• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    KONTRAPHUNKA: Začalo to nadějně, ale zhruba od poloviny (a prvního rýmu) se ten můj pocit postupně vytratil. Škoda, že se ti nepovedlo vytáhnout ven těch pár podařených úlomků.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    | | | | Na zebře | | | | |


    "help me to name it"
    Beach House



    přes den dopadal sníh na hladinu řeky
    do dlouhých luk z ní vylétalo ticho
    bubliny
    přicházející zimy

    výlety po loukách k hornímu přelomu do krajiny
    co v městských pokojích
    spisujeme do notesů na okraji zimy
    jestli jsme jen město
    v posledních týdnech opustili

    nedělní výlety do Alberta Tesca
    pokryté parky travní tříští
    usnadňují nám na zebře jezerní odklad
    alespoň na neděli příští


    FIN
    FIN --- ---
    FIONOR: takže to vlastně není... nic. OK. já bych ovšem rád věděl, CO to vlastně je?
    KLOUB
    KLOUB --- ---
    FIN: "jakej motiv? naplácáme tam ty barvy, dneska se tak dělá umění..."

    Trypísková

    Rálaláulalníčka lůmbardínčička, jůčkalnáčašmaháčník,
    ojolojójkolójojojóčohnolópšentění a ojonkošunkučník
    trampapampaláskamnoulopovrchujédlejéčnějóčkošumováni
    laparýlečomparýneleneseberemichutižítitkyšídlizným
    čumpahůhlamkučůčlonkočnučnem do houhalaboubalačného
    kálakrákašamkalájkalóňky mámonamolfčerafáčku
    na ňačahnalalůkdykolifsezdážejupotkámakarbužného
    jahalankalálukážemikyselýksichtíchlalávodvrátíseláka
    k ojojolojójkolůjkošouštambažárné výlnitíntílečce
    rumkurůdrutrumpufrůrkadla a všalaláčkažárné
    kamkalamkakumkukučsemizkřivílečneupadnulukňůžce;
    nejumjulujůmlujkududomdlobneztratímradostošoučulkují
    s embryem jilmu holým denárem a nivou k dýce negrů.
    !budu! (dlouho umírat)
    aň si ji nezasloužím
    FIN
    FIN --- ---
    KLOUB: tak já do toho tedy skočím. a nebude se ti to líbit...

    * mlžný opar? proč ne.
    * u vrbového proutku si dokáži představit řadu obrazů a příměrů, ale ať se propadnu, jestli by mě, anebo někoho jiného, někdy napadlo, že vrbový proutek někam pádí... může se ohýbat, může křehnout v předjitřním mrazíku, na jaře může obrůst listím, může viset z vrby a klonit se nad vodou, může celkem hodně věcí, ale zaboha netuším, proč by někam pádil a co takový obraz má evokovat... mohu znát nějaký dobrý důvod, jak jsi na to přišel?
    * tentýž problém mám s halasným smírem plápolajícím...
    * a zrovna tak "břemenem řeky" - what the fuck? se tím chtělo říci?
    * natírat paraple? ok. moc nepobírám ten sníh, ale... dejme tomu. ale jak to souvisí s tím předtím? (krom prozatím uvedených otázek a nepochopení?)
    * v otázce bych to viděl na krutě přeházené větné členy, kde zaskřípání toho přehození je tak veliké, že i básnická licence těžko omlouvá...

    když to shrnu, připadá mi to jako naprosto ukázkový a učebnicový příklad tzv. "skrumáže 'vznosných a ušlechtilých' obrazů bez ladu, skladu a hlubšího smyslu"... prostě canc, kde samy vznosné výrazy jen tak nakupené nezakryjí nebo neopodstatní bezobsažnost/nedostatek podstatné myšlenky. něco jako "jakej motiv? naplácáme tam ty barvy, dneska se tak dělá umění..."

    kladně hodnotím jedinou věc - umíš česky a to je v tomto klubu vzácnější, než by být mělo. vážně. a teď bych prosil tou zvládnutou eštinou napsat a stvořit něco zvládnutě myšlenkového, zkrátka něco, co smysl dává, ty ho v tom vidíš a s trochou štěstí uvidíme i my. protože - a klidně se mohu mýlit, ale nemyslím si to - nejspíš ani ty sám, to jest autor, vlastně nevíš, cos tím slepencem pořádně chtěl říct...
    KLOUB
    KLOUB --- ---
    Mlžným oparem pádí proutek
    vrbový, pára uhýbá mu z cesty
    kvapně a rezolutně; halasný smír
    rysů a vlků plápolá nad řeky
    břemenem; do nejzazší nuznosti vábí
    štvanec doštvanou zvěř; natřel jsem
    paraple na bílo - doufaje, že sníh
    nepřišel o barvu.
    Plodí nerozhodnost přílišné přemýšlení
    či opatrná váhavost?

    Skoč do toho, jen ať se opaříš.
    NIRA
    NIRA --- ---
    NECECH: parafráze slavných:-D
    NECECH
    NECECH --- ---
    NIRA: tak vis, tohle (GOBERS) je teologicka recenze ve zkratce...

    Bůh mi říká všelicos, slyším Jeho hlas
    Nepokradeš, miluj mne a tak dále, zas a zas
    Kéž bych stále nemyslela dokola na jeho pyj
    Nevolá mi, nevím proč – možná je to znamení

    NIRA
    NIRA --- ---
    FIN: jsem ráda, že mi nelezeš do prdele:-D
    NIRA
    NIRA --- ---
    GOBERS: jo, to si taky říkám, když nevolá :-D
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    NIRA: Damy prominou... a do prdele...
    NIRA
    NIRA --- ---
    Bůh mi říká "Nepokradeš" a zatím kradu...
    Řekne mi: "Miluj mne" a já mám plno model.

    Volá na mne z nebe, abych za Ním šla,
    ale já jdu svoji cestou....

    Mám dát chudým,
    a já křečkuju pro sebe.

    ŽIju pro sebe, myslím na sebe, pláču kvůli sobě...

    Stále od Něho něco chci, stále ho volám,
    aby mi pomohl...a ON pomáhá, slyší a miluje stále
    miluje jednostranně, bez odezvy, bez návratnosti...

    Nerozumím mu, má tolik lidí na světe k milování ...
    ale rozumím sobě, když takhle miluju Tebe.

    Jenže ty mi nezavoláš.


    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Tři

    Ještě se zvedá
    červená deka
    i žebra
    pod papírovou kůží

    z pokoje není možné odejít
    jen sedět v ušáku
    a hlídat dech

    dolů po schodech
    ozvěna našich kroků
    v očích kočičích

    pak už jen řeka
    tmavá a hebká
    na hladině nese tři

    utišené
    NEKDO_CIZI
    NEKDO_CIZI --- ---
    zase bude ráno
    zase to bude dávno
    ta chvíle, kdy jsem k Tobě přilehla
    jak lžíce ke lžíci

    už svítá
    uvařím čaj, silný a černý
    počkám až se usměješ
    přes okraj svého šálku

    jsem ráda, že jsme tady
    NECECH
    NECECH --- ---
    MAEROR:

    ...

    možná si zpíváš pro sebe
    možná koupeš svůj zadek ve vaně tak krátké
    že v ní i touhu musíš ohýbat pod koleny

    ačkoli tvůj byt je malý,
    je ještě jedno ticho nad tichem
    a pouze v něm tě chci ojet


    NIRA
    NIRA --- ---
    JANEQ: moc zajímavé: stručné a přitom výstižné...jen se přimlouvám za "pijany" /nikoliv pyj jany:)/ doufám totiž, že pubertě odzvonilo!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: :) Rozhodně by se tím velmi podtrhl význam verše "když spatří dna svých hrnků".
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KLOUB: Napotřetí se mi podařilo to dočíst. Je mi sympatické, že Ti na slovech záleží, ale říkat tolika slovy vlastně jedinou emoci je zrádné; a Tebe to zradilo, je to navršené na hromadě, která se nedá sežvýkat. A přitom poéma se dá napsat, ale musíš to čtenáři usnadnit, vést ho někudy, dát mu důvod, aby byl zvědavý, co přijde.

    Strašně moc se mi líbí obrat "Umínil jsem si pronikavý pohled". Kdybys mi cestu lemoval takovými, budu volat, že je to moc krátké.
    NECECH
    NECECH --- ---
    KLOUB: mě to připadá jako literární sadomasochismus, ve kterém se literární subjekt zmítá v různých bolestech a zároveň autorský subjekt úmyslně trápí čtenáře dlouhými výčty oněch bolestí... tak trochu gothic koktejl: trochu okultismu, trochu duševních nemocí... ta posledni strofa se mi velmi zamlouva a domnivam se, ze malokdo ze zdejsiho ctenarstva se tim textem tak daleko prohrabal, protoze ctenarsky masochismus se v tomto klubu moc nepestuje... co kybys to rozdelil a vzal tuto cast zvlast?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam