• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NATASHA: Zhudebnila? =o A jak by sis to představovala..? Já v tom absolutně žádnou, ani potencionální, melodii nevidím... (ale já jsem hudebně absolutně tupej, takže možná... :))
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUCHVI: Já bych to zhubenila, jak praví Bublinky, a následně zhudebnila.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Ha, zde se to probouzí, to je dobré, to je dobré. Jen houšť.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    BUCHVI: Já, milovnice koček(!), bych škrtla poslední strofu a kdyby sis s tím ještě trochu pohrál, bylo by to skvělé. ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Koťátka jsou obecně vděčné téma.;)
    NANTHEI: Libozvučné a něžné.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NANTHEI: Když jsme u těch koťátek, vzpomněl jsem si, že jsem je taky kdysi použil, nedalo mi to a musel jsem ji najít, ale je to teda hodně stará věc (únor 2009, takže víc než dva a půl roku), tak buďte shovívaví a přihlédnuvší, až (jestli) budete posuzovat :)

    MILÁČKOVI

    Tvá syrová koťata miláčku
    zanechala na mých zdech
    otisky tlapek

    Tví hraví pošetilí miláčci
    pošlapali mé čisté stěny
    a jedno z nich tu pořád ještě ťape
    na pohovku se sápe

    Zavolej si ty své nedovařené děti miláčku
    já nemám rád bahno na svých zdech
    a pošlapané křeslo, to mě štve

    Zhasni tu cigaretu a hraj si s nimi
    a nenuť mě je dovařit -
    - tvá syrová koťata, miláčku
    Víš, že maso z nich jde na dračku

    Vidíš? Ty stopy nejdou dolů
    asi tam zůstanou
    navěky zůstanou
    I když tvá koťátka se již dávno uvařila v kočky
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NANTHEI: to je můj šálek kávy ;) jen některé ty obrazy jsou trochu klišé, jmenovitě "loňské víno" a "krev koťat" mi přijdou takový... ohraný. Ale v kontextu ta krev koťat vlastně nevadí... Dobrý.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR, BUBLINKY: mně se právě ten kousek "když vypínač a tma" hrozně líbí, je to takový dobrý místo na domýšlení si... Ale pravdu dí ti, kdo by vynechali poslední verš, stejně jako NANTHEI má pravdu s tím prvním, ten je vážně nejlepší.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Ale abych byla upřímná, něčím mě dráždí, vracím se k ní. Rozhodně bych vypustila ten poslední verš, vůbec mi nesedí do nálady básně, nikoli významem, ale tím, že mě slovo zobák nějak rozčiluje a nejsem schopná vysvětlit proč.;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Jestli tedy mohu ještě já, pro mě je báseň skvělá po "pryč". Víc tam nepotřebuju.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    pro S.

    Oči v příšeří
    dvě bystré myši
    při každém zvuku
    utíkají do rohu

    kořeny na stěnách
    vrhají lidské stíny
    které tě straší tím
    že je nikdy nerozpoznáš

    změní se myšlení
    když závěsy popřeš den?
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: Já vím. Ale potřeboval jsem to od někoho slyšet nahlas, abych se zase začal víc snažit; abych měl v zádech oči, které mne donutí to jen tak pro sebe nešolíchat...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Abych Tě nesekla zobákem :)


    MAEROR: Hm. Hm. Hm. Umíš lepší.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    TOMASZ: :-D Tak to jo. :-) Ale připomínku beru.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: První dvě strofy se mi líbí. Ale ten poslední verš bych škrtl. Maličko mi přijde, že Tvoje nevědomí tam přefiltrovalo Natashu. ;)
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    venku se svítí tramvajemi
    ale k sobě úplně
    jsem ještě nepřišel

    nejtěžší nakonec je poznat
    která má část je pryč
    když vypínač
    a tma

    on by ten zobák stejně sekal

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Jo jo, pochopil jsem. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Ale to já si všimnu, žánop, poezie mezi bitevní vřavou.
    Ač ona mě vlastně těší. Že to stále někomu za to stojí atakdále.
    Navíc se nám tu nakonec rozvinula úplná idyla smíru.

    A abych se ještě upřesnila, protože mám dojem, že jsem to zase jednou řekla málo jasně - mně vysloveně vadí obraz zvonící hrany, poněvadž oproti ostatnímu zní mému uchu jako zbytečně vyčpělý a pompézní symbol. Ostatní text je vlastně velice sympaticky civilní. Tak.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    CELESTIUS: Poctivá a dobrá odpověď (že odbýt ji palcem nahoru mi přišlo málo)!

    A teď už zase vzhůru do práce :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Díky moc, Natasho, že sis všimla a poskytla reflexi i uprostřed vřavy prvních výstřelů Třetí světové války. Jak neskonalá je odvaha srdnatých válečných kritiků! ;)

    Beru na vědomí, i když já to tak (tam, silně...) cítil. Všechno, co jsem tam nechal. Příště budu opatrnější.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    ELEMENT_CEZET: Hele, já myslím, že Tvé rozčarování celkem dost chápu. Sám jsem si tím také prošel. Očekávals radu, co s tím udělat, ne strohé oznámení, že to nestojí za nic. Ale vezmi v úvahu následující. Napsat takovou kritiku, kterou bys chtěl, dá práci. Ne každý na to má zrovna čas. Navíc na jednoho, který to myslí vážně a opravdu chce poradit, radu si "odnese" a bude se jí zabývat a -- nedej bože -- za ní i poděkuje, připadá cca 10 až 20 zmrdů, kteří jenom začnou ječet, což je prachšpatná odměna za tu práci, kterou si eventuelně kritik s tím dá. Takže si leckdo rozmyslí se do toho vůbec pouštět. A Ty musíš lidi nejprve nějak přesvědčit, že nejsi jeden z těch 10 až 20. Problém je, že když začneš ječet po strohém odmítnutí, málokdo rozliší toto "ječení po konstruktivní kritice" od "ječení za negativní kritiku". Většina se spíš (třeba nesprávně) utvrdí v původním rozhodnutí se na Tebe vysr...

    A s tím souvisí i to, že ačkoli je zcela legitimní to po sobě smazat a vytratit se, není to nejlepší řešení. Tedy, ne jako, že by bylo nějak skvělé nechávat tady kdejaké sračky, na to je skutečně lepší Nejhorší poezie, tam se to ocení, ale já třeba, když na to dojde, to smažu až po nějaké době, právě abych neznehodnotil tu diskusi kolem. Prostě, když už jsi našel odvahu vstoupit na pranýř, tak také najdi odvahu na něm zůstat chvíli stát a vydržet to. Až to utichne, tak po sobě ukliď a je hotovo.

    Dosáhneš tím dvojího efektu: Za delší dobu přijdou i jiní místní, kteří nejsou tak prudcí, unavení a znechucení, a třeba nebudou reagovat tak příkře (měl jsi trošku smůlu i v tom, na koho jsi narazil hned z kraje), a třeba se dočkáš tím pádem i nějaké rady. No a také možná svojí odvahou nechat si umýt hlavu a nezačít přitom hysterčit přesvědčíš některé další, že třeba stojí za to Ti opravdu poradit.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam