SOLEI: To co uvádíš nejsou mocenské hry, tam jde právě o to opakovat situaci, ve které je dítě pánem, tak dlouho jak samo chce (pokud to chápu špatně, někdo mě určitě opraví).
Na druhou stranu nechat dítě běžně rozhodovat v situacích, kdy to lze, je podle mě celkově přínosné - pokud má pocit, že je součástí rozhodovacích procesů v rodině, nemusí vůbec pocítit frustraci, že je jen vlečeno rozhodováním jiných.
(Vím, že to byl jen příklad, ale kterou pastelkou bude kreslit si snad vybírá dítě vždy, ne? Neumím si představit, že budu podávat pastelku a trvat na jejím použití. Holt je kuřátko červené a kočka modrá, nejsem Sheldon, abych to řešila...)

Nestačilo by jako mocenská hra nechat dítě vybrat, kterou pastelkou budu kreslit nebo kam pojedeme na kole? Honit se při oblékání nebo prosit aby dítě odemkli dveře odmítám.

MYJKA: Souhlasím. A navíc, mám takovou spešl dceru, která chce občas ze srandy plácnout přes zadek. A chechtá se u toho :-) "Hahaha au au haha :-) Ještěěě!" :D Tak ani nevím, jak moc bych ji musela sežezat, aby to brala jako trest, asi řemenem? :D

SOLEI: zeptam se blbe: a vadi to tobe nebo moulovi?

(pokud on je proste druhej gandhi, mohla by ses s tim ztotoznit, ocenovat to, mluvit s nim o tom, atd... nedelat z nej moulu. Pokud se bude citit plne prijatej ve svem gandhiovstvi, muzou se pak otevrit dalsi moznosti noveho jednani (pokud mu to vadi, jsou i deti kterym to proste nevadi))

(ale podotykam ze s tim nemam zadnou zkusenost, jen tak uvazuju)

WITCHIE: jeste to trochu zeslozitim. muj vyvoj
0. vubec nevim co s ditetem (mainstreamovych metod se hrozim, sama jsem weirdo, neznam nic o detech, OMG)
1. oho, narazila jsem na proponenty mych hodnot ve vychove (svoboda, partnerstvi atd),tak to delam a jsem stastna, funguje to
2. sledovanim dalsich deti zjistuju, jake mam obrovske stesti, ze syn je nam velice podobny. ma podobnou osobnost, jsou pro nej dulezity podobne veci
3. uvedomuju si, ze jsem ty alternativni smery cetla jednostranne, skrze mou optiku (mysleni, racionalita atd). Ale ze skutecna alternativa neni od "drezury ditete" prejit k "kritickemu mysleni s ditetem". Skutecna alternativa je pochopit svoje dite. Existuji deti, jejich osobnost PRAHNE po tom, zapojit se do dospelackych pravidel, do konvenci, do toho JAK SE CO DELA. Ony fakt miluji, kdyz jim nekdo jasne a prehledne naviguje, kdyz jim nekdo sdeli kde koho maji zdravit, jak se komu omluvit, co je v jake situaci adekvatni. Sportovni dite miluje rozvijet sport. Dite typu Strazce poradku miluje rozvijet to, jak se veci maji spravne delat. Jak se prichysta stul. Jak se odrikava basnicka. Ony skutecne ze sebe maji dobry pocit z toho, jak moc se priblizuji normě. Neni to natlak rodicu ani patologie, ale proste pro strazce poradku byt cool = delat to, co se ma, jak se ma. Jednickarky.

4. Proc je vubec potrebna nejaka alternativa. Pokud matka je "slusny clovek" a dcera je "slusny clovek", tak si proste jedou tu slusnost, dcera je spokojena, ze ji matka uvadi do toho sveta slusnych lidi a je to super. Neni problem. Potize nastavaji, pokud matka je "slusny clovek", ale dcera je fotbalistka, zasnena vila, ... nebo cokoliv jineho. Pokud je pro matku idealizovany obraz dcery dulezitejsi nez dcera (takhle nevychovane dite ja NECHCI!!!!) je to blby. Prijmout dite, jaky je, usnadnuje ohromne zivot.

5. Zaroven ale podobnej bias muze byt i u tech "alternativnich" rodicu. Rodina pankacu/lesan/aktivistu/neceho a narodi se jim Strazce poradku, kterej jednoho dne bude ucetni nebo pravnik. Ale v detstvi trpi, protoze je mu odpirano vedeni a zesmesnovany jeho snahy byt konformni. Stydi se za svou rodinu a rodina za nej.
Nebo treba kdyz se knihomol nebo pravdolaskar narodi do rodiny drsnaku, sportovcu. "On tam stoji, proc ho proste nemajzne zpatky! Ach jo!!"

Cili ted jsem ve fazi, davat si pozor, jaky biasy mam pro zmenu ja (napr. proti tem "trapnym" spolecenskym konvencim atd). Zjistovat, jake je moje dite doopravdy. Napriklad s tim rozhodovanim o sobe - mam za to, ze moje dite prece nesnasi cisteni zubu. Vcera vecer mne ale dostal hlaskou Musime ty zuby vycistit znovu, protoze jsem prece snedl ty tri preclicky jeste. Snad jsem pochopitelna.

Problem s timto je, jak je to vagni, neuchopitelne. Bezna mama typu Strazce poradku, kdyz ji nefunguji jeji normalni metody, hleda zase jina pravidla, tak mi reknete Co mam delat kdyz dite nereaguje na trest?? Chce nejaky jiny postupy, ktere se proste delaji a pak to je spravne a funguje to, tak jak to ma byt.

No nic, jen takovej vylev :)

WITCHIE: ano, tak se to da taky rict. nesnasi nemoct o sobe rozhodovat, nemit vladu nad sebou, nedava kdyz ho situace nekam tlaci. Uz od mimina. Cili pomaham mu hledat cesty, jak si zachovat nejakou miru kontroly nad situaci, v cem muze rozhodovat, atd. Nevim zda je to citliva faze, spis takova osobnost :)