• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    ONA_MAKARONA
    ONA_MAKARONA --- ---
    YMLADRIS: Tohle hrozně prožívám a až mi to vehnalo slzy do očí. Je to tragické, že většina populace tento postup "jen ať se vyřve, aspon bude mít posílený plíce" nebo "no to si hold musí zvykat,že tu máma pro něj vždycky nebude, neboj ono ho to přejde".... bere za vlastní. Já pro toto pochopení nemám a v tomto s tebou plně souhlasím. A hlavně se musí ta máma sama trápit, když slyší plakat své miminko, ale kvůli nějakým odborným radám, to musí vydržet a nejít za ním, no na palici!
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KOTENCE: jo no jeste mne napadlo ze kdyz by nekdo publikoval treba Vedci pri serii pokusu odebirali savci mladata samicim, ty nechaly se periodicky k nim vracet a zase je separovali a zjistovali, za jak dlouho ktere zoufale mlade vzda svou viru ze matka se vrati... nejdele vydrzel maly simpanz, rval srdceryvne, ... tak jim ochranci zvirat asi prijdou rozbit hubu. Ale u Homo sapiens je to v klidu.

    ja jak ziju v tom skleniku kontaktniho rodicovstvi, tak kdyz pak vykouknu tak to proste nedavam. je fakt skoda jak si tato civilizace furt podrezava vetev tim ze narusuje potomkum jejich zakladni vztah ke svetu
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    YMLADRIS: Ja myslim, ze nejsi precitlivela, mne to taky prijde hrozny. Byt tu na svete v tele, ktery neumim ovladat, a sama v postylce, nepobirajic plynuti casu... strasna predstava.
    LYDI
    LYDI --- ---
    YMLADRIS: neboj, ja ti fandim! a sem moc rada, ze sem pises.
    chtela sem asi reagovat na vic veci, ale nevim, jestli se vse vybavuju. co se tyce aldortove, tak treba lechtani taky moc nechapu, ale treba se ma jednat spis o takovy to njunjunju co se dela malym detem a oni to fakt nechteji... zas jedna takova vec nema pro me takovy vyznam - celkove mi souzni to co a. rika a treba ta duvera v to dite mi prijde ze to je fakt skvele a casto v beznych vztacich s detma chybi... ostatne s tim, jestli to funguje. jak se to pochopila, tak sama rikala, ze to nemusi fungovat v tom smyslu, ze decko bude delat, to co clovek chce. k tomu to neni urceny ze jo - bylo by to "dokonala manipulace" a to presne neni. (nebo neni to tak, opravte mi kdyztak vy co ste se s n.a. lip vyznat nez ja)
    a s tim placnutim mi to prijde husty ... jako chci dite pred bolesti chranit tim ze mu budu pusobit bolest? mi to nedava moc smysl. pripada mi, ze rodic by mel byt k tomu, aby zajistil bezne prostredi pro to decko .. je fakt, ze extremni situace zatim nebyli a neumim si je predstavit, ale dite, kteremu se jeste neda neco vysvetlit, tak spis nez mu to "vysvetlit" nasilim tak pouzivat sou silu/moc k tomu, aby se do te situace nedostal... a jinak, treba kdyz je dite vetsi a chape veci, tak co je nasili jineho nez potlacovani symptomu? nepripada mi, ze to nasili by resil pricinu chovani ...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Jsem v nemocnici s omrzlinami, je mi desna zima a hrozne to boli a nevim co bude dal. Prijde personal a prinese topidlo, uleva, zahrivam se, konecne!!! asi uz to bude dobry!!! Ale co to? Najednou zase odchazi pryc... rvu nechapave... zase prijdou, tak ted uz asi konecne pochopili ze mam problem a potrebuju teplo, hura!!!
    Ale zase ne, nechapu, jaktoze to nechapou, zase odchazi, zima, tma, bolest. To prece neni mozny, vzdyt jsou to rozumny lidi a maji mne radi!!! Cele se to opakuje jeste mnohokrat a nakonec vysilenim usinam. Dalsi dny je to to same. Postupne pochopim ze mi se zimou tmou a osamenim nikdo nepomuze. Protoze jsem sestitydenni mimino, tak nemam koncept "zklamani", ale proste jen zaver ze v tomto zrozeni to holt neni tak, ze mama mne pochova kdykoliv si reknu. Jsem sama a budu sama.

    TYVOLE!!!! s duverou ocekavam dalsi minusy a reakce ze to moc prehanim, ze to je prece normalni, navykat dite na rezim. Hlavne ho nevyndavat z postylky, to by rvalo dele a vice, nadeje totiz umira posledni.

    asi jsem nejak zcitlivela nebo co
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NEMESISS: přes zadek bych asi v první reakci plácla a pak vysvětlovala, že to strašně bolí, ptala se proč, jestli si uvědomili, že mu mohli zlomit prst apod.
    TAPINA: tak ono to není až tak růžový si myslím, ony je nosí proto, aby u toho mohly pracovat a asi nepřeruší práci kvůli nějakýmu zakňourání a kojí dlouho a každou chvíli, protože je to levné a pohodlné. Ale v jiných věcech budou dost drsný. Třeba ve spoustě kulturách je zvykem, že do tří let, ano, jsou u maminky, ale pak jsou ve smečkách děti nebo s prarodiči a vlastní rodiče se jim moc nevěnují.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    NEMESISS: musela bych mit nejaky vhled do toho zda ti starsi kluci vi presne, jaky jejich cin bude mit nasledky, ze je to fakt pruser, pak bych panikarila ze moje dite je promyslene zamerne sadisticke a dala bych si jako prioritu zkouset ho nejak jeste zachranit (dat mu zivotni obsah tak aby si pripadal silnej a mocnej a nemusel mrzacit lidi). ale spis by asi vyslo najevo ze jen tak blbli a samotne je to prekvapilo, pak bych apelovala na jeho svedomi ze musi byt opatrny, vzala ho na exkurzi do detskeho spitalu/ukazala mu videa, vic ho hlidala atd atd. a dala ho vyradit na judo. ale myslim ze nemam co odpovidat dokud tak stare dite nemam
    TAPINA
    TAPINA --- ---
    Já nevím, když všichni tak obdivujou ty nezápadní kultury v jejich zvyklostech, tak proč se k nim neodstěhujou. Aha, oni sice neodkládají děti, ale taky co chvíli nemají co jíst. A to už bysme zas nechtěli. Holt všechno má dvě strany.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    Zdravím všechny. Moc mě zajímá Váš názor na následující: kamarádka jela na výlet se svým 10letým synem a 2 půjčenými dětmi - synovi kamarády - ve věku 10 a 5 let. Starší kluci přibouchli mladšímu prsty ve dveřích auta (poměrně silně a nikoli nešťastnou náhodou), kamarádka byla v šoku (vypadalo to, že přijde o prsty) a oba je zmlátila.
    Ani v jednom z případů se nejedná o rodinu, kde by byly tělesné tresty uplatňovány jako výchovná metoda, ačkoli (imho) o kontaktní výchovu se také nejedná. Tuším, že můžete namítat, že chyba je v rodinném prostředí, když k takovému agresivnému činu ze strany dítěte dojde a nejsem schopna posoudit, zda to tak je, protože obě rodiny důvěrně neznám. Připusťme si ale, že se může i nám stát, že naše dítě bude v kontaktu s někým, kdo není z úplně harmonického prostředí a chování našeho dítěte ("negativně") ovlivní.

    Nechci hodnotit reakci kamarádky. Zajímá mě, jak byste se v takové situaci zachovali Vy, aby to bylo ADEKVÁTNÍ A EFEKTIVNÍ...
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    KEIKIN: Namítnout "Já se tady snažím a ty tu mou práci jen neguješ" sice kterýkoliv z nich může, ale to neznamená, že má automaticky pravdu a patent na správnou výchovu, zatímco ten druhý mu háže klacky pod nohy. Rodiče jsou dva a jak ta výchova bude vypadat se musí spolu dohodnout. Dokonce je to podle mě jedna z věcí, kterou by si partneři měli mezi sebou vyjasnit ještě PŘED tím, než si dítě spolu pořídí - jakou má kdo z nich představu o výchově a péči o děti a ze kterých požadavků nehodlá slevovat.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: Tak já sem rád, že nám vůbec děti hlídají (3 kousky). Jako vadí mi to dost, ale zase si nedokážu představit jít do většího sporu a třo právě kvůli tomu hlídání. Občas to vnímám jako vydírání :-) Babička nám pohlídá děti, ale nemáme jim kecat do toho jak to dělají :--))
    MARKYSHA: Tak to je fajn. Imho jedna z těch důležitých věcí, které se dnes bohužel bagatelizují, popř.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jinak ohledne tech odlisnych pristupu k diteti: u nas treba ja se snazim aby syn (18 mesicu) mel po byte ruzna stanoviste s zajimavymi/novymi moznostmi ke zkoumani/praci a ja abych pokud mozno byla jako by ve smysluplnem zamerenem pohybu, napr. uklizim, varim, nebo proste neceho dosahuju. Chci aby syn si delal co chce a kdyz chce, aby se mohl pripojit ke mne k moji cinnosti (nejak). Zatimco partner mene casto dela nejakou svou cinnost - spis reaguje na syna, impulsy vychazi ze syna a otec jako by sekunduje a spolupracuje. Resila jsem, ze decko bude nesamostatne, bude furt chtit zabavit a kdesi cosi. Ale zkusena monte lektorka mi k tomu rekla, ze dite kazdeho vnima separatne, takze muj muz muze do budoucna ocekavat, ze syn od nej bude vyzadovat impulsy, zabavu... a ode mne syn bude ocekavat "mama typicky neco dela, ja vedle ni preskladavam suplik s hrncama". Cili jsem v klidu, kazdy si to proste pojima po svem.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KEIKIN: nevim co ti mam na to rict. Kdyz tvoje dite bude alergicke na orechy, asi to vysvetlis tak aby to akceptovali. Kdyz kokinum zamezit nemuzes/nedokazes, asi ti to tak az zas moc nevadi. TO do tebe neryju, proste tak to je. (Taky nechavam babicku delat nejake veci, protoze proste je to jednodussi)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: tak to si rozumíme, já obě děti taky nosila všude jak koťata.
    YMLADRIS: já to beru, že u babičky je jiný režim, samozřejmě, co mi vadí, to jí řeknu, ale jinak mi to občasné porušení zvyklostí nevadí. U nás ale babička hlídá jednou za měsíc až za dva, kdyby hlídali pravidelně několikrát v týdnu, tak to beru zase jinak.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: jak tomu zamezit ? To bych tam musel fyzicky být. Jediná možnost je nedávat děti babičkám - což je ale zase divné a někdy i nereálné.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KEIKIN: to jsou dve ruzne veci. Pokud dle teba kokina a jutub skodi, tak to zamez z duvodu ze to skodi, ne ze "dite bude zmatene z toho ze u babicky muze". Ty jsi zodpovedny za sve dite, nee babicka. Kdyz babicka bude davat cichat toluen, asi to taky nenechas byt. Musis se sam rozhodnout kde je hranice, co uz je dle tebe pro tvoje dite nepripustne.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    STAROJDA: Odložení neznamená, že leží u tebe na zádech. Odložení znamená nechat prcka ať řve v postýlce v jiném pokoji, nebo v kočáru.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    INUSHKA: Jenže partner ti může namítnout. " Ty mně vůbec nepodpoříš" nebo " Já se tady snažím a ty tu mou práci jen neguješ"
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    ad odkládat / neodkládat - není to spíš o tom, co si dítě samo řekne? My prcka nosíme, ale i odkládáme. Když mu nevadí ležet, tak je spokojenej a hraje si. Když mu to vadí, tak si začne stěžovat a tak si ho vezmeme k sobě.

    ad babičky/tety/škola - dítě jistě nemá zmatek, když se každý člověk k němu chová různě. To je naopak správně, protože to je realita. Proto ikdyž u nás máme jisté specifické stravovací návyky, tak nebudu to samé vyloženě požadovat u babiček a podobně. Teda budu se snažit, ale když se stane, tak se stane. Do moci prarodičů (tj že u toho nebudu) stejně prcka předám až když z toho bude mít trochu rozum a třeba bude vědět, že cukr je zlo a podobně.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    KEIKIN: Ale to je přece normální, tak svět funguje a je v pořádku, že se s tím setkává i dítě. Různí lidé si na různých místech stanovují různá pravidla a dítě se s tím prostě musí naučit zacházet.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam