casto obory garantuje nekdo, kdo se na dane skole neukaze jak je rok dlouhy.

Otazka pop science a pop oboru je sice taky problem, ale pokud se s takovym modelem skola ufinancuje, tak se to tezko zmeni :(

NIZBORSKY: Kdyz se bavime o tom, ze studovat na VS jen kvuli papiru a vylezt skolu bez znalosti je spatne a student si tim jen ublizuje, tak u Ph.D. to plati stonasobne. Skoncit Ph.D. bez vysledku znamena vyslovene ztracenych tech jak rikas 4-8 let, protoze pri prijimacim pohovoru na nejakou dobrou post doc pozici se titul bere jako samozrejmost a kazdeho zajimaji vysledku ... No a co pak, je mozne vubec zazalovat vlastni skolu, ze nekomu svym neodbornym vedenim resp kaslanim na doktorandy znicili jejich vedeckou karieru? :(

NIZBORSKY: jistě, jediná možnost, jak změnit politický systém, je změnit myšlení lidí. podle planckova zákona změny paradigmatu je nejlépe počkat až staré generace vymřou a k moci se dostanou ty nové. peníze se za pitominy vyhazují proto, že existují schopní lidé, kteří umí manipulovat veřejným míněním a politiky. betonová lobby, zemědělská lobby atp. tak to končí, když (pseudo)koncepci určují (špatní) politici. ceitec a já nevím jaké megapitominy jen přelévají veřejné prostředky do kapes těch správných lidí. viděl jsem to u nás, při stavě kampusu. daňový poplatník není modla, která ví všechno lépe a jasně, takovou modlou ani není tzv. expert. musí tu být kompromis. daňový poplatník nás rád vrátí do dob buřtsociálizmu, "expert" zase chce vše především pro svůj obor.

proto si osobně pořád myslím, že poskytovatelé peněz by měli hodnotit jen kvalitu projektu (zajištění personální, metodologická přiměřenost a znalost úskalí), ne jeho zaměření, jako záruku neutrality. o tom, co bude přínosné na úrovní základního výzkumu, není možné dopředu nic říct. kdyby bylo, ten výzkum by se nemusel dělat ;) jinak to končí jako v dnešní realitě psaním grantů na již hotové věci. to by byla lepší taktika, ke které se odhodlávají na západě, dávat peníze na týmy, ne na projekty, a nechat je dělat to nejlepší, co umí. jistě, nepodporoval bych výzkum tam, kde je metodologicky pochybný (vliv rotace nebeských těles na individuální osudy lidí), ale jak jinak poznáš, že něco je slepá ulička, dokud do ní nevkročíš, tj. předpoklady jsou relevantní? jako vědec sám musíš vědět, že hlavní význam vědy spočívá v odpovědi "tudy ne", odpovědi "tudy by to šlo" jsou jen třešničky na dortu. ale to už jsme na metodologické úrovni, byť od ní se úroveň vzdělání a financování musí odvíjet.

akreditační komise má dobrý systém zpravodajů, kteří mají za úkol připravovat podklady pro rozhodování. co jí chybí jsou skutečné kontrolní mechanizmy, pouhá re-akreditace není řešení. jak je možné, že ti stejní lidé, co neumí přednášet nebo přednáší fundamentální redundance, vůbec přednáší? sám říkáš, že je tam začarovaný kruh vzájemně na sobě závislých lidí. takže to bude chtít asi nástroj zvenčí. proč na tom povinném stupni školství jsou inspektoráty a na VŠ ne? jenom abychom se neuráželi, že si někdo dovolí hodnotit naši práci?

SOPTIK: Myslím že jak kdo. Viděla jsem nějaká uznávaná jména na seznamech vyučujících na soukromých školách, nicméně zároveň neopustili svoji předchozí instituci, takže vznikl problém "létajících" profesorů.

Potom je taky otázka, co je to "profesor ze špičkové univerzity". Třeba teďka v Británii vznikla nová univerzita (New College of the Humanities), která se chlubí významnými jmény z ještě významnějších univerzit, ale spíš jde podle jistých pozorovatelů o "pop science" než o někoho, kdo by výrazně přispěl k rozvoji oboru.

SOPTIK: U nasi oborove rady to byla nutna a zaroven postacujici podminka. Oponenti Cesi - formalita. Ono ale nejaka tvrda selekce u obhajoby, kdyz na Tebe skola 4-8 let kasle by take nebyla zcela vhodna.

NIZBORSKY: AD PhD studium: Pockej, vzdyt ty podminky poctu impaktovanych publikaci jsou preci nutna podminka, nikoli postacujici ne? Prace preci musi krome publikaci mit i nejaky realny vystup, nejlepe v ramci velkeho projektu, plus nejakou inovaci, kterou musi pousoudit kvalitni oponent, atd ... (ja treba musel mit za oponenta profesora z jedne z vybranych top univerzit v EU, ktery je navic spicka ve svem obor, napr. editor vyznamneho casopisu atd) ...

GAARQ: AD kdo rozhoduje nad cim badat: Kazda VS by mela mit nejaky dlouhodoby zamer a strategicke cile ve vede, ktere by reflektovaly dve veci: 1. state of the art ve svete (napr. flagship projekty EU), 2. schopnosti pracovniku a moznosti pracovist.

NIZBORSKY: Asi takhle, kdybych chtel zalozit soukromou VS v CR, tak bych zacal tim, ze bych shanel profesory ze spickovych univerzit na svete nebo aspon v EU. Z vysokeho skolneho by se pak platily vysoke platy techto profiku. Nejvetsi problem tohoto planu je v tom, ze dobry profesor z dobre skoly do nove soukrome noname skoly proste nepujde :(

GAARQ:

Bude to urcovat ten, kdo to plati. Takze politicka reprezentace, ktera spravuje nas stat. Vlada/parlament a jimi poverene organy. Neni to idealni, ale nekdo to rozhodnuti udelat musi. Nebo by snad bylo lepsi, kdyby o tom nerozhodl NIKDO a vlastne to pak tak nejak samovolne, v podstate nahodne, vyplynulo? V takovem pripade by bylo mene lobovani, nepruhlednych machinacich a zakulisnich dohod, nez kdyby o tom jasne a s plnou odpovednosti rozhodli politici? Podivejme se, jak se ted vyhazuji penize za Biocev a ja nevim za co vsechno, protoze neexistuje zadna koncepce vedni politiky.

Parametry by mohly zaviset na rozdeleni v minulych letech, na zhodnoceni obecne kvality onoho oboru v mezinarodnim srovnani, ale i treba na tom, za jak potrebne bude vlada (= zastoupeni lidi, kteri to zaplati) konkretni obory povazovat. Ale to uz neni zasadni.

Nase demokracie nefunguje idealne, dokonce nekdo muze rict, ze spatne. Ale jedina cesta, jak to zlepsit je, aby se zmenilo mysleni politiku a mysleni volicu. I v tom smyslu, aby obe skupiny prijali vetsi zodpovednost. Nevidim cestu v tom, aby se reklo "vlada je nekompetentni", pojdme ty statni penize utratit bez tech, co o nich maji mandat rozhodovat.

Kdyby si vetsina lidi v CR odhlasovala v nejakem hypotetickem referendu, ze stat nema vubec platit zakladni vyzkum, tak se to tak proste udela. Muzeme s tim nesouhlasit, ale jedine, co muzeme v demokraticke zemi delat je presvedcit lidi, aby hlasovali jinak. A to je spravne. Jsou to prece jejich penize. Ja si napr. myslim, ze stat by "vyzkum" v nekterych oborech nemel podporovat vubec nebo omezene. To je prece legitimni nazor obcana, ktery plati dane. Pokud by si to myslela vetsina lidi (nebo vetsinou zvolena vlada), tak by se ty obory proste financovat nemely. Proc by ano? Na zaklade jakeho prava? Na zaklade prava vedce na to, aby mu stat poslal penize na jeho pseudovyzkumy?

Akreditacni komise, aniz bych se ji chtel zastavat, nemuze detailne hodnotit naplne prednasek vsech oboru v CR. Samozrejme, ze ma cast zodpovednosti, ale ona jen dava/nedava akreditaci. Kdyby byla prisnejsi, tak sebere akreditaci polovine skol, ale to by nic nevyresilo. Ty skoly samotne maji mnohem vetsi zodpovednost za podobu studijnich oboru a programu nez akreditacni komise. A system na vysoke skole by mel byt takovy (jako kazde jine instituci), ze za podrizene zodpovidaji nadrizeni. Bohuzel dnes je to tak (na VS i v akademii ved), ze se sice formalne podrizeni zodpovidaji nadrizenym, ale ten nejvyse postaveny se zase zodpovida podrizenym. Coz je zacarovany kruh. Jakmile se totiz v systemu naakumuluji lide, kteri maji, rekneme, sklony k selhavani, tak neexistuje mechanismus, jak veci navratit do zadouciho stavu. Ja nerikam, ze soucasny system nemuze teoreticky fungovat. Muze a urcite by se nasly mista, kde takto funguje. Problem je v tom, ze jakmile se ta situace pokazi, tak zustane pokazena, protoze ji nema kdo zachranit.

NIZBORSKY: konečně se dostáváme k meritu věci ;)

kvóty vládních grantových agentur na obory - kdo je bude určovat a na základě jakých parametrů? když to bude expert, musí být z oboru a bude hájit své profesní zájmy. když to bude politik, bude to buď vliv lobby nebo, nedejž bohové, jeho vlastního úsudku. a dostáváme se k morku problému - bude to dělat člověk a ten nikdy nebude nezávislý.

co se týče výuky. to, co popisuješ je opět selhání lidské, ne systému. čistě teoreticky, akreditační komise by překryvům měla zabránit. ale jsou v ní lidé a ti selhávají.

btw, v roce 1996 jsem získal stipendium monbukagakusho a nebýt jednoho pitomce na ministerstvu vesele bych se pásl na chobotnicích v ósace. podmínkou pro získání phd na osaka technical college byly 3 články na tématu práce. nic víc, ale také nic míň.

dobrý systém je fajn, jen když ho futruješ dobrýma lidma. jinak je na pytel. v našich podmínkách není legislativa schopna přijít ani s dobrým systémem.

vedeme tu navýsost zajímavou, ale tzv. akademickou, debatu. kde jsou peníze, tam jsou, jak to říct slušně, lidé, co za ně chtějí odvést méně než povinné minimum ;)

GAARQ:
Ja teda nevim presne, jak to dela GACR, ale jestli nema kvoty na jednotlive obory, tak to dela blbe. Vzdyt prece nemuzes porovnavat kvalitu projektu v oboru sociologie a kvalitu projektu v oboru teoreticka fyzika. To byl prave ten nejvetsi nesmysl "kafemlejnku", ze se snazil porovnat vsechny obory dohromady a tim se zbavit veskere politicke odpovednosti. Ja nemyslim, ze by nekdo urcoval, jestli mas studovat protein A nebo protein B, ale ramcove oborove urceni proste byt musi z toho duvodu, ze projekty z naprosto ruznych oboru nelze porovnat.

Vlada by mela jasne rict - na biomedicinsky vyzkum dame tolik penez, na sociologicky vyzkum tolik penez, na materialovy vyzkum tolik atp. (+ nejakou rezervu na pufrovani). A ty penize treba na biomedicinsky vyzkum by pak vlada castecne rozdelila mezi prislusne fakulty a neuniverzitni ustavy a cast dala GACRu na grantove financovani (uplne nejlepsi by bylo, kdyby tu vzniklo nejake NIH nebo MRC a rozpustila se akademie ved, to ceske NIH by pak institucionalne financovalo biomedicinske ustavy a zaroven udelovalo granty).

No a na zaklade ceho by se melo rozhodnout? Na zaklade toho, co se urci jako prioritni oblast, v jakych oborech jsme dobri na mezinarodni urovni atp. Jsou to prece penize vsech vybrane na danich, tak by o jejich ramcovem urceni mela rozhodnout demokraticky zvolena reprezentace a ne nejaka cerna skrinka.

Tu poznamku o zitrku moc nechapu. Takze by bylo nejlepsi studovat uplne nahodile veci, kdyz o zitrku nikdo nic nevi?

Ohledne vyuky je mozna hacek v tom "neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality". Podle mych zkusenosti je akademicke prostredi jedna velka politika: znamosti, konflikty, ucelova spojenectvi a politicke handly. A lenost. Co si ze svych studii pamatuji, tak nektere prednasky se tak prekryvaly, ze v podstate nekolik povinnych kurzu bylo ze 100% redundantnich s ostatnimi povinnymi kurzy. O volitelnych ani nemluvim. To bylo kvuli tomu, ze si kazdy prednasel, co chtel. Spousta dalsich kurzu byla prednasena tak, ze slovo "neprofesionalita" je opravdu velkym eufemismem. A PhD studium ve stylu: mas 3 impaktovane publikace = mas PhD, nemas 3 publikace = nemas PhD byl uplny vysmech. Ja jsem napr. delal PhD na externim pracovisti a skola u me fungovala jen jako preposilac stipendia (s tim, ze jim urcite nemala casta zustala za nehty). To uz clovek muze rovnou poslat separaty na MSMT a obratem ziskat diplom a nepotrebuje platit darmozrouty v oborovych radach.


Ano, i dnes garanti, oborova rada atp. urcuji jake predmety budou tvorit curriculum. A jak muze nekdo slozit studijni program bez toho, aby bylo alespon ramcove (na urovni syllabu) jasne, co je naplni toho ktereho kurzu? Je to omezeni svobody vyuky? Ja si jen myslim, ze by se jinym zpusobem melo volit kolegium rektora/dekana a tim padem i slozeni oborovych, vedeckych rad a mista vedoucich kateder. Pravomoci a svobody spjate s konkretnimi funkcemi mohou byt v podstate nedotceny.

SOPTIK:
IVANA_ANAVI:

Slysel jsem to napriklad o Skoda Auto vysoka skola ve srovnani s VSE. Udajne relativne dobry byl sveho casu Bankovni institut, ktery se teda ale nedavno zcela zdiskreditoval.

Jasne, ze vetsina soukromych skol, je brak. Ale zkuste si predstavit, ze byste si chteli vytvorit kvalitni soukromou skolu (treba protoze chcete zajistit kvalitni program a na politickou karieru v soucasnych verejnych skolach nemate zaludek)v nasi zemi. Skolne na verejnych skolach podle me muze v tomhle trochu psychologicky zapusobit. Protoze by si pak lidi nerekli:"on je tak blbej, protoze za studium na VS musi platit." Muzete se mnou nesouhlasit, ostatne zadna tvrda data ohledne toho nemam, ale alespon snad chapete, co chci rict.

NIZBORSKY: napadá mě otázka, kdo a na základě čeho na oné politické nejvyšší úrovni rozhodne, nad čím bádat? dnes to dělají u nás převážně vládní grantové agentury; soukromé tu, žel, nemáme. je třeba to nějak měnit? a přesto tenhle systém splňuje tu širší definici svobody bádání, nikdo mi nemůže nakázat, co mám studovat. jestli by ovšem grantové agentury měly projekty soudit ne podle kvality zpracování projektu, ale podle námětu projektu, tak to bych považoval za narušení svobody bádání. a za hloupost, neb o zítřku předem nikdo nic neví a plánování vědeckých výsledků, alespoň na bázi základního výzkumu, je stavění koček do řady.

totéž se týká výuky. veškerá výuka je garantovaná vládním úřadem (akreditační komise) a jí schválenými osobami garantů programu, jeho oborů a jejich předmětů. ti musí dosáhnout určité akademické hodnosti (docent), jíž by neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality (to se týká onoho přednášení o dějinách R-U v rámci předmětu demografie japonska). zavést si dnes docent může libovolný předmět, schválí-li jej vědecká rada jeho pracoviště do rámce jejich studijních programů. je třeba na tom něco měnit? má přímo vědecká rada nebo někdo jiný určovat ty budeš učit to a ty nebudeš učit toto? to je možné tak u asistentů, kteří mají právo učit áčkové předměty, ale ne vytvářet.

NIZBORSKY:
SOPTIK: Podepisuju se pod Soptíka. Pokud jsou nějaké soukromé školy srovnatelné s veřejnými, tak možná jedině s těmi, které nemají moc dobrou pověst (povětšinou ty regionální, např. UPCE, Jihlava...). Pořád ale stejně nechápu, v čem by školné změnilo situaci, protože tituly by se nad podřadných školách dál vydávaly za blbosti, zatímco na jiných by se sice taky platilo, ale mělo by to stále vyšší úroveň.

Je to třeba vidět na soukromých středních školách v ČR - taky jich existuje procento, které mají úroveň, a další procento, na které by soudný jedinec nešel ani omylem. Ty kvalitní soukromé SŠ zaplnily poptávku, na kterou do té doby neexistovala nabídka. Mám pocit, že u spousty VŠ (veřejných i soukromých) je to pouhopouhé rozsévání institucí po republice, aniž by si někdo zjišťoval důsledky, takže ty školy potom nemají úroveň. Peníze v tom podle mě moc roli nehrají.

NIZBORSKY: Mohl bys prosim uvest nejake konkretni priklady vysokych skol a oboru, ktere jsou podle tebe soukrome a kvalitou srovnatelne s dobrymi verejnymi VS (a jake verejne do toho srovnani davas)? Docela by me to zajimalo, protoze ja mam zkusenosti spis opacne ...

IVANA_ANAVI:

Prave. Dnes existuje povedomi soukroma skola = podradna kvalita. Pritom, podle mych informacich, jsou nektere (!) soukrome skoly kvalitou srovnatelne s verejnymi VS (samozrejme jen v urcitych "nizkonakladovych" oborech). Kazdy, kdo by si chtel zalozit kvalitni soukromou skolu, tak ma problem. Kvuli tomu, ze by nutne musel vybirat skolne, by si tuto skolu potencialni studenti zaradili do skupiny "nekvalitnich skol, kde si clovek koupi titul". Teprve, kdyz by se na verejnych skolach platilo nenulove skolne/zapisne, situace by se mohla zmenit. A elitni vysoke skoly jsou prave tim, co v nasi VS soustave chybi jako sul. Kdyz se o jejich existenci nepostara stat, tak neverejny sektor je posledni nadeji.

GAARQ:

Ok, nasel jsem si chvilku konecne odpovedet. Ja chapu akademicke svobody v mnohem uzsim vymezeni.

Svobodu badatelskou si predstavuju tak, ze akademik a jen on ma plnou zodpovednost nad svymi vedeckymi vystupy. Ze za nim nemuze chlebodarce prijit a rict: "Hele, Lado, napis do ty svy publikace, ze Japonci maji maly penisy" nebo "koureni nezpusobuje rakovinu" nebo "marxismus-leninismus je efektivnejsi nez trzni hospodarstvi" atp. Tuto svobodu nechapu tak, ze ten, kdo dava penize by nemel rozhodovat jakym smerem se vyzkum bude ubirat a, co se bude studovat. Myslim naopak, ze by melo byt politicke rozhodnuti na nejvyssi urovni (tj. zadny kafemlejnek), na jakou oblast vyzkumu se da kolik penez (biomedicina, fyzika, IT, sociologie atp.). I na nizsi urovni by napr. jednotlive univerzity a fakulty mely rozhodovat, jaky vyzkum bude podporovan. Deje se to i nyni napr. prostrednictvim grantu a vyberovych rizeni na "nezavisle pozice" snad vsude svete.

Stejne tak svobodu vyuky beru, ze nikdo direktivne nenaridi pedagogovi "Hele Franto, rekni tem studentum, ze Japonci maji maly penisy." atp. Ale nechapu ji tak, ze v ramci predmetu Demografie Japonska si prednasejici bude svobodne prednaset o dejinach Rakouska-Uherska. A myslim, ze o tom, jake predmety budou v ramci daneho oboru vyucovany by mel rozhodovat garant/katedra/fakulta/univerzita a schvalovat akreditacni komise. Coz se take deje.

Tyto dve svobody muzeme chapat v nejakem sirokem vyznamu, ale v tom pripade jsou jiz ted potlacovany. Nebo je muzeme chapat tak, jak jsem je vymezil ja, v tom pripade, ale nevidim jejich ohrozeni. Absolutni pravo na samospravu neuznavam, jak je jiz patrno z mych predchozich vyjadreni. Ovsem jeho omezeni nepovazuji za konfliktni s ostatnimi akademickymi svobodami tak, jak jsem je nastinil.

GAARQ: Treba uplne stejne to navrhoval NERV, pokud si dobre vzpominam.

IVANA_ANAVI: míním dobu profesní přípravy ;)

GAARQ: "Vědci trvá tak osm let, než začne být jakkoliv použitelný" - jak to myslíš? Než od začátku hypotézy k něčemu dospěje?

Jenomže i když je výsledek nejistý, nikdo jiný nám nám na principy zabránění množení rakovinotvorných buněk nepřijde.

HARRY_RADAR: podobně, jako v britském systému, by to šlo. nicméně nakolik je to průchozí v našem politickém systému.

NIZBORSKY: jj. kolik prostředníků je potřeba na její realizaci? zedník je dejme tomu společensky užitečný max přes jednoho prostředníka - stavební firmu, vědec je v tom řetězci prostředníků dost daleko. jak se dá zjistit míra jejich užitečnosti s ohledem na časový odklad vytvoření takového společensky užitečného pracovníka? jistě, i zedník může být nemehlo, ale vědci trvá tak osm let než začne být jakkoliv použitelný. bolševik to měl jednoduché, v plánech měl, kolik bude potřebovat inženýrů (a pomiňme nereálnost takových plánů), ale v tržní společnosti je ten časový odklad dost významný faktor. až budou podnikatelé vypisovat stipendia na odborníky a podporovat základní výzkum místo fotbalu, až i stát bude mít nějakou vědní politiku, tak to bude fajn a školné bude skutečně tím faktorem, který rozhodne o kvalitě absolventů. do té doby se tu jen plácáme. věda má jisté výhody, investice do ní se vždy, z principu, vrátí, jen není jisté kdy :-) a když říkám do vědy, nemyslím tím nutně psaní článků do listí za čárky a míchání roztoku A s roztokem B ;)