TRISSIE: Hele, to asi nemá cenu. některým lidem některý věci prostě nevysvětlíš, protože vědí nejlíp, jak to je, ještě předtím, než jim cokoliv řekneš. A to dokonce bez toho, že by s tím měli nějakou osobní zkušenost. Soucítím s tvými pocity, znám to taky, kdy někomu bylo jasný, že moje dítě je, jaký je, protože to všechno dělám blbě a nejlepší by bylo prostě ho seřezat a nemazlit se s ním. Ale přesně jak jsi psala s těmi vozíčkáři a diabetiky - tam to nikoho nenapadne. Prostě co je v hlavě, není vidět, takže to neexistuje. Když máš ADHD, jsi rozmazlený fracek, když máš deprese, máš myslet na něco veselejšího, atd. A ono se to teda pomalu s ezopíčismem přenáší už i na ty fyzický problémy. Protože když si zlomíš nohu nebo tvoje dítě dostane rakovinu, tak je to karma a musíš změnit svoje myšlení a duchovně se otevřít, aby se to příště nestalo. Je to prosté a jasné a lidské přirozenosti bližší, než nějaké váhání, myšlení a nedej bože dilemata a vědomí toho, že něco prostě ovlivnit nemůžeme.