Bubáci
I. Pondělí
Dcera mi schválně nastavuje křivé zrcadlo:
to z hrdla v mém rozkroku dělá se mi zle.
A syn, má pýcha, žvaní, Bože, nesmysly,
až kolem dásní vaří se mu sliny.
Žena, jež mi kryje záda,
už skoro nevidí.
A doma máme přitom čtyry smrti,
nepočítám-li smrt kanára.
Tu jednu jsem dnes viděl:
Když ráno žena
drkotavou rukou nalévala čaj,
tak Ona stála za ní
a s něžným úsměvem a opatrně
strkala otýpku prstů
ženě do účesu.
Žena si stoupla na špičky
jak gejša s pěti kostěnými jehlicemi v hlavě
a vykřikla.
Ruce vyletěly,
čaj stékal do podšálků.
ale kostěná otýpka
už stavěla v koutě
hnízdo pro slaboučké hihňání.
A já jsem se díval,
jak z ženiny nakrátko ostříhané hlavy
se k zemi snáší
jeden velmi dlouhý vlas.
II. Úterý
Dcera mi křísá krásným čelem do čela,
aby mi rozpoltila lebku.
A syn, má pýcha, vystrkuje na mě pyšně nahé břicho
a v chůzi vrtí zadkem sexbomby.
Žena, jež mi kryje záda,
s bezelstným úsměvem balancuje na hranách stolů.
A doma máme přitom čtyry smrti,
nepočítám-li smrt kanára.
Tu jednu jsem dnes viděl:
když odpoledne dcera
mlátila do klávesnice
prsty tvrdými
jak kovové bodáky
a ty přesné údery do skloviny
mi budily zanícené nervy na spánku,
tak Ona stála za ní
a s vlídným zájmem se jí dívala přes rameno.
Pak starostlivě opravila prstoklad
a dceřin vzteklý výkřik
málem přehlušil skleněné třesknutíčko:
překlep
a zlomený nehet cvrnknul do okenního skla.
Otýpka v koutě stavěla hnízdo
a já jsem na parapetu našel
dlouhý a široký nehet,
ačkoliv dcera
jako všichni u nás
si okusuje nehty téměř do masa.
II. Středa
Dcera nastavuje mým dvěma prstům oči
jak šedě mramorové chodby do mozku.
A syn, má pýcha, tajně, na záchodě,
zkouší, věčně nanečisto, prudký úder proti.
Žena, jež mi kryje záda,
denně zametá své střepy.
A doma máme přitom čtyry smrti,
nepočítám-li smrt kanára.
Tu jednu jsem dnes viděl:
Když syn k večeru
se holil před milostnou schůzkou,
tak Ona stála za ním
a byla vidět v zrcadle,
jako by to ani nebyl upír.
Bylo jí fajn;
vždyť v úsměvu spustila temnou čelist
a do hochovy ruky
držící břitvu po dědečkovi
rozmarně naznačila lehké drcnutí.
Jen naznačila; nedotkla se.
Syn se dál hladil ostřím po tváři.
A Ona znova. A znova.
„Tentokrát to ještě stihnu!“
napadlo mě,
Vykřikl jsem tedy.
V tu chvíli
šel její úder naostro.
Syn sebou trhnul,
zaklel, otočil se
a po tváři
rejsnutý krvavý šrám.
„Zbláznil ses?“ volala má pýcha.
Kostěný krvavý klacíček
se pomalu sunul
do šedivých úst.
III. Čtvrtek
Dcera na balkóně s rutinou katů
váže mi z prádelní šňůry oprátku.
A syn, má pýcha, dnes na záchodě místo úderů
masturboval; voní mu potřísněné prsty.
Žena, jež mi kryje záda,
seká si prsty s pažitkou.
A doma máme přitom čtyry smrti.
Dnes v noci zabiju kanára.