• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    FIN
    FIN --- ---
    CALIGULA: jak praví má kartotéka, jednou z dlouhodobých a závažných chorob autorů epesních dílek tebou prezentovaného typu bývá utkvělá představa, že jsou vtipní. nejsou. ohledně vtipné poezie odkazuji na žáčka:
    http://jirizacek.cz/ukazky-poezie.html
    DV 46/2010 - Jiří Žáček
    http://www.divokevino.cz/4610/zacek.php
    a další
    FIN
    FIN --- ---
    GHOSTDOGG: nicméně abych byl konkrétnější... kritiku, hm... no, na podobné skvosty se kritika píše jen velice těžko. protože, abych byl upřímný, imho to spadá do kategorie, kterou si soukromě označuji takto: ukrutnej blábol bez ladu a skladu slepenej z tzv. velkejch epickejch a tragickej výrazů jen proto, že autorovi připadly (ty výrazy) velké, epické a tragické. jenže, a v tom je ta potíž, to přesně nestačí - je to asi jako nastříhat průvodce světovými galeriemi a pak ty nastříhané věci vysypat na dřevěnou desku potřenou kanagomem a hrozně se divit, že nevzniklo ještě lepší umělecké dílo, ani srovnatelné umělecké dílo a ba dokonce vůbec žádné umělecké dílo.

    za prvé, vůbec nechápu, co se mi autor vlastně snaží sdělit... což o to, třeba jsem velký tupec, nicméně... i tak. jakožes měl depku, woe? budiž. pravděpodobně v 1/2 až 2/3 všeho, co kdy bylo napsáno, autor světu sděluje, že mu je mizerně. nicméně, když už je podstatou díla toto banální sdělení - banální, ne zakázané - musí to mít nějakou další kvalitu, do které se to "obleče".

    jak vypadá tebou ušitý oblek? mizerně, člověče. jednak samo rýmování (níž-díš, mnou-mnou + ní-ní) na báseň nestačí. viz velký učitel české literatury jára da cimrman a jeho "dyjadyjadá", případně "frýdlantu-frýdlantu. druhak ti to rytmicky kodrcá a skřípe - rým není totéž co rytmus a nenahradí jej. za třetí je vyslovená pakárna se snažit o "ušlechtile-vznosné epicko-tragické vyjádření" (slohově, sákne to z toho) a NEMÍT KURVA ZVLÁDNUTEJ JAZYK! příklady:

    opona se mi zavírá konec snění. - wtf?
    tak snad "opona se mi zavírá"
    anebo "opona mi zavírá konec snění"
    a hlavně - opona se nezavírá, opona padá a to je přesně to, co umí a k čemu je určena
    když už, tak "opona mi uzavírá" jakože ve smyslu "akt stáhnutí opony tobě uzavřel něco" - ale zavíraj se dveře, ne opony.

    a podobnejch kiksů je tam víc - začneme od začátku:
    tvou líci jako noc tma tmou chladnou.
    co, prosím pěkně, je "tma tmou"? a co vůbec je "líce jako noc tma tmou chladnou? není to trochu moc toho dada v naší chmurné tragédii?
    mi jaksi uniká a hádám, že nejen mně

    co, prosím pěkně, je "popelavá prchlivost"? je-li prchlivost to, co mě jako malého naučili, sotva bude popelavá - vztek a výbušnost (což přesně souvisí s tou prchlivostí) je spíš rudý a rozžhavený, málokdy popelavý. prostudovat lexikon, prosím.

    "vMEZERAmžiku" - ten mžik oka, tak vMEZERAtom mžiku oka

    no a to jsme na konci první sloky a už takovej úděsnej masakr

    hladina je chladná, budiž. hlavně v noci. hladina je i temná. budiž. ale "chladně temná"? to jako podle vzoru "chladně krevná"...? bacha na nemoc "kupení adjektiv". adjektiva nejsou lentilky, aby je do sebe člověk sypal po hrstech.

    úchvatný pohled se mnou
    za zrcadlem pravda
    - pozoruhodný tzv. přeskok: tak v jednou chvíli se s tebou mám kamsi dívat a vzápětí jsem za zrcadlem? kde jsem se tam vzal, nejsem alenka.
    (vůbec nemluvím o tom, že verš na to je nás tu X, jsme - ještě před veršem osamělému tragikovi - náhle milí a bude divadlo. wtf? dobrej model, řeklo by se)

    no, to by snad stačilo. zkrátka je to hroznej blábol, nic ve zlém, a ještě k tomu silně, silně stylisticky nevydařený a jaksi sdělně nekonzistentní...

    jestli aspiruješ na villona či byrona, tak hajdy zpátky k učebnicím a alou.
    FIN
    FIN --- ---
    CALIGULA: tak zatímco autorovi předposledního dílka zde bych doporučil skok z barandovských skal dolů na trať, autorovi posledního dílka zde bych narval to dildo i s přiloženým karbanátkem do prdele, aby si vychutnal pocit, jímž, ač nežádán, oblažuje svět i čtenářové.

    sestro, další.
    FIN
    FIN --- ---
    GHOSTDOGG: nic ve zlém, ale trochu jsem vyhasl již během první sloky a jsem v tom volaký zmetený...
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    TOMASZ: Zkoušel jsem tam napasovat, různě zkombinovat všelijaký synonyma, ale vždycky to bylo minimálně stejně a většinou více kostrbaté. A tak jsem to nechal takhle s tím, že to aspoň trochu zdůrazní...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUCHVI: Mě jen maličko rozčilujou ta 3 dřív za sebou. Jinak, ačkoliv je to jen konstatování, jak pravila N, bylo celkem příjemno sjet si tu peřej. Tak nějak vnímám tok těch slov. Rychle mění tempo, ale přece spojitě. Ale na těch 3 kamenech jsem se cvaknul... ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUCHVI: Uletět na jih... Máš křídla? Ne? Tak to seš taky v hajzlu... ;)
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NATASHA: Jo, taky mě napadlo, když jsem tu TOMASZovu před chvilkou četl, že je mi to nějaké nápadně povědomé...
    A, ano, je to konstatování, protože nevím, co dělat proto, aby nepřišla.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ:
    BUCHVI:

    Zdá se mi, že se díváte z podobného místa. To je nejspíš ten náhlý útok podzimu.
    A na obou básních mě nic nerozčiluje. Ale taky mě nic neroztřáslo. Popis, konstatování.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    ze včerejšího večera, nepřijde mi nějak zvlášť dobrá nebo povedená, ale musel jsem ji napsat, a když už je napsaná, bylo by mi jí líto... a třeba v ní někdo něco najde

    *BRZY*

    se zasyčením zapadlo slunce když se
    naposledy
    odrazilo od nejvyšších kohoutích hřebenů

    je brzo

    večerní paprsky se srážely
    na oknech

    už brzo
    na nich zas bude jen mráz

    jak tehdy
    za obliny světce Mikuláše se schovával večer
    po proudu přichází zas noční chlad

    dnes dřív než dřív

    vždycky o něco dřív

    dnes bez tebe
    je tu zima
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Ono to tu není snadné ani pro autory, kteří sem velmi patří. Některý text je křehký. A bojíš se o něj.

    (To ovšem není nutně Ricarderonovo mínění, třeba nám odpoví sám. Tak si to vysvětluji pro sebe.)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Kroky na parapetu
    celý den
            sem tam
    čvachtají

    třesu se   zima
    najednou
            je tu
    zbyla mi fotka

    černobílá

    za oknem ty
            kroky

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Jo, to se mi líbí! Proč von nás tady vlastně masíruje urputníkama, zatímco tohle si -- škrt -- nechává jen pro sebe... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Myslím, že toto stojí za pozornost:
    [ RICARDERON @ Poetická onanie nočního křikavce ]

    Já bych tedy vyhodila ty plesnivé výpustky, čímž by to dle mého získalo na intenzitě; ovšem já mám na ně zkrátka alergii.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: NATASHA: Je dobré si zase připomenout, že má smysl pokoušet se....

    JANEQ: Možná to je trochu nečekané přiznání, ale i tvůj názor je pro mne přijatelný a zajímavý... a i nad ním přemýšlím.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    WHISPERMOONLITE: tohle je skvělé!!! čte se to úplně samo. Víc takových komentářů, víc takových básníků!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Tohle jsi Ty takový, jakého bych mohla číst celé hodiny a dny a pořád pryč. Tíseň a krása.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Pěkná báseň, krucinál, ještě toho trochu. Díky za poctivou reflexi, ovšem.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Z toto díky!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    JANEQ: Nekecej a ukaž! ;)
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: "nepravděpodobní lidé" - nejprve pochyba, potom orientační běh
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:

    zajímavé. musím přemýšlet, co se změnilo. báseň působí zároveň rozvinutě, květnatě a poněkud ploše. jakoby přišlápnutá z prostoru na křídový papír (napadl mě i "recyklovaný", ale ten to nebude, ten ne.)

    Mám pocit, že citelný konflikt přichází až s poslední strofou. Do té doby, i přes použité motivy bolesti, smrti, vášně, stárnutí apod., čtu spíše bezproblémovou ódu. Nic proti tomu. Jednotlivé metaforické obrazy jsou vynalézavé a přesné, jak je ti to vlastní, a zaujaly mě. -

    Ale, jako by všechno bylo jasné. Než přijde závěr. - je možné vystavět napětí v básni na této jedné antitezi? Mělo v ní být více konfliktu? - Asi ne, asi to měla být více óda než litanie, říkám si. Pěkná ovšem je, to ano. :)

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    z posledních tří kusů stříká nuda a zbytečnost
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    nahoře na půdě
    je horko z tajemství

    náhle máš odvahu
    že tě až napadne zabydlet matraci
    s propadlou pravou tváří
    protože
    nahoře na půdě
    vydechne z tebe touha
    sirotčím strachem

    to jenom dole
    čekají s večeří

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Přestože vnímám, že přechod mezi bylo a je je nutný pro příběh, tíhnu k bylo. Je mi přijde jen jako ornament, najednou.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Ustrneš.
    Po všem, čím jsi prošel,
    mezi rezervoáry mlhy
    a objetím lidí
    nepravděpodobných.

    Ve stroji na krásu
    dějí se věci,
    jež spatřovat se smí.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Tvá slova
    už byla cítit popelem
    čistou hlavou zítřejšího

    blýskavice tvých duhovek
    kutálejí se mi
    nocí

    v zelených elipsách
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    :--)
    SOLIVAGANT
    SOLIVAGANT --- ---
    NATASHA: 4. a 5. sloka, děkuji :)
    KLR_KDD
    KLR_KDD --- ---
    NATASHA: posledna strofa sa ma dotyka tak velmi az mi je tragikomicky. dakujem za nu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam