• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SEVERINEvýchova kluků a ostatních šelem
    MAIKKA
    MAIKKA --- ---
    VERONIKA22: nene,na to opravdu nečekám,až z toho vyroste!
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    MAIKKA: no ale co dál? jako čekat, že z toho jednou vyroste? bitkaření bych dovolila neboť úlohu testosteronu jsem pochopila. a fakt nemám v úmyslu zasahovat do sourozeneckého násilí ale jakmile se ukáže, že jeden je s tímto bitkařením nespokojen a už se neví jak se bránit tak fakt zasáhnu. pak je to totiž uplatňování přemrštěné síly na slabšího jedince. a nevim jestli si to ty děti můžou už nést do dospělosti či fakt jde o nevinné dětské používání síly ale děsí mě to.
    vždyť je to pak běžné už i v mateřské či na základce. že jedinec je hrdej na to, že zmlátí někoho kdo je o hlavu menší.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    SEVERINE: mám otázky možná na všechny:
    1) a kdo by jako měl být soudce když né rodič? miniaturní děti by se jako měli soudcovat sami? vždyť nemaj přece rozum!
    u nás doma jsem soudcem a rozhodčím já a děti skáčou jak já zavelím ( velím jen když se nedohodnou po dobrém a začíná konflikt ). manžel rozhodčím být neumí a moc mu to nejde a to to pak doma vypadá. vřeštění, konflikt jako blázen, manžel na prášky....děti ještě víc a nikam to výchovně nevede.

    2) k tomu mlácení druhého: já si prostě furt myslím, když když neuplatním oko za oko tak to prostě to dítě nepochopí co tomu druhého způsobuje. že je někdo raněn na citech taky tak dobře nepochopíme dokud si to samé taky neprožijeme. nemyslím mlátit na zadek jako výchovné fyzické tresty. to je fakt o ničem a opravdu je to degradace dítěte. furt je mláceno stejným stylem ať někomu sebere kyblíček nebo mu nohu přejede motorkou.
    ale prostě inteligentně vymyslet jak mírně fyzicky ukázat, že to co dělá toho druhého bolí.
    nechci to přirovnávat k ohni a ruce strčené do ohně ale i tak dětem kontrolovaně dovoluji se přiblížit k ohni aby zjistili jaký je to pocit, že to pálí.
    jako co je slané a sladké to prostě pomocí češtiny nejde vysvětlit! to se prostě musí aplikovat a zažít.
    TERRYNKA
    TERRYNKA --- ---
    CHIMERA:
    Svatá pravda.
    Trvalo mi docela dlouho k tomu dospět. Člověk se musí naučit být trochu sobec. Trochu. Zrůrazňuju trochu :-) Tak nějak zdravě. Ještě před rokem jsem skákala tak, jak muž pískal - on tedy ani nepískal, ale jeho chování, postoje a názory pískaly. Téměř denně jsem uléhala s pocitem, že selhávám, že nejsem taková, jaká bych "měla být". Padala jsem na hubu, aniž bych, pohledem zvenčí, měla proč. Janek dobře spí, zlobí sice hodně, ale pořád v mezích normálu aktivního, zdravého, malého kluka, vyvažuje to roztomilostí k věku příslušnou. Muž nechlastá, nefetuje, nebije nás, pracuje v zaměstnání, pracuje doma. Pohoda, ne? Ale ! Vyzařuje z něj přesvědčení, že manželka a matka má zajišťovat full service, aby muž mohl dělat to, co dělat chce. Takže má skákat nonstop kolem dítěte, plotny, domácnosti. Ptát se, omlouvat se a vysvětlovat, když chce něco udělat jinak, než běžně. Podřízená role - podřízená muži, dítěti, rodině. Já to všechno dělám ráda. Ráda vařím. Ráda věším prádlo a ráda šůruju barák. Ubíjelo mě ale, že muž toto považuje za naprosto samozřejmé. Stejně jako to, že jsem vždy k dispozici, tedy doma. Že mu dítě s sebou na zahradu musím vypakovat já a to s vysvětlením, že musím uklízet.
    Před cca. rokem mi v tomto ohledu ruply nervy, už ani nevím proč. A začala jsem oznamovat, ne se ptát. Když muž skončí v práci ve tři a domů přijede v šest, protože "jsem se stavil v Bauhausu pro dřevo na poličku pod akvárko a pak jsem se podíval do Makra", proč bych se já, hergot, měla ptát tři dny dopředu, jestli si pro něco mohla sjet do obchodu v Praze?! Takže zvednu telefon "Ahoj, mohl bys prosím dneska vyzvednout Janka ze školky? Dojedu si do Prahy. Přijedu nějak kolem šesté, děkuju!"
    A taky "vezmi prosím Janka ven, potřebuju si odpočinout. Zítra s ním půjdu na dlouhou procházku, aby sis mohl dělat co chceš ty."
    A ejhle, přes počáteční úžas to najednou začalo celkem fungovat. Pořád to můj muž považuje za revoltu proti jeho ideálnímu stavu věcí (tedy tak, jak to měli jeho rodiče), ale už bez větších protestů. Lepší už to asi nebude a i tohle mě stálo značné úsilí, ale je mi mohem lépe, což se samozřejmě zpětně odráží na mém chování k němu, k synovi a celkovém ladění :-)
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    MAIKKA: no ty mě neznáš. já když praštím, tak praštím :-)
    asi by mě zavřeli :)
    já neradím a nefilozofuju. udělám, co je pro mě v dané chvíli nejpřirozenější. a moje reakce je prostě takováto.
    ovšem je to tvoje dítě, ty si s ním jistě poradíš nejlíp. matka to má nějak v podvědomí, jen se toho nebát. určitě to dokážeš.
    MAIKKA
    MAIKKA --- ---
    CHIMERA: je vidět,že tvoje děti nikoho nebijí. Prožívám to ted s mladším synem 1,5 roku a opravdu to, co popisuješ nepomáhá,vysměje se mi a jde se bitkařit znovu! Ono se to pěkně píše,jak rázně bys zakročila,ale realita je uplně jiná)
    WERKA
    WERKA --- ---
    XICHT: Vida - to není špatný nápad. Pokud tedy najdu u něj v pokoji místo, kam tu tašku s tříděným odpadem odložit ;-)
    XICHT
    XICHT --- ---
    WERKA: to je o mne :D. kdyz jsme doma meli vynest odpadky HNED!, presunuly se jen do meho pokoje s tim, ze tam pockaji, az se mi bude chtit
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    SEVERINE: ajaj, tak soudcování ti nezávidím.
    jsem šťastná, že moji kluci jsou od sebe 12 let a to samo o sobě situaci mění.
    já jsem byla se sestrou od sebe 1,25 roku a vždycky, když rodiče zasáhli, zasáhli nespravedlivě (neviděli např., že před tím, než jsem ségru praštila, mě ona 5 minut štípala a kopala, a já jsem jí pořád říkala, aby toho nechala. hádej, kdo dostal mazec :-)
    ono to jednomu dítěti není nic platné, že chce pax, když to druhé furt a furt otravuje, boří stavebnice, počmárává deníčky, rozstříhává oblečky atd.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    CHIMERA: nojo, jenže já mám doma dvě děti, který je potřeba celkem často chránit před násilím toho druhýho z nich - nějak se musej naučit spolu vyjít - a já bych byla doma hrozně nerada za rozhodčího (a taky je prostě vyčerpávající hrát tuhle úlohu dýl než hodinu denně) .. a je fakt, že kdybysme bydleli v domě, jak tu kdosi psal, a kluci by se vybili na chování čolků, asi by byl klid .. ale není.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    TRISSIE: můj muž dělá mužské i ženské práce. taky se výrazně víc než já stará o mimino, prát se taky naučil, akorát k žehlení ho nechci pustit. ale vyžehlit umí výborně.
    on vlastně všecky fyzické práce umí líp než já :)
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    SEVERINE: proč násilí řešit? jestliže moje dítě pokojně sedí na pískovišti a jiné dítko ho praští zničehonic lopatičkou, necítím potřebu se stydět, když ho silně chytím za ruku a řeknu, že jestli ještě jednou praší, udělám mu to taky. nevřískala jsem na děti, řekla jsem to hezky, ale rázně. žádný rodič se nikdy neurazil. ale kdyby to dítko v lopatičce po hlavě pokračovalo, tak už by ji ode mě mělo.
    bezdůvodné násilí není třeba řešit - tomu je třeba se bránit.
    z historie - vzpomeň si, kam to došlo, když evropské státy Hitlerovi pořád ustupovaly. s ničím takovým nesouhlasím. obrana je přirozené právo každého člověka. a nebudu čekat, až mě ubije k smrti, nebo mu vysvětlovat, že to ale není hezké druhého bít...
    samozřejmě je jasné, že tomu prckovi je to třeba I VYSVĚTLIT, ale ne pouze vysvětlit... někdy jsou činy nutné.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    CHIMERA: souhlas - jenže likvidace násilí nasilím je podle mě začátek všech válek. a taky to dítě vidí, že ani já to neumím řešit jinak, než právě tím násilím. už teď vidím, že mi starší vrací přesně to, co jsem zasela - ne že by to bylo něco ošklivýho, většinou spíš naopak, ale právě proto bych tam ráda dala co nejvíc věcí dobrejch, no.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    CHIMERA: nesměju, gratuluju.
    můj muž byl taky fresh out of mama hotel, tedy s mezistupněm koleje, ale tchýně je mírný domácí tyran :-)
    a taky teda mám pocit, že vlastní dům tak nějak podporuje mužskou práci víc, než panelák. že i "chlap nedělá ženský práce" najde v domě dost motivace na to, že si máknou nějak rovnoměrně oba. Můj děda třeba nikdy v životě nezapnul pračku, ani by nevěděl, jak na to - ale zas když už náhodou měl všechno hotovo kolem oprav domu a na zahradě, tak začal třeba stavět udírnu.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    TRISSIE: yes yes :-D (a nesměj se mi, že jsem si takového muže vybrala :-) z mamahotelu přišel přímo do našeho vztahu - koupili jsme barák a makáme :-) on víc.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    SEVERINE: je fakt, že s odnaučováním násilných sklonů nemám zkušenost. syn byl ten otloukánek. ale nikdy jsem ho otloukat nenechala a ostatní děti velmi rychle pochopily, že ho bít nemají. zastávám se všech slabších, i když jsou cizí a nemuselo by mi do nich nic být. Jako dítě jsem byla obětí šikany a dospělí mi podporu neposkytli, tak si to velmi dobře pamatuju. násilí je třeba likvidovat v prvopočátku. účinky to má. na puberťáky už je pak pozdě.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    CHIMERA: a ani nikdy nebydlel sám? jako fresh out of mama hotel?
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    SEVERINE: no je to divný :-) Můj nejstarší chlapeček si včera koupil další botičky velikosti 43 a to jsou hoši i s většíma nohama, jasně.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    ANNAWA: a co je teda lepší? :-) asi nic z toho, co? ale co bysme po těch puberťácích chtěli? pravda, vůbec si to neumím reálně představit, že mi to, co mám doma, vyroste do kolohnátů ..
    TRISSIE: hele, mně přijde že můj muž je v mnoha věcech po svý matce - která je tak trochu chlapská -- a po jeho otci je jeho bratr .. chceš-li tu nějakou anketu, upřesni jak by měla vypadat, ráda ji sem dám.
    CHIMERA: hele, já nejsem proti a neříkám, že to takhle občas neudělám. jen na to nejsem vůbec pyšná a nemám z toho dobrý dojem. a nefunguje to - stejně, jako cokoli ostatního (až na tu důslednost, která je asi vážně klíčem). asi tak.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    TRISSIE: ano.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam