Je to tak o sto let opožděné, je to patetické až to bolí, jsou tam klišé a porůznu u toho vlas na hlavě vstává, ale nějak tak technicky to není blbě udělané. Ve své době by se to ve svém žánru podle mého chytlo.

TOMASZ: zas na druhou stranu... nacpat tohle do fialové harlekýnky, bude to trhák - čtenářky hned získají nový ušlechtilejší rozměr poezie a celá edice se o stupeň povznese. a jackie collinsová praskne závistí.

PANTAGRUEL: Hmm, dlouhý...

A přitom by stačilo říct, že šukali a vona řvala jak svině, protože ho měl moc velkýho. Ale ne moc šikovnýho. A pak taky vedení měl trošku delší, než mu došlo, k čemu má jazyk. Ale aspoň, že mu to došlo, to se každýmu nepodaří. ;)

miluju jakuba demla, jiřího ortena, vladimíra holana. píše někdo dnes takovéhe texty? pošta.

A pak ji potkáš

Vypadá skvěle
i když je dvacet let mrtvá
a je to úplně jiný svět

Potkáš ji v tramvaji
veze nákup jak jinak
ale hned tě pozná

Hlásí se k tobě
jako by to bylo včera
jako by se vůbec nic nestalo

Nevidí rozpaky
Ty jí vadívaly

Je toho tolik co chce říct
jenže už musí vystupovat

A ty vidíš že bys měl
ale ty ne
Jen trochu zamáváš
protože si nejsi jistý
jestli bdíš

BUBLINKY: Všímám si, že se Ti v poslední době do básní otiskuje pláč...

Líbí se mi, jak ten text vykružuješ, plasticky, živě, ale trochu mě mrzí, že je to hodně "vysvětlené", ten Markétin osud; myslím, že by nemuselo - a dosáhla bys srozumitelnosti jejího příběhu stejně.