• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.



    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott


    Matematika
    Numberphile


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    R_U_SIRIOUS: Ok, to jsem nějak nevím proč četl jako počet částic ve vesmíru, sorry to je moje chyba, za ostatním si stojím - v okamžiku, kdy člověk mluví o kvantové mechanice a fyzice, tak by IMO neměl v jednom odstavci použít slovo, které má jiný význam ve fyzice a iiný např. ve filozofii, jinak to pak působí zmatečně...

    Ještě zajímavé video - co nás definuje, kolik můžeme odebrat buněk, abychom to byli my? a co když naše buňky žijí v jiném těle? žijeme nebo nežijeme?

    What Are You?
    https://youtu.be/JQVmkDUkZT4
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    MEJLA77:
    Chápu tvoje zapálení hájit vědeckou pravdu, ale pro jistotu si to přečti znovu.
    10 na 29 molekul má být v lidském těle. Nepsal tam o celém vesmíru. :)

    A já tu náhodou nejsem, abys věděl. :) Já jsem jenom kauzální řetězec. :)
    AMANT
    AMANT --- ---
    GREATDRAKE: „V Jindřichově Hradci,“ ozval se Švejk,
    „byl před lety uzenář Josef Linek a ten měl na polici dvě krabice. V jedné měl směs všeho koření, které dával do jitrnic a jelit. V druhé krabici měl prášek na hmyz, poněvadž ten uzenář už několikráte zjistil, že rozkousali jeho kunšofti v buřtě štěnici nebo švába.

    Von vždycky říkal, pokud se týká štěnice, že má kořennou příchuť po hořkých mandlích, které se dávají do bábovek, ale švábi že v uzeninách smrdějí jako stará bible prolezlá plísní. Proto von držel na čistotu ve svý dílně a zasejpal všude ten prášek na hmyz. Takhle jednou dělá jelita a měl přitom rýmu. Popadne tu krabici s práškem na hmyz a vsypal to do prejtu na jelita, a vod tý doby v Jindřichově Hradci chodili pro jelita jen k Linkovi. Lidi se mu tam přímo hrnuli do krámu. A von byl tak chytrej, že přeci na to přišel, že to dělá ten prášek na hmyz, a vod tý doby objednával si na dobírku celé bedničky s tím práškem, když byl předtím upozornil firmu, od které to bral, aby na bedničku napsali ,Indické koření`.

    To bylo jeho tajemství, s ním šel do hrobu, a nejzajímavějším bylo to, že z těch rodin, kde brali jeho jelita, vodstěhovali se všichni švábi a štěnice. Vod tý doby patří Jindřichův Hradec k nejčistším městům v celejch Čechách.“

    „Už jsi skončil?“ otázal se jednoroční dobrovolník Marek, který chtěl patrně též vmísiti se do rozhovoru.

    „S tím bych už byl hotov,“ odpověděl Švejk, „ale znám podobný případ v Beskydách, ale vo tom vám povím, až budeme v gefechtu.“
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    R_U_SIRIOUS: ok, pakliže to o sobě netvrdí, že je to věděcká práce, asi si může psát téměř cokoliv :) Podívej se na to video Is Success Luck or Hard Work - tam je role náhody pěkně vysvětlena a je tam i příklad, jak se třeba vyrábí - to s těmi kosmonauty ;)

    S těmi 10 na 29 bych asi taky byl opatrný, ony třeba vznikají páry antičástic ve vakuu a rozpínající vesmír by se nám trhal, pokud by se mezihvězdný prostor nepřizpůsobil, ostatně na počátku před velkým třeskem zřejmě existovala jen singularita (můžeme říct částice?) v jednom bodu... ale to se tuším ještě tak nějak koumá a není na to jednotný vědecký pohled. Jen mi přijde tvrdit, že částic je 10 na 29 - třeba svítící hvězda neustále proměňuje energii termonukleárních výbuchů mj. na světlo, které má taky částečně částicovou povahu - když bys vzal v úvahu, kolik je hvězd, kolik kvant fotonů každá hvězda každou vteřinou vyzáří do vesmíru (část asi časem zanikne a přemění se třeba na teplo, až dopadne např. na nějakou planetu), tak prostě počet části ve vesmíru není konstantní číslo, kdybych do toho zamotal tu fúzi - ze dvou atomů vodíku ti vznikne jeden atom hélia - ten počet částic prostě není konstantní...
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    MEJLA77: Hele ok, jestli se ti to nelíbí, můžeš Horáčkovi napsat, že použil nevhodný slovo. Já už to tu dál rozebírat nebudu. Jenom podotknu, že zrovna jemu bych esoteriku nepodsouval, to si nezaslouží. Ta kniha je nanejvýš zajímavá, ale není to vědecká práce.
    Mě na tom víc zaujalo to číslo 10 na 29 molekul, čímž jsem ostatně začal.

    Trvám si na tom, že náhoda má nízký explikační potenciál, proto mě až tak ani nezajímá. Nerozumím tomu, jak se náhoda v realitě "vyrábí", a tuším, že to není triviální.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    když už tady strkám do odpovědi video z kanálu Veritasium, který mě baví svým pohledem na svět, ještě tady přidám jedno video - o obrovské díře pod matematikou a o hře Život:

    Math Has a Fatal Flaw
    https://youtu.be/HeQX2HjkcNo
    NAMATHUR
    NAMATHUR --- ---
    Na starých mapách (z křesťanského okruhu) byl nahoře ráj, a protože byl na východ od Evropy, byl tam i východ, tedy latinsky oriens. Odtud orientace čili naštelování mapy a rozpoznání vlastní polohy. Posléze i další (dnešní) významy.
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    R_U_SIRIOUS: o nastavení experimentu jsem se nezmiňoval a předcházení chybám v experimentech chápu jako dobrý základ pro dobrání se solidního výsledku... ale když zmiňuješ tu fyziku a pak do toho plácneš vytváření reality - sorry to je fakt mimo - to je skoro jak plácaniny toho Eckerharta Tolla, ten je taky schopný spojit cokoliv kamkoliv, tím ale nedokazuje, že vše souvisí se vším, spíš podle mě dokazuje, že pořádně ničemu nerozumí.) - ve fyzice je obrovský rozdíl vytvoření a změna - veškerý náš svět a jeho fungování je vlastně jen změna formy existující energie, nevytváříš žádné nové částice, žádnou energii - ani nejde energii zničit, jde jen změnit její formu - jestli je to látka, pole, záření apod. - doporučil bych oprášit základy fyziky, jinak tady budeme hlásat zákon nezachování energie :)

    R_U_SIRIOUS: s tou svobodou volby jsem taky váhal, ale nakonec jsem se rozhodl ji použít jako funkci mozku, ne vědomí - ok, tuhle můžeme vynechat, jestli chceš jít hlouběji a řešit, že svobodná vůle není produktem vědomí, ale hlubších mozkových struktur, každopádně k náhodě doporučuji zhlédnout tohle video:
    Is Success Luck or Hard Work?
    https://youtu.be/3LopI4YeC4I
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    Jednoho dnes nepřekvapí, že nemůže jen tak zajít do lékárny a koupit si balení strychninu nebo arseniku. Nebylo tomu tak vždy, jedy bývaly volně prodejnou látkou a k omezování prodeje došlo až po nějakých těch incidentech. Jeden si dokáže představit, že možnost otrávit někoho cíleně je tak nějak dobrým důvodem a po nějakých těch desítkách až stovkách cíleně otrávených soků/rodičů/dětí/strýců by na nějaké to omezení došlo tak jak tak. Nicméně pár momentů v historii takové omezení volného prodeje a zpřísnění nakládání s jedy znatelně urychlilo. The Bradford Sweet Poisoning byl jeden z takových momentů.

    Joseph Neal, pekař produkující sladké pečivo si nemohl vždy dovolit sladit ho cukrem a tak jej nastavoval trochou pálené sádry, kterou nakupoval v nedaleké lékárně. Byly to drsné časy, ale holt peníze bylo třeba vydělat a celkem mu to procházelo. Tedy až do doby, kdy lékárníkův pomocník při jedné takové objednávce popletl úložní místa a místo bílého prášku dodal jiný bílý prášek - arsenik. Nealův dlouhodobý velkoodběratel William Hardaker pak, jako obvykle, prodal výslednou várku oblíbené pečiva u svého stánku široké populaci.
    Výsledkem bylo cca 200 otrávených, ve výsledku 21 dohledaných mrtvých a významné přispění k vzniku příslušného zákona Pharmacy Act 1868
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    NELLAS: možná pro tebe, pro zbytek světa jsou ještěrky pouze čeleď ještěrkovitých.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    PALEONTOLOG: Nevím. Do kodaňský? Do CT? Do MRI?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    R_U_SIRIOUS: twl do jaký kvantovy fyziky??? :D
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    MEJLA77: Tím, že realitu změníš, tak ji nespoluutváříš? Řekl bych, že dost významně. Některé jevy a jejich interpretace, resp. výstup závisí na tom , jak sestavíš experiment. Např. dvouštěrbinový experiment nebo dvou-dvouštěrbinový experiment. Ten ukazuje kvantovou provázanost, superpozice, nebo také částicově-vlnový dualusmus.
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    MEJLA77: Mně ale přijde, že vůbec nejsi s Horáčkem ve sporu. Zkusím napsat, proč. Zajímavé na tom je, že jsem vždycky psychiatrům vyčítal, že ve svém uvažování ustrnuli jen na úrovni biochemie, ale brání se jít hlouběji, třeba do té kvantové fyziky. Tímto se omlouvám Horáčkovi, který svým intelektem a přehledem moji kritiku vyvrací. Jenže v tomto případě se ta fyzika postavila Horáčkovi do opozice. Zbytečně. On totiž neříká, že náhoda neexistuje, ale že s postupem poznání se náhoda jakoby vytrácí - umenšuje. Říká jen to, že pro některé jevy nemáme kognitivní aparát, jeho slovy adekvátní nastavení nervového systému. A proto se ty jevy jeví jako náhodné.

    K dalšímu se zkusím vyjádřit za sebe. Princip neurčitosti znám, ale ten neříká, že svět je náhodný, ale jasné ukazuje, že náš svět není determinovaný - předurčený. Náš svět jednoznačně dává možnost volby.
    O svobodě vůle se vedou stále vášnivé spory, viz třeba tato přednáška https://neurazitelny.cz/mozek-a-svobodna-vule-vladimir-komarek/
    Protože je to tak ošemetný pojem, tak se mu raději vyhýbám a volím pojem svoboda volby. Na svobodě volby trvám, ale náhodu k tomu nepotřebuji.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    NELLAS: ty ses ještěrka, prosimte, varani a leguani jsou taky ještěrky, protože patří pod supinate plazy ( resp ještěry-sauria)?
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    MEJLA77: antropocentrické konkrétně tohle: realitu si svým vědomím vytváříme nebo významně spoluvytváříme - realita existuje taková, jaká je, my si ji jen interpretujeme a svým vědomím a volním jednáním ji sice můžeme měnit, ale ne vytvářet...
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    R_U_SIRIOUS: mně to přijde takové antropocentrické až trochu ezoterické... dost s tím nesouhlasím - nikdy nemůžeme znát všechny hodnoty jakéhokoli systému - viz např. Heisenbergův princip neurčitosti - nemůžeme současně určit přesnou polohu a rychlost, čím přesněji určíme jednu hodnotu, tím nepřesněji jde určit druhá - více o tomto na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_neur%C4%8Ditosti

    Náhoda podle mě náhodou existuje, díky náhodě asi existuje i náš vesmír, zrušením náhody bys popřel třeba i svobodnou vůli, kreativitu, která náhodu často využívá atd.
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    R_U_SIRIOUS: Tak jsem u kompu, a protože se mi to nechce opisovat, ani to nemá smysl. tak si to tady zkusím shrnout svými slovy.

    Horáček říká, že náhod se děje vzácně hodně. Tedy spíše málo. Myslí si, že náhody si sami vybíráme, anebo je dokonce vytváříme nastavením svých nervových systémů. Hovoří o tom, že realitu si svým vědomím vytváříme nebo významně spoluvytváříme. U událostí, u kterých neznáme příčinu, si myslíme, že jde o náhodu, protože se odehrávají nepravidelně a nepředvídatelně - chybí u nich mechanismus, který z příčin produkuje následky. Je to tím, že příčiny a následky mohou být v čase a prostoru moc blízko sebe (třeba subatomární nebo kvantové děje), nebo naopak moc daleko - jako třeba dějiny lidstva. Takové události jsou zprostředkované tolika mezikroky, takže se stávají nepřehledné, protože jsou mimo kapacitu našeho nervového systému. A tím se pro nás stanou náhodami. Změna nastavení a kapacity nervového systému může vést k posunu v porozumění, čímž náhody zapadnou do kauzálních řetězců příčin a následků a povýší se na tzv. regularity. Tomu se pak říká "poznání".

    Tady ten jeho výklad je mi sympatický v tom, že nahodilosti či náhody také považuju spíše za nedostatek poznání skutečnosti, která je (možná dočasně) mimo naše kognitivní schopnosti. Jinak má náhoda nuzný explikativní význam. Spíše je to rezignace na vysvětlování. Dospěl jsem k tomu náhodou a zcela samovolně. :-)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Zjišťuju, že to plno lidí překvapivě neví, takže... slepýš není had, slepýš je ještěrka. Při manipulaci s ním buďte prosím ohleduplní a opatrní, ať mu neublížíte. Nekroutit!
    A v případě nebezpečí může odhodit kus ocasu, právě jako některé jiné ještěrky.
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    XCHAOS: OK, k té náhodě či nahodilostem Horáček hovoří mj. od s. 23 do s. 26. ;) Jsem na mobilu, takže opis je mimo mmntální časové možnosti...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam