MARKYSHA: no mě model odměn vadí asi stejně jako tresty - model jé, to jsi pěkně nakreslil, šup bonbón mi prostě nesedí, protože to pak implikuje "budu se příště snažit jen proto, že dostanu bonbón". třeba s tím kreslením to dělám tak, že mu řeknu, co se mi na tom líbí a že je to třeba tak pěkný, že bychom to mohli dát do rámečku do pokoje, kdyby chtěl.

Tohle od včera sdílí celý internet
Tolerantní výchova ničí dětem hodnoty. Jsou nezvladatelné, zlé a ničeho si neváží | Radioporadna
http://www.rozhlas.cz/...chova-nici-detem-hodnoty-jsou-nezvladatelne-zle-a-niceho-si-nevazi--1464809
Nemám na to zatím pořádný názor, ale podle mě si pletou tolerantní a volnou výchovu. Jen mě napadlo, pokud nechám dítěti volný průchod pro jeho emoce, bude se jednou umět ovládat?
Stejně tak teď řeším (už mimo kontext jakéhokoli článku), že bych chtěla, aby z mého syna vyrostl člověk spokojený sám se sebou nezávislý na pozornost ostatních, ale ty děcka (to moje určitě) prostě pozornost milujou. Když jím ji budu dávat málo, budou po ní toužit stále, když jim ji budu dávat co nejvíc, zvyknou si na to a zase jí budou vyžadovat...
Pořád ještě mám myslím k tolerantní výchově dost blízko, ale teď se snažím, aby syn (20 měsíců) začal rozlišovat, kdy je něco legrace a kdy to myslím vážně (i když v vypjatých situacích se mu to daří, holt asi na dítě běžící do silnice křičím dost přesvědčivě:))

KEIKIN: dost o tom přemýšlím, takže bych neřekla, že si tresty neuvědomuji, a jak říkám, snažím se erikovi předat princip příčiny a následku, aby věděl, jak jeho jednání působí na mě, co to se mnou dělám, co to pro mě znamená (třeba víc praní, víc práce, větší únavu, tzn, horší náladu atp.)

SINSEMILLA: a mně zase na odměnách nepřijde nic až tak škodlivého, my na tom dost fungujeme, to opět vnímám jako simulátor skutečného života nebo jako motivaci v případech, kdy výsledek činnosti má větší užitnou hodnotu pro nás a ne pro dítě. Př. plenky třeba. Pak je přirozená "odměna", třeba Tonda mi pomůže uklidit s bordelem, co neudělal on, ale Alenka, protože tím dřív půjdeme ven např.

SINSEMILLA: Mně se tresty taky nelíbí, měly by se vědomě používat spíše méně častěji, ale bez nich to imho nejde. Já ale po zkušenostech věřím tomu, že i ty (vy) děti také trestáte, jen si neuvědomujete. Nejsme ideální lidé, máme své chyby. Jen je důležité si to přiznat s nažit se poučit z nich a nedělat je dál.

KOTENCE: já tresty chápu jako by uměle vytvořený běžný život, takový trénink, protože nikdo dětem nedáváme pocítit skutečné důsledky svých činů (kromě těch obligátních kamen apod.), popř. pravda, se nám do toho nechce nebo je to obtížné. Viz případ rozstříhaného stanu s tunelem, který mají s Alenkou dohromady a ona ho má ráda. Skutečný správný důsledek jeho činu by byl koupit stan s tunelem znovu (nekoupit chudák Alenka), ale zakazovat mu ho používat a dovolit jenom Alence, jednak náročné na hlídání, jednak by to mohlo provokovat vztek vůči Alence, tak mu radši dám trest, že ten den bude bez pohádky. T
YMLADRIS: rozdíl je v tom, že Tonda už je ve věku - a často to dělám - že v případě kašle a sirupu nemá na vybranou, peníze se utratily za sirup na plavání a nemá vybrabou, v případě chůvy a plavání mu můžu říct, hele Toníku tak já dnes zavolám Markétku, půjdete ven, ale v sobotu už nepůjdeme plavat, protože na to nebudou peníze, on si vybere. V každém případě se pravděpodobně bude v sobotu vztekat, ale v případě sirupu se učí, že život někdy není fér a v případě chůvy, že sice má na výběr, ale pak musí počítat s důsledky volby. Co se týče sobotního vzteku - když bude ubrečený, vzteklý, bude kopat do polštáře, tak to beru - ale když si vztek vyleje na Alence, do mě píchá mečem a rozstříhá sedací polštář, tak to teda tolerovat nebudu a dám mu pocitít.

KOTENCE: Tak třeba mně trestá manželka negativními emocemi. Ty sis neuklidil to a to a já to musím dělat za tebe apod. Většinou trest přichází za něco co jsem neudělal :-))..Holt nejsem ideální člověk, takže sklízím plody špatných rozhodnutí :-(.

TIMA: tak nějak to vnímám, protože mi to takto bylo vysvětleno. Že dítě potřebuje znát hranice a pokud se to neodchytí včas, tak je problém. A když dítě ty hranice překračuje, jak mu jinak dát najevo, že to a to nesmí dělat ? Trest je tedy v tomto případě výchovný prostředek, jak dítě naučit základní pravidlo (opravdu to základní). Ono to slovo trest zní hrozně, ale nic drsného se za ním neskrývá (většinou jsou to projevy negativních emocí jako křik, vyhrožování, zamračení se). Jen je imho nutné, aby děcko přesně vědělo za jaký konkrétní čin je trestáno a aby nedošlo ke ztrátě sympatie, lásky, důvěry k němu.
YMLADRIS: Děti, které jsou ještě malé trest nechápou není třeba trestat, ale třeba ta naše Ela to je dílo. Je třeba problém, aby si oblekla bundu, když je zima.

Možná jsem to předtím dostatečně nevysvětlil s tím trestem sladkostí. Dítě si samo bez zeptání někde najde čokoládu a celou jí s ní. Pak chce jíst další sladké jídlo a ty jí to nedovolíš. Je to vlastně trest za to, že už jednu sladkost spořádala.

A jsem zase u toho jak už jsem to tu kdysi psal, jak naše současná společnost negativně determinuje naše životy. Indiáni v pralese trestat nemusí, naše společnost svázaná pravidly a regulativy ano (viz např. vězení).

LYDI: Mně to taky nepřišlo objevné v tom smyslu co píšeš (jistě, snažím se o výchovu založenou na respektu k dítěti), ale spíš v tom o tom mozku. Všude se člověk učí akorát mozek z biologického hlediska nebo pak zvlášť psychologii, ale takhle propojené jsem to ještě nikde neviděla/nečetla, a je to dobře to takhle spojit, protože to prostě dává větší smysl a přesvědčí to třeba i lidi, kteří nad nějakou psychikou jinak mávnou rukou.

MARKYSHA: rozumim asi. v zasade se ptam zda kdyz neplanovane musis koupit drahy sirup proti kasli, tak pak tonda nejde na plavani. pokud jo, pak ok, jasne. pokud ne - sirup kupujes z rezerv - plavani nerusis, tak prave poukazuju na tu emocni zatez. jako by, jednou jsi to nevydrzel bez hlidacky, ted to musis vydrzet bez plavani, bud a nebo. jako by tyto potreby (jit ven...) decko melo a mohlo ovladat (zatimco kasel ne). ("nektere veci musi respektovat"). sama totiz jsem dospela a volna a pritom od urcite urivne stresu jsem fakt hroizne neprijemna, nemuzu si pomoct. takze furt lobuju ze dite delajici naschvaly = vola o pomoc o naplneni potreb (ktery samozrejme nedokaze treba poradne uchopit). no nic, asi jasny

MARKYSHA: ja v tom vidim rozdil. Kdyz se s nekym prestanu kamaradit, protoze na me je hnusnej, tak to nedelam proto, abych ho potrestala, ale abych sebe ochranila pred hnusnym chovanim. Trest je proti tomu zamerne vytvorena neprijemnost za to, ze nekdo udelal neco, co se mi nelibilo. Je to v podstate odplata.

A nastavit život pro potřeby dítěte...situace u nás při plánování Alenky, byla jsem zdravá, plná energie a životní standard se měl zlepšit. Během těhotenství přišly zdravotní a finanční problémy a co můžu dělat? O tom je život a o tom život bude a i s problémy se musí naučit smířit a vidět jak se dají řešit. To je právě to, kde se s Naomi a potažmo i s Ymladris rozcházíme.

YMLADRIS: Ono to není stejné, trest neměl za zvracení-zlobení, navíc jsem prostě ulítla, což jsme si s Tondou vysvětlili, takže to ani trest nebyl. Teď dám za tu hlídačku (kterou by ani nechtěl, protože miluje tu svou obvyklou), aby s ním šla ven na pár hodin a pak nepůjde třeba další víkend za stejnou cenu do zoo nebo plavat, na co se těší. Trest jsem mu dala jindy za rostříhaný stan a tunel, protože a) vzal si nůžky bez dovolení b) zničil hračku, která patřila i Alence. Šel spát bez pohádky. Když si neuklidí po sobě kostky, puzzle, modelínu a přes upozornění to uklidím já bez jeho pomoci, řečené schovám na den, dva a nemůže si s tím hrát.

MARKYSHA: prosim ber to pro ucely debaty, nee ze se do tebe strefuju. zopakuju takovou svou analogii. kdyz by ti lekar rekl ze decko potrebuje drahy lek nebo drahou dietu, budes treba sakrovat ale ani nemrknes a zatahnes to. nedas mu alergen a pak trest ze zvraci. zatimco poridit drazsi flexibilni hlidacku kdyz je dite nemocny aby s nim sla do lesa, to je vyskakovani. neber doslova, uprav si...

YMLADRIS: No já to tak v podstatě vyřešila, že přijel muž dřív, byli jsme venku a i v tom koutku a Tonda byl večer jak andílek. Ale vždycky to udělat nejde, on byl v karanténě kvůli nosičství streptokoků, pak nemoc, pak to chytla Alenka, já už mám taky zánět dutin, je mi blbě. V úterý jsem byla na injekci Retarpenu, to jsem nesměla na sluníčko. Jasně chápu to jeho chování, ale jsem taky jenom člověk, což jsme si vysvětlili. On to vzal. Ale taky se musí naučit chápat, že nastávají situace, kdy prostě nejde mu vyhovět. Navíc Alenka s chůvou vydrží jen za přítomnosti Tondy, tak leda poslat chůvu s ním ven, ale ona může až po šesté a nelze se s ní domlouvat nárazově. A s těma penězma...tak my chudý nejsme, ale taky musíme dodržovat rozpočet a neplánovaně si vyskakovat nemůžeme.
KOTENCE: Ten "trest" je třebs, když se hnusně chováš k partnerovi, může se s tebou rozejít, kamarád přestane kamarádit, z práce tě můžou vyhodit apod.
SINSEMILLA: Toník si taky při čtení vymýšlí příběhy, řekne mi stop a příběh dovypráví po svém. Já si to nahrávám, že to časem napíšu:-) Náhodou někdy to má lepší než autor knížky, aspoň se víc bavím:-)