TMA: Sorry ale to je tak hrozne hrozne spatnej smer uvazovani, ze jestli do tebe tohle nekdo tlacil tak to uz je dost na hrane abuse. Na tom je spatne... uplne vsechno, tohle kdyz reknes sobe tak je to smutne sebemrskactvi a kdyz to reknes nekomu druhemu tak mu tim bud ublizis nebo kdyz to bude nekdo jako ja tak te s tim posle rovnou nekam. Tohle je harmful shit nekde na urovni "prizpusob se tomu, ze jsi se nenarodil jako cista rasa"

- To video, jak poznamenali ostatni, je hroznej bullshit v podstate podava stejnou logiku jak ty, ze kazdy kdo se za sve chyby neoddava sebemsrkactsvi je vlastne narcis, tak narcismus vubec nefunguje, tak funguje krestanstvi...

- neurodivergentni diagnoza neni o tom, ze je clovek rozbitej, je to tom ze ma jinym zpusobem fungujici uvazovani, neurodivergence se vyvinula a zusala zachovana behem evolucniho vyvoje lidstva protoze je naopak pro spolecnost beneficni, ano ma hromadu nevyhod a aspektu kvuli kterym se ND proste zcela nezacleni jenze to je prave pro spolecnost dulezite i kdyz casto nedocenene. Neurodivergenti byli vzdy hnacim motorem vedy, poznani i umeni.

- neurodivergence je vrozena a neni lecitelna, tva cela "logika" by se dala pripodobnit k uvaze, ze nebudeme budovat bezbarierove vstupy protoze to je problem vozickaru, ze nezapadaji do spolecnosti a nemuzou chodit po schodech

- tvuj priklad ze skoly je taky spatne, pokud se tohle stane tak nehledam problem v diteti co dostalo petku, ale spis ve zpusobu vyuky. Tva uvaha spada presne do archaickeho uvazovani o spravedlonosti rovnopravnosti v tom ze ke kazdemu bude pristupovano stejne, ale to je myslenka ktera je zalozena na nepochpeni equality VS equity.

- z antropologickeho hlediska ely vyvoj nasi spolecnosti je zalozeny na kooperaci, cela spolecnost je silnejsi pokud budeme nejlabsim pomahat a predstava vsichni by meli dostat stejne aby to bylo fer je dlouhodbe skodliva a je oblibenou moralni klickou jedincu, kteri vyuzivaji sve sily k tomu tu spolecnost dojit pro svuj vlastni benefit a tem slabsim jenom brat. Ty nemas vuci spolecnosti nejaky defaultni dluh, narcisistni jedinec neni nekdo kdo ma vrozenou diagnozu ktera vyzadujee urcite pochopeni a spravny pristup aby mohl nejak fungovat. Narcistni jedinej je ten, ktery nopak vyuzije sve pozice sily aby mohl od tech slabsich brat. CEO ktery zneuziva vsechny sve podrizene k hromadeni nesmyslneho bohatstvi parazitovanim na ostatnich je narcis ktery je spolecnosti na obtiz, vozickar ktery potrebuje rampicku ani umelec s ADHD ktery nikdy nikam neprijde vcas a je pro ostatni tak trochu podivin nejsou a naopak spravne nastavena spolecnost se o ne dokaze postarat tak aby dokazali zit stejne plnohodnotnym zivotem.

a problém s videem a tou paní je hlavně v tom, že relativně okrajovou záležitost (narcistická porucha osobnosti má incidenci 0,5-6%) prohlašuje za problém celé skupiny "rodiče ND dětí", aniž by proto citovala jakýkoli důkaz, studii nebo se opírala byť i o vlastní klinickou praxi.

je to ekvivalent toho, jako kdyby každého, kdo přijde k doktorovi s bolestí hlavy, automaticky odpálkovala, že má Munchhausena. Ne, většina lidí, co přijde k doktorovi s bolestí hlavy, prostě má migrénu, blbý brýle, zablokovanou krční páteř nebo něco podobnýho. Pár z nich si opravdu přišlo popovídat, to jo, ale všechny je potřeba vyslechnout a aspoň nějak vyšetřit, aby bylo jasný, co s nima. Protože i ti, co si obvykle choděj popovídat, tentokrát můžou mít rakovinu.

PATISLAV: jako jo, ale současně - jaké řešení má situace "dítě s PAS / ADHD / PAS+ADHD"?

Krom "sjet lékama do letargie", což se asi oba shodneme, že optimální řešení není.

Můžeš vytvářet prostředí vedoucí k upevňování návyků. Můžeš denně korigovat a trpělivě respektovat, že v některých ohledech dítě dozrává pomaleji než jeho NT vrstevníci (ono známé zhruba třetinové zpoždění ve vyzrávání sociálních dovedností a seberegulace). Můžeš každej den a o každej kopec bojovat a přitom se snažit být co nejvíc stabilní a klidný, protože tyhle děti potřebujou koregulaci výrazně víc, než "normální děti", a výrazně víc zrcadlí tvoji vlastní blbou náladu a frustraci. A jediný, co z toho máš, je obvykle nátlak okolí, že ten pokrok, kterýho jste dosáhli, není dostatečný, protože to furt není tabulkový.

Pochybuju, že existuje rodič, kterýho by v takové situaci nepotěšilo, když si někdo dá tu práci, nakoukne "za záclonu" a řekne "vidím, že se snažíš".

PATISLAV: jenže tato velmi toxická paní přímo říká "možná jsou i někteří rodiče, jejichž děti opravdu mají nějaký problém, ale jinak jsou to všechno narcisti" - ale ono je to jaksi naopak, možná jsou mezi rodiči dětí, které mají problém, i nějací narcisti, ale jinak se většina pere s velmi, velmi nepřátelsky nastaveným systémem".

A jinak teda ta její definice narcismu hned na začátku je takovej strawman, že pokud tohle považuje za narcismus, tak ji neměli nechat projít ani zápočtem v prváku.

PATISLAV: tu jsem poslouchala taky.
Co přesně je ten vlastní prospěch a status z toho, že má člověk neurodivergentní dítě? Krom výrazně vyššího rizika deprese, úzkostných poruch, rozpadu partnerského vztahu, jo a nižší šance na lepší pracovní uplatnění, protože tyhle děti mají zvýšené nároky na čas a péči minimálně jednoho, ne-li obou rodičů?
V českých podmínkách jako bonus k tomu člověk každou chvilku uslyší, že "za našich mladejch let by na něj vzali rodiče rákosku a bylo by po ADHD".

Ty zkopírované pasáže z videoblogů pečujících matek říkají pouze to, co všichni dětští psychologové a psychiatři - aby mohli rodiče poskytovat adekvátní podporu svým neurodivergentním dětem, musí mít taky vlastní podpůrnou síť, ideálně i vlastního terapeuta, s nímž kupříkladu mohou řešit vlastní frustraci tak, aby to nepřenášeli na to dítě.

RANDOM_NIGHT: to je ten problém se slovíčky a že ne každý je chápe stejně. Pro někoho je disruptive, že ho cosi vyruší a on se musí znovu zamyslet, pro mě je disruptive, že mě vyruší a já pak na tu činnost zapomenu až do druhého dne, kdy o to "zakopnu".

QUANTI: paní je "antifeministická psychiatrička" a jejím cílem je strefovat se do typicky ženských rolí, v tomto případě pečující osoby o neurodivergentní dítě. Protože matky, které pečují o neurodivergentní děti, si jejich diagnózy vymýšlí proto, aby se staly centrem pozornosti a získaly soucit okolí.

Jako pečující o neurodivergentní dítě bych jí ten soucit okolí nejradši nacpala někam. Od školkové věku onoho dítěte se po mě vozí vychovatelky, učitelky, vedoucí kroužků, spolucestující v dopravních prostředcích, a další neznámí lidé, kteří neváhají mi oznámit, co si myslí o mých výchovných schopnostech a o mém dítěti. Během přípravky toho dítěte byl každý den sázkou do loterie, jestli hodinu před vyzvednutím z družinu budu nebo nebudu objímat záchodovou mísu, protože ze stresu "co se zase dozvím" mi bylo furt fyzicky špatně. Ale jistě, podle paní psychiatričky jsem si tu diagnózu au-DHD u dítěte vymyslela proto, abych si užívala pozornosti.

TRISSIE: "koukej nemluvit, ať ti ten autismus přiklepnou", nebo jak?

TRISSIE: Wtf? Když vidím, jak o parník pomohly léky úzkostnýmu/OCD synovi po letech málo efektivní terapie? To si teda fakt pouštět neplánuju.

a ještě víc mě děsí představa psychiatra, který nevěří na psychiatrické léky (kolem 15:00, ale už si to znova pouštět nebudu).

TMA: já tím slovem dost šetřím, ale ta paní je tak neskutečná pick-me píča, že to se hned tak nevidí.
druhá možnost je, že je sama na spektru a absolutně postrádá schopnost vidět věci jinak než černobíle.

dala jsem zhruba 2/3, asi bych to mohla používat místo ranního kafe na zvednutí tlaku, ale radši ne.
a teda osoba, která se naváží do matky nemluvícího autistického dítěte, že akorát touží po pozornosti (a teda asi si tu diagnozu vymýšlí nebo co), tak to chce hodně velkou dávku nenávisti a touhy do někoho si kopnout.

děsí mě, že je to psychiatrička a potkává se s pacienty.

TMA: No tak kdyz jsem nezodpovednej ADHDckar tak je lepsi to o sobe vedet a nejak s tim pracovat nez si rikat, ze to prece neni vymluva. Neni to vymluva, je to diagnoza a proste jsem nespolehlivej, mam nejaky mitigacni mechanismy jasne ale nikdy nebudou fungovat na 100% Ja jsem se s tim smiril a je mi lepe, lidi kolem me taky protoze proste pochopili, ze to nedelam schvalne. Obcas kdyz se nekdo ozve protoze jsem neco zapomel nebo dosel pozde tak rad odpovidam, ze pokud mate nejakej problem s mym ADHD tak ja takovych problemu za den resit stovku :D A to neni vymluva, to je proste realita a nejrozumnejsi reseni je s tim proste pocitat, vzit to jako fakt a jit dal.
ADHD nema byt vymluva ale je to duvod a rozhodne by nemelo byt nejakym bicikem k sebemrskacstvi to nikam nevede.

TMA: a k cemu se to vlastne pouziva jako vymluva, vymluva pro co? Mne fascinuje, ze se tohle hodne toci zrovna kolem adhd, proc zrovna adhd?