V__M: Teď jsi mě koleho nachytal. Začal jsem přemejšlet na tím, z které hutě to je :)

len tak medzi recou, bloober team a konami oznamili ze bude aj remake jednotky

CLAVEN: Ve všem:)) Ale zejména audio na kvalitních sluchátkách je TOP. V průběhu hraní jsem si musel dělat přestávky a trochu se uklidňovat pohledem na roztomilá štěňátka na instagramu.
Remake je celkově temnější, realističtější, nepředvídatelnější. Část ve vězení je asi tou nejděsivější pasáží v historii videoher, kterou snad překonalo jen P.T.
Fuj, humus.

Hned jsem to rozehrál znovu, strach je návykový.

Silent Hill 2 Remake / PS5 / 20 hodin / #dohrano

Po víc jak dvaceti letech zpátky v pekle. Jak moc jsem se na tenhle moment těšil a snad i trochu bál, že tu původní hrůzostrašnou zkušenost už nic nepřekoná.
A překonalo. Remake je lepší ve všem. Je to esence audiovizuálního teroru, který nemá ve svém žánru konkurenci. Takhle jsem se po nocích se sluchátky na hlavě snad ještě nebál a to jsem původního Silenta dohrál nesčetněkrát a věřil, že mne nová verze nemá čím překvapit.

Teď už mi ke štěstí zbývá jen víra v remake Silent Hillu 4: The Room, který stále považuji za jeden z nejsilnějších dílů. Čekání na něj mi bude krátit nekonečné bloudění v mlžných ulicích města, které jsem si tak zamiloval.

NAGASAWA: netřeba úplně brečet

CLAVEN: Závidím. Četl jsem akorát asi 30x recenzi v Excaliburu a nikdy to nehrál.

Full Throttle Remastered / PC / 7 hodin / #dohrano

Jedna z tých slabších Lucasartsoviek, ale konečne som si splnil rest, ktorý som začal možno už aj tridsať rokov dozadu :) Budem asi pokračovať The Digom a Indym 4, tak uvidíme, ako z toho porovnania vyjdú.

Tak doporucuiu pac se v nich cely pribeh zaceli a propoji. Aj se vratis pod more

Bioshock Infinite/xbox /15h/ #dohrano
Těch 15 hodin je hodně hrubý odhad, protože narozdíl od prvních dvou Bioshocků hra hodně špatně trackovala jak čas, tak achievementy. Ale to není můj největší problém s třetím dílem.
Zatímco první dva byly klaustrofobicky pod vodou, ve třetím se agoraphobicky lítá v oblacích. A jako že postavit město pod vodou je technicky velký problém, není to úplně vyloučené. Zatímco nechat baráky o váze dohromady miliónů tun lítat, protože kvantová fyzika je absurdní o několik řádů víc. Celý nápad vzít Bioshock a narvat do něj paralelní vesmíry a časové smyčky a pospojovat to chatrnou logikou mi prostě nesedl. Musím ale uznat, že když se ta chátrá scifi odpustí, je ten příběh dobře napsaný.
A taky herně to byla celkem balada, mechaniky z prvních dvou dílů obohatilo ježdění na zipline, místo hackování je tam posednutí, které jde rychleji a nenarušuje tolik spád hry, dá se krásně využít i v boji. Nově přibyl štít, a krásná asistentka v nouzi hodí lékárničku nebo náboje. I ty blbý paralelní světy mají svou roli v combat mechanics.
Takže za mě lepší než jednička, ale ne tak dobrý jako dvojka.

Ratchet & Clank (2002) Classics HD (2012) / PS3 / 24 hodin / #dohrano

Letmým pohledem na IB challenge Rip Ya a New One jsem zjistil, že z mnohaleté franšízy Ratchet & Clank mám dohrané vlastně jen poslední dva díly (Rift Apart a remake prvního dílu). U "kapesního" vydání Size Matters na PSP jsem už roky zaseklý u finálního bosse a nedokážu se přes něj dostat, z původní trilogie na PS2 jsem hrál asi jen dema a Future tetralogie na PS3 mi unikla úplně... Nicméně jako odměnu za challenge bych si mohl přivlastnit titul Galactic Hero a to by se mi hrozně líbilo :-) Takže jsem se rozhodl dotáhnout to do konce.

A tentokrát pěkně od začátku, což obvykle nebývá mým zvykem. Mám rád trofeje, takže jsem se první díl, který v roce 2002 vyšel původně na PS2, rozhodl hrát v HD remasteru pro PS3. Ten vznikl k desátému výročí série, resp. vznikly remastery všech tří těch prvních dílů jako Classics HD kolekce. Tahle série HD remasterů je mimochodem jedna z nejepších věcí, kterou kdy Sony pro PlayStation udělala, a vřele doporučuju si ji obstarat. Je to čirá radost!

No, ale jinak co říct o prvím dílu, abych se neopakoval... Ale vlastně nakonec proč ne:

"Všechny tyhle R&C hry (je jich deset plus čtyři off-spiny) jsou už od dob PS2 vlastně pořád stejné. Cestujete mezi planetami, každá je jiná, hopsáte po nich, občas něčím otočíte a váš robůtek řeší puzzle. Když něco rozbijete nebo někoho rozstřílíte, vypadnou z toho šroubky, za které si kupujete zbraně. Čím víc nějakou zbraň používáte, tím víc je silnější a odemykají se jí sloty pro upgrady, takže je musíte používat všechny (budou se hodit). Zbraně jsou zábavně střelené. Kromě šroubků sbíráte ještě něco dalšího (třeba diamanty) a za to si ty upgrady kupujete. Upgradované zbraně používáte na silnější a silnější bossy, až přijde ten nejsilnější a vy zjistíte, že ho nedáte. Tak začnete prolézat mapu a grindovat, nakonec si najdete/složíte/koupíte RYNO (tu nejsilnější zbraň ve hře), no a s ní už toho bosse nějak udoláte. Konec, titulky."

Tohle jsem napsal po dohrání zatím posledního dílu Rift Apart na PS5 a prostě to platí. Jedničkou to všechno začalo, takže tam mechaniky sice ještě nejsou úplně doladěné (např. nelze upgradovat zbraně), ale ten celkový vibe tam už je. Vzhledem k tomu, že mám už odehraný remake prvního dílu z roku 2016, tak ho teprve teď po dohrání originálu můžu pořádně ocenit. Takhle se mají dělat remaky - vychytat chyby, přidat QOL vychytávky a třeba i animované cutscény. Ty svou filmovostí předčí i onen ne úplně povedený skutečný film, který byl tenkrát zrovna v kinech... Ale i ta "čistá" jednička se svou občas dementní kamerou, neohrabaným mířením a trošku chaotickým příběhem se mi hrála poměrně hezky. Na ten věk až podezřele hezky. Totiž na věk té hry, ne můj :-D

Na posledním screenshotu je vidět, že mi toho ve hře ještě dost zbývá, ale dohánět to asi nebudu. Některé trofeje jsou hodně těžké a hledat zlaté šroubky podle návodu se mi teď zrovna nechce. Místo toho buďto hned rozjedu dvojku, a nebo se znovu pokusím o dohrání té PSP pekelnosti. Spíš to druhé, ať se toho konečně zbavím. Přece to musí nějak jít!