• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SEVERINEvýchova kluků a ostatních šelem
    MEG
    MEG --- ---
    Myslím, že všichni to koulíme, jak nejlíp můžeme a umíme... :-)

    Když jeden přišel žalovat na druhého, tak jsem šla situaci obhlídnout a vyřešit, pokud šlo o spor o nějakou věc, většinou bez ní byli oba. Snažila jsem se je naučit, že se musí umět dohodnout mezi sebou.
    Je fakt, že výslechy a hledání pravdy, a to jak ve věku 3 a 5, tak ve věku 20 a 22 jsou vcelku naprd. Jeden hází vinu na druhého, nikam to ve většině případů nevede. Jen to u těch velkých déle trvá, protože mají značné argumentační schopnosti. A člověk jim nemůže naplácat na zadek. ;-)

    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    A jinak mě teda napadlo, že vlastně nemám, čím bych ke konkrétnímu tématu diskuse přispěla. Mám sice kluky dva, ale holčičku žádnou, a tudíž vlastně nemám tušení, čím se výchova kluků liší od výchovy holek. Koulím to s klukama, jak nejlíp umím, ale jestli je to dobře a jestli je to ten pravý ořechový přístup k dětem mužského pohlaví, to netuším.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    VERONIKA22: nevím, jak se to dělá správně, ale můj postoj je zhruba takový, jaký jsem nedávno vyjádřila ve vzteklém výkřiku mezi spratky: TŘEBA SE ZAMORDUJTE, ALE NECHOĎTE MI TO ŽALOVAT! :-D
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    MAIKKA: ony se ty děti dost mění a dvouročák používá jaksi k řešení konfliktů jiné postupy než třeba pětiletý, žejo.

    Můj syn od roka zhruba do 2,5 roku kousal ostatní děti. Nikdo netušil proč a nebylo síly moci, která by ho od toho odradila. Dnes je mu 7 a fakt nikoho nekouše.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    KUATO: v tomhle bych časem chtěla od nyxáků poradit. u nás to bylo tak, že mladší vždy zažalovat a dostal pochváleno- že žalovat a starší dostal nařezáno.

    a já tedy nemám vzor jak na to správně. že bych pak chtěla moje holky zpovídat kdo si začal přijde takové hloupě trapné ( přijde mi, že pravdy se stejně jde dopídit v 2% ). tak nevím jak na to. jestli konflikty nechat jen na nich ale to bych pro toho nevinného asi pak přestala být oporou. nebo prostě vždy tedy potrestat oba ale vůbec netuším jak přísně. vždy v tom bude možná jeden nevině :o/
    KUATO
    KUATO --- ---
    VERONIKA22: u nas to vetsinou konci tak, ze vypleskam oba dva (synator dostane trochu vic, protoze je kluk a je starsi, takze by mel mit rozum, coz mu v prubehu pridavku nezapomenu pripomenout), protoze clovek se nikdy nedohleda toho, kdo z tech dvou smradochu s tim zacal. oba se vymlouvaji.
    MINEA
    MINEA --- ---
    CHIMERA: asi tak.. ja kdyz prastim a zarvu - tak bych rozdrtila i skalu.. kdyz dam jen tak plac, tak se mi tady smeje jeste tejden, jak jsem si delala skvelou legraci
    MAIKKA
    MAIKKA --- ---
    VERONIKA22: nene,na to opravdu nečekám,až z toho vyroste!
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    MAIKKA: no ale co dál? jako čekat, že z toho jednou vyroste? bitkaření bych dovolila neboť úlohu testosteronu jsem pochopila. a fakt nemám v úmyslu zasahovat do sourozeneckého násilí ale jakmile se ukáže, že jeden je s tímto bitkařením nespokojen a už se neví jak se bránit tak fakt zasáhnu. pak je to totiž uplatňování přemrštěné síly na slabšího jedince. a nevim jestli si to ty děti můžou už nést do dospělosti či fakt jde o nevinné dětské používání síly ale děsí mě to.
    vždyť je to pak běžné už i v mateřské či na základce. že jedinec je hrdej na to, že zmlátí někoho kdo je o hlavu menší.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    SEVERINE: mám otázky možná na všechny:
    1) a kdo by jako měl být soudce když né rodič? miniaturní děti by se jako měli soudcovat sami? vždyť nemaj přece rozum!
    u nás doma jsem soudcem a rozhodčím já a děti skáčou jak já zavelím ( velím jen když se nedohodnou po dobrém a začíná konflikt ). manžel rozhodčím být neumí a moc mu to nejde a to to pak doma vypadá. vřeštění, konflikt jako blázen, manžel na prášky....děti ještě víc a nikam to výchovně nevede.

    2) k tomu mlácení druhého: já si prostě furt myslím, když když neuplatním oko za oko tak to prostě to dítě nepochopí co tomu druhého způsobuje. že je někdo raněn na citech taky tak dobře nepochopíme dokud si to samé taky neprožijeme. nemyslím mlátit na zadek jako výchovné fyzické tresty. to je fakt o ničem a opravdu je to degradace dítěte. furt je mláceno stejným stylem ať někomu sebere kyblíček nebo mu nohu přejede motorkou.
    ale prostě inteligentně vymyslet jak mírně fyzicky ukázat, že to co dělá toho druhého bolí.
    nechci to přirovnávat k ohni a ruce strčené do ohně ale i tak dětem kontrolovaně dovoluji se přiblížit k ohni aby zjistili jaký je to pocit, že to pálí.
    jako co je slané a sladké to prostě pomocí češtiny nejde vysvětlit! to se prostě musí aplikovat a zažít.
    TERRYNKA
    TERRYNKA --- ---
    CHIMERA:
    Svatá pravda.
    Trvalo mi docela dlouho k tomu dospět. Člověk se musí naučit být trochu sobec. Trochu. Zrůrazňuju trochu :-) Tak nějak zdravě. Ještě před rokem jsem skákala tak, jak muž pískal - on tedy ani nepískal, ale jeho chování, postoje a názory pískaly. Téměř denně jsem uléhala s pocitem, že selhávám, že nejsem taková, jaká bych "měla být". Padala jsem na hubu, aniž bych, pohledem zvenčí, měla proč. Janek dobře spí, zlobí sice hodně, ale pořád v mezích normálu aktivního, zdravého, malého kluka, vyvažuje to roztomilostí k věku příslušnou. Muž nechlastá, nefetuje, nebije nás, pracuje v zaměstnání, pracuje doma. Pohoda, ne? Ale ! Vyzařuje z něj přesvědčení, že manželka a matka má zajišťovat full service, aby muž mohl dělat to, co dělat chce. Takže má skákat nonstop kolem dítěte, plotny, domácnosti. Ptát se, omlouvat se a vysvětlovat, když chce něco udělat jinak, než běžně. Podřízená role - podřízená muži, dítěti, rodině. Já to všechno dělám ráda. Ráda vařím. Ráda věším prádlo a ráda šůruju barák. Ubíjelo mě ale, že muž toto považuje za naprosto samozřejmé. Stejně jako to, že jsem vždy k dispozici, tedy doma. Že mu dítě s sebou na zahradu musím vypakovat já a to s vysvětlením, že musím uklízet.
    Před cca. rokem mi v tomto ohledu ruply nervy, už ani nevím proč. A začala jsem oznamovat, ne se ptát. Když muž skončí v práci ve tři a domů přijede v šest, protože "jsem se stavil v Bauhausu pro dřevo na poličku pod akvárko a pak jsem se podíval do Makra", proč bych se já, hergot, měla ptát tři dny dopředu, jestli si pro něco mohla sjet do obchodu v Praze?! Takže zvednu telefon "Ahoj, mohl bys prosím dneska vyzvednout Janka ze školky? Dojedu si do Prahy. Přijedu nějak kolem šesté, děkuju!"
    A taky "vezmi prosím Janka ven, potřebuju si odpočinout. Zítra s ním půjdu na dlouhou procházku, aby sis mohl dělat co chceš ty."
    A ejhle, přes počáteční úžas to najednou začalo celkem fungovat. Pořád to můj muž považuje za revoltu proti jeho ideálnímu stavu věcí (tedy tak, jak to měli jeho rodiče), ale už bez větších protestů. Lepší už to asi nebude a i tohle mě stálo značné úsilí, ale je mi mohem lépe, což se samozřejmě zpětně odráží na mém chování k němu, k synovi a celkovém ladění :-)
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    MAIKKA: no ty mě neznáš. já když praštím, tak praštím :-)
    asi by mě zavřeli :)
    já neradím a nefilozofuju. udělám, co je pro mě v dané chvíli nejpřirozenější. a moje reakce je prostě takováto.
    ovšem je to tvoje dítě, ty si s ním jistě poradíš nejlíp. matka to má nějak v podvědomí, jen se toho nebát. určitě to dokážeš.
    MAIKKA
    MAIKKA --- ---
    CHIMERA: je vidět,že tvoje děti nikoho nebijí. Prožívám to ted s mladším synem 1,5 roku a opravdu to, co popisuješ nepomáhá,vysměje se mi a jde se bitkařit znovu! Ono se to pěkně píše,jak rázně bys zakročila,ale realita je uplně jiná)
    WERKA
    WERKA --- ---
    XICHT: Vida - to není špatný nápad. Pokud tedy najdu u něj v pokoji místo, kam tu tašku s tříděným odpadem odložit ;-)
    XICHT
    XICHT --- ---
    WERKA: to je o mne :D. kdyz jsme doma meli vynest odpadky HNED!, presunuly se jen do meho pokoje s tim, ze tam pockaji, az se mi bude chtit
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    SEVERINE: ajaj, tak soudcování ti nezávidím.
    jsem šťastná, že moji kluci jsou od sebe 12 let a to samo o sobě situaci mění.
    já jsem byla se sestrou od sebe 1,25 roku a vždycky, když rodiče zasáhli, zasáhli nespravedlivě (neviděli např., že před tím, než jsem ségru praštila, mě ona 5 minut štípala a kopala, a já jsem jí pořád říkala, aby toho nechala. hádej, kdo dostal mazec :-)
    ono to jednomu dítěti není nic platné, že chce pax, když to druhé furt a furt otravuje, boří stavebnice, počmárává deníčky, rozstříhává oblečky atd.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    CHIMERA: nojo, jenže já mám doma dvě děti, který je potřeba celkem často chránit před násilím toho druhýho z nich - nějak se musej naučit spolu vyjít - a já bych byla doma hrozně nerada za rozhodčího (a taky je prostě vyčerpávající hrát tuhle úlohu dýl než hodinu denně) .. a je fakt, že kdybysme bydleli v domě, jak tu kdosi psal, a kluci by se vybili na chování čolků, asi by byl klid .. ale není.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    TRISSIE: můj muž dělá mužské i ženské práce. taky se výrazně víc než já stará o mimino, prát se taky naučil, akorát k žehlení ho nechci pustit. ale vyžehlit umí výborně.
    on vlastně všecky fyzické práce umí líp než já :)
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    SEVERINE: proč násilí řešit? jestliže moje dítě pokojně sedí na pískovišti a jiné dítko ho praští zničehonic lopatičkou, necítím potřebu se stydět, když ho silně chytím za ruku a řeknu, že jestli ještě jednou praší, udělám mu to taky. nevřískala jsem na děti, řekla jsem to hezky, ale rázně. žádný rodič se nikdy neurazil. ale kdyby to dítko v lopatičce po hlavě pokračovalo, tak už by ji ode mě mělo.
    bezdůvodné násilí není třeba řešit - tomu je třeba se bránit.
    z historie - vzpomeň si, kam to došlo, když evropské státy Hitlerovi pořád ustupovaly. s ničím takovým nesouhlasím. obrana je přirozené právo každého člověka. a nebudu čekat, až mě ubije k smrti, nebo mu vysvětlovat, že to ale není hezké druhého bít...
    samozřejmě je jasné, že tomu prckovi je to třeba I VYSVĚTLIT, ale ne pouze vysvětlit... někdy jsou činy nutné.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    CHIMERA: souhlas - jenže likvidace násilí nasilím je podle mě začátek všech válek. a taky to dítě vidí, že ani já to neumím řešit jinak, než právě tím násilím. už teď vidím, že mi starší vrací přesně to, co jsem zasela - ne že by to bylo něco ošklivýho, většinou spíš naopak, ale právě proto bych tam ráda dala co nejvíc věcí dobrejch, no.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam