God of War III (2010) / PS3 / 10 hodin / #dohranoLetošní třicátá dohraná hra.
Moje odysea starověkým Řeckem úspěšně pokračuje. Musím říct, že tenhle první Kratosův výlet do říše "next-gen" konzolí (tehdejší terminologií, samozřejmě) mi po
zábavně frustrující jedničce a
dlouhé těžké dvojce přišel zdaleka nejvíc stravitelný. Slupnul jsem ho jako malinu
za tři večery, přičemž zakončení se zase natáhlo na nepřetržitou hodinovou akci (to už považuju v rámci série za klasiku). Nicméně zjevně je to dělané víc pro masy, například mojí oblíbené nabídky na přepnutí do easy módu jsem se tentokrát dočkal až někde v polovině hry, což je u mě opravdu výkon :-)
Jinak pokud už dvojka byla co se týče některých bossů ohromující, tak trojka jde ještě mnohem dál. Díky skoku ve výkonu konzole jsou bossově běžně stokrát (!) větší než Kratos a nebojuje se ani tak s nimi, jako na nich. Už úvodní "tutorial", kdy šplháte po titánovi, který se snaží vylézt na Olymp, a přitom bojujete s Poseidonem, který na sebe vzal podobu vodní bestie tak obrovské, že ji nikdy nemáte šanci vidět celou... To je prostě něco, co vás ke hře přitáhne na první dobrou a vy víte, že ji prostě musíte dohrát - protože když to takhle začíná, tak jak to asi skončí?!
Skončí to zhruba tak, jak začíná první díl Červeného trpaslíka: "Všichni jsou mrtví, Dejve." :-) Ale než se k tomu dostanete, pozabíjíte pár bohů, polobohů a titánů, podíváte se do pekla a zpátky (další klasika téhle série) a naučíte se tolik nových herních mechanik, až vám na ně nebudou stačit prsty. Jo a taky si odskočíte do postele k Afroditě, protože sexy QTE samozřejmě nesmí chybět. Cítíte se prostě jako doma, ale ve vysokém rozlišení. (Čistě technicky: hra na PS3 beží nativně v 720p a do Full HD se jen upscaluje, jako naprostá většina PS3 titulů. To ale PS3 paradoxně moc dobře neumí, takže je lepší NEnastavit výstup na 1080p, ale právě na 720p. Víc o tom
třeba v tomhle videu.)
Pokud bych měl GoW III popsat jedním slovem, tak to bude
uspokojující. Totálně. Jo a dokumenty o vývoji hry, které se odemknou po jejím dohrání, jsou taky parádní a vyloženě je doporučuju. Získal jsem z nich (a z obdobných dokumentů k remasterovaná jedničce a dvojce) například dojem, že Cory Barlog není sympaťák a na pivo bych šel mnohem radši se Stigem Asmussenem ¯\_(ツ)_/¯