• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISTRANSFORMACE - síť života: o všem, co pomáhá léčení a probuzení člověka,společnosti,Země
    Restartováno :)
    O cestách, technikách, prostředcích, projektech, hnutích, myšlenkách velkých i malých, co pomáhají člověku osvobozovat se a naplňovat svůj potenciál, a skupinám, místům, ekosystémům, uzdravovat se z nemoci civilizace.
    Společným jmenovatelem témat je uzdravení, obnovení rovnováhy, návrat k přirozenosti, nalézání cesty, která je v souladu se životem.

    Ráda bych, aby klub byl o sdílení informací, nápadů a zdrojů - spíše než o diskusích a rozebírání, jestli je nějaké téma dobré-špatné, reálné-nereálné, apod ;) (na tento druh vyžití tu máme klubů dostatek :)

    organnic.blogspot.com (Conti)
    rozbalit záhlaví
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    YMLADRIS: "prvky děsu" taky nebyly vždycky.
    Pro lovce a sběrače byl les jejich přirozeným prostředím, kde se nebáli.

    Strachy a pověry okolo lesa přišly spolu s usedlým způsobem života, kdy lidi najednou trávili všechen čas ve vesnici a preferovali kulturní krajinu, a určitě se tím pádem taky netýkaly všech etnik, ale jen těch nejusedlejších, takoví indiáni, co měli políčka a zároveň lovili, nejspíš les za cizí prostředí nepovažovali.

    DARJEEL: Lidské sídlo má celkem přirozeně aspekty bezpečí, pohodlí, pospolitosti, tedy spoustu pozitiv, je normální cítit se v něm dobře....a zároveň je normální cítit se dobře, když z něj člověk unikne někam, kde je klid, ticho a příroda...:)
    Přijde mi v pořádku obojí.....a naopak, přijde mi trošku divně strach z obojího....ať už je to strach na nádraží ...nebo strach z lesa.
    Souhlasím s tím, že od určité velikosti začne být město anonymní a z toho plynou nějaké problémy, na druhou stranu si myslím, že velikost není až tak rozhodující, spíš jde o jisté celkové nastavení toho místa. Zažila jsem dvoutisícové australské město, kde měli seriózní problém s opileckým násilím, vandalizmem a drobným zločinem, IMHO šance setkat se s tím byla daleko větší než v Praze.....a to tam na to měli doslova jednu ulici s bary a jednu pláž....
    Takže to není úplně funkce velikosti. Naopak, velká města mohou klidně být přátelská, zelená, plná pozitivních aktivit, bezpečná....

    Ohledně té bezpečnosti/nebezpečnosti přírody mi přijde nejzajímavější to, co vypráví Augustin (kdo nezná, šaman z Ekvádoru z rodiny žijící v džungli:) Že oni se tam odmala učí NEMÍT strach. I docela drsnýma metodama, jako že je dítě necháno samo v džungli. Protože jen ten, kdo NEMÁ strach, kdo je vědomej, pozornej, ale není posedlej obavama, přežije. Kdo má strach, přitáhne si k sobě právě tím strachem všecka ta nebezpečí, a to si právě v nebezpečné džungli člověk totálně nemůže dovolit, rozhodně ne, když tam žije trvale. Ve městě si můžeme namlouvat, že toto pravidlo neplatí, a že k nám věci přicházejí "náhodou". Ale v džungli, kde strach může přivolat jaguára nebo jedovatého hada, není na popírání principu přitažlivosti žádný místo.
    Takže si myslím, že lidi, co žili ve všech možných historických dobách v lesích, nežili ve strachu, jak nás to učili v 80. letech v dějepise. Protože si to jednoduše nemohli dovolit.
    Na druhou stranu, určitě byli rádi, když se večer vrátili do vesnice nebo tábořiště, a tam byli lidi, klid a bezpečí :)
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    LEOZ: já to chápu i tak, že lidský sídlo jako produkt kultury má svoje opodstatnění v roli řízení rizik jen do určité velikosti. Od určité velikosti, která s sebou přináší anonymitu, nepřehlednost atd. se naopak lidský sídlo stává rizikovějším. Takže bych to taky neviděl absolutně ve smyslu každé cihly zvyšující stres, ale naopak jakoby osu redukce - redukce - zvyšování - zvyšování - ...

    Naopak po týdnu putování džunglí může být příchod do lidského sídla velmi velmi osvěžující a uvolňující :)

    Btw. on je taky rozdíl evropská příroda, která je okleštěná o velké dravce a savce, nemáme tu moc jedovatých hadů a pavouků. Oproti třeba rovníkové džungli na ostatních kontinentech, kde je nebezpečí v lese až až...
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    YMLADRIS: jj, přeformulace je asi přesnější...

    add převrácená logika (ne)bezpečí a příroda: kultura jako nástroj řízení rizik má určitě své funkční opodstatnění. Jen je problém, pokud se člověk/kultura začne k rizikům chovat až obsesivně a neuroticky. V takovém rigidním stavu mysli je téměř nemožné růst, protože růst je vždy z určité perspektivy riziko.

    add "Přírodní prostředí (s určitými charakteristikami) u většiny lidi vyvolává v určité míře pozitivní neuro-imunologickou odezvu".
    Jen pro upřesnění: neznamená to, že každý přírodní prvek facilituje snižování stresu a každá cihla stres zvyšuje. Parametry takového přírodního prostředí se zkoumají, Ulrich třeba udává: přízemní povrch, prostorová otevřenost, přítomnost vzorce nebo struktury, oblé line a přítomnost vody (tzn. třeba kaplička v remízku na kopci u přehrady =)
    KUATO
    KUATO --- ---
    YMLADRIS: ja se obavam, ze lide se vetsinou zacali zavirat do opevnenych sidlist kvuli jinym lidem. priroda je imho mnohem predvidatelnejsi nez lide samotni a s vyjimkou vyjmecnych okolnosti si na cloveka zadne zvire nedovoli.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    LEOZ: rozumim, dava to smysl.

    beru to, pokud to preformulujem jako "nekterym lidem se v mene strukturovanem prostredi..."

    je to totiz takova ta prevracena logika, ze tisice let se lidi citili bezpecne v chramu a bali se v lese, zatimco my se citime bezpecne v lese, ale bojime se na nadrazi. Ta dnesni priroda nema uz ty prvky desu, kvuli kterym lidsky civilizace proti ni vlastne ty struktury (palisady, katedraly, hromosvody) budovaly

    ritual - neco co ma stale se detailne opakujici strukturu - no kvuli tomu se chramy atd. prave budovaly. knez prijde vzdy zleva a vstavame kdyz se dojde k versi XY. nakonec si podame ruce.
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    YMLADRIS: ok, proc/jak se v mene strukturovanem prostredi snadneji strukturuji rituály:

    Pokusím se poskládat dohromady aspoň pár střípků, na základě kterých jsem se dobral takového závěru. Poeticky řečeno: na čistý papír se snadněji kreslí.

    Přírodní prostředí (s určitými charakteristikami) u většiny lidi vyvolává v určité míře pozitivní neuro-imunologickou odezvu, tj. jakési defaultní tělesné nastavení "bezpečí". Možná spíše "bdělého bezpečí" jelikož přírodní setting také usnadňuje volní přenos a udržení pozornosti (snižují se např. projevy ADHD).

    Bezpečí a specifické zaměření pozornosti představují atributy, které nachází významné využití při uskutečňování rituálu. Jelikož rituály směřují k dosažení změny jednotlivce nebo zpřístupnění transformativní informace, inherentně obsahují prvek nebezpečí pro výchozí intrapsychický stav. Cokoli podpoří bezpečí, napomůže otevřenosti vůči změně či náročným částem rituálu. rituál taky následuje určité schéma, které účastníka vede. Rituál vyžaduje pozornost a mění vědomí. Proto podpora cíleného zaměření pozornosti umocňuje může umocnit efekt rituálu.

    Rituál opisuje schéma příběhu hrdiny. Příběh poskytuje hodnocení výchozího stavu, popisuje cíl a nabízí prostředky, jak jich dosáhnout. Rituál potřebuje nosný příběh "proč a jak". Tvorba rituálu v přírodě nabízí možnost využít nejstarší rituální elementy (poskytuje pocit kořenů, cesty předků, tj určitou formu bezpečí a důvěry v tradici), nabízí formování vztahu k neustávající změně, kterou se chystá účastník podstoupit a která je v přírodě všudypřítomná a uvádí člověka do širšího společenství než jen sociálního, nabízí řadu inspirativních metafor a analogických procesů. Pro přechod či změnu člověka je užitečné neručkovat hned po nové lidské roli či vhledu, ale dopřát si sestoupení (nebo vystoupení?) do určitého nelidského stavu bytí. Do určité antiteze humanity, která dává smysl tezi humanity. A nejlepším doplňkem lidství je právě zbytek přírody, který není tolik tvarovaný lidskou aktivitou. Vydání se takovému světu umožňuje získání onoho odstupu, který ukončování a začínání vyžaduje.

    A pro řadu lidí tvoří nemalou výhodu, že okolo rituálu v přírodě se krásně konstruují nosné epické příběhy s pohanskou a eko-spirituální tématikou. Což pro jiné "více kulturně předpojaté" osoby může představovat naopak odpuzující jev. taky se určité nesmí zanedbat případné biofóbní postoje, či případný strach z neznáma a nepohodlí u pravověrně urbanizovaných lidí. (btw více k eko postojům by mělo být právě zdatně podáno v Brozkvově diplomce!)

    (btw, původně sem se chtěl schovávat za různé citace, ale snažím se na tomto svém neduhu pracovat, každopádně pěkně problematiku shrnuje, co mě napadá, třeba Bret Stephenson: http://www.dharmagaia.cz/...-co-dela-z-chlapcu-muze-duchovni-prechodove-ritualy-ve-veku-nevsimavosti )
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    LEOZ: i'm in!
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    LEOZ: whos gonna join me?
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    YMLADRIS: jak pude malej spát, tak se pokusím něco vytáhnout z paty, co má hlavu.

    btw nyní jsem narazil na tip Veroniky Kavenské
    Coursera.org
    https://www.coursera.org/course/traditionalmedicine
    Online kurz univerzity v Novem Mexiku o tradicni medicine, zdarma
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    LEOZ: rozvedl bys proc/jak se v mene strukturovanem prostredi snadneji strukturuji ritualy?
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    BROZKEFF:
    bavíme se o terapeutickém prostředí, které má několik charakteristik, ale předně odlišme:
    - časovou délku (trvání) izolace
    - přírodní aspekt prostředí (prostředí s nižší mírou strukturovanosti člověkem)

    Přírodní aspekt prostředí působí na většinu lidí adaptivně na neurologicko-imunologické úrovni. kdysi sem na to téma cosi zbastlil zde: https://www.academia.edu/...toracni_efekt_prirodniho_prostredi_u_jedincu_trpicich_syndromem_vyhoreni
    (což mi připomíná, že mám na poličce tvoji diplomku a pořád se na ní chystám =)

    V méně strukturovaném prostředí se snadněji strukturují rituály.

    Rituály jsou alfou a omegou oné spirituální dimenze léčby.

    A proto by se dle mého mělo přikročit k více "wilderness" psychoterapii. U nás to s tou divočinou bohužel tak divoké není, ale dají se najít místa dostatečně odlehlá a krásná, aby probouzela onen upřímný dialog s Já a ONO. =) Btw dobrý důvod pro psychology a jiné duševní zdravotníky všeho druhu více promlouvat na ochranu přírody u nás a více bezzásahovosti v národních přírodních parcích.
    Pokrok vhodným environmentálním směrem v psychoterapii by ale byly i méně smělé věci jako: vhodně "dekorovaná" místnost, altánek v parku, terapeutický strom (v parku, lese, na zahradě, nádvoří,... The Father Ent =), pro některé snad i svatyni =); nalézt vhodnou šifru v místním geniu loci a vybudovat oltář, či pro jiné pomocnou tabuli s externalizovanými záměry v podobě symbolů. No a nabízí se taky různé formy práce s pozorností, bdělostí atd, různé mindfulness techniky ...

    into the wild, u toho sem si poplák...
    Jinak k "útěku do divočiny": asi lepší záměr by zněl "ochod do divočiny", dopřát si klid, pomalost a bezpečí.
    K tomu, co jsi psal ty se možná nabízí určitá "diferenciační" otázka: Jaký je vztah mezi dobou strávenou v "psychoterapeutickém ekosystému" a typem a závažností potíží klienta? Určité komunitní zkušenosti jsou hlavně se závislostmi (často s poruchami osobnosti)...

    Hmm, dík za zajímavé náměty ke studiu...
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    musel sem sdílet!!!

    Jiří pracuje jako velitel městské policie ve Skutči a je prvním strážcem zákona, který se v této rubrice objevuje. Důvod je zřejmý – policisté v naprosté většině nebývají myšlence legalizace konopí nebo čehokoli jiného naklonění, nicméně Jirka patří mezi čestné výjimky, když je navíc českým zástupcem světové proreformní organizace LEAP (Law Enforcement Against Prohibition – Představitelé zákona proti prohibici).

    "Strážníkem jsem nyní šestnáct let. Vystudoval jsem Střední veřejnoprávní akademii TRIVIS Praha, poté Vysokou školu managementu v polské Vratislavi a dlouhodobý psychoterapeutický výcvik dle Carla Rogerse v PCA institutu Praha. Z kurzů mám například Krizovou intervenci, Psychiatrickou problematiku a akutní intoxikaci v přednemocniční neodkladné péči a další...!

    Osobnost legalizace: Jiří Stuna - Strážce zákona na straně konopí - Magazín Legalizace
    http://www.magazin-legalizace.cz/...7-osobnost-legalizace-jiri-stuna-strazce-zakona-na-strane-konopi
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    BROZKEFF: náhodou, ač je to mechanismus spíše pro hraniční a psychotickou organizaci, tak mnohdy může být hodně funkční a má velkou výhodu taky v tom, že potom nepotřebuje příliš neurotických obran :-)
    Nancy MacWilliams vychvaluje :)))
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    LEOZ: ad vytržení z problémového kontextu - teď jsem konečně viděl ten film "into the wild" kde je pěkně ukázaný ten extrém ve stylu "odjebať sa odtialto" jež sice chápu jako pochopitelný prožitek jež se třeba objeví po houbovém tripu, ale jako copingový mechanismus mi úplně nejšťastnější nepřijde :)
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    DARJEEL: co se týká koupě statku:
    za sebe to zatím na nějakou větší investici nevidím, ani v blízké budoucnosti

    buď to chce najít bohatšího investora, což by nemusel být až takový problém;
    nebo na to vybrat prachy na nějakém crowdfundingovém webu;
    podojit trošku EU, popř. Norské fondy;

    důležité je mít dle mého: kvalitní koncept, trošku promyslet "business model", lidi =), místo a umět to prodat správnému investorovi. A nemusí mít tolik peněz jako Tonda Koláček...

    ale o podobné myšlence jsem už slyšel hovořit tolik lidí, že se podle mě jen musí propojit.
    FRUTAA1
    FRUTAA1 --- ---
    LEOZ: přesně, asi si nějakou začnu plést...
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    offtopic
    Anthropology Beyond the Human: An Amazon Tribe's Deep Connection With the Rain Forest
    Living with the Runa in Ecuador, the author says, is also about living with all the other kinds of beings the Runa live with.
    http://news.nationalgeographic.com/...ts-ecuador-amazon-runa-anthropology-ethnography-puma-booktalk/
    LEOZ
    LEOZ --- ---
    FRUTAA1: jasný, to je důležitý bod do diskuze, klasické dilema návratů z terapeutické izolace
    1) vytržení z kontextu problému (strukturované lidské sídlo jako města, etc) může usnadnit začátek terapeutického procesu ...
    2) osobně vnímám pobyt v přírodě spíše jako přímý psychoterapeutický faktor, než "pouhé" vytržení z problematického kontextu viz např. http://www.gr.nl/...mental-health/nature-and-health-influence-nature-social-psychological-and-physic
    3) v rámci terapeutického protokolu by se jistě ošetřila fáze "návratu" do společnosti. Lze facilitovat rituály, návrat provádět postupně (zvyšovat frekvenci kontaktů a explorací původního sociálního kontextu) a podržet klienta ambulantním kontaktem... u nás něco podobného viz např. http://www.oblibene.biz/pl.bila.voda/?cap=19366
    já bych ale asi nejraději držel hlídku s tou bambulatou čapkou a moc se nevracel, lidi ve městech a na vesnicích dělají hrozné randál =)


    DARJEEL: za link bych se přimlouval
    FRUTAA1
    FRUTAA1 --- ---
    DARJEEL: vlastně mě to vůbec nepřekvapuje že v přírodě, teda spíš, že to bylo v uzavřenosti - když souzníš s přírodou, souzníš se sebou a vice versa, taky se v ní dozvíš spoustu odpovědí (že by důvod vision questů?). navíc její energie dobíjí max.

    třeba bys sem mohl nahodit ten text k tomu? díky
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    FRUTAA1: no to asi jo... ale zase někdo v tom městě chce žít, má to své přednosti... i tak je to rozhodně dobrý nápad, léčit v přírodě. V nejnovějším čísle Energy and Character je o tom článek, psychoterapie v přírodě, je to velký krok, protože součást etických kodexů apod. je kolikrát, že se terapie nedělá mimo terapeutickou místnost (vidím v tom obdobu medicínského kruhu, chráněné místo)... no ale asi je čas jít dál... tak kdo ten statek koupí, co? :-)
    FRUTAA1
    FRUTAA1 --- ---
    DARJEEL: musí to být těžké, ještě těžší než mé návraty po víkendu :-/
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam