The Stone of Madness / 70 h / PC / #dohrano

Real time isometric stealth v prostředí klášterního blázince ve Španělsku v roce 1799.

Super prostředí včetně funkčního dopo/odpo/večer/noc cyklu, dva napínavé mysteriózní příběhy, nevšední postavy se zábavnými a originálními schopnostmi, smysluplný crafting, originální práce s traumaty a duševními chorobami, obrovská svoboda v tom, jak co řešit, osobitý vizuál… Přesně jak napsal MASLIX o Blasphemous (stejní vývojáři), takhle hra dostala lásku a péči napříč všemi tvůrčími týmy –

– bohužel s výjimkou týmu, který měl na starosti interakci hráče s herním prostředím, což je u real time stealth hry naprosto zásadní věc, designově i technicky, protože neustálé missclicky způsobující poplach začnou být strašně rychle strašně otravné.

Ještě navíc, jak měli autoři hafo dobrých nápadů, tak si jejich implementací ještě víc zkomplikovali život.

Například v levelech hodně pracují s vertikalitou – která je rozhodně super, ale neměla by při klikání na schody a provazy spuštěné z patra do patra způsobovat tolik missclicků a nežádoucích akcí.

Postavám vymysleli spoustu zábavných, originálních a přitom přirozených dovedností, jenže spousta různých dovedností vyžaduje v misích víc klikatelných objektů k interakci. A když je na jednom relativně malém místě herního pole krabice k vylootování, páka na přehození, svícen ke zhasnutí a dozorce k omráčení a vy celou akci potřebujete zahájit tím omráčením, tam strašně často kliknete na krabici, páku nebo svícen, protože je to všechno poměrně blízko u sebe. A celá akce se posere.

Další věc je, že hra nemá quick save, ale uloží se vždycky na začátku in game dne. Je to designové rozhodnutí, některé dny se prostě mají hrát rogue-like, napřed vyzkoumat, jak na to, a pak projít na ostro. Jenže když vás postavička nechce poslouchat, tak neloadujete 30 vteřin, ale 2, 5 nebo i 8 minut…

Ale vzato kolem a kolem, vlastně Stone of Madness spíš doporučuju zkusit, protože těch skvělých věcí je tam přehršel. Ale kupovat ve slevě a hrát na nižší obtížnost.

PS: Možná, že na konzolích ovládání fungovalo líp.

MASLIX: Přišlo mi, že se španělským (původním) dabingem a anglickými titulky je atmosféra ještě o 20 procent výš :)

Blasphemous / XSS / 52 hodin / #dohrano

Hmm, nejvyssi cas si priznat, ze metroidvanie jsou moje true-true guilty pleasure....

Tohle mi strasne sedlo. Stredoveke prostredi a lore ze spanelske inkvizice. Uzasna svizna grafika podporujici lidskou fantazii - automaticke doplnovani pixelu enabled a porad to funguje jak za dob dooma :-) Temna atmosfericka hudba dokreslujici zoufaly hon za vykoupenim. Efektni repetitivni souboje, ktere neomrzi ani v pozdejsi fazi hry. Obtiznost nastavena tak akorat, bosove nejsou blocker pro dalsi postup. Kombinace perku a upgradu dela z hlavniho hrdiny postupne zbran ala nuz do masla. Jedine co bych vytknul, je neprilis chytlave podany pribeh. Precejen archaicka anglictina ve spojeni s nabozenskymi vyrazy a latinou, obcas ve forme rymu, je tuzsi na srozumitelnost. Mozna i prave proto je z toho citit, jakou Blasphemous dostalo lasku a peci od vyvojaru napric vsemi tvurcimi teamy. Na 100% uz nemam silu ani cas, hodne itemu lze stejne najit jen podle e-navodu.

Thief: The Black Parade / PC / 20 hodin / #dohrano

Paráda, nadšení, škoda že už to skončilo.
The Black Parade je neoficiální kampaň do prvního Thiefa, respektive do jeho fanoušky modernizovaného enginu, na které pracovali zkušení autoři asi pět let. A je to znát.
Kromě celkové kvality mě nadchlo zejména to, že má podobnou strukturu jako samotný Thief - nejedná se hlavně o čisté stealth vloupávačky jako v Thiefovi 2, je tam i hodně hororu, okultna, chaotické napůl abstraktní prostředí trochu jako v legendární misi The Sword, dvoje podzemní katakomby, které ale každé mají úplně jiný vibe... Je to DOBRODRUŽSTVÍ, což je důvod proč mě Thief Gold bavil víc než Thief 2.

Příběh celkově není nic výjimečného a dabing protagonisty je trochu na sílu, ale všechny ostatní produkční hodnoty jsou podle mě na úrovni původní hry, včetně intro/outro videí ve stejném formátu. Všude je hromada readables, které dokreslují herní svět a propojují příběh Black Parade s událostmi Thief trilogie (jedná se o prequel), narazíte i na některé stejné postavy, a tak ač příběh samotný je poměrně přímočarý, dostáváte (pokud vás baví číst) průběžně informace, na základě kterých se můžete zamýšlet, co asi bude dál a jak to celé dopadne.

Jednotlivé mise jsou obří, je jich deset a hra mi napočítala herní čas 19 a čtvrt hodiny, ale ten podle mě nepočítá quickloading, takže reálně to bude určitě o pár hodin víc. Jen asi ve dvou misích jsem měl pocit že jsou moc velké a zbytečně se táhnou. Opakovaně se mi stalo, že jsem splnil hlavní objective a při cestě zpátky na start jsem objevil úplně novou část mapy, o které jsem vůbec nevěděl. Kampaň přináší i docela dost nových typů NPC a občas vám připraví taškařici, jakou určitě nečekáte. A autor miluje creepy sochy.

Thief engine má jistá specifika která mohou být z dnešního pohledu trochu otravná, ale celkově dávám 9/10 - level designem a celkově hratelností je to místy výše než původní hry, příběhem a celkovou invencí v oblasti world buildingu je to spíš na úrovni dobrého datadisku než samostatné hry, ale pro nás fanoušky je to fakt skvělé.

LEFTY: Gratulki! Plechovky byly ještě v pohodě, ale rybaření mě sralo nemálo :⁠-⁠D

LEFTY:
update:
Stellar Blade / PS5 / 56 hodin / #dohrano
Dojetá platina, protože mi to nedalo. Zkurvený plechovky, zkurvený rybaření. Ale díky hintu a triku s PS+ cloud saves jsem sfounkul dvě ukončení prakticky najednou.
Ještě pár screenů polonahé EVE, a abyste viděli, že mám VŠECHNY TY PLECHOVKY!

Alan Wake 2 - Lake House DLC (3,5 h)

Obě DLC jsem koupil před rokem. Night Springs jsem hrál hned, ale vůbec mě nebavilo. Nakonec jsem se dokopal dohrát i druhý DLC a nelituju. Lake House je mnohem vic jako základní hra, děsivá a s hororovou atmosférou, což mi sedělo mnohem víc oproti akčnějšímu Night Springs. Pokud bych AW2 dal 9/10, tak Lake House dávám lepší sedmičku.

Granda II / Retroid Pocket 5 Dreamcast emu (Flycast) / 36h / #dohrano

Pěkné JRPG, i když jedno z těch slabších, co jsem v poslední době hrál. Na Xenogears ani Skies of Arcadia to nemá, úplně mi nesedla stylizace a příběh je takový nic moc.

Udržely mě hlavně fajn hlavní postavy a skvělý soubojový systém postavený na přerušování nepřátelských komb. Obtížnost poměrně nízká, ten combat system by si zasloužil tužší fighty. Až na jeden nebo dva bossfighty jsem to proplachtil víceméně bez námahy.

Pro JRPG nerdy jako jsem já doporučuju, ostatní můžou přeskočit.

Postal 4 - No regerts / 31 hodin / #dohrano

Postal asi predstavovat nemusim. Je to pomerne kontroverzni hra a to predevsim kvuli svoji zabugovanosti. Me to zase tolik neva, ale uprimne - kdyby to nebylo tak rozesrany, hral bych to mnohem dyl, ale takle sem se s tim moc neparal. Ten svet me celkem bavi, ale tech bugu je proste moc.

Asi nejhorsi bugy:
- zasekava se AI
- nefunguje moc pozicovani AI, tze koukaj jinam nez strilej a kulky vychazej z hlavne pod uhlem az 90 stupnu (zpatky sem nikoho strilet nevidel)
- celkem caste crashe (nejcasteji ve fyzice)

Mene otravne veci:
- dlouhe a caste loady
- nekdy se z toho stane slide show (fps dropy)
- dost casto vubec netusim proc po me NPC strilej. naucil sem se s tim zit a ke konci vrazdil pro jistotu kazdyho..
- je skoda ze po loadu se vsichni respawnou - nema cenu vsechno kilit, kdyz hodlate umrit..

Questy jsou oK, vetsina z nich je i vtipna, ale nektery brutalne otravny - treba v misi Game Tester prochazite fiktivni hru, ale kurva nemaj udelanou friction, vsechno klouze a nejsou nikde naboje - to uz nechci zazit. Soundtrack je taky ok, takovej prumernej hospodskej metlos.

Celkove hodnotim kladne - NO REGERTS :)




a obligatorni:



a pro jistotu jeste jednou:

Já byl naprosto posranej z toho malýho baráku, jak je tam to tělo... a co se tam děje potom. To byl fakt mazec. V žádný hře jsem takhle rád odněkud nevypadl ven jako tam.

Resident Evil Village + DLC / 23 hodin / #dohrano
Zhruba první třetina hry mě moc nenadchla. Začátek přímo ve vesnici byl sice lepší, ale pak jsem se zaseknul v hradu, nějak mě to přecházení z místnosti do místnosti nebavilo a navíc jsem se tam docela zaseknul a na nějakou dobu to odložil. Když jsem se ale dostal z hradu, tak se to parádně rozjelo a pak už to byla slušná jízda až do konce :) Dohrál jsem i DLC, který mě ze začátku až tak nebavilo, ale postupně se to zlepšilo, ale i tak mi asi víc seděl akčnější gameplay z hlavní hry. Ve výsledku to je nakonec asi nejlepší Resident, z těch, co jsem hrál. Mám jich za sebou zatim teda jen pár (Biohazard, remake 2 a 3).

DOOM: The Dark Ages | Revelations / PC / 14 hodin / #dohrano

Jestli jsem se měl s Doomem na nějakou dobu rozloučit, tak tímhle DLC. I v endgame předhazuje jednu arénu za druhou, aby ani na moment neztratilo moji pozornost. Jen na novou sekundární zbraň, která vrací do hry pohyb z Eternalu, jsem si nestihl zvyknout a při první příležitosti přepnul zpátky na štít.

Atlas Fallen/37 hodin/#dohrano

Dohráno na Xboxu, v rámci GP. Dlouho jsem ji měla ve wishlistu na steamu. Prohrabala jsem každý cm hry a našla co se jen dalo. Nějakou dobu jsem válčila s ovládáním, ale nakonec se povedlo a i větší fighty šli jak po másle :) užila jsem si hru naplno

The Last of Us / 26 hodin / #dohrano

Tohle byl fakt videoherní majstrštyk a jsem rád, že jsem se k tomu konečně dostal. Hry pod záštitou PS jsou totiž naprostá špička, jak už jsem se mohl mnohokrát přesvědčit (GoW, Horizon, Days Gone, Ghost of Tsushima, Ratchet, Uncharted,...), a ani tady to nebyla výjimka. Příběh, grafika (optimalizace na PC!!!), soundtrack, gameplay - všechno prostě dokonale fungovalo a vlastně ani nevím, jestli bych hře dokázal cokoliv vytknout. Snad jen, že to klidně mohlo být delší. Ale proto tu je druhý díl, ne? ;)