SULTHAN: prvni album vydala kapela queen v 73, zalozili se 70

MATEEJ: Ono taky univerzální volební právo je poměrně nové. Sice spousta zemí umožnila ženám právo volby už kolem roku 1918-1920 (hlavně země, které si po válce tvořily nové ústavy), tak Švýcarsko na federální úrovní až roku 1971 a Lichnštejnsko až 1984. Nebo třeba v Austrálii mohly volit ženy, ale původní obyvatelé získali právo volit až v roce 1962. Ve spoustě zemí existovaly podobná omezení (např. v USA omezení pro nebílé odstraněny až v roce 1965 pomocí Voting Rights Act).

K tomu bych připomněl, že v UK byla až do roku 1967 homosexualita trestným činem.

TILIO: Jo, když jsem si četl o počátcích a příčinách The Troubles v Severním Irsku, tak tam byla spousta WTF momentů, počínaje nepopiratelně velmi neférovým postavením katolické menšiny.

Pro mě je třeba naprosto nepochopitelné, že tam v obecních volbách a volbách do severoirského parlamentu (narozdíl od zbytku Británie) neplatilo, že volit může každý dospělý občan a má jeden hlas. Pokud jsem to správně pochopil, tak volit mohli pouze majitelé nemovitostí, ale nájemníci ne, a ředitelé/majitelé firem měli hlas navíc. Takže střední a vyšší třída, ve které převládali protestanti, byla jasně zvýhodněná oproti nejchudší třídě, ve které byla většina katolíků. K tomu klasický gerrymandering, takže "This meant that in 1968 in predominantly Catholic Derry, where the total nationalist vote was 14,000 and the unionist vote 9,000, the local council comprised 12 unionist and eight nationalist members."

A to byl jen jeden z bodů seznamu nespravedlností, které chtěli první protestantští občanští aktivisté změnit, viz https://en.wikipedia.org/wiki/The_Troubles#Civil_rights_campaign_and_unionist_backlash

V čitelnější formě třeba zde: https://www.theguardian.com/politics/2018/apr/22/lost-moment-exhibition-northern-ireland-civil-rights-1968-troubles-what-if

Centrální britská vláda to až do konce šedesátých let nechávala být na unionistické vládě Severního Irska (a je otázka, jestli přístup "nevměšujeme se do lokálních záležitostí" považovat za fér nebo ne, když viděli, co se tam děje), britská armáda tam přišla až na přelomu 60. a 70. let, kdy už bylo zjevné, že tamní (unionistická) vláda a (unionistická) policie situaci vůbec nezvládá. Chvilku to vypadalo, že by to mohlo být k něčemu, ale poměrně rychle se britské armádě podařilo dojebat, co se ještě dojebat dalo, viz Bloody Sunday nebo masakr v Ballymurphy o pár měsíců dřív (a další chyby předcházely).

TILIO: No tak to teda milému Clearymu teda fakt nezávidím...

Jo a k tomuhle: WARBABY8
Asi můžu říct, že k obsahu platí to, co k formě. Žádost o ověřování padla, i to, že je i na nástěnce. Nebudu vám rozkazovat, postujte sem cokoliv, na vlastní nebezpečí, že se vašemu postu někdo koukne na zoubek a pravdivost zpochybní. Pokud by vám vadilo, že se někdo ozve, můžete tomu předejít - ověřujte. Nebo nepostujte ;)

V době rozdělenýho Německa se poměrně přirozeně v NSR snažili, aby jejich televizní vysílání bylo co nejdostupnější v NDR. I když dělali co mohli - stavěli silný vysílače na vyvýšenejch místech podél hranice a v Západním Berlíně - přesto byly dvě místa, kam se prostě dosáhnout nedařilo. Bylo to okolí Rujány (Rügen) a Drážďan. No a jelikož západoněmecký zprávy byly mezi východníma Němcema považovaný za spolehlivější a důvěryhodnější, vžilo se pro ty dvě místa označení Tal der Ahnungslosen, hlavně pro oblast okolo Drážďan. Do češtiny bych to přeložil asi jako Údolí netušících. Taky se říkalo, že název západoněmecký ARD ve skutečnosti znamená "Außer Raum Dresden" – vyjma oblasti Drážďan nebo „Außer Rügen und Dresden" – vyjma Rujány a Drážďan.
Zajímavý je, že právě v Údolí netušících byla podle Stasi nespokojenost s režimem větší, než tam, kde byla západoněmecká televize dostupná. Pravděpodobně proto, že poskytovala únik z reality a určitou formu "virtuální emigrace". Historik Tony Judt dokonce napsal, že východoněmecká věrchuška natáhla v polovině 80. let ze Západního německa do Drážďan kabelový západoněmecký vysílání, aby snížili míru emigrace.

#fakt #historie

SALVATOR: Úžasnej mikrostát taky vznikl v 60. letech ne na území nikoho, ale na vlastnoručně postaveném ostrově v moři kus od Rimini - akorát za čárou mezinárodních vod. Kvůli němu se pak hranice mezinárodních vod posunula dvakrát dál od břehu :) Vyhlášená republika používala jako úřední jazyk esperanto a je o tom natočen film Rose Island - https://www.csfd.cz/film/930387-rose-island/prehled/

CERNYRYBIZ: Existuje dodnes, sídlí ve Strakově akademii

WARBABY8: Ano, pokud je autor humorista a vydává knížky s anekdotami, není moc důvodů si myslet že se věc stala, pokud k tomu nejsou nějaké další PÁDNÉ odkazy a zdroje.

plynulá odbočka k tématu klubu
Klasickým případem je Atlantis. Jediný základní zdroj pro existenci Atlantidy je Platónůvy dialogy Timaeus a Critias. Ve kterém vede fiktivní (jak to u něj bylo zvykem) dialog s egyptskými kněžími kde mmj. proběhne poděkování o záchraně před invazí Atlantiďanů před 12000 (sic!) lety. A následně je pak Atlantis použita pro příkladné pojmenování nešvarů občanské společnosti... takový antický Kocourkov. Takže pokud jeden ví, že Platón rád používal ve svých dialozích alegorie a, proložené jasnými (viz těch 12000 let tedy odkaz na dobu kdy ani řecká ani egyptská kultura neexistovala) náznaky že to doopravdy je alegorie, tak ho ani nenapadne, že by něco jako Atlantis mohlo v reálu existovat.

Ale říkejte to esoterikokreténům, že jo...

WARBABY8: Jediná informace pochází z knihy Great Medical Disasters (Richard Gordon). Richard Gordon je bývalý britský chirurg, který napsal desítky humoristických knih o doktorském povolání. Zabýval se i historií. Problém je, že v jeho humoristických knihách nejsou odkazy na zdroje a je problém ověřit informace z počátku 19. století.
Veškeré články na internetu o Robertu Listonovi, včetně wikipedie, čerpají z Richarda Gordona.

Pro nějaké ověřené informace o tomto inovativním chirurgovi doporučuji třeba https://www.facs.org/-/media/files/archives/shg-poster/2016/05_liston.ashx?la=en

Mas obrazek z fb ?

1. Misto kopirovat adresu odkazu dej kopirovat obrazek
2. Jdi na imgbb.com dej ctrl-v, zvol nekonecnou platnost
3. V nabidce kody pro vlozeni zvol "plna velikost obrazku s odkazem na original", vygenerovany kod hod sem.

GREATDRAKE: Ja bych spíš poprosil, aby se nelinkovaly "historická fakta" bez ověření. Těmhle stránkám na sociálních síti jde hlavně o sledující, a velmi často píšou naprosté nesmysly, případně běžně rozšířené omyly. A nepřekvapivě blokují historiky, které je na chyby veřejně upozorňují.

ASNEK: Dovolím si nalinkovat to bez obrázku z FB.

It is unclear whether the post was based on a “snapshot in time” published by the blog History Undusted in 2016. But it is indisputable that flour and feed sacks were turned into clothing by various manufacturers.

However, a study published in 2009 by Kendra Brandes did not list “pure kindness” as the rationale behind it. Brandes, an associate professor of Family and Consumer Sciences at Bradley University, found that some feed sack makers began producing printed fabrics in the 1920s, it did not become a widespread practice until the following decade:

Feed sacks were designed with easy use in mind. Sacks were stitched along one side and across the bottom with a simple chain stitch so that stitching could be removed by clipping the top loop and pulling out the entire line of stitching very quickly. The string could be saved for other uses. More effort was made to use logo inks that were easily washed out. A few bag manufacturers printed patterns for dolls, doll clothes, and other items on the backs of the feed sacks. Items could be cut directly from the sack and quickly sewn. Sacks were sometimes hemmed before being stitched as a bag so that when the chain stitching was removed, the bag was ready to use as an apron or tablecloth, depending on the size of the bag.

Marketing tactics were redirected from the farmer to the farm wife as bag manufacturers and mills attempted to “attract feminine attention to get the masculine dollar.” This shift in target market continued over the next few decades and did not go unnoticed by feed stores employees. A quote from a feed salesman in 1948 probably echoed the sentiment of many of his fellow feed merchants. “Years ago they used to ask for all sorts of feeds, special brands, you know. Now they come over and ask me if I have an egg mash in a flowered percale. It ain’t
natural.”

Brandes also observed that while there is no shortage of fabrics in present day, that the practice of upcycling the sacks into clothing created more of a connection between the families involved and their creations.

Were Cotton Feed Sacks Turned Into Clothing in the 1930s? - Truth or Fiction?
https://www.truthorfiction.com/kansas-wheat-sacks-clothing/