• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREATDRAKEŠkolné na VŠ - diskuze o existenci a dopadech možných i historických u nás a ve světě
    Vzhledem k tomu, že fenomén školného na vysokých školách na naši společnost udeřil zcela naplno, rozbíhá se debata na toto téma napříč mnoha kluby i na nyxu. Považuji za dobrý nápad tomuto dát své místo pro centralizaci zdrojů, odkazů a debat. Jak nad aktuálním návrhem tak nad systémy v okolních státech.



    Pokud máte již hotový názor: "školné na vysokých školách je dobro/zlo/kretenismus/božské/zásadní/nezajímavé" - pak je to pro vás asi dobře, ale z hlediska diskuze nezajímavé. Vystříhejte se tedy prosím prostého shromažďování argumentů na podporu již předem připraveného názoru, to opravdu není cílem, protože negativních i pozitivních věcí se dá, s trochou snahy, nalézt mnoho.

    Stejně tak, je kontraproduktivní argumentovat "já zažil to a to a proto to vnímám negativně" - tomu se asi nelze moc vyhnout, ale uvědomte si prosím, že školné je něco, co se dotkne obrovského množství lidí ve velmi různých životních situacích a vaše zkušenost patrně vůbec není obecně aplikovatelná.

    Prosím všechny diskutující, aby si přečetli obsah tohoto odkazu, včetně pdf souborů na konci stránky: http://www.msmt.cz/pro-novinare/financni-pomoc-studentum-navrhy-jsou-na-stole

    Německá wiki o školném s krátkým popiskem pro mnoho států a v celku užitečnými odkazy
    http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengeb%C3%BChr

    Dále jsou vítány studie z jiných států, kde již školné na vysokých školách zavedli, školné dlouho mají či jej zvažovali.
    Zde je souhrn z roku 2007 o školném v některých evropských státech. Pokud seženete novější, sem s tím prosím.
    http://www.euroskop.cz/607/sekce/skolne-v-eu/

    Listina základních práv a svobod (Článek 33, bod 2):
    Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

    [SERVER ERROR]
    rozbalit záhlaví
    SOPTIK
    SOPTIK --- ---
    NIZBORSKY: AD PhD studium: Pockej, vzdyt ty podminky poctu impaktovanych publikaci jsou preci nutna podminka, nikoli postacujici ne? Prace preci musi krome publikaci mit i nejaky realny vystup, nejlepe v ramci velkeho projektu, plus nejakou inovaci, kterou musi pousoudit kvalitni oponent, atd ... (ja treba musel mit za oponenta profesora z jedne z vybranych top univerzit v EU, ktery je navic spicka ve svem obor, napr. editor vyznamneho casopisu atd) ...
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    NIZBORSKY: konečně se dostáváme k meritu věci ;)

    kvóty vládních grantových agentur na obory - kdo je bude určovat a na základě jakých parametrů? když to bude expert, musí být z oboru a bude hájit své profesní zájmy. když to bude politik, bude to buď vliv lobby nebo, nedejž bohové, jeho vlastního úsudku. a dostáváme se k morku problému - bude to dělat člověk a ten nikdy nebude nezávislý.

    co se týče výuky. to, co popisuješ je opět selhání lidské, ne systému. čistě teoreticky, akreditační komise by překryvům měla zabránit. ale jsou v ní lidé a ti selhávají.

    btw, v roce 1996 jsem získal stipendium monbukagakusho a nebýt jednoho pitomce na ministerstvu vesele bych se pásl na chobotnicích v ósace. podmínkou pro získání phd na osaka technical college byly 3 články na tématu práce. nic víc, ale také nic míň.

    dobrý systém je fajn, jen když ho futruješ dobrýma lidma. jinak je na pytel. v našich podmínkách není legislativa schopna přijít ani s dobrým systémem.

    vedeme tu navýsost zajímavou, ale tzv. akademickou, debatu. kde jsou peníze, tam jsou, jak to říct slušně, lidé, co za ně chtějí odvést méně než povinné minimum ;)
    NIZBORSKY
    NIZBORSKY --- ---
    GAARQ:
    Ja teda nevim presne, jak to dela GACR, ale jestli nema kvoty na jednotlive obory, tak to dela blbe. Vzdyt prece nemuzes porovnavat kvalitu projektu v oboru sociologie a kvalitu projektu v oboru teoreticka fyzika. To byl prave ten nejvetsi nesmysl "kafemlejnku", ze se snazil porovnat vsechny obory dohromady a tim se zbavit veskere politicke odpovednosti. Ja nemyslim, ze by nekdo urcoval, jestli mas studovat protein A nebo protein B, ale ramcove oborove urceni proste byt musi z toho duvodu, ze projekty z naprosto ruznych oboru nelze porovnat.

    Vlada by mela jasne rict - na biomedicinsky vyzkum dame tolik penez, na sociologicky vyzkum tolik penez, na materialovy vyzkum tolik atp. (+ nejakou rezervu na pufrovani). A ty penize treba na biomedicinsky vyzkum by pak vlada castecne rozdelila mezi prislusne fakulty a neuniverzitni ustavy a cast dala GACRu na grantove financovani (uplne nejlepsi by bylo, kdyby tu vzniklo nejake NIH nebo MRC a rozpustila se akademie ved, to ceske NIH by pak institucionalne financovalo biomedicinske ustavy a zaroven udelovalo granty).

    No a na zaklade ceho by se melo rozhodnout? Na zaklade toho, co se urci jako prioritni oblast, v jakych oborech jsme dobri na mezinarodni urovni atp. Jsou to prece penize vsech vybrane na danich, tak by o jejich ramcovem urceni mela rozhodnout demokraticky zvolena reprezentace a ne nejaka cerna skrinka.

    Tu poznamku o zitrku moc nechapu. Takze by bylo nejlepsi studovat uplne nahodile veci, kdyz o zitrku nikdo nic nevi?

    Ohledne vyuky je mozna hacek v tom "neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality". Podle mych zkusenosti je akademicke prostredi jedna velka politika: znamosti, konflikty, ucelova spojenectvi a politicke handly. A lenost. Co si ze svych studii pamatuji, tak nektere prednasky se tak prekryvaly, ze v podstate nekolik povinnych kurzu bylo ze 100% redundantnich s ostatnimi povinnymi kurzy. O volitelnych ani nemluvim. To bylo kvuli tomu, ze si kazdy prednasel, co chtel. Spousta dalsich kurzu byla prednasena tak, ze slovo "neprofesionalita" je opravdu velkym eufemismem. A PhD studium ve stylu: mas 3 impaktovane publikace = mas PhD, nemas 3 publikace = nemas PhD byl uplny vysmech. Ja jsem napr. delal PhD na externim pracovisti a skola u me fungovala jen jako preposilac stipendia (s tim, ze jim urcite nemala casta zustala za nehty). To uz clovek muze rovnou poslat separaty na MSMT a obratem ziskat diplom a nepotrebuje platit darmozrouty v oborovych radach.


    Ano, i dnes garanti, oborova rada atp. urcuji jake predmety budou tvorit curriculum. A jak muze nekdo slozit studijni program bez toho, aby bylo alespon ramcove (na urovni syllabu) jasne, co je naplni toho ktereho kurzu? Je to omezeni svobody vyuky? Ja si jen myslim, ze by se jinym zpusobem melo volit kolegium rektora/dekana a tim padem i slozeni oborovych, vedeckych rad a mista vedoucich kateder. Pravomoci a svobody spjate s konkretnimi funkcemi mohou byt v podstate nedotceny.
    NIZBORSKY
    NIZBORSKY --- ---
    SOPTIK:
    IVANA_ANAVI:

    Slysel jsem to napriklad o Skoda Auto vysoka skola ve srovnani s VSE. Udajne relativne dobry byl sveho casu Bankovni institut, ktery se teda ale nedavno zcela zdiskreditoval.

    Jasne, ze vetsina soukromych skol, je brak. Ale zkuste si predstavit, ze byste si chteli vytvorit kvalitni soukromou skolu (treba protoze chcete zajistit kvalitni program a na politickou karieru v soucasnych verejnych skolach nemate zaludek)v nasi zemi. Skolne na verejnych skolach podle me muze v tomhle trochu psychologicky zapusobit. Protoze by si pak lidi nerekli:"on je tak blbej, protoze za studium na VS musi platit." Muzete se mnou nesouhlasit, ostatne zadna tvrda data ohledne toho nemam, ale alespon snad chapete, co chci rict.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    NIZBORSKY: napadá mě otázka, kdo a na základě čeho na oné politické nejvyšší úrovni rozhodne, nad čím bádat? dnes to dělají u nás převážně vládní grantové agentury; soukromé tu, žel, nemáme. je třeba to nějak měnit? a přesto tenhle systém splňuje tu širší definici svobody bádání, nikdo mi nemůže nakázat, co mám studovat. jestli by ovšem grantové agentury měly projekty soudit ne podle kvality zpracování projektu, ale podle námětu projektu, tak to bych považoval za narušení svobody bádání. a za hloupost, neb o zítřku předem nikdo nic neví a plánování vědeckých výsledků, alespoň na bázi základního výzkumu, je stavění koček do řady.

    totéž se týká výuky. veškerá výuka je garantovaná vládním úřadem (akreditační komise) a jí schválenými osobami garantů programu, jeho oborů a jejich předmětů. ti musí dosáhnout určité akademické hodnosti (docent), jíž by neměli dosáhnout, nepředpokládá-li se u nich jistá míra profesionality (to se týká onoho přednášení o dějinách R-U v rámci předmětu demografie japonska). zavést si dnes docent může libovolný předmět, schválí-li jej vědecká rada jeho pracoviště do rámce jejich studijních programů. je třeba na tom něco měnit? má přímo vědecká rada nebo někdo jiný určovat ty budeš učit to a ty nebudeš učit toto? to je možné tak u asistentů, kteří mají právo učit áčkové předměty, ale ne vytvářet.
    IVANA_ANAVI
    IVANA_ANAVI --- ---
    NIZBORSKY:
    SOPTIK: Podepisuju se pod Soptíka. Pokud jsou nějaké soukromé školy srovnatelné s veřejnými, tak možná jedině s těmi, které nemají moc dobrou pověst (povětšinou ty regionální, např. UPCE, Jihlava...). Pořád ale stejně nechápu, v čem by školné změnilo situaci, protože tituly by se nad podřadných školách dál vydávaly za blbosti, zatímco na jiných by se sice taky platilo, ale mělo by to stále vyšší úroveň.

    Je to třeba vidět na soukromých středních školách v ČR - taky jich existuje procento, které mají úroveň, a další procento, na které by soudný jedinec nešel ani omylem. Ty kvalitní soukromé SŠ zaplnily poptávku, na kterou do té doby neexistovala nabídka. Mám pocit, že u spousty VŠ (veřejných i soukromých) je to pouhopouhé rozsévání institucí po republice, aniž by si někdo zjišťoval důsledky, takže ty školy potom nemají úroveň. Peníze v tom podle mě moc roli nehrají.
    SOPTIK
    SOPTIK --- ---
    NIZBORSKY: Mohl bys prosim uvest nejake konkretni priklady vysokych skol a oboru, ktere jsou podle tebe soukrome a kvalitou srovnatelne s dobrymi verejnymi VS (a jake verejne do toho srovnani davas)? Docela by me to zajimalo, protoze ja mam zkusenosti spis opacne ...
    NIZBORSKY
    NIZBORSKY --- ---
    IVANA_ANAVI:

    Prave. Dnes existuje povedomi soukroma skola = podradna kvalita. Pritom, podle mych informacich, jsou nektere (!) soukrome skoly kvalitou srovnatelne s verejnymi VS (samozrejme jen v urcitych "nizkonakladovych" oborech). Kazdy, kdo by si chtel zalozit kvalitni soukromou skolu, tak ma problem. Kvuli tomu, ze by nutne musel vybirat skolne, by si tuto skolu potencialni studenti zaradili do skupiny "nekvalitnich skol, kde si clovek koupi titul". Teprve, kdyz by se na verejnych skolach platilo nenulove skolne/zapisne, situace by se mohla zmenit. A elitni vysoke skoly jsou prave tim, co v nasi VS soustave chybi jako sul. Kdyz se o jejich existenci nepostara stat, tak neverejny sektor je posledni nadeji.

    GAARQ:

    Ok, nasel jsem si chvilku konecne odpovedet. Ja chapu akademicke svobody v mnohem uzsim vymezeni.

    Svobodu badatelskou si predstavuju tak, ze akademik a jen on ma plnou zodpovednost nad svymi vedeckymi vystupy. Ze za nim nemuze chlebodarce prijit a rict: "Hele, Lado, napis do ty svy publikace, ze Japonci maji maly penisy" nebo "koureni nezpusobuje rakovinu" nebo "marxismus-leninismus je efektivnejsi nez trzni hospodarstvi" atp. Tuto svobodu nechapu tak, ze ten, kdo dava penize by nemel rozhodovat jakym smerem se vyzkum bude ubirat a, co se bude studovat. Myslim naopak, ze by melo byt politicke rozhodnuti na nejvyssi urovni (tj. zadny kafemlejnek), na jakou oblast vyzkumu se da kolik penez (biomedicina, fyzika, IT, sociologie atp.). I na nizsi urovni by napr. jednotlive univerzity a fakulty mely rozhodovat, jaky vyzkum bude podporovan. Deje se to i nyni napr. prostrednictvim grantu a vyberovych rizeni na "nezavisle pozice" snad vsude svete.

    Stejne tak svobodu vyuky beru, ze nikdo direktivne nenaridi pedagogovi "Hele Franto, rekni tem studentum, ze Japonci maji maly penisy." atp. Ale nechapu ji tak, ze v ramci predmetu Demografie Japonska si prednasejici bude svobodne prednaset o dejinach Rakouska-Uherska. A myslim, ze o tom, jake predmety budou v ramci daneho oboru vyucovany by mel rozhodovat garant/katedra/fakulta/univerzita a schvalovat akreditacni komise. Coz se take deje.

    Tyto dve svobody muzeme chapat v nejakem sirokem vyznamu, ale v tom pripade jsou jiz ted potlacovany. Nebo je muzeme chapat tak, jak jsem je vymezil ja, v tom pripade, ale nevidim jejich ohrozeni. Absolutni pravo na samospravu neuznavam, jak je jiz patrno z mych predchozich vyjadreni. Ovsem jeho omezeni nepovazuji za konfliktni s ostatnimi akademickymi svobodami tak, jak jsem je nastinil.

    HARRY_RADAR
    HARRY_RADAR --- ---
    GAARQ: Treba uplne stejne to navrhoval NERV, pokud si dobre vzpominam.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    IVANA_ANAVI: míním dobu profesní přípravy ;)
    IVANA_ANAVI
    IVANA_ANAVI --- ---
    GAARQ: "Vědci trvá tak osm let, než začne být jakkoliv použitelný" - jak to myslíš? Než od začátku hypotézy k něčemu dospěje?

    Jenomže i když je výsledek nejistý, nikdo jiný nám nám na principy zabránění množení rakovinotvorných buněk nepřijde.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    HARRY_RADAR: podobně, jako v britském systému, by to šlo. nicméně nakolik je to průchozí v našem politickém systému.

    NIZBORSKY: jj. kolik prostředníků je potřeba na její realizaci? zedník je dejme tomu společensky užitečný max přes jednoho prostředníka - stavební firmu, vědec je v tom řetězci prostředníků dost daleko. jak se dá zjistit míra jejich užitečnosti s ohledem na časový odklad vytvoření takového společensky užitečného pracovníka? jistě, i zedník může být nemehlo, ale vědci trvá tak osm let než začne být jakkoliv použitelný. bolševik to měl jednoduché, v plánech měl, kolik bude potřebovat inženýrů (a pomiňme nereálnost takových plánů), ale v tržní společnosti je ten časový odklad dost významný faktor. až budou podnikatelé vypisovat stipendia na odborníky a podporovat základní výzkum místo fotbalu, až i stát bude mít nějakou vědní politiku, tak to bude fajn a školné bude skutečně tím faktorem, který rozhodne o kvalitě absolventů. do té doby se tu jen plácáme. věda má jisté výhody, investice do ní se vždy, z principu, vrátí, jen není jisté kdy :-) a když říkám do vědy, nemyslím tím nutně psaní článků do listí za čárky a míchání roztoku A s roztokem B ;)
    NIZBORSKY
    NIZBORSKY --- ---
    SOPTIK: Prave.
    SOPTIK
    SOPTIK --- ---
    NIZBORSKY: Ona je predevsim otazka, co je to ta "spolecenska uzitecnost" a jestli ma vubec smysl, s ohledem na moralku dnesni spolecnosti, resit nejakou korelaci "spolecenske uzitecnosti" s vyskou platu resp dluhu :)
    NIZBORSKY
    NIZBORSKY --- ---
    GAARQ:

    Tak ona je otazka (a bez urazky, mirim tim i na sebe), jestli je vetsi "spolecenska uzitecnost" zednika nebo prirodovedce.
    HARRY_RADAR
    HARRY_RADAR --- ---
    *ti pujci vsichni
    HARRY_RADAR
    HARRY_RADAR --- ---
    GAARQ: V britskem systemu ti vsichni. Protoze studentsky "dluh" neni opravdovym dluhem. Je to pouze neco jako zvysena dan, kterou platis do te doby, nez takhle statu odvedes penize za "skolne" a zitovni naklady, ktere sis napujcoval. Asi pred rokem jsem obehal vsechny banky ve meste, ktere mi to potvrdily.

    Studentka statni pujcka te totiz nemuze zbankrotovat, nemuze ti misto penez sebrat majetek, nemas presne nastavenou hodnotu, kterou musis kazdy mesic odvest. Vsechno se jednoduse odviji od tveho prijmu v ten dany mesic.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    IVANA_ANAVI: tomu nerozumím. budu mít nezanedbatelné dluhy ze školného a ještě mi dovolí se zadlužit hypotékou? to je skvělé ;) a který trouba to udělá? mně stačí v našich ekonomických podmínkách bohatě jen ta hypotéka, abychom s našimi příjmy vyšli tak tak. kdejaký zedník vydělá, co já i bez školného.
    IVANA_ANAVI
    IVANA_ANAVI --- ---
    BOBR: Existují systémy (např. britský), kde je toto eliminováno. Půjčka, pokud se nemýlím, nijak neeliminuje tvé šance na hypotéku. Každopádně o americkém systému toho tolik nevím.
    BOBR
    BOBR --- ---
    http://nacba.org/Portals/0/Documents/Student%20Loan%20Debt/020712%20NACBA%20student%20loan%20debt%20report.pdf

    With rising debt comes increased risk, both to borrowers and to the economy in general. Even in the best
    of economic times when jobs are plentiful, young people with considerable debt burdens end up delaying
    life-cycle events such as buying a car, purchasing a home, getting married and having children. Piling up
    student loans in middle age is even more troublesome. Aside from the simple truth that there is less time
    to earn back the money, it also means facing retirement years still deeply in debt. And, parents who take
    out loans for children or co-sign loans will find those loans more difficult to pay as they stop working and
    their incomes decline.

    Proč by se to nemohlo stát u nás?
    SVA
    SVA --- ---
    Mgr. Josef Dobeš (VV) je ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase. Po vystudování filozofické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně, kde napsal svoji - dle odborníků nedostatečnou a nekvalitní - diplomovou práci, začal pracovat jako psycholog ve Vazební věznici Praha - Pankrác. Později zaujímal post personálního manažera v bezpečnostní agentuře ABL, a.s.Spoluzakládal politickou stranu Věci veřejné (VV), jejímž byl místopředsedou.

    Petice za odvolání ministra školství Josefa Dobeše - Petice24.com
    Petice za odvolání ministra školství Josefa Dobeše - Petice24.com
    http://www.petice24.com/petice_za_odvolani_ministra_kolstvi_josefa_dobee
    CYBER_GEORGE
    CYBER_GEORGE --- ---
    CRAZY_IVAN: a kdyz zamestnam nejakeho brigadnika, ktery mi nabizi sve sluzby, tak je to jak? Ano, ja si kupuju sluzbu, ale tu sluzbu prece nekdo konkretni provadi/poskytuje. Nejde to od sebe tak nejak "oddelit". Dobre, mozna "zamestnavatel" neni nejvhodnejsi vyraz, protoze klasicky zamestnavatel nejsem ani v pripade toho studenta. Nicmene on se zavazuje k tomu, ze mi za nejake penize bude dodavat nejake sluzby za nejakych podminek - a podle toho k nemu nasledne pristupuju. A nezavaze-li se napriklad k dodrzovani terminu, proc bych ho mel vubec chtit najimat?
    "Placeni"skrze dane bych ted uplne vynechal, to uz se dostavame nekam jinam a ja chtel vychazet predevsim ze srovnani s nejakym tim skolenim (ktere pouzil autor onoho clanku).

    Na VS to tedy nemuze dost dobre fungovat stejne jako na onom zminovanem kurzu, protoze "lektoru" je tam cela rada. A pochopitelne je hloupost chtit ukoncovat "kurz" (a nechat si vratit penize) ktereho se ucastnim uz nekolik tydnu (mozna i mesicu, klidne na VS muzes narazit na nekoho problemoveho az v druhem semestru) pouze kvuli tomu, ze jeden nebo dva z nich jsou silne problematicti. Muj cas ma take nejakou cenu... Leda bys to rozdelil podle predmetu a zrusil uplne ty povinne - nevyhovuje mi kvalita, zapisu si nejaky jiny. To by teoreticky slo. :)

    Proste pokud bys jednou rekl, ze ja platim za nejakou kvalitu a za sve penize bych tedy na ty silne problematicke "lektory" nejakou paku mit mel (jedna se o poruseni podminek smlouvy, dodavatel neplni to k cemu se zavazal, ne vlastni vinnou se dostavam do problemu, casovych skluzu atd.), tak halt budes muset i vymyslet jak presne to prevest do praxe. A to prave si nejak na VS nedokazu predstavit, protoze byt to v ramci businessu, tak je dodavatelska firma bude muset bud nahradit nekym jinym (schopnejsim) i kdyby jen docasne (najme se na par tydnu nekdo dalsi, pouze kvuli me zakazce) a nebo halt nest nasledky (platit smluvni pokuty) atd. Ja kazdopadne nebudu kvuli jednomu-dvema neschopnym lidem hned rusit cely rozdelany projekt a zadavat ho nasledne znovu nekomu uplne jinemu, to by se take nemusel dodelat nikdy. :) To je az uplne nejkrajnejsi reseni a rozhodne by to neskoncilo jen tim, ze bych si nechal vratit penize...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam