• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.



    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott


    Matematika
    Numberphile


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    HNILOB: Máš k tomu i nějaké ověřené info? Našel jsem jen tuhle fotku na redditu (i když teda v lepší kvalitě) a přesně se stejnou větou. Ale silně mi k tomu chybí zdroj.
    HNILOB
    HNILOB --- ---
    PUKPUK
    PUKPUK --- ---
    CERNYRYBIZ: Na motivy J.Š.Kubína natočil Zdeněk Smetana dva kratší animáky.
    Drátovat a Flikovat
    Drátovat, flikovat (1980) | ČSFD.cz
    https://www.csfd.cz/film/155429-dratovat-flikovat/prehled/
    a Všehochlup
    Všehochlup (1978) | ČSFD.cz
    https://www.csfd.cz/film/155441-vsehochlup/prehled/
    Jsou to hodně kořeněné adaptace a některé hlášky podané Františkem Filipovským baví dodnes. Třeba Hozo, Honzo, máš krátké tričko, čouhá ti z něj nádobíčko ...
    TANKIE_
    TANKIE_ --- ---
    CERNYRYBIZ: tohle je tak obohacujici prispevek, ze ti za nej musim podekovat takhle verejne. Diky 8)
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    CERNYRYBIZ: Sapkáč umí poměrně slušně česky, takže klidně z Kubína vycházet mohl ;)
    CERNYRYBIZ
    CERNYRYBIZ --- ---
    To, že původní lidové pohádky bývaly drsnější, než ty současné, je celkem obecně známý fakt. Všeobecně známí jsou bratři Grimmové, kteří se nebojí zmínit násilí; a v nejedné knihovně se najdou i pohádky Charlese Perraulta (jehož Červená karkulka je původně bajkou varující děvčata, najmě prodejná, před styky s výrazně staršími muži; a Modrovous vznikl na motivy vražd, které páchal Gilles de Rais) nebo Hanse Christiana Andersena (jehož sexuální orientaci ponechme stranou, jakkoliv jeho dílo patrně ovlivňovala, a spokojme se s tím, že jeho pohádky často nekončí dobře - namátkou Cínový vojáček, Malá mořská víla, Děvčátko se sirkami...).
    Na znovuprožívání z dětství důvěrně známých příběhů, zasazených ale do jiných kulis nebo nahlédnutých z jiného úhlu pohledu, ostatně stojí i popularita Zaklínače od Sapkowského. Navíc pro zájemce v různých moderních "etnologických" edicích v posledních letech vycházejí i pohádky "autentické" - tedy psané nespisovně, nebo zmiňující se o sexualitě, která je pro romantizovanou pohádku dvacátého století tabu dokonce i tehdy, když je nedílnou součástí příběhu. Třeba u Františka Hrubína, velkého romantizátora, najdeme příběh o dvou bratrech - blížencích, kdy jeden se stane králem, ale dopadne na něj kletba; a druhý, aby jej mohl zachránit, se za něj vydává přede všemi včetně královny, ovšem "v noci mezi ni a sebe položí meč". Aneb jak napsat, že nedošlo k pohlavnímu styku, aniž bychom jakkoli zmínili tělesnost. Krásná metafora, ovšem o její lidovosti, původnosti, mám své pochyby...

    ...dostalo se mi totiž do rukou druhé vydání Podkrkonošských pohádek od Josefa Štefana Kubína, z roku 1948 (první vyšlo 1941). J. Š. Kubín je (nebo přinejmenším před pětadvaceti lety byl) běžnou součástí učiva středních a snad i základních škol, po boku Boženy Němcové a K. J. Erbena. Ovšem zatímco tito dva spisovatelé to dotáhli až do povinné četby, Kubín nikoli. A při čtení té knihy lze snadno pochopit proč.

    Kubín totiž pohádky nijak zásadněji nepřepisoval, neměnil, jen zapsal to, co se mu podařilo sebrat. Ty pohádky jsou
    - psané dialektem (to by nebylo zas až tak zvláštní, srovnejme s Oldřichem Šuléřem, Jánem Kobzáněm, Karlem Pekárkem a dalšími),
    - bohaté na vulgarismy; i příběhově - třeba na str. 272 v předobrazu Chytré horákyně a posléze Královny Koloběžky hloupý sedlák na otázky odpovídá, že "nejmilejší na světě je pořádně se vysrat" a o dvě strany dále manžel (smírčí soudce, nikoli král), jsa přelstěn a probudiv se v chudé chalupě, vyjadřuje lásku ke své ženě slovy "I ty čubko."
    - bohaté na zmínky o sexu, včetně mimomanželského, nedobrovolného nebo zakázaného (na str. 367 si jen tak mezi řečí hospodář "smočil do kuchyně", tj. dnešním jazykem "zneužil autority k přinucení mladé služebné k nedobrovolnému sexu"; na straně 23 se zas dozvíme, že Plaváček byl plodem incestu mezi bratrem a sestrou, a proto musel být puštěn po vodě)
    - rasistické a antisemitské (několik je jich přímo na téma, jak se zbavit Židů, př. str. 299)
    - amorální (na str. 206-207 se stará baba vsadí s čertem, že přinutí mladé manžele hřešit, vzájemně jim nakuká, že se podvádějí, muž ženu zabije, sám je za to nadosmrti zavřen, baba potrestána není; na str. 14 chalupník okrade pocestného o velikou kabelu peněz, aby to zakamufloval, podpálí svoji chalupu, potrestán není a za ukradené peníze si koupí rovnou statek)
    - nebo s úplně jiným morálním ponaučením, než jaké bychom čekali. V několika novějších, romantizovaných sbírkách najdeme pohádku "O Třech nápadníkách", kdy mladé děvče nechce ani jednoho, a tak jednoho pošle do kostela aby si lehl na máry a ležel tam celou noc, druhý aby se oblékl do kápě a vzal do ruky kosu a šel si o půlnoci stoupnout k umrlci, a třetí aby v jednu s půlnocí vtrhl do kostela v kožichu, umouněný jako čert a řinčel řetězem. V moderní pohádce řinčení vyleká "umrlce", ten se zvedne aby se podíval, co se to děje, což vyleká zbylé dva, a rozutečou se, a děvče už od nich má pokoj. U Kubína, nicméně, se vše vysvětlí, na děvče se domluví, všichni tři ji skupinově... ehm, no, prostě, nakonec "měla děcko a nevěděla s kým a dobře se jí stalo, měla si vybrat" (str. 385)

    Inu, jsou-li lidové pohádky duší národa, takové, jací lidé jsou (a umělé příběhy takové, jací by lidé chtěli být), tak pozdravpánbů.

    Nicméně relativní nepřístupnost lidově-autentické Kubínovy sbírky širokému publiku poskytuje fascinující živnou půdu pro vypravěče pohádek romantizovaných, neskutečných, kde hlupák přelstí chytrého, nevinné děvče čeká na milého sedm let aniž by o tu nevinnost přišlo, zlo je potréstáno a dobro odměněno... Stačí změnit pár detailů, část zápletky, nebo i celou zápletku a nechat jen kulisy... dobře, část kulis, alespoň motiv tuhle a motiv támhle. Z Kubína zjevně vycházel krom Boženy Němcové i Jan Werich; a pohádka "Ježek princem" (str. 204) zcela evidentně inspirovala Sapkovského k vytvoření postavy Dunyho - byť Sapkowski patrně čerpal z polskojazyčných pramenů a ne z Kubína. Ale kdo ví...
    STENNY
    STENNY --- ---
    Za druhé světové války se Británie nějakou dobu nacházela v situaci, kdy byla německá invaze na ostrovy považována za reálné riziko, ale zároveň nebylo skoro dost materiálu ani na dostatečné vyzbrojení pravidelné britské armády (protože přeci jenom toho při evakuaci od Dunkirku hodně nechala za sebou). Čím tedy vyzbrojit domobranu, která měla řešit případný překvapivý německý útok? Požadavek masové výroby během nedostatku surovin a průmysových kapacit vyprodukoval některá dost zajímavá řešení - mnohým ovšem kriticky scházela tabulka "kdož miluješ život, buď hodně daleko." Jako příslušník domobrany byste mohli nafasovat třeba...
    - "Sticky bomb." Protitankový granát, opatřený na většině povrchu lepkavou hmotou, která měla po hození granátu zajistit jeho přilnutí na tank a ideální účinek výbuchu. To docela fungovalo, pokud daný povrch nebyl mokrý, mastný nebo zablácený (jak už tak tanky leckdy bývají, zejména v britském deštivém počasí). Ovšem na bundu nebo kalhoty uživatele, který se granátu náhodou nesprávně dotknul, lepidlo chytalo přímo úžasně. (Proces přípravy granátu k použití zahrnoval odstraněný přepravního obalu, který lepidlo izoloval od okolního prostředí)
    - SIP Grenade, v podstatě trochu vylepšenou zápalnou láhev. I když, vylepšenou... SIP po dopadu zapalovala chemická reakce zápalné směsi se vzduchem po rozbití lahve, takže vrhač se sice při použití neprozradil hořícím hadrem, ale taky v podstatě neexistoval způsob, jak tyto lahve bezpečně přepravovat nebo skladovat. Rozbití lahve=oheň a dusivý fosforový dým. Dodneška se občas ukrytá bedýnka SIPů najde při provádění zemních prací - zjistíte to tak, že vám začne bez varování něco hořet na radlici buldozeru.
    - Northover Projector, víceméně mušketu na výšeuvedené zápalné lahve. Zadání bylo nejspíš něco jako "lidi nechtějí používat SIP granáty, ukažte jim, že to může být ještě horší." NP totiž pomocí malé náložky černého prachu střílel mimo jiné právě SIP Grenades, ovšem občas se stalo, že se láhev roztříštila už během odpalu a jemně oflambovala obsluhu.
    - Píku, přesněji kus železné trubky s navařeným bodákem. Pušek bylo tak málo, že když Churchill požadoval, aby měl každý domobranec nějakou, jakoukoliv, zbraň, vláda zadala výrobu čtvrt milionu primitivních pík. Když se tahle zakázka prozradila, vzbudila značnou nelibost veřejnosti i domobranců, takže k širšímu využití této high-tech výzbroje nedošlo. Jistý lord Henry Page Croft se pokoušel argumentovat, že píka je pro městský boj docela šikovná zbraň, ale dosáhl naštěstí jen toho, že se této zbrani začalo posměšně říkat "Croftova píka."

    Těžko se divit, že příslušník domobrany měl oproti běžnému vojákovi čtyřikrát větší šanci, že zemře kvůli nehodě při výcviku.
    PISKVOR
    PISKVOR --- ---
    SALVATOR: Stejně, jako vznikla (u nás za tereziánských dob) dohoda, že mince jsou směnitelné na bankocetle. Stejný proces, opačný směr. I tehdy to byl velký skok - právě v té mentální rovině, nikoli praktické.

    (Konečně, eurový mince za korunový bankovky taky bez konverze nesměníš, to je víceméně totéž)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    ASNEK: Jo, toho znám. Mám k němu určitý výhrady od tý doby, co sem viděl tohle:

    Response to "Why is Modern Music so Awful' by Thoughty2 - The Decline of the Pop Song
    https://www.youtube.com/watch?v=VfNdps0daF8&t=716s
    TMA
    TMA --- ---
    SALVATOR: myslím, že oficiálně byly ty mince možná demonetizované, jako u nás haléřové mince. Když ti nějaké haléřové mince zbyly, tak teď máš kousky duralu, ne kousky koruny. Jinak jak píše SATAI.

    Jinak je to vlastně ukázka toho, že je hodnota peněz založena čistě na důvěře. A že funkci peněz může hrát cokoliv, co není snadno falšovatelné, dá se rozdělit/rozměnit a není příliš nepraktické ke skladování.

    SALVATOR: zdroj nemám, četl jsem to velmi dávno, takže ani browser history už není.
    SATAI
    SATAI --- ---
    SALVATOR: Uplne v pohode. Petikoruna nemuze mit nizsi hodnotu nez zeton do kosiku v Penny marketu, stovka jo.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    PISKVOR: Tohle chápu, šlo mi spíš tu obtížnost představit si, jak by mohla fungovat nějaká společenská dohoda říkající, že tenhle dolar má takovou hodnotu a tenhle ji má úplně jinou, protože i když je to jedna a ta samá měna, tak platidlo je z jinýho materiálu.
    KURE
    KURE --- ---
    PISKVOR:
    SALVATOR: je fakt, že Francouzi měli "starý" franky a "nový" franky.

    In January 1960 the French franc was revalued, with 100 existing francs making one nouveau franc.[16] The abbreviation "NF" was used on the 1958 design banknotes until 1963. Old one- and two-franc coins continued to circulate as new centimes (no new centimes were minted for the first two years).
    French franc - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/French_franc#New_franc
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    PISKVOR: kdo nekdy platil ve falloutu bottlecapsama, ten nehne ani brvou :)
    PISKVOR
    PISKVOR --- ---
    PISKVOR: Pochopitelně kdyby vláda začala i razit "inflační mince," tak by dosáhla stejného inflačního efektu I u nich. To je ostatně podobný mechanismus, který byl oblíbený u středověkých vládců jakožto "renovatio monetae," kdy fyzicky docházelo ke snižování obsahu drahého kovu:

    Denárové období
    https://www.mincelipka.cz/blog/2018/04/80-denarove-obdobi
    PISKVOR
    PISKVOR --- ---
    SALVATOR: No, logika zákona sice jo, ale reálně není žádný důvod, aby dvě kovový padesátikoruny měly stejnou hodnotu jako papírová stovka - kromě toho, že zákon říká "tohle je ta samá číselná řada."

    Když si to představím jako "mince vlastně nejsou koruny český, ale třeba jim budem říkat lvi český, a jejich hodnota není vázána na koruny český," tak ta druhá, paralelní, měna *vznikne*, čistě z úzu.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    KURE: No právě, to je přesně to, co mě napadlo.
    KURE
    KURE --- ---
    TMA:
    SALVATOR: a ještě by mě zajímalo co znamená "předinflační hodnota" jako že když za "desetikačku" byla kola z automatu, tak je za ni pořád? i když oficiálně stojí kola 5Mega?
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    TMA: To mi zní strašně divně. Těmhle věcem teda vůbec nerozumím, ale logika by mi říkala, že to je pořád jedna a ta samá měna a že není moc důvod, aby různý její denominace měly různou hodnotu, ať už reálnou, nebo jen vnímanou uživatelem. Nemáš nějakej zdroj?
    TMA
    TMA --- ---
    ERRTU: Neviděl jsem to na vlastní oči, ale nedávno v Zimbabwe, kde také měli pocit, že hyperinflace je dobrý nápad, mince místy obíhaly se svou starou předinflační hodnotou. Zatímco bankovky tiskli jako diví, tak mince nerazili, takže na mincích inflace nevznikala.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam