• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CHEWBACCADohrál jsem ...... (PC,XBOX,PS,NS games) HALL of Game na nástěnce!!!
    LEGI
    LEGI --- ---
    DEEFHA: je to bez debat jedna z tuzemských kulturních událostí roku.
    jen se bojím, že je to moc niché a moc "divný", aby to získalo zaslouženou pozornost.
    vlastně mě napadlo, že kdyby Švankmajer nebo Trnka žili dnes (teda Švankmajer samozřejmě žije, ale snad se chápeme), tak věřím, že by byla slušná šance, že by místo filmů dělali hry.

    a pokud by dělali hry, nejspíš v Amanitě/s Amanitou. tohle studio mi přijde jako logický pokračovatel týhle legendární československý stopy v globální kultuře.
    pardon za kecy, ještě jsem to nedohrál, hraju to s juniorkou a jí to baví jen očumovat, hlavně ty velký scény, kde je spousta různých pitoreskních detailů.

    trochu z toho mám i takovej ten "Amálie z Montmartru" feeling - málokdy vybouchnete smíchy, ale furt se tak nějak uculujete...
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Phonopolis (2026) / Steam Deck + Dock / 5,5 hodiny / #dohrano

    TL;DR Stálo to za to!

    - - - - -
    "Naše pečlivá mamka dnes trávila večer takto:

    1. Umyla nádobí.
    2. Udělala těsto na omelety.
    3. Nachystala špenát.
    4. Uvařila rybí filé.
    5. Upekla omelety.
    6. Dala do nich uvařené rybí filé.
    7. Zamotané omelety usmažila jako řízky.
    8. Mezi tím vším uvařila polívku a čaj.
    9. Nastražila to všecko pracně na stůl.

    Trvalo jí to dvě hodiny. My to snědli za deset minut."


    Vladimír Páral, Milenci a vrazi, 1969
    - - - - -

    Analogie, kvůli které se mi okamžitě vybavila tahle scéna z mé oblíbené knihy, je jasná: vývoj téhle hry trval víc než deset let a nakonec ji po všem tom čekání dohrajete za jednotky hodin. Je to špatně? Je to vůbec něco, na co má význam poukazovat? Nebo se to naopak dalo čekat, protože se víc než o hru jedná o nefalšovaný umělecký artefakt? Není mnohem zajímavější to, že kdyby ustrnulý vývoj v roce 2016 nakonec nezaštítila Amanita, tak by Phonopolis nejspíš vůbec nevzniklo?

    Pokud chcete odpovědi na všechny tyhle otázky, určitě se podívejte na téměř hodinový dokument Constructing Phonopolis, dozvíte se spoustu zajímavých věcí. Případně (totiž - určitě!) si pořiďte Phonopolis Xzone Edici, ke které dostanete i nádherně vyvedený artbook se zhuštěnými informacemi o vzniku hry, dobových inspiracích, použitých technologiích a tak dále. Jo a taky špunty do uší a kód ke stažení jako vždy kongeniálního soundtracku od Floexe. Ne že by byly při jeho poslechu potřeba :-)

    Phonopolis je vizuálně tak moc stylizovaná a zárověň extrémně signifikantní, že bude vypadat dobře už pořád (podobně jako třeba Ōkami). Zcela ve stylu předešlých Amanitích adventurek je naprosto lineární a v podstatě ji nelze nedohrát (nemůžete nijak umřít), snad jedině kdybyste to v průběhu vzdali. K tomu ale není vůbec žádný důvod, protože těch několik hodin, rozprostředných do celkem padesáti kapitolek, rychle uteče tím nejzábavnějším způsobem - tedy řešením nejrůznějších puzzlů.

    Oněch padesát kapitol zní možná děsivě, ale nejedná se o padesát různých herních screenů. Mnoho se jich opakuje, ale řešíte na nich v různý čas různé úkoly. Phonopolis v podstatě nemá inventář (takže nemusíte chodit sem a tam a zkoušet všechno na všechno), ovládá se pouze klikáním, taháním a otáčením. Často ale budete muset zapojovat uši, protože některé hádanky jsou akustické a ty se mi osobně líbily nejvíc :-) Myslím, že by se z nich dal vytvořit samostatně fungující experimentální sekvencer :-)

    Hra esteticky i svým poselstvím odkazuje k (ne)dávným totalitním režimům, které se nám zase pomaličku vracejí zpátky. Doufám, že jste si těch pár předchozích desítek let skutečné svobody pořádně užili... Ale to sem nepatří. Jsem každopádně moc rád, že Amanita po strašidelné puzzle-plošinovce Creaks a creepy hororu Happy Game pokračuje v temnějších hrách, protože Phonopolis a zejména jeho konec ve vás rozhodně žádnou sluníčkovou náladu nevyvolá. Což byl zřejmě úmysl, že.

    Smát se sice budete, ale bude to smích všelijaký. Dost bude záležet na tom, kolik vám je let. V jednom puzzle se například budete snažit u čtyř byrokratických úředníků získat doklad (=pas) pro vstup do zapovězené části města (=světa). To puzzle je přesně tak složité a absurdní, jako bylo získat za socialismu výjezdní doložku pro cestu do nějakého normálního státu. Pokud víte, co to taková doložka je, budete se smát kysele. Pokud jste ji sami někdy sháněli, budete se už jen šklebit.

    A tak bych mohl pokračovat dál. Puzzlů není mnoho, ale všechny jsou parádní, budou vás bavit a (jak je vidět u mě), rozhodně u nich dlouhé hodiny nezakysnete. Pozor ale na to, že jedním velkým puzzlem je samotná hra jako taková (to není spoiler, stačí se podívat na trofeje). Tím chci říct, že Phonopolis si určitě zaslouží víc průchodů, protože se v něm schovává spousta easter eggů. Po dokončení hry můžete vstupovat do konkrétních kapitol, což je velice příjemné a lovení trofejí to ohromně usnadní.

    Ale i kdyby ne a bylo by potřeba hrát Phonopolis znovu od začátku, asi by mi to moc nevadilo. Na hru se totiž strašně hezky kouká a pokud občas pohnete pravým analogem (nebo potáhnete scénu myší), tak vám bude jasné, proč ten vývoj trval tak zatraceně dlouho. Ono je to totiž opravdu celé postavené ve skutečném prostoru z papíru, což je obdivuhodné a myslím, že i naprosto ojedinělé. Podobně ojedinělé jako Neverhood, postavený před třiceti (!) lety celý z plastelíny a nasnímaný videokamerou.

    Phonopolis každopádně přeju, ať ho - na rozdíl od rozpačitě přijatého Neverhoodu - potká komerční úspěch a ať se hráči i recenzenti předhánějí v superlativních hodnoceních. Tahle hra si to totiž zaslouží jako žádná jiná.





    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    V__M:
    MBR: Pfff, tyhlencti mladíci... :-P
    MBR
    MBR --- ---
    V__M: ja mel podbny pocity u blood&rage, na tohle se chystam taky :) holt ctyricatnici
    V__M
    V__M --- ---
    Mixtape / 5 hodin / PS5 / #dohrano

    Tvl je ti čtyřicet, to neni žádnej věk!
    Ne, ve čtyřiceti fakt nejste starej. Ale mladej už taky ne.
    A díky Mixtape jsem ten pocit mladosti a naprosté bezstarostnosti zase na pár hodin zažil.
    Nepamatuju, kdy naposledy jsem se u hry takhle přiblble zubil a podupával nohou do rytmu absolutního soundtracku .
    Nechtěl jsem, aby to někdy skončilo, abych zase přestal bejt mladej. Ale stalo se. Uteklo to stejně rychle, jako celá střední.
    Tohle vlastně není hra. Tohle je portál do minulosti.
    Dejte si to a užijte si to.

    10/10
    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Brutal John 2 / 8 hodin / PC / #dohrano
    Skvělej milostnej dopis Duke Nukemovi. Autoři se zcela nepokrytě inspirovali. Dokonce ve hře jsou často slyšet zvuky ze starýho Duka. Hrál jsem to postupně asi rok jak přidávali levely a hodně jsem se bavil. No kampaň je už hotová a tedy kdo máte rádi Duka, tak směle do toho.

    WOODMAKER
    WOODMAKER --- ---
    LEGI: tady jsem nasel priklad, ale chtelo by to vetsi variabilitu

    LEGI
    LEGI --- ---
    JUNGLER: pardon, ale spojení "doom - tahová strategie" mi nepřijde jako vůbec blbej nápad.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    JUNGLER: Njn, Doom bez Micka Gordona - to prostě není ono :⁠-⁠\
    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Doom: Dark Ages / 38 hodin / PC / #dohrano
    Screeenshot mi nějak nešel udělat, tak alespoň obrázek steamu. Dokončeno na nightmare, některý úseky jsem musel opakovat opravdu hodněkrát a byl to záhul ale nakonec se to dalo. Oproti Eternalu tedy výrazně nižší obtížnost. U toho jsem musel jít s obtížností dolů už někde v polovině. Jinak hra je to opět perfektní. Řežba hutná. Jediný 2 věci bych vytknul. Hudba šla znatelně od předchozích dílů do pozadí. U 2016 i Eternalu byla hudba opravdu zapamatovatelná. Tady jsem jí vnímal spíš jako šum kolem. No a druhý neduh spočívá spíš v mém železe. U Dark ages se mi poprvé stalo, že jsem s mojí 3090 na QHD po nastavení ultra grafického nastavení vytvořil z Dooma velmi pohlednou tahovou strategii :D.

    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Život není krásný: Poslední exekuce / 8 hodin / Steam Deck / #dohrano
    Všechno podstatné už řekl kolega pode mnou. Takhle hra je proste čistý umění 😁

    ANTICLOVEK
    ANTICLOVEK --- ---
    Život není krásný: Poslední exekuce / 5 hodin / #dohrano

    no, kde začít:) je to prostě klasická Řezníkovina ve formě point and klik adventury jak z devadesátek. pokud ho posloucháte a nebo se vám líbily třeba jeho filmy, tak tady budete jako doma. se staršíma hrama od něj nemám zkušenosti, ale určitě to bude taky pěkná parádička, měl bych to dohnat. tady hrajete za vožralýho exekutora poslední den v práci před důchodem a, ehm, trošku se to zvrhne. už úvodní sekvence hledání brýlí v rozmazaných obrazovkách, aby je hráč následně vylovil z hajzlu plnýho hoven, krvavejch tamponů a chcanek vám prozradí, jestli to je hra pro vás. za mě 10 z 10, say no more. některé "hádanky" jsou teda ultra random, takže jsem se asi v pěti momentech neštítil sáhnout po návodu

    btw po dohrání na konci titulků dávejte pozor, je tam nápověda ke skrytýmu konci, tak dávejte pozor ;)


    + humor, příběh, lore, prostě lahoda pro duši (ano toto je snad jedno z nejvíc subjektivních hodnocení, které jsou u her možné)
    + herní doba akorát, delší by to nudilo, kratší by mě to sralo
    + artstajl
    + oba konce jsou paráda:)


    - v ideálním vesmíru by byly i všechny popisky předmětů atd. dabované, ale chápu, že to by stálo raketu
    - pixelhunting - jasně, určitě tam je naschvál, aby tě nasrali, ale stejně:)) come on


    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    DEEFHA: Harry Potter Years 5-7 mám od té doby dohrané prvním průchodem a toho zbytku se bojím :)
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    TOOMIX: Jsme my to ale magoři, co? :⁠-⁠D
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    DEEFHA: there there, přesně jak já s Lego Harry Potterem - 12 hodin projít hru a DALŠÍCH 60, aby to bylo na 100%
    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    DEEFHA: Ja mam LEGO Barmana taky skoro dohranyho, ale mam v planu jen zakladni levely jednou. Vysbiravat tam vsechny ty kosticky by me ani nenapadlo. Potvrzuju, ze treba Pirati z Karibiku jsou neco lepsi.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    MASLIX: Jop - neustálý padání někam, nemožnost přesně vyměřit skoky, naprosto debilní naskakování na žebříky a padání z nich těsně před koncem :-D Dokonce jsem si kvůli tomu všemu na Steam Decku u Xbox ovladače snížil citlivost, ale stejně to moc nepomohlo. No, tenhle první Batman je jedna z prvních LEGO her na základě licence, přece jen už to bude skoro dvacet let... Tak jen doufám, že u dalších dílů to třeba bude lepší ¯\_(ツ)_/¯
    KLEINZACH
    KLEINZACH --- ---
    DEEFHA: ty si davas ale narocny cile :)

    hral sem s ditetem Lego Jurskej park - nejdriv v tom podivnym split screenu a pak uz to dite hralo beze me a jenom sem obcas pomahal s necim co neumelo. postupne melo tolik postav ze sem ztratil prehled co se kterou mam delat, a tolik rozjetech questu, ze se ten progress nejak vytratil.
    MASLIX
    MASLIX --- ---
    DEEFHA: Klobouk dolu! Lego Star Wars hry jsem hraval se 6letym synem v koop a nesnasel jsem to. Hlavne kvuli frustrujici kamere a zbytecnemu repetivnimu umirani kvuli padani pres okraje platforem....uz nikdy!

    Tvuj finalni grind mi silne pripomnel moji honbu za 100% v GTA4: hledani 200.teho holuba (nakonec byl v miste, ktere jsem mel za projite - pred letistni halou) a to mi zabralo dobrych 10hodin herni doby navic :-) Pop-up za tento achievement stejne nakonec prebil pop-up za 100% dokonceni hry :-)
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    LEGO Batman: The Videogame (2008) / Steam Deck + Dock / 50 hodin / #dohrano

    TL;DR Ufff, to jsem si dal!

    Batman je můj nejoblíbenější vnitřně rozervaný maskovaný miliardář, snažím si zahrát každou jeho hru (Arkham Asylum, City, Knight, Origins, Stories od Telltale mám v merku a The Adventures of Batman and Robin na Megadrivu byl ve svý době vizuálně naprosto kulervoucí), vidět každý film (ten zatím poslední je snad skoro horší než ten úplně první...) a přečíst každý komiks (to je ovšem prakticky nemožný). LEGO implementace mi ale doteď kupodivu unikaly.

    Když jsem zjistil, že právě vyšla nová hra LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight, rozhodl jsem dohnat dluh a nejdřív si zahrát všechny tři předchozí hry v sérii. Na PS3 a X360 se zrovna tyhle hry se docela špatně a draze shání, na Steamu je oproti tomu celá trilogie k sehnání asi za kilo, takže volba byla jasná. Jediná nevýhoda Steam verzí je, že achievementy má jen trojka (konzolové verze mají trofeje všechny). Hry si ale interně trackují progress, takže jsem si řekl: když to teda nemá trofeje, tak to aspoň dohraju na 100 %. A to jsem neměl dělat...

    Pokud tyhle LEGO hry znáte, tak už se pravděpodobně popadáte za břicho. Všechny jsou technicky tak nějak víceméně stejné, mají spoustu levelů v několika kapitolách, spoustu postav, které postupně odemykáte, postupně získáváte různá vylepšení, která vám trochu usnadňují další průchody a tak. Ve slušně nadesignovaných levelech rozbíjíte všechno, co se rozbít dá, sbíráte takto získané kostičky (keré jsou zároveň herní měnou), občas z nich máte možnost postavit něco, co vás v levelu posune dál. Bojujete s protivníky. Řešíte nepříliš těžké hádanky. A tak.

    To všechno je vždycky přísluště tematizováno, můžete si tedy zahrát LEGO Star Wars, Indiana Jonese, Jurský park, Harryho Pottera, Piráty z Karibiku, Pána prstenů... Dokonce i LEGO hru podle filmu LEGO Movie, což je film podle LEGO her :-) Prostě je toho neuvěřitelná hromada a jsou to všechno hodně zábavné hry - pokud vám sedne téma. Což mi sedlo, protože jsem Batman fanda a už při úvodní cutscéně, podbarvené nezaměnitelnou filmovou melodií z devadesátkových Burtonových adaptací, jsem se skoro rozněžnil. ALE!

    Ale je tu jedno VELKÉ ALE :-) Ty hry nejsou nijak extra dlouhé, každou z nich se prokoušete za nějakých 10-15, maximálně 20 hodin... Pokud je ovšem hrajete normálně, tzn. projdete si jednotlivé kapitoly, uvidíte konec a nazdar, jdete hrát zase něco jiného. Jenomže já, když jsem to přesně takhle udělal, jsem po nějakých těch dvaceti hodinách uviděl na konci progress cca 47 %. Po dalších deseti hodinách to bylo 75 %. Dostat se na stovku pak trvalo ještě dalších dvacet zkurvených hodin plných grindu!

    Každý z celkem 30 levelů totiž musíte projít minimálně dvakrát, pokaždé s jinou kombinací postav (hrajete buďto ve dvou a nebo sám se dvěma postavami, mezi kterými přepínáte). Každá postava má totiž jiné superschopnosti, které v tom daném levelu musíte použít, abyste se dostali na místo, kam to při prvním průchodu nešlo. V každém levelu přitom musíte zachránit jedno rukojmí, najít deset speciálních LEGO kostiček, jeden ještě víc speciální Red Brick a k tomu všemu dosáhnout nějakého daného skóre.

    Při prvním průchodu se mi někdy nepodařilo objevit třeba vůbec nic z toho všeho! Při druhém jsem zjistil, že postavu, která by například uměla double jump, ještě vůbec nemám (protože ji získám až v určité fázi hry, případně jak odměnu za něco, co jsem ještě nenašel). Nebo jsem objevil nějakou překážku, za kterou se určitě něco pěkného skrývalo, ale já jsem vůbec netušil, kterou postavu k jejímu odstranění vlastně potřebuju. A ještě ke všemu mi neustále házelo klacky pod nohy AI druhé postavy, které je prostě naprosto tupé.

    Ovšem když já si něco usmyslím, tak toho taky dosáhnu (nejen ve hrách). Zatnul jsem tedy čerstvě opískované zuby, obklopil se Monsterem a zmrzlinou, načechral zbrusu nový Beanbag a nezapomínal si každé dvě hodiny kapat do očí Hylo Gel (a vy na to taky nezapomínejte!). Nakonec jsem měl ve všech levelech objevené úplně všechno, nakoupené úplně všechny upgrady, dokumenty, postavy a tak dále, herní měna se zasekla na čtyřech miliardách (!) a dál už nepřibývala... Ale hra pořád tvrdošíjně ukazovala 98.8 %!

    Po poradě s internetem jsem zjistil, že na mě v téhle fázi čekají ještě dva bonusové levely, o jejichž existenci jsem neměl ani tušení. Ten první byl ještě tak nějak v pohodě, ale ten druhý, ten byl fakt na zabití - trvalo mi čistou hodinu, než jsem se skrz něj dostal! Něco jako takové ty nejhnusnější levely v Astro Botovi. Považuju to docela za podraz od vývojářů, protože ten poslední level určitě spousta lidí prostě vzdá. Ale víte co? Ono nakonec vlastně ani není o co stát.

    Jakmile totiž odehrajete tyhle poslední dva levely, dostanete možnost koupit si úplně poslední dokument v Batmanově databázi, který stojí - jaká náhoda - čtyři miliardy kostiček. Ještě, že jsem je zrovna měl po ruce :-) Obsahem toho dokumentu je to, co vidíte na prvním screenshotu níže. A to je všechno. Nic, žádné extra titulky (ty totiž vidíte na konci každé z šesti kapitol), žádné poděkování, ani žádné nějaké takové to uspokojující "cink!", které by vás odměnilo za tu opravdu strašlivou práci. Prostě vůbec nic. Jen to číslo 100.0 %...

    Takže jsem si ho screenshotnul pro jistotu hned dvakrát a teď jdu hrát Phonopolis. Když jsem na něj čekal deset let, tak to další Batman bude muset taky chvíli vydržet :-)





    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam