NIZBORSKY: konečně se dostáváme k meritu věci ;)

kvóty vládních grantových agentur na obory - kdo je bude určovat a na základě jakých parametrů? když to bude expert, musí být z oboru a bude hájit své profesní zájmy. když to bude politik, bude to buď vliv lobby nebo, nedejž bohové, jeho vlastního úsudku. a dostáváme se k morku problému - bude to dělat člověk a ten nikdy nebude nezávislý.

co se týče výuky. to, co popisuješ je opět selhání lidské, ne systému. čistě teoreticky, akreditační komise by překryvům měla zabránit. ale jsou v ní lidé a ti selhávají.

btw, v roce 1996 jsem získal stipendium monbukagakusho a nebýt jednoho pitomce na ministerstvu vesele bych se pásl na chobotnicích v ósace. podmínkou pro získání phd na osaka technical college byly 3 články na tématu práce. nic víc, ale také nic míň.

dobrý systém je fajn, jen když ho futruješ dobrýma lidma. jinak je na pytel. v našich podmínkách není legislativa schopna přijít ani s dobrým systémem.

vedeme tu navýsost zajímavou, ale tzv. akademickou, debatu. kde jsou peníze, tam jsou, jak to říct slušně, lidé, co za ně chtějí odvést méně než povinné minimum ;)

GAARQ:
Ja teda nevim presne, jak to dela GACR, ale jestli nema kvoty na jednotlive obory, tak to dela blbe. Vzdyt prece nemuzes porovnavat kvalitu projektu v oboru sociologie a kvalitu projektu v oboru teoreticka fyzika. To byl prave ten nejvetsi nesmysl "kafemlejnku", ze se snazil porovnat vsechny obory dohromady a tim se zbavit veskere politicke odpovednosti. Ja nemyslim, ze by nekdo urcoval, jestli mas studovat protein A nebo protein B, ale ramcove oborove urceni proste byt musi z toho duvodu, ze projekty z naprosto ruznych oboru nelze porovnat.

Vlada by mela jasne rict - na biomedicinsky vyzkum dame tolik penez, na sociologicky vyzkum tolik penez, na materialovy vyzkum tolik atp. (+ nejakou rezervu na pufrovani). A ty penize treba na biomedicinsky vyzkum by pak vlada castecne rozdelila mezi prislusne fakulty a neuniverzitni ustavy a cast dala GACRu na grantove financovani (uplne nejlepsi by bylo, kdyby tu vzniklo nejake NIH nebo MRC a rozpustila se akademie ved, to ceske NIH by pak institucionalne financovalo biomedicinske ustavy a zaroven udelovalo granty).

No a na zaklade ceho by se melo rozhodnout? Na zaklade toho, co se urci jako prioritni oblast, v jakych oborech jsme dobri na mezinarodni urovni atp. Jsou to prece penize vsech vybrane na danich, tak by o jejich ramcovem urceni mela rozhodnout demokraticky zvolena reprezentace a ne nejaka cerna skrinka.

Tu poznamku o zitrku moc nechapu. Takze by bylo nejlepsi studovat uplne nahodile veci, kdyz o zitrku nikdo nic nevi?

Ohledne vyuky je mozna hacek v tom "neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality". Podle mych zkusenosti je akademicke prostredi jedna velka politika: znamosti, konflikty, ucelova spojenectvi a politicke handly. A lenost. Co si ze svych studii pamatuji, tak nektere prednasky se tak prekryvaly, ze v podstate nekolik povinnych kurzu bylo ze 100% redundantnich s ostatnimi povinnymi kurzy. O volitelnych ani nemluvim. To bylo kvuli tomu, ze si kazdy prednasel, co chtel. Spousta dalsich kurzu byla prednasena tak, ze slovo "neprofesionalita" je opravdu velkym eufemismem. A PhD studium ve stylu: mas 3 impaktovane publikace = mas PhD, nemas 3 publikace = nemas PhD byl uplny vysmech. Ja jsem napr. delal PhD na externim pracovisti a skola u me fungovala jen jako preposilac stipendia (s tim, ze jim urcite nemala casta zustala za nehty). To uz clovek muze rovnou poslat separaty na MSMT a obratem ziskat diplom a nepotrebuje platit darmozrouty v oborovych radach.


Ano, i dnes garanti, oborova rada atp. urcuji jake predmety budou tvorit curriculum. A jak muze nekdo slozit studijni program bez toho, aby bylo alespon ramcove (na urovni syllabu) jasne, co je naplni toho ktereho kurzu? Je to omezeni svobody vyuky? Ja si jen myslim, ze by se jinym zpusobem melo volit kolegium rektora/dekana a tim padem i slozeni oborovych, vedeckych rad a mista vedoucich kateder. Pravomoci a svobody spjate s konkretnimi funkcemi mohou byt v podstate nedotceny.

SOPTIK:
IVANA_ANAVI:

Slysel jsem to napriklad o Skoda Auto vysoka skola ve srovnani s VSE. Udajne relativne dobry byl sveho casu Bankovni institut, ktery se teda ale nedavno zcela zdiskreditoval.

Jasne, ze vetsina soukromych skol, je brak. Ale zkuste si predstavit, ze byste si chteli vytvorit kvalitni soukromou skolu (treba protoze chcete zajistit kvalitni program a na politickou karieru v soucasnych verejnych skolach nemate zaludek)v nasi zemi. Skolne na verejnych skolach podle me muze v tomhle trochu psychologicky zapusobit. Protoze by si pak lidi nerekli:"on je tak blbej, protoze za studium na VS musi platit." Muzete se mnou nesouhlasit, ostatne zadna tvrda data ohledne toho nemam, ale alespon snad chapete, co chci rict.

NIZBORSKY: napadá mě otázka, kdo a na základě čeho na oné politické nejvyšší úrovni rozhodne, nad čím bádat? dnes to dělají u nás převážně vládní grantové agentury; soukromé tu, žel, nemáme. je třeba to nějak měnit? a přesto tenhle systém splňuje tu širší definici svobody bádání, nikdo mi nemůže nakázat, co mám studovat. jestli by ovšem grantové agentury měly projekty soudit ne podle kvality zpracování projektu, ale podle námětu projektu, tak to bych považoval za narušení svobody bádání. a za hloupost, neb o zítřku předem nikdo nic neví a plánování vědeckých výsledků, alespoň na bázi základního výzkumu, je stavění koček do řady.

totéž se týká výuky. veškerá výuka je garantovaná vládním úřadem (akreditační komise) a jí schválenými osobami garantů programu, jeho oborů a jejich předmětů. ti musí dosáhnout určité akademické hodnosti (docent), jíž by neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality (to se týká onoho přednášení o dějinách R-U v rámci předmětu demografie japonska). zavést si dnes docent může libovolný předmět, schválí-li jej vědecká rada jeho pracoviště do rámce jejich studijních programů. je třeba na tom něco měnit? má přímo vědecká rada nebo někdo jiný určovat ty budeš učit to a ty nebudeš učit toto? to je možné tak u asistentů, kteří mají právo učit áčkové předměty, ale ne vytvářet.

NIZBORSKY:
SOPTIK: Podepisuju se pod Soptíka. Pokud jsou nějaké soukromé školy srovnatelné s veřejnými, tak možná jedině s těmi, které nemají moc dobrou pověst (povětšinou ty regionální, např. UPCE, Jihlava...). Pořád ale stejně nechápu, v čem by školné změnilo situaci, protože tituly by se nad podřadných školách dál vydávaly za blbosti, zatímco na jiných by se sice taky platilo, ale mělo by to stále vyšší úroveň.

Je to třeba vidět na soukromých středních školách v ČR - taky jich existuje procento, které mají úroveň, a další procento, na které by soudný jedinec nešel ani omylem. Ty kvalitní soukromé SŠ zaplnily poptávku, na kterou do té doby neexistovala nabídka. Mám pocit, že u spousty VŠ (veřejných i soukromých) je to pouhopouhé rozsévání institucí po republice, aniž by si někdo zjišťoval důsledky, takže ty školy potom nemají úroveň. Peníze v tom podle mě moc roli nehrají.

NIZBORSKY: Mohl bys prosim uvest nejake konkretni priklady vysokych skol a oboru, ktere jsou podle tebe soukrome a kvalitou srovnatelne s dobrymi verejnymi VS (a jake verejne do toho srovnani davas)? Docela by me to zajimalo, protoze ja mam zkusenosti spis opacne ...

IVANA_ANAVI:

Prave. Dnes existuje povedomi soukroma skola = podradna kvalita. Pritom, podle mych informacich, jsou nektere (!) soukrome skoly kvalitou srovnatelne s verejnymi VS (samozrejme jen v urcitych "nizkonakladovych" oborech). Kazdy, kdo by si chtel zalozit kvalitni soukromou skolu, tak ma problem. Kvuli tomu, ze by nutne musel vybirat skolne, by si tuto skolu potencialni studenti zaradili do skupiny "nekvalitnich skol, kde si clovek koupi titul". Teprve, kdyz by se na verejnych skolach platilo nenulove skolne/zapisne, situace by se mohla zmenit. A elitni vysoke skoly jsou prave tim, co v nasi VS soustave chybi jako sul. Kdyz se o jejich existenci nepostara stat, tak neverejny sektor je posledni nadeji.

GAARQ:

Ok, nasel jsem si chvilku konecne odpovedet. Ja chapu akademicke svobody v mnohem uzsim vymezeni.

Svobodu badatelskou si predstavuju tak, ze akademik a jen on ma plnou zodpovednost nad svymi vedeckymi vystupy. Ze za nim nemuze chlebodarce prijit a rict: "Hele, Lado, napis do ty svy publikace, ze Japonci maji maly penisy" nebo "koureni nezpusobuje rakovinu" nebo "marxismus-leninismus je efektivnejsi nez trzni hospodarstvi" atp. Tuto svobodu nechapu tak, ze ten, kdo dava penize by nemel rozhodovat jakym smerem se vyzkum bude ubirat a, co se bude studovat. Myslim naopak, ze by melo byt politicke rozhodnuti na nejvyssi urovni (tj. zadny kafemlejnek), na jakou oblast vyzkumu se da kolik penez (biomedicina, fyzika, IT, sociologie atp.). I na nizsi urovni by napr. jednotlive univerzity a fakulty mely rozhodovat, jaky vyzkum bude podporovan. Deje se to i nyni napr. prostrednictvim grantu a vyberovych rizeni na "nezavisle pozice" snad vsude svete.

Stejne tak svobodu vyuky beru, ze nikdo direktivne nenaridi pedagogovi "Hele Franto, rekni tem studentum, ze Japonci maji maly penisy." atp. Ale nechapu ji tak, ze v ramci predmetu Demografie Japonska si prednasejici bude svobodne prednaset o dejinach Rakouska-Uherska. A myslim, ze o tom, jake predmety budou v ramci daneho oboru vyucovany by mel rozhodovat garant/katedra/fakulta/univerzita a schvalovat akreditacni komise. Coz se take deje.

Tyto dve svobody muzeme chapat v nejakem sirokem vyznamu, ale v tom pripade jsou jiz ted potlacovany. Nebo je muzeme chapat tak, jak jsem je vymezil ja, v tom pripade, ale nevidim jejich ohrozeni. Absolutni pravo na samospravu neuznavam, jak je jiz patrno z mych predchozich vyjadreni. Ovsem jeho omezeni nepovazuji za konfliktni s ostatnimi akademickymi svobodami tak, jak jsem je nastinil.

GAARQ: Treba uplne stejne to navrhoval NERV, pokud si dobre vzpominam.

IVANA_ANAVI: míním dobu profesní přípravy ;)

GAARQ: "Vědci trvá tak osm let, než začne být jakkoliv použitelný" - jak to myslíš? Než od začátku hypotézy k něčemu dospěje?

Jenomže i když je výsledek nejistý, nikdo jiný nám nám na principy zabránění množení rakovinotvorných buněk nepřijde.

HARRY_RADAR: podobně, jako v britském systému, by to šlo. nicméně nakolik je to průchozí v našem politickém systému.

NIZBORSKY: jj. kolik prostředníků je potřeba na její realizaci? zedník je dejme tomu společensky užitečný max přes jednoho prostředníka - stavební firmu, vědec je v tom řetězci prostředníků dost daleko. jak se dá zjistit míra jejich užitečnosti s ohledem na časový odklad vytvoření takového společensky užitečného pracovníka? jistě, i zedník může být nemehlo, ale vědci trvá tak osm let než začne být jakkoliv použitelný. bolševik to měl jednoduché, v plánech měl, kolik bude potřebovat inženýrů (a pomiňme nereálnost takových plánů), ale v tržní společnosti je ten časový odklad dost významný faktor. až budou podnikatelé vypisovat stipendia na odborníky a podporovat základní výzkum místo fotbalu, až i stát bude mít nějakou vědní politiku, tak to bude fajn a školné bude skutečně tím faktorem, který rozhodne o kvalitě absolventů. do té doby se tu jen plácáme. věda má jisté výhody, investice do ní se vždy, z principu, vrátí, jen není jisté kdy :-) a když říkám do vědy, nemyslím tím nutně psaní článků do listí za čárky a míchání roztoku A s roztokem B ;)

SOPTIK: Prave.

NIZBORSKY: Ona je predevsim otazka, co je to ta "spolecenska uzitecnost" a jestli ma vubec smysl, s ohledem na moralku dnesni spolecnosti, resit nejakou korelaci "spolecenske uzitecnosti" s vyskou platu resp dluhu :)

GAARQ:

Tak ona je otazka (a bez urazky, mirim tim i na sebe), jestli je vetsi "spolecenska uzitecnost" zednika nebo prirodovedce.

*ti pujci vsichni

IVANA_ANAVI: tomu nerozumím. budu mít nezanedbatelné dluhy ze školného a ještě mi dovolí se zadlužit hypotékou? to je skvělé ;) a který trouba to udělá? mně stačí v našich ekonomických podmínkách bohatě jen ta hypotéka, abychom s našimi příjmy vyšli tak tak. kdejaký zedník vydělá, co já i bez školného.

BOBR: Existují systémy (např. britský), kde je toto eliminováno. Půjčka, pokud se nemýlím, nijak neeliminuje tvé šance na hypotéku. Každopádně o americkém systému toho tolik nevím.

http://nacba.org/Portals/0/Documents/Student%20Loan%20Debt/020712%20NACBA%20student%20loan%20debt%20report.pdf

With rising debt comes increased risk, both to borrowers and to the economy in general. Even in the best
of economic times when jobs are plentiful, young people with considerable debt burdens end up delaying
life-cycle events such as buying a car, purchasing a home, getting married and having children. Piling up
student loans in middle age is even more troublesome. Aside from the simple truth that there is less time
to earn back the money, it also means facing retirement years still deeply in debt. And, parents who take
out loans for children or co-sign loans will find those loans more difficult to pay as they stop working and
their incomes decline.

Proč by se to nemohlo stát u nás?

Mgr. Josef Dobeš (VV) je ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase. Po vystudování filozofické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně, kde napsal svoji - dle odborníků nedostatečnou a nekvalitní - diplomovou práci, začal pracovat jako psycholog ve Vazební věznici Praha - Pankrác. Později zaujímal post personálního manažera v bezpečnostní agentuře ABL, a.s.Spoluzakládal politickou stranu Věci veřejné (VV), jejímž byl místopředsedou.

Petice za odvolání ministra školství Josefa Dobeše - Petice24.com
Petice za odvolání ministra školství Josefa Dobeše - Petice24.com
http://www.petice24.com/petice_za_odvolani_ministra_kolstvi_josefa_dobee