FLU: Díky! :)

SCHEJBITCH: tohle bych do kimchi nedaval. ma to dost specifickou chut. viz komenty pod navodem:
How to Make Kim Chi
http://drbenkim.com/how-make-kim-chi.htm

Submitted by Nicolette on May 24, 2011 - 12:07.
I live in South Korea and gochujang paste dosen't actually get anytwhere to pepper paste. If you use gochujang paste, then you'll probably get no where to the orginial gimchi taste. That's why no one uses gochujang paste for making gimchi here.

SCHEJBITCH: Nejspíš jo. Respektive představuju si, že to pálí víc než to koření, ale nikdy jsem ji nechutnávala a úplně do korejských ingrediencí nevidím. Paní v tom videu používá nějaké chilli vločky v prášku bez směsi, ale čert ví, z jakých papriček...

Poptej se tady [ Asijska kuchyne a recepty (thaiska, indicka, cinska ...) /cekujte nastenku - seznamy obchodu, restaurace, tipy, odkazy.. ]

ZUZKAOU: Ahoj! Dá se požít na kimchi tahle pasta?
Pasta z pálivých papriček 1kg, Gochujang/Kochujang | VitalOrient.cz
http://www.vitalorient.cz/product/vo-000028/

ZUZKAOU: Díky.

JANYNA: málo cukru a/nebo krátká doba zavařování. Takže tam zbyly živé kvasinky a cukru bylo tak akorát, aby se nakrmily. Obsah do 20% cukru funguje jako živný roztok, vysoká koncentrace cukrů je naopak konzervant.

Teď bych to řešila převařením obsahu, jinak to bude prokvášet dál.

Můžete mi prosím poradit, čím to, že tchýni letos zkvasily (do příjemně lehounce alkoholova) zavařené borůvky a poté i švestky?

Kchůl - minimálně některé kultury mléčného kvašení produkují GABA máselnou, která je důležitá pro nálady, psychické zdraví a kvalitní spánek a proto se více než hodí mít je v břiše.

http://ukpmc.ac.uk/abstract/MED/18051360/reload=0;jsessionid=EXgXOnsU2ODw9T2gSyAS.4
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2168214/
http://www.jsb.gr.jp/jbm/2011/1101_1.pdf
http://www.docstoc.com/docs/23806844/Lactic-acid-bacteria-(LAB)-are-nice-targets-in-order-to-study-%CE%B3

CZTRASH:
Jo 41°C je sakra hodne.

NOLONGERTHERE: Dík za upřesnění s moukama, těsto na bábovku je husté asi jako těsto na bublaninu :D Prostě teče, ale tak jako táhle. No udělám to řidší a snížím teplotu, abych to zase neuvařil...díky! Trpělivost růže a kvásek přináší!

CZTRASH: Albert bio je myslím celozrnná, ne chlebová (aspoň v našem) a je v pohodě (pokud není prošlá nebo krátce před uplynutím doby spotřeby), z ní jsem to pro jistotu zkoušela taky, když mi lidi tvrdili, jak jim to nejde. Bohatě stačí teplota kolem 30 stupňů, i 25 dobrý:).
A kdyžtak můžeš to "těsto" udělat klidně i ještě drobet řidší, abys podpořil spíš růst kvasinek, než bakteriíí (cca 100 % mouky-150 % vody), těžko říct, jaká je tvoje "hustota těsta bábovku";)

CZTRASH: z čeho to zakládáš?

Je dobrý začít s celozrnnou žitnou, celozrnná má v sobě víc zárodečných kultur. A pro jistotu tam přidat lžíci jogurtu a pro hodně velkou jistotu špetku droždí.

Šedavej škraloup bude z přílišné teploty - moc ti to topí. Acetonová vůně je u moc starého kvásku - vykvasil moc rychle a pak umřel hlady.

Zdravím, a hned prosím o radu. Chci si založit kvásek na chleba, ale nějak to nejde, první pokus kdysi před rokem šel jak po másle (bylo to ale dvojtýdenní zakládání), teď to mělo být fertig podle návodu za tři dny, ale nějak se mi to nezdá. Hmota sice dělá bublinky, ale vůbec to při krmení nemá ten efekt zvedání nahoru... Přitom před tím rokem jsem tomu dopřál výrazně nižší teplotu, teď mám sklenici u topení a je to jakési divné, jednu sklenici už jsem vylil, protože to fakt páchlo jak ředidlo a na povrchu se udělal jakýsi šedavý škraloup. Nevíte, kde může být chyba? Že bych měl to těsto třeba moc husté? Má konzistenci jako těsto na bábovku například. Jsem si nemyslel, že to je až taková věda :c) Předem díky za reakce...

jak to tady tak pozoruju tak pomalu sbírám do kvašení odvahu :) ještě se budu chvíli motivovat.

Mám robota, mám sklenice, mám spoustu surovin (zahrada, les, pole, sad), ale nemam zadnou zkusenost a nemam chladny sklep, jen lednicku.

:) davam tomu jeste pulrok cetby a vzdelavani ;)

Jinak jsem vyrobila naprosto výtečný řepnorajčatový kvas.

1. díl klasického, kořeněného kvasu z řípy, jeden díl čisté řepné šťávy (tedy řepu prohnat odšťavňovačem) a jeden díl rajčatové šťávy (nějak se nahromadila ne moc dobrá rajčata, které bylo potřeba zpracovat)

Dosolit na obligátní 2%, nechat dva, tři dny prokvasit na teple a pak tak týden v chladu. Přecedit (ta rajčatová šťáva měla celkem dost dužininy a nevypadalo to hezky a blbě se to pilo).

Postupem času to získává lepší a lepší chuť, zjevně je to věc, která by šla archivovat - tedy nalít do vyvařených lahví, zavíčkovat a nechat v chladu stát. Ale na to je to moc dobré.

Jinak to s těma škrobama a dalšíma látkama na příkaldu luštěnin je pěkně zpracované tady
http://is.muni.cz/th/259109/lf_m/DP_Lusteniny_-_nutricni_a_zdravotni_aspekty.pdf

A zajímavá disertačka o aktivních látkách v rostlinách tu http://is.muni.cz/th/34031/lf_d/Bulkova-Protektivni_latky_rostlinneho_puvodu_v_prevenci.pdf