BROZ1K: no tak jestli začínáš a to první, co tě napadlo, jsou takovéhle interní prožitky, tak okamžitě nakluš do knihovny / využij google a prostuduj si několik autorů. například...
karla kryla - je silnější v písňových textech než v básních, ale obé. protože kryl se zabývá strachem a podobnými věcmi a jednak umí podobná "prohlášení" ukrutně dobře zveršovat - dlouho potrvá, než budeš veršovat jako on, ale přesto - a druhak podat
jana skácela - i ten se zabývá hodně interními prožitky a naučí tě *stručnosti*, čiliže výstižné formulaci, i citlivé formulaci. u podobných věcích je hrozně důležité, abys nesklouzl do patosu, a to se ti stane hrozně jednoduše. toho je třeba se zbavit. podobná vyjádření *mohou být dobrá*, pakliže se patosu zbavíš a k patosu například přispívá přílišné "vysvětlování" čtenáři. ty sice musíš *vysvětlit*, jak to myslíš, ale zároveň ne do detailu, abys čtenáři ponechal prostor. jinak on je za blbečka a ty spíš za kantora. takže "vysvětlit" často lépe vyznívá, když to prostě *zkonstatuješ*, tak, aby čtenář mohl a nemusel souhlasit a přitom tvé vlastní konstatování vztahovalo se na tebe a na té rovině bylo pevné.
nevím, jestli to říkám správně, ale asi bychom se mohli někdy domluvit s natashou a někde na pár slov sednout...