• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    NEMESISS: přes zadek bych asi v první reakci plácla a pak vysvětlovala, že to strašně bolí, ptala se proč, jestli si uvědomili, že mu mohli zlomit prst apod.
    TAPINA: tak ono to není až tak růžový si myslím, ony je nosí proto, aby u toho mohly pracovat a asi nepřeruší práci kvůli nějakýmu zakňourání a kojí dlouho a každou chvíli, protože je to levné a pohodlné. Ale v jiných věcech budou dost drsný. Třeba ve spoustě kulturách je zvykem, že do tří let, ano, jsou u maminky, ale pak jsou ve smečkách děti nebo s prarodiči a vlastní rodiče se jim moc nevěnují.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    NEMESISS: musela bych mit nejaky vhled do toho zda ti starsi kluci vi presne, jaky jejich cin bude mit nasledky, ze je to fakt pruser, pak bych panikarila ze moje dite je promyslene zamerne sadisticke a dala bych si jako prioritu zkouset ho nejak jeste zachranit (dat mu zivotni obsah tak aby si pripadal silnej a mocnej a nemusel mrzacit lidi). ale spis by asi vyslo najevo ze jen tak blbli a samotne je to prekvapilo, pak bych apelovala na jeho svedomi ze musi byt opatrny, vzala ho na exkurzi do detskeho spitalu/ukazala mu videa, vic ho hlidala atd atd. a dala ho vyradit na judo. ale myslim ze nemam co odpovidat dokud tak stare dite nemam
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    Zdravím všechny. Moc mě zajímá Váš názor na následující: kamarádka jela na výlet se svým 10letým synem a 2 půjčenými dětmi - synovi kamarády - ve věku 10 a 5 let. Starší kluci přibouchli mladšímu prsty ve dveřích auta (poměrně silně a nikoli nešťastnou náhodou), kamarádka byla v šoku (vypadalo to, že přijde o prsty) a oba je zmlátila.
    Ani v jednom z případů se nejedná o rodinu, kde by byly tělesné tresty uplatňovány jako výchovná metoda, ačkoli (imho) o kontaktní výchovu se také nejedná. Tuším, že můžete namítat, že chyba je v rodinném prostředí, když k takovému agresivnému činu ze strany dítěte dojde a nejsem schopna posoudit, zda to tak je, protože obě rodiny důvěrně neznám. Připusťme si ale, že se může i nám stát, že naše dítě bude v kontaktu s někým, kdo není z úplně harmonického prostředí a chování našeho dítěte ("negativně") ovlivní.

    Nechci hodnotit reakci kamarádky. Zajímá mě, jak byste se v takové situaci zachovali Vy, aby to bylo ADEKVÁTNÍ A EFEKTIVNÍ...
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    KEIKIN: Namítnout "Já se tady snažím a ty tu mou práci jen neguješ" sice kterýkoliv z nich může, ale to neznamená, že má automaticky pravdu a patent na správnou výchovu, zatímco ten druhý mu háže klacky pod nohy. Rodiče jsou dva a jak ta výchova bude vypadat se musí spolu dohodnout. Dokonce je to podle mě jedna z věcí, kterou by si partneři měli mezi sebou vyjasnit ještě PŘED tím, než si dítě spolu pořídí - jakou má kdo z nich představu o výchově a péči o děti a ze kterých požadavků nehodlá slevovat.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: Tak já sem rád, že nám vůbec děti hlídají (3 kousky). Jako vadí mi to dost, ale zase si nedokážu představit jít do většího sporu a třo právě kvůli tomu hlídání. Občas to vnímám jako vydírání :-) Babička nám pohlídá děti, ale nemáme jim kecat do toho jak to dělají :--))
    MARKYSHA: Tak to je fajn. Imho jedna z těch důležitých věcí, které se dnes bohužel bagatelizují, popř.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jinak ohledne tech odlisnych pristupu k diteti: u nas treba ja se snazim aby syn (18 mesicu) mel po byte ruzna stanoviste s zajimavymi/novymi moznostmi ke zkoumani/praci a ja abych pokud mozno byla jako by ve smysluplnem zamerenem pohybu, napr. uklizim, varim, nebo proste neceho dosahuju. Chci aby syn si delal co chce a kdyz chce, aby se mohl pripojit ke mne k moji cinnosti (nejak). Zatimco partner mene casto dela nejakou svou cinnost - spis reaguje na syna, impulsy vychazi ze syna a otec jako by sekunduje a spolupracuje. Resila jsem, ze decko bude nesamostatne, bude furt chtit zabavit a kdesi cosi. Ale zkusena monte lektorka mi k tomu rekla, ze dite kazdeho vnima separatne, takze muj muz muze do budoucna ocekavat, ze syn od nej bude vyzadovat impulsy, zabavu... a ode mne syn bude ocekavat "mama typicky neco dela, ja vedle ni preskladavam suplik s hrncama". Cili jsem v klidu, kazdy si to proste pojima po svem.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KEIKIN: nevim co ti mam na to rict. Kdyz tvoje dite bude alergicke na orechy, asi to vysvetlis tak aby to akceptovali. Kdyz kokinum zamezit nemuzes/nedokazes, asi ti to tak az zas moc nevadi. TO do tebe neryju, proste tak to je. (Taky nechavam babicku delat nejake veci, protoze proste je to jednodussi)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: tak to si rozumíme, já obě děti taky nosila všude jak koťata.
    YMLADRIS: já to beru, že u babičky je jiný režim, samozřejmě, co mi vadí, to jí řeknu, ale jinak mi to občasné porušení zvyklostí nevadí. U nás ale babička hlídá jednou za měsíc až za dva, kdyby hlídali pravidelně několikrát v týdnu, tak to beru zase jinak.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    YMLADRIS: jak tomu zamezit ? To bych tam musel fyzicky být. Jediná možnost je nedávat děti babičkám - což je ale zase divné a někdy i nereálné.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KEIKIN: to jsou dve ruzne veci. Pokud dle teba kokina a jutub skodi, tak to zamez z duvodu ze to skodi, ne ze "dite bude zmatene z toho ze u babicky muze". Ty jsi zodpovedny za sve dite, nee babicka. Kdyz babicka bude davat cichat toluen, asi to taky nenechas byt. Musis se sam rozhodnout kde je hranice, co uz je dle tebe pro tvoje dite nepripustne.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    STAROJDA: Odložení neznamená, že leží u tebe na zádech. Odložení znamená nechat prcka ať řve v postýlce v jiném pokoji, nebo v kočáru.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    INUSHKA: Jenže partner ti může namítnout. " Ty mně vůbec nepodpoříš" nebo " Já se tady snažím a ty tu mou práci jen neguješ"
    STAROJDA
    STAROJDA --- ---
    ad odkládat / neodkládat - není to spíš o tom, co si dítě samo řekne? My prcka nosíme, ale i odkládáme. Když mu nevadí ležet, tak je spokojenej a hraje si. Když mu to vadí, tak si začne stěžovat a tak si ho vezmeme k sobě.

    ad babičky/tety/škola - dítě jistě nemá zmatek, když se každý člověk k němu chová různě. To je naopak správně, protože to je realita. Proto ikdyž u nás máme jisté specifické stravovací návyky, tak nebudu to samé vyloženě požadovat u babiček a podobně. Teda budu se snažit, ale když se stane, tak se stane. Do moci prarodičů (tj že u toho nebudu) stejně prcka předám až když z toho bude mít trochu rozum a třeba bude vědět, že cukr je zlo a podobně.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    KEIKIN: Ale to je přece normální, tak svět funguje a je v pořádku, že se s tím setkává i dítě. Různí lidé si na různých místech stanovují různá pravidla a dítě se s tím prostě musí naučit zacházet.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    TORUVIEL: Díky za názor, naši např. do malé cpou furt kokina ale my ne. Nebo jim pouští divné videa na jůtůbu. I když jim to tisíckrát řekneš, stejně si udělají svoje. Takže smířit se s tím, to je celkem univerzální rada :-)
    WRNQ
    WRNQ --- ---
    Ty vogo, bádat...
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    LAURA: vím možná to zní zvláštně, ale podle mého to tak funguje. Poznáváme vesmír, složení planet, ale nemáme probádány základní lidské věci.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    KEIKIN: Jo, řeší, dcera třeba nedávno řešila, že maminka dovolí pít vodu z vaničky při koupání, babička to zakazuje. No, tak babička si to zařídila podle svého názoru, maminka u toho nebyla a neřešila to. Babička se musí smířit s mnoha věcmi, co my děláme jinak, my se zase taky musíme smířit s mnoha věcmi, co babička dělá jinak. Ale nějak se dohodnem a hlavně z toho neděláme 3.světovou, berem to pokud možno s humorem, co jinýho s tim.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MARKYSHA: no já nemyslel přilepené doslova, myslel jsem do furt někam odkládat (do kočáru, do postýlky - to je nepřirozené. Se podívej na dokumenty o lidech co nežijí tady v západní společnosti. Vždy matka nebo někdo z rodiny chová/nosí svoje dítě - to je přirozené a očekávané. Pokud tomu tak není, je to imho pro správný vývoj špatné.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    INUSHKA: Nebo maminka křičí na tatínka aŤ už okřikne ty děcka :-) Podle mně to dítě řeší a může z toho být zmatené. Někde něco může, někde něco zas ne.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KEIKIN: já si myslím, že to vůbec není o nějakým odkládání nebo neodkládání není, myslím, že pokud dítě není miminko není potřeba ho mít neustále přilepené na sobě, protože tím mu prokážu jen medvědí službu. Mělo by to "odkládní" i "neodkládání" být v rovnováze.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    KEIKIN: Děcko se musí naučit, že existuje pluralita názorů, přístupů, chování...učí se tak toleranci (pokud mu teda rodič nevykládá, že jak to maj doma oni, tak to je jediný správný a všichni ostatní to dělaj blbě). A rodič se tak zase učí tomu, že je dítěti jen jedním z mnoha průvodců životem, ne bohem.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam