INDIAN: ... stejne jako treba "palacinka"

SULTHAN: cutora je puvodne z rumunstiny, madarsko byla pravdepodobne jenom tranzitni zeme :)

SULTHAN: na Sultána jsem úplně zapomněl, ještě by mě zajímalo, jestli něco znamenal i Tyrl - a jo, on už to někdo napsal - prý z němčiny - malé zvířátko :)

Scienceworld | Perlička: Proč se Proškovi psi jmenovali Sultán a Tyrl?
https://www.scienceworld.cz/clovek/perlicka-proc-se-proskovi-psi-jmenovali-sultan-a-tyrl-1896/

SULTHAN: to s tim jelenem mi vubec nedavalo smysl - tak jsem si zapatral a zjistil, ze je to udajne pozustatek prvni svetovy valky, resp sluzby rakousko uhersky armade, kde se madari hlasili onim "jelen" coby "pritomen" - a "jelen" se pak stalo vlastne na zaklade tohoto slangovym oznaceni cesky/slovensky mluvivich vojaku pro madary.

V kontextu s imho bezne uzivanym "jsem z toho madar"/ "nebud madar" to dava vlastne docela smysl:)

MEJLA77: Jo, to je prý už od obléhání Vídně. V Babičce se jeden ze psů také jmenuje Sultán (psáno bez H).

SULTHAN: To mi připomnělo jistou škodolibost v našem jazyce, kdy pro pojmenování prasat a psů - zvířat, která muslimové (a kupodivu nejen oni) nemají moc rádi se poměrně často užívá jméno Alík (zdrobnělina od Ali) nebo Pašík (paša).

Bohužel se mi nedaří dohledat zdroj, tuším, že to bylo někde na UJČ... případně děkuji za dodatečné ozdrojování.)

SULTHAN: Tak ještě upřesnění na jelena. Prý je na to víc teorií a řeší se to už od 30. let.

Čeština má docela dost slov převzatých z maďarštiny, většinou skrze slovenštinu. Namátkou:
herdek (ördög = čert), čutora, karabáč, bunda, pohár, tlumočit, potkan, pašák, papuče.

Nejvíce mě překvapily:
vzít roha (rohanj = běž)
jsem z toho jelen (jelen = přítomen)

#linguistics #etymology

Nemyslel jsem to komplikovane. Ciste prijdu a napisu: dame do zahlavi Objectivity? A dela se anketa. Nadpolovicni vetsina = ano.

EZECHIAS: To nezní špatně, zítra bych měl mít trochu času, tak se na to kdyžtak podívám. Jen mi možná není úplně jasný, jak to myslíš s tím hlasováním.
MEJLA77: A jakou granularitu si představuješ? Spousta tvůrců je dost eklektickejch a řešit, do kterejch různejch kategorií kdo spadá se mi úplně nechce. Ale jestli se toho ujmeš, tak nemám nic proti.

Co se dělo s desítkami tisíc padlých v bitvách?

Najít na místě historických bitev, především těch z 19. století, kostry vojáků je vzácnost. Někteří sice byli řádně pohřbeni, ale kam se poděla těla těch tisícovek bezejmenných padlých?

Jakmile byla nějaká bitva rozhodnuta, začalo na místě drancování. Hodilo se všechno – vedle zbraní a nejrůznějších cenností se šikly i mrtvoly vojáků a koní, které se hromadně z bojiště odvážely. Jejich kostry totiž byly v 19. století velmi žádaným artiklem, především v Anglii. Kosti namleté na prášek totiž skvěle posloužily jako hnojivo, především díky obsahu fosforu.
S nějakou morálkou si obchodníci a překupníci hlavu nelámali, zužitkovaly se i zuby padlých vojáků, které bývaly ideálním materiálem pro výrobu zubních náhrad. Především proto, že oběťmi takových bitev byli mladí muži se zdravým chrupem.

EZECHIAS: to záhlaví není špatný nápad... případně to tam trochu rozdělit jako třeba čistá věda/fakta nebo technické ulítlosti, matematické zajímavosti apod.

Jak se živím grafikou, tak mě ještě hodně baví Captain Disillusion, který vysvětluje videotriky ve virálních videích a navíc mi přijde docela vtipný :)

SALVATOR: V souvislosti s timhle si uvedomuju na zminku jeste ze stredni, ze ve vojensky technice jeste dlouho prezivaly elektronkovy radiostanice prave kvuli odolnosti vuci radioaktivite oproti tranzistorovym

V létě 1985 Robert Ballard, profesor oceánografie vyhlásil, že se svým týmem jde hledat potopený Titanik.
Celé to ovšem byla jen zástěrka, protože byl financován námořnictvem USA aby našel potopené jaderné ponorky USS Scorpion a USS Thresher. Prof. Ballard opravdu ponorky našel. A jelikož je našel opravdu rychle, zbyl mu čas a finance, tak se vydal hledat ten Titanik a našel i ten.

SALVATOR: Stává se, no. Za třicet let s běžnými počítači se mi to doložitelně stalo jednou: program měl pevně zabudovaný číselník hodnot, které mohl předat někam dál v rámci nějaké operace, která byla hodně daleko od nějakého uživatele - řekněme, že to bylo něco z "START, STOP, RESTART". No a jednou přišla divná chyba: "unknown operation: CTART". Dumali jsme nad tím dlouho, protože to byl totálně nedosažitelný a nesmyslný stav. No a pak jsem šel kolem ASCII tabulky...a ejhle: S a C jsou právě jeden bit od sebe! Tohle navíc byla náhoda na druhou: flipnul se bit v místě, které bylo string, a navíc takový, který se při chybě zapsal do logu - kdyby se to stalo o fous jinde, netušili bychom.