IVANA_ANAVI:
Prave. Dnes existuje povedomi soukroma skola = podradna kvalita. Pritom, podle mych informacich, jsou nektere (!) soukrome skoly kvalitou srovnatelne s verejnymi VS (samozrejme jen v urcitych "nizkonakladovych" oborech). Kazdy, kdo by si chtel zalozit kvalitni soukromou skolu, tak ma problem. Kvuli tomu, ze by nutne musel vybirat skolne, by si tuto skolu potencialni studenti zaradili do skupiny "nekvalitnich skol, kde si clovek koupi titul". Teprve, kdyz by se na verejnych skolach platilo nenulove skolne/zapisne, situace by se mohla zmenit. A elitni vysoke skoly jsou prave tim, co v nasi VS soustave chybi jako sul. Kdyz se o jejich existenci nepostara stat, tak neverejny sektor je posledni nadeji.
GAARQ:
Ok, nasel jsem si chvilku konecne odpovedet. Ja chapu akademicke svobody v mnohem uzsim vymezeni.
Svobodu badatelskou si predstavuju tak, ze akademik a jen on ma plnou zodpovednost nad svymi vedeckymi vystupy. Ze za nim nemuze chlebodarce prijit a rict: "Hele, Lado, napis do ty svy publikace, ze Japonci maji maly penisy" nebo "koureni nezpusobuje rakovinu" nebo "marxismus-leninismus je efektivnejsi nez trzni hospodarstvi" atp. Tuto svobodu nechapu tak, ze ten, kdo dava penize by nemel rozhodovat jakym smerem se vyzkum bude ubirat a, co se bude studovat. Myslim naopak, ze by melo byt politicke rozhodnuti na nejvyssi urovni (tj. zadny kafemlejnek), na jakou oblast vyzkumu se da kolik penez (biomedicina, fyzika, IT, sociologie atp.). I na nizsi urovni by napr. jednotlive univerzity a fakulty mely rozhodovat, jaky vyzkum bude podporovan. Deje se to i nyni napr. prostrednictvim grantu a vyberovych rizeni na "nezavisle pozice" snad vsude svete.
Stejne tak svobodu vyuky beru, ze nikdo direktivne nenaridi pedagogovi "Hele Franto, rekni tem studentum, ze Japonci maji maly penisy." atp. Ale nechapu ji tak, ze v ramci predmetu Demografie Japonska si prednasejici bude svobodne prednaset o dejinach Rakouska-Uherska. A myslim, ze o tom, jake predmety budou v ramci daneho oboru vyucovany by mel rozhodovat garant/katedra/fakulta/univerzita a schvalovat akreditacni komise. Coz se take deje.
Tyto dve svobody muzeme chapat v nejakem sirokem vyznamu, ale v tom pripade jsou jiz ted potlacovany. Nebo je muzeme chapat tak, jak jsem je vymezil ja, v tom pripade, ale nevidim jejich ohrozeni. Absolutni pravo na samospravu neuznavam, jak je jiz patrno z mych predchozich vyjadreni. Ovsem jeho omezeni nepovazuji za konfliktni s ostatnimi akademickymi svobodami tak, jak jsem je nastinil.