• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CHEWBACCADohrál jsem ...... (PC,XBOX,PS,NS games) HALL of Game na nástěnce!!!
    NYX #dohrano 2024
    https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/

    Vyfoť a sdílej fotku závěrečných titulků/finalbosse/trofeje ze hry, kterou jsi aktuálně dohrál + přidej popisek o jakou hru se jedná a kolik hodin ti cca trvalo dohrání + #dohrano .
    Př. Half Life/10 hodin/#dohrano

    Všichni v diskuzi budeme rádi, když napíšeš i tvoje dojmy z hraní.


    dceřiná diskuze: [Dohrál jsem ..... Akorát, že vůbec! Hall of Loosers není ani na nástěnce (vím, má to být "losers", ale už to nejde změnit)] [Dohrál jsem ..... Akorát, že vůbec! Hall of Losers není ani na nástěnce]
    rozbalit záhlaví
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    BOBESH: 1409 hodin! Co je to kurva za číslo? To jsem v životě neviděl :-D
    BOBESH
    BOBESH --- ---
    zplatinoval jsem!
    pardon za chlubenicko, je to moje prvni v zivote, jedina, pro me vyznamna. ja si na ty nule zakladal! :))

    Monster Hunter: World / PS4,PS5 / 1409 hodin / #dohrano

    Dojmy? Pro me jedna z top her a serii spolecne s Yakuzou. Jestlize prave za Yakuzu muzu podekovat id Nagasawa, za Monster Huntera dekuju id Kofila :) Paradni svet, kde se da jak vidno utopit stovky hodin. Vyborna hudba a zvuky celkove to jen podtrhujou. Proste japonci ;) Obrovska zabava zvlast pokud mate partaky, s kterejma muzete lovit. Super celosvetova komunita. Sem rad, ze jsem to stihnul do blizkyho vydani novyho dilu a doufam, ze se potkame v Monster Hunter: Wilds! :)
    Lovu zdar!

    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    TRAGED: Tě to koukám nějak bavilo :⁠-⁠)
    TRAGED
    TRAGED --- ---
    #Forspoken na #PS5 Pro 85h na Platinu

    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    DEEFHA: Ja to mel naopak, trojkou jsem projel jako nuz maslem, zatimco jednicku jsem zacal pred sesti rokama, pak zkusil o tri roky pozdejc jit trochu dal a nevim, kdy se k tomu vratim. Me ty areny nevadily, ja u tohoto typu hry naopak vitam, ze tam vzdycky je jasne dano tady se bojuje, pak tady je cesta dal a tady se skace. U jednicky jsem obcas fakt nevedel kudy dal a otravovalo me to.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Shadow Warrior (2013) / PS5 Pro / 15,5 hodin / #dohrano

    Původního devadesátkového Shadow Warriora jsem moc nehrál, ze všech buildovek mě tehdy z nějakého důvodu zaujal nejméně (v mých očích ho předčil dokonce i Redneck Rampage). O jeho vizuálu, zbraních, hrdinovi a specifickém humoru nicméně určitý pojem mám... Což určitě hraje roli v tom, že se mi tenhle reboot nakonec vlastně hodně líbil.

    Ano, sám jsem se tomu divil :-) Šel jsem do něj totiž s naprosto nulovým očekáváním. Před pár lety jsem zkoušel trojku (vždycky všechno hraju mimo pořadí, že?) a zahodil jsem ji u prvního bosse. I když jsem si pak zjistil, že jednička a dvojka by měly být trochu jiné (hlavně méně arén), nijak jsem se do nich nehrnul. Navíc jsem nedávno zkoušel Evil West, za kterým stojí Flying Wild Hog stejně jako za celou rebootovanou sérií SW, a taky jsem ho zhnuseně odložil... Takže jsem si řekl, že je potřeba se definitivně ujistit, jestli tihle Poláci opravdu dělají všechny hry pro mě absolutně nehratelné.

    A jsem rád, že jsem se aspoň v případě SW1 konečně mýlil! Po velice vlažném rozjezdu během Prologu, kdy jsem znuděně zvažoval odložení na neurčito (neboli zahození), se něco zlomilo a začala jízda, kterou jsem si pak užíval až do překvapivě vzdáleného konce. Tím okamžikem, kdy jsem hru vzal na milost, byl konec první kapitoly. Tehdy se hlavní hrdina (mladý a ještě vlasatý nájemný vrah Lo Wang z původního SW) dá dohromady s démonem jménem Hoji, oholí si hlavu a vydá se na cestu pomsty lemovanou tisícovkami mrtvol. To poslední berte doslova, protože za 2500 rozsekaných enemáků je i trofej a není úplně obtížné ji získat :-)

    Démon Hoji byl jediným světlým bodem, který mě zaujal na trojce. A celé to na něm hodně stojí i v jedničce! I tady tvoří s Lo Wangem sice nesourodou (oba žene pomsta, ovšem každého z trochu jiného důvodu), nicméně navzájem se potřebující dvojici. Oba na střídačku hláškují a přes potoky krve nechávají pronikat záblesky zběsile šíleného humoru. Přesně tohle bylo spolu s množstvím odkazů a narážek na původní hru to, co mě u rebootu nakonec udrželo celých zbývajících sedmnáct kapitol do konce. Kdybych originál znal ještě lépe nebo ho třeba dohrál, asi bych se bavil ještě víc. Ale i to málo stačilo.

    I přes to, že arény tu samozřejmě jsou (jen nejsou tak okaté). I přes to, že ovládání je mírně netradiční (ale člověk nakonec zvykne všemu). I přes to, že grafika osciluje mezi divnou a hnusnou (což ale zcela vynahrazují některé secret oblasti, vyvedené ve stylu původní hry!). I přes to, že neviditelné zdi ohraničující koridory spojující oblasti s arénami jsou absolutně všude a hra vám nedovolí jít nikam jinam, než kde byste právě měli být (vzhledem k tomu, že mapu to nemá a některé levely jsou překvapivě rozlehlé, to ale vlastně neberu jako zápor). I přes to, že "příběh" nedává moc smysl (ale to máte jako s "příběhem" v pornu...).

    I přes to všechno další, co by se hře dalo nebo možná i mělo vytknout - já se prostě bavil. A pevně doufám, že se budu bavit i u dvojky. Protože tam to skončí a trojku znovu zkoušet nebudu. Fakt mi to přijde jako úplně jiný typ hry. Já mám prostě co se týče FPS dost oldschool požadavky :-)



    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Gun.Smoke (1988) / NES @ RetroArch / 3 hodiny / #dohrano

    V rámci právě probíhající IG challenge Draw Your Guns jsem pro začátek sáhnul po původně arkádové záležitosti z roku 1986. Ta byla následně naportovaná na kdejakou platformu a vyšla v různých Capcom kompilacích i na moderní konzole. Já jsem ale zvoil o dva roky mladší verzi pro NES, která je úplně jiná něž všechny ostatní (jiná hudba, grafika, příběh atd.) a hlavně má podporu pro RetroAchievements. Musím tam totiž konečně začít něco sbírat, ať se Miyoo nenudí :-)

    Gun.Smoke je vertikálně skrolující westernová střílečka s mírně netradičním ovládáním. D-padem ovládáte vašeho hrdinu a můžete chodit všemi směry (samozřejmě pokud to překážky dovolí). Tlačítky A a B střílíte, a to tak že A střílí šikmo vlevo, B šikmo vpravo a A+B rovně před vás. To je trochu nepraktické a původní arkáda na to měla tlačítka tři, ale NES holt nic jiného než A a B nemá, takže proto.

    Nicméně dokud jsem se náhodou kvůli něčemu jinému nepodíval do manuálu, tak jsem kombinaci A+B sám neobjevil a celou dobu jsem se dost divil, že můžu střílet jen šikmo :-) Jenže v tu chvíli jsem už uměl odpovídajícím způsobem traverzovat prostorem a vlastně jsem toho šikmého střílení dost využíval... Takže jsem tímhle způsobem pak hru i dohrál a rovně před sebe jsem střílel jen minimálně. Prostě jsem se adaptoval na hendikep. A teda taky hlavně proto, že Miyoo má čtyři tlačítka a nemá je do čtverce, ale do kosočtverce, takže mačkat dvě tlačítka dohromady je tak jako tak obtížné a neergonomické. Asi by se to dalo remapovat, ale kdo by to zkoumal.

    Hra není úplně lehká, občas je na obrazovce slušný bullet hell, nepřátelé v pozdějších levelech chodí i zezadu a protože vy dozadu (a vlastě ani přímo doprava a doleva) střílet nemůžete, tak dostat se z některých situací vyžaduje hodně obratnosti... Ale naštěstí se nejedná o žádnou přehnaně dlouhou záležitost (šest levelů) a hra poskytuje dostatek vylepšení, která můžete sbírat nebo si je koupit (zbraně, střelivo, kůň...) a která vám pomohou snadněji dosáhnout konce. Btw jedinou věcí, které musíte v každém levelu najít a sebrat (nebo si koupit), je "Wanted" plakát na bosse na konci levelu. Dokud ho nemáte, boss se nezjeví a level jede pořád dokola. Zajímavé.

    Pokud pojedete na achievementy, tak budete hrou muset projít minimálně dvakrát. A pokud vám to půjde tak jako mně, tak i třikrát :-) I proto mi to nakonec komplet celé trvalo tři hodiny, ačkoli za dohrání lze považovat už první průchod, který byl za hodinu. Rewind jsem používal minimálně, protože tohle je typ hry, kdy vám to obvykle stejně moc nepomůže. Z jednoho místa bullet hellu se maximálně dostanete do nějaké předchozí šlamastyky. Hra vám totiž nedá ani chvíli oddechnout a kromě krátkých předělů mezi jednotlivými levely prakticky nedáte prsty z tlačítek. A tak to má být!

    Tahle challenge končí za měsíc, do té doby bych rád stihnul ještě jednu z her, které jsou její součástí. Váhám mezi Gun nebo Call of Juarez: Gunslinger. Co vy na to?





    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    The Bard's Tale ARPG remastered / 18h / Gamepass / #dohrano
    Tahle hra má hodně vtipnou historii. První díl vyšel před čtyřiceti lety a byl za ním legendární Interplay. Globální distribuce tehdy neexistovala, jen v USA ji dělali EA.
    Fast forward skoro dvacet let a Brian Fargo odešel z Interplay a založil inXile. Začali vývoj nového Bard's Tale, ale část práv měli po světě různí vydavatelé, takže výsledek je mimo původní lore, spíš taková parodie na fantasy RPG.
    I tak ale hra měla úspěch a po čase se dočkala tohoto remasteru i dalšího pokračování.
    Hrál jsem tedy remaster té parodie a co se humorných fantasy týče, je to opravdu legrace. Příběh vtipný, questy taky, dialogy k popukání.
    Herně je to trochu jako Torchlight, ale bard si podobně jako tři veteráni může nabrnknout pomocníky. Loot se většinou rovnou převádí na peníze, aby odpadl nudný inventory management.
    Boj není moc kreativní a některé lokace mají spousty nepřátel. Obtížnost není velká, ale prosekat se přes ně trvá. Dají se ale zapnout cheaty, se kterými je možné některé boje zkrátit nebo ignorovat.
    Místo screenshotu posílám písničku, která má větší vypovídací hodnotu :
    https://youtu.be/hVQlEWY0sbI?si=W6WlLv8yd-9ZUnHb
    BELIEVER
    BELIEVER --- ---
    TOOMIX: Jako děcko jsem to nedohrál, ale pár let zpátky jsme to nainstalovali s bratrem na horách a hecovali jsme se, kam se kdo dostal. Během jednoho odpoledne jsme to dali oba, tuším na druhý nebo třetí pokus. Pod hodinu s rezervou.
    ZOMBO
    ZOMBO --- ---
    Far Cry 5 / PC / 21 hodin / #dohrano

    Do Far Cry 3–5 dodatečně přidali Steam achievementy, ideální záminka se k těm dílům ještě naposledy vrátit [ZOMBO @ Achievement Hunters]. Zrovna pětku bylo nutný odehrát celou znova na nejtěžší obtížnost, ale naštěstí už se všema dovednostma, zbraněma a hlavně helikoptérou, která osvobodí základnu na jeden průlet. Přes výhrady k tomu, jakým způsobem hra seznamuje s rodinou záporáků, jsem si druhou návštěvu Montany užil. A nebylo lehký se soustředit jen na hlavní příběh, sandbox mě kolikrát zlákal i na nepovinný odbočky.

    Trofeje vyžadujou i dohrání DLC a z těch mi nejvíc sedla krátká kampaň Hours of Darkness, zasazená do války ve Vietnamu. Oproti klasickýmu Far Cry je vážnější a hned bych ji z tohohle období bral jako plnohodnotnej díl s dobovým soundtrackem.

    GEE
    GEE --- ---
    Forspoken/PS5/28 hodin/ #dohrano
    Forspoken je obětí vlastní marketingové kampaně, která se ji snažila prodat jako next big thing od Sony. Jenže skutek utek. Místo toho jsme se dočkali generického open worldu, který trápí hned několik problémů.

    Svět je neskutečně sterilní. A ze všeho nejhorší jsou úvodní lokace a k něčemu zajímavějšímu se člověk prokouše až po třeba 10 hodinách pobíhání po poušti. Tohle je ostatně problém na více místech. Než se soubojový systém trochu rozšíří a nabídne hráči víc možností, uběhne těch hodin klidně 20. A to už i ti nejtrpělivější hráči utečou.

    Takže co je tady pozitivní? Kočičky, rychlý pohyb po mapě (Spiderman to ale není) a vlastně nakonec i ta mapa plná otazníčků. Tady fakt záleží, co hledáte. Zeldaři zapláčou, Assassíni ale dostanou každou chvíli dávku levnýho dopaminu.

    Hra je součástí předplatnýho PS+.

    DAVESADE
    DAVESADE --- ---
    TOOMIX: Jako malej jsem to dohraval na jistotu a na prani. Vybavuji si cas kolem 45 minut? Uz nevim jiste. Zkusim to znova.
    PALADIUS
    PALADIUS --- ---
    A Plague Tale: Requiem / 20 hodin / #dohrano

    Inu, jednička byla skvělá a pokračování je ještě lepší. Trochu se ubralo na akčních pasážích, ale o to víc se dostalo příběhu, postavám, vizuálu. Amicia je jedna z nejpovedenějších herních protagonistek - fakt oceňuju, jak je její role přirozeně napsaná, žádný tlačení na sílu, jak je dnes zvykem. Po technické stránce nemám co vytknout, snad jen absenci FSR (kdysi "fungoval" FSR mód, ale za cenu dost viditelnýho ghostingu). Ačkoliv jsem byl +- 60fps, upscaling mohl pomoct je v náročných scénách udržet. Ale co, podívaná to byla nádherná a jsem dojat...čas na DOOM Eternal?

    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    TOOMIX: Hele dá se to. Jako děcko jsem to dohrál několikrát. To ale bylo daný tím, že nebylo nic jinýho na hraní a tak mi tenkrát nevadilo to jet furt dokola dokud se člověk ty levely nenaučil no. Navíc to často byla skupinová práce protože jsme tam byli o odpolední přestávce nalezlí třeba ve čtyřech a ti co zrovna nebyli na řadě s hraním tak kybicovali kudy se má teď jít 😂
    Je fakt že pro normálního 40+ smrtelnika s omezeným časem to bez save state taky moc nevidím 😂. Určitě si to ale dovedu představit víc než třeba starej Metroid. Tady je to fakt jenom o tom naučit se kam má člověk jít a tak velká ta hra není.
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    Dá se vůbec starý Princ dohrát za tu hodinu, co dostane na začátku? Nepočítám lidi co dělaj speedrun, ale obyčejné smrtelníky.

    Prince of persia speedrun any% World Record in 12:20.00 by higlak
    https://www.youtube.com/watch?v=paF0tPU_VGI
    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Prince of Persia (Amiga) / Miyoo mini plus / 4 hodiny / #dohrano
    Tak do třetice mladík bojující za svoji princeznu proti zlému Jaffarovi. Tentokrát úplně ten první princ! Hra která byla jednou z mých úplně nejprvnějších setkání s počítačovými hrami. Měli jsme je na základce v počítačový učebně na XTčkách s monochromatickejma monitorama ještě spolu s Test Drive, Prehistoricem a T602 😂.
    Amiga verzi jsem teď hrál proto, že PC verzi na Miyoo nemám ale zjistil jsem že ta Amiga verze je defakto úplně stejná jako ta z PC kterou jsme jako děcka hráli.
    Každopádně tentokrát bez rewind protože nefungoval. Nicméně přesto, že jsem ho jako o děcko dohrál několikrát, tak teď už mi to prostě zase nešlo a párkrát jsem málem hračku poslal proti zdi. Tak jsem nakonec stejně vyměkl a používal save states.
    No a teď šup na prince dvojku :) toho jsem nikdy nedohrál. Třeba se nakonec propracuju i k tomu aktuálnímu princovi 😂 ty 3D kousky ale asi přeskočím. Ty jsem zkousel když byly aktuální a ani jednou mě nechytli.

    PSY_CHAOTIC
    PSY_CHAOTIC --- ---
    Ghost of Tsushima/72 hodin/#dohrano
    Když jsem o této hře slyšel poprvý (kolegové vlastnící playstation o ní nadšeně vyprávěli), myslel jsem si, že to je jen další klon posledních assassínů a hlavně není to na pc, tak jsem tomu nevěnoval žádnou větší pozornost. O pár let později to mělo vyjít i na pc a protože mám většinou s hrami z ps dobrý zkušenosti, tak jsem to zkusil. No už po pár hodinách bylo jasný, že tohle je trochu někde jinde než assassíni. Ghost of Tsushima poráží assassíny asi skoro ve všem - příběh je povedenej, ne nějaká generická trapnost, postavy dobře napsaný, uvěřitelný a hlavně ten boj! Proti tomu jsou assassíni jen tupá mlátička. Bavilo mě zkoušet různý styly. Jednou vymlátit tábor čistě hrubou silou a zkoušet různý útoky a jindy zase pěkně v tichosti vyzkoušet všechny možnosti tohoto boje. Dobře je nastavená i obtížnost. Hrál jsem to na hard a i když ke konci jsem měl všechny schopnosti na max, tak souboje byly pořád výzva a u boss fightů jsem se docela zapotil. Hlavně ty finální mi daly dost zabrat. Jsem dost zvědavej na další díl, i když je mi jasný, že na pc bude až za pár let.


    TERZ
    TERZ --- ---
    Prince of Persia: The Lost Crown/20h/#dohrano
    PALADIUS
    PALADIUS --- ---
    ERRTU: Tak to bylo skvělý, pobavilo :D Ale je to přesně jak říkáš. Z bojů jsem pak raději srabácky utíkal, nestálo to totiž za to a věděl jsem, že jakmile se od nich dostatečně vzdálím, tak podle hry prostě přestanou existovat.

    BTW: Dnes jsem čirou náhodou u větroše narazil na ingame energiťák. I když to normálně nepiju, nemohl jsem mu to tam nechat.

    ERRTU
    ERRTU --- ---
    PALADIUS: pardon ze kecy ale nejvic me na stalkerovi 2 v aktualni stavu serou nepratelska lidska npc. hraju na obtiznost stalker. jako jo, ai zabrala a uz se na me nevrha stylem "soveti si jdou pro stalingrad". umi se rozdelit, manevrovat, dokonce jsem zazil ze me dva drzeli u zeme palbou na muj kryt a treti sel vpred. ale ono je to paradoxne jeste horsi!

    kazde npc
    a) me trefi granatem na libovolnou vzdalenost presne mezi oci, protoze vsichni zacinali jako nadhazovaci v baseballove lize.
    b) je schopne vysypat cely zasobnik na stometrovou vzdalenost do krouzku velikosti bezneho tenisaku, protoze pak zkusili stesti v biatlonu. ja s vanila puskou bez uprav po treti strele uz mirim v podstate primo nad hlavu, ale od npc ke me leti souvisly proud projektilu, primy a nehybny jak nazor fanouska ortelu na imigraci.
    c) vidi zjevne skrz listy a krovi, jsou pro ne zcela transparentni. jsou to batmani kteri vas echolokatorem bezpecne zameri na sto metru. vy ho nevidite jeste z deseti metru, on to do vas celou dobu sype. oba jste ve stejnem lese, ve stejnem terenu.

    takze ja hraju po hodinovych intervalech cca. beham zonou, hubim mutanty, plnim questy, hledam artefakty... ale po kazdym stretu s vetsi skupinou npc se musim jit rozdejchat. ale stejne to pak zase pustim :D
    PALADIUS
    PALADIUS --- ---
    S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl / 120 hodin / #dohrano

    Asi tu budu patřit k největším Stalker fanatikům, takže tyhle procítěný cinty budou znít pro někoho možná trochu podivně. Každopádně, byly to dlouhé roky naděje, dlouhé roky čekání. V Zóně...na Zónu. A přes veškeré ty útrapy a několikateré odkládání jsme se konečně dočkali. Je to tady. Stalker2. A pocity po 120 hodinách "doma"? Smíšené. Rozhodně ne bujaré nadšení, ale ani zklamání. Jako když se člověk vrátí na místo, kde prožil celý život a přesto, že to tu pořád je, už je to zkrátka jiné, cizí. Stejný pocit odloučení a smíření jsem měl i s novým Stalkerem.

    V předchozích dílech mám nahrány vyšší stovky hodin a stále se k nim vracím. GSC totiž dokázalo vytvořit svět, nebo spíš jeho atmosféru, která jak vás jednou pohltí, tak už vás jen tak nepustí. Zóna je nehostinná, ponurá, depresivní, bezútěšná. A přesto krásná. Je to zkrátka láska na celý život. Nejdříve jsem se bál, jestli v UE5 dokážou prakticky úplně noví lidi vytvořit stejně hutnou atmoséfru, nebo jestli to byl unikát X-Ray enginu z minulých dílů. Ať je hra v jakémkoliv stavu, tohle pro mě bylo maximálně důležité. A splnili na jedničku. Potloukání se zónou, anomáliemi, hledání artefaktů a objevování skryší? Fenomenální. Zbraně a důraz na detail? Boží. Návrat na stará známa místa? Ach...

    Tím ale mé superlativy končí, Zónou se šíří dost silná emise a radím vám se před ní schovat, bude to bolet:
    Technický stav - žalostný. Optimalizace mizerná, A-Life neexistuje. Patche rozbíjí hru snad ještě víc. Gamebreaking bugy které řešíte jak osel na redditu (sám jsem tam postoval řešení jednoho bugu). Náhodný spawn nepřátel se zapnutým wallhackem a aimbotem. Neustálé padání hry (nejednou mi to rozesralo gpu ovladače). Neúspěšné načítaní shaderů (prozatím, tedy od Vánoc(!) to vyřešili tak, že se to prostě vypnulo. Thats it.)
    Vybalancování - mnoho lidí si od počátku stěžuje na vysoké ceny všeho, dokonce na to vzniklo několik různých "napravovacích" módů, které snižují cenu oprav, snižují míru opotřebení, zvyšují odměny za questy. To já byl opačného názoru. Zóna praská pod náporem žrádla, nábojů, lékárniček...prostě všeho. Nikdy nebudete trpět na nedostatek. To ale bohužel kazí celý dojem. Velmi špatně vyřešený je i scaling nepřátel. Ke konci hry už má na sobě snad každý exoskeleton. Fakt.
    Příběh: nepovedlo se to, ale víc nebudu rozebírat. Cením ale možnost volby, přinášející 4 unikátní zakončení.

    Takže jak, doporučuju hru? Ne, rozhodně ne v tomto stavu. My veteráni odpustíme fakt hodně, ale pokud se Stalkery nejste obeznámeni, počkejte si tak rok. Oni to vychytaj a bude to fajn hra.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam