NATASHA: a ještě jedna zajímavost. dva redaktoři se nad jedním rukopisem také neshodnou. nehledě na to, že jim do toho navíc kafrá autor. :) – to je zcela reálná situace, kdy má text vícero podob, avšak vytisknout se může jen jedna. Ovšem souhlasím, že ne všechny odložené verze by byly použitelné, to musím upřesnit.

NATASHA: tak jasně, nesměly by se na čtenáře házet zamítnuté cesty, které sloužily k získávání nadhledu právě jen autorovi. ovšem, pokud má text potenciál existovat ve vícero podobách, u nichž nelze říct, která je ta pravá…

proč se v kritických vydáních otiskují alternativní verze jednotlivých básní? někdy možná pro srovnání, jak by to mohlo dopadnout hůř, leckdy ale proto, že daný editor usoudil, že báseň "poslední ruky" není jedinou možnou verzí. to je běžná praxe.

VINCENT_BU: hm, jako ze gamebook, ale vlastne sbirka poezie? :)

CICHLASOMA: no jo, vidíš to, pro některé čtenáře by mohlo být smysluplné publikovat interaktivní verzi sbírky, kde by si s pomocí odkládaných variant, kterých je zpravidla dost, mohli poskládat svou verzi. Dostali by do ruky "náhradní díly", od jednotlivých slov až třeba po celé strofy, včetně jejich alokace, a mohli by experimentovat. Taková čtenářská obdoba kritického vydání, které by ovšem musel připravit sám autor.

K tomu si vzpomínám, že Gabriel Pleska kdysi něco takového udělal online ke svému "česneku", byť tam šlo jen o předem dané vývojové varianty jedné skladby. Měnilo se hlavně pořadí oddílů, podle toho, kterou odbočku si čtenář na rozcestích vybral.

VINCENT_BU: Vyhrabal jsem z různých cachů předchozí dvě verse a srovnávám-li první a třetí, konstatuji, že přidání strofy o ležícím kříži je ok (nevím jistě, jestli vyloženě k lepšímu - je to s ní prostě méně enigmatické, aniž by to ale zacházelo do polopatičnosti a "shrnování hlavní myšlenky", jak mi vyzníval závěr druhé verse), ale všechny ostatní změny jsou pro mě k horšímu, i když se snažím být bezpředsudečný, jak jen možno.
Takže za mě - já jsem o versích nic nesliboval - by to mohlo být takhle:


Kalvárie druhého dne

Marné čekání, marné
dřevo kříže rozežírají roztoči
většina svědků pomřela a zbylí posedávají na bobku ve křoví,
     odkud se jim nechce vycházet
jiní přicházejí s ústy narvanými slinou

Kříž stojí, ne, leží
u cizích nohou
den pokračuje jako obvykle
někdo cpe prádlo do narvaného kufru
pokouší se dovřít víko

Přestože jsem se přecpal tvými tvářemi
štěstí nepočkalo –

Oddávám nás autogenem

Hrdinské póze odpadá sádra z podpaždí
zažloutlý prach
každý večer se stavím proti tobě
a vybírám bolestné

the power to come and go around
vychází z pětisetletého proroctví
problému předejdeš
padlou holubicí
kterou systém zahubí

VINCENT_BU: Pravda, možno vynechat, díky.

RAINBOF:
Dík za názor. Je pravda, že sem dlouho nic nepsal a tohle sem jen tak prskl na papír.
Možná by z tvého pohledu hodně spravilo, kdybych přidal k verši:

'slyš moudrost TICHÉHO ŘEČNÍKA'
+
'slyš JEHO ozvěnu'

Víc bych se tím asi nezabýval. Raději napíšu něco nového :) dík

KRIZ_KRAZ:
ja nejsem basnik ale basne rad. Za mne: víc zamakej.

a jak to vidim ja (nasleduje kritika takze pokud ji nesneses necti to):

tohle je jak z citanky, a je to jednoznacne zdarila vec.
"ticho je řečníkem
na prázdném náměstí
jeho gesta a význam
patří všem přítomným
"

Dale je znat nejaka zmena rytmu ktery neni nijak zretelny takze se to neda cist. Smrdi to nejakym rafinovanym hiphopovym rytmem.

Nektery spojeni jsou vylozene nestastny, vetsina prepalena a misty nedava smysl i kdyz se vazne snazim.

"kdykoliv
no tak.. zaposlouchej se"
vystoupeni v z treti osoby proti posluchaci je osemetna vec a tady se nepovedla. marne premejslim kdy jsem to kde cetl myslim ze nikde.

"slyš tu moudrost
stojí tady celé dny a nikdy nemluví jen tak, aby nestála řeč"
stoji tu kdo ? moudrost to namesti co je na nem moudry ticho ?

"slyš tu ozvěnu
je zvláštní, silná a úderná
vrací se s pláčem"
oukej, tohle je neco jako blabla cast. a to proto ze se to nevztahuje k nicemu konkretnimu
...
"nebo v porozumění"

"občas šeptá, zvoní, křičí nebo piští ó bože"
nejsem si ted jist zda tema zustalo u namesti, ozveny ticha. prijmu li to ze ticho ma mnoho podob od normalniho ticha kdy trcis uz 2hodiny na slunicku, na zastavce uprostred pole a cekas na autobus nebo stopa, az po ticho kdy cekas ze ktere strany ve tme prilitne facka. Ale jsem si jist jaky druh ticha by byl ten s pistenim "ó bože" zase si myslim ze tu nejak chybi spojka k tematu.

"někde musí být zákoutí, kde je i veselá. chmm
přijď v noci"
takze jde o zenskou ? tmu ?
kdy se ticho stává zrním tmy
a odkrývá každého malé tajemství
takze tma ? slo celou dobu o tmu ? ale az na konci vim ze mam prijit v noci.

Ten zacatek se mi libi. nejak z nej cucham Vrchlickyho a jeho kamose. Zbytek by chtel vic promyslet. Necte se to dobre a nesedi to na sebe.