#kecy

HAR4NT: S dovolením... tam jde spíš o to, co si pod slovem "pravidlo" člověk představí. Jestli matematický předpis ("takhle to prostě je"), popis obecně platného trendu ("takhle je to v drtivé většině případů") nebo směrnici určující, jak by svět měl fungovat ("dělejte to a to").

To, co píše Salvator, platí v ideálním světě, pro matematiku - říkává se přece, že jenom matematický důkaz je skutečně důkaz.
Ovšem aby to platilo i v ostatních oblastech, musely by tyto oblasti být neměnné a naše poznání těchto oblastí úplné. Ani jedno, ani druhé ale nebývá pravda. V důsledku jednak míváme tendenci spokojit se s pravidlem, které fungování toho-či-onoho jevu popisuje tak, aby se krylo s naším stupněm poznání tohoto jevu a umožňovalo nám predikovat chování tohoto jevu s rozumnou spolehlivostí, a za druhé musíme brát v úvahu i možnost, že se popisovaný systém lokálně změní aniž bychom o tom věděli, a tím pádem to, co dosud platilo obecně, najednou v určitém omezeném množství případů platit přestane. Jedním i druhým způsobem vznikne "výjimka"...

I pravidla v přírodních vědách platí pouze "skoro vždy" - copak se nestává, že organismus přežije něco, co by jiné organismy téhož druhu přežít neměly? Copak evoluce nespočívá v tom, že se spontánně objeví způsob, jak platnost dosud obecně platného pravidla obejít?

Pravidla ve společnosti, předpisy chování, taky platí prostě a jednoduše "pro většinu", tvůj příklad se silovými složkami je docela pěkný, a pokud se pamatuju ze školních lavic, tak o porušování obecně platných pravidel (mezi jiným) pojednává Macchiaveliho Vladař.

"Pravidla" ve společenských vědách - to už je teprve arbitrární snůška tvrzení, která platívají jen v kontextu konkrétní doby, konkrétní kultury a konkrétní společnosti, a někdy dokonce jen pro konkrétní společenskou třídu. Společenské vědy jako by, matematicky vzato, zkoumaly fungování velmi úzkých definičních oborů, zato v mnoharozměrných prostorech (mnoho parametrů hraje roli) a stačí, aby se jediný z těch rozměrů odchýlil, i nepozorovaně, a výjimka je na světě.

No a teď - běžný člověk (nevědec), jako tvor společenský, se nejčastěji setkává právě s pravidly ve smyslu "jak obvykle funguje jeho bezprostřední okolí" a případně s předpisy "jak by věci měly fungovat". Sám sobě ovšem nechce přiznat, že jeho znalost systému je nedostatečná k tomu, aby dokázal nahlédnout jeho fungování zvenčí a stanovit nějaká skutečně obecně platná pravidla, místo toho za pravidla považuje způsob, jak je zvyklý, že věci obvykle fungují v jeho bezprostředním okolí. Což jej zvýhodňuje, dokáže se pak rozhodovat jednodušeji, rychleji... A situace, které do jeho zkušeností daného vidění světa nezapadají, je jednodušší odmávnout s tím, že "výjimka potvrzuje pravidlo", pokud jsou vzácné, než se do hloubky zamýšlet nad pravidlem, které by zahrnulo jak průběh nastávající v drtivé většině situací, tak velmi vzácný odlišný průběh.

(A mimochodem, profesně se hrabu mj. v teorii filmové tvorby, a veškerá "pravidla", která se v ní najdou, je technicky možné popřít, přesně proto, že jenom popisují zavedené trendy; stačí pochopit, z kterého trendu je to-které pravidlo odvozeno, z jakých základů (technických, fyziologických, kulturních...) ten trend vznikl, a následně je možné vymyslet situaci, kdy dojde k dodržení příslušných předpokladů a zároveň k porušení daného trendu-pravidla. Tedy, vymyslet výjimku.)

HAR4NT: Tak to nepřežeň

HAR4NT: Hele já to vždycky vnímal jako něco jako výmluvu/omluvu proč bylo pravidlo porušeno. Rychlý pogooglení napovídá, že blíž pravdě si byl, když si to považoval za žvást.
Že výjimka potvrzuje pravidlo je totiž podle všeho špatnej překlad buď latinskýho „Exceptio regulum probat“, což ale prej znamená, že výjimka pravidlo prověřuje, čili díky výjimce zjistíš, jestli pravidlo platí, nebo anglickýho „Exception that proves the rule“, kde prove je myšleno ve smyslu dokazovat - pokud se vyskytne výjimka a je aplikováno pravidlo, je tím dokázáno, že pravidlo existuje.

„Výjimka potvrzuje pravidlo.“ | Význam a vysvětlení
https://bezfaulu.net/clanky/vyjimka-potvrzuje-pravidlo/

pochopil jsem rceni "vyjimka potvrzuje pravidlo". vzdycky mi to prislo jako zvast, ale fakt to nekdy dava smysl, projevuje se to napriklad v:
-monopol nasili bezpecnostnich slozek: obecne je jakykoliv nasili mezi lidma "Zakazany". ale aby se ten zakaz dal vymahat, tak musi bejt pro specifickou skupinu za specifickych podminek atd povoleny.
nebo v tomhle citatu:
"True glory consists in doing what deserves to be written, in writing what deserves to be read." (Cerstvy Pliny)

u toho druhyho mi prijde, ze by to snad i slo prepsat do nejaky pravdivostni formule nebo tak..
a ted jsem si vzpomnel, jak me kamoska pred asi dvema rokama naprosto omracila slovem dichotomie a ja sem vytasil svuj nejlepsi potemkin/poker face a palice mi zoufale srotovala, co to je, nez domluvila...(pak sme se tomu tlemili, ze to nepoznala a potemkin s ulevou mohl tasit smartfoun a operativne se dovzdelat;))

neni to nejakej podobnej, ja nevim, vyrokovej, semantickej, filosofickej..jev, jako ta dichotomie, aby ten vyrok, predstava, uz fakt nevim;)..byly platny?

(kdo vytasi kefalina a dichotomiu, tak je pekna padavka s nudli u nosu a nosi boty na suchej zip pac si neumi zavazat tkanicky!:P)

Téměř 50 let žil v zahraniční medicínské literatuře slovutný český vědec Dr.O.Uplavici
O. Uplavici – Wikipedie
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/O._Uplavici

SALVATOR: osobně jsem rád, že se pomalu dostáváme zase z fáze "války proti drogám" do fáze racionálního přístupu, že se drogy užívají tam, kde mají přínos, třeba se poslední dobou koumá užívání psychedelik jako léčby depresí - to dělají konkrétně v NÚDZu, zkoumají psylocybin a ketamin - je možné se i přihlásit do studie, které to zkoumají - více info na stránkách https://www.nudz.cz/

Člověk se občas setká s použitím Marxova výrokem, že náboženství je opium lidstva, což dneska máme asi většinou tendenci vnímat jako negativní ohodnocení, protože drogy jsou špatné, áno? Jenže on ten citát je o dost delší, takže tady dochází k vytrhávání z kontextu a to jak celýho výroku, tak doby. Celej ten výrok zní:

"Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačeného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu. Zrušit náboženství jako iluzorní štěstí lidu znamená žádat jeho skutečné štěstí. Požadavek vzdát se iluzí o svém postavení je požadavek vzdát se postavení, ve kterém je zapotřebí iluzí. Kritika náboženství je tedy v zárodku kritikou tohoto slzavého údolí, jemuž náboženství tvoří svatozář."

Opium tehdy ale bylo, mimo jiné, jedním z mála léků, který dokázaly účinně tišit bolest, ale stejně jako jiný prášky na bolest neléčí jeho příčinu. A jelikož Marx sám opium užíval na různý zdravotní obtíže, tak by se výše uvedený mělo vykládat asi spíš tak, že náboženství je v zásadě lék, ale problému samotnýho lidstvo nezbaví. To se přitom dá vztáhnout jak k tomu skutečně bolest tišícímu efektu, který opium má, tak k tomu efektu, kdy vytváří snový, halucinační světy, do kterejch má člověk nutkání se vracet, protože sou "lepší", než realita a sou o to lepší, čím je skutečná realita horší.

Krátce - nemyslím, že Marx zatracoval náboženství jako něco inherentně špatnýho, ale jako něco, co sice má svůj užitek a použití, může to člověku pomoct cejtit se líp, skutečnej problém ale nevyřeší a cena může bejt až moc vysoká.

The crinoline fashion trend that killed thousands of women, 1855-1870 - Rare Historical Photos
https://rarehistoricalphotos.com/crinoline-historical-photos/

It is estimated that, during the late 1850s and late 1860s in England, about 3,000 women were killed in crinoline-related fires. Although trustworthy statistics on crinoline-related fatalities are rare, Florence Nightingale estimated that at least 630 women died from their clothes catching fire in 1863-64.

NJAL: pátou kolonu jsem měl pevné zafixovanou s heinleinovci.
A btw, o španělské občanské válce jsme se na zs jen letmo otřeli (za komára), na gymplu to stejné (už po plysi).
A to ani ne v dějepisu, ale jen v literatuře a to díky Hemingwayovi

CDR: Postkomunisticky rocnik? Za sociku spanelska obcanska valka patrila k oblibenym nastavenim marxleninskych flasinetu, tohle znal snad kazdej.

Marně jsem se snažil vydedukovat a odvodit původ slovního spojení "pátá kolona".
Neúspěšně. Nenapadlo mě totiž, že původ není v Československu.
***
Toto spojení jako první použil španělský nacionalistický generál Emilio Mola během španělské občanské války (probíhající v letech 1936–1939). V roce 1936 velel ozbrojeným silám, které měly za úkol dobýt Madrid. Jeho jednotky se skládaly ze čtyř tzv. kolon (skupin) vojáků. Generál novinářům sdělil, že další, tzv. „pátá kolona“, jsou jejich sympatizanti uvnitř Madridu, kteří jim s dobýváním města pomohou.
***

To už spíše taková G.I.Jane. I když v Izraelských silách najdeme asi nejvíce babes.
A rozhodně nezapomenout na Kurdské ženy, ty bych řadil ještě více v oné přiměřené rovnosti na bojišti. Ty by to lecjakému pepíkovi pěkně nandali. A kromě boji za mír, svobodu, rozhodně bojují za rovnost žen.

NELLAS: mam dostatecnej vek na to abych vedel o co de:

KURE: "Have you ever been mistaken for a man?" "No, have you?":)))

Pokud jedete fiktivní postavy, divím se, že ještě nezazněla Xena, věk tu na to, aby ji znali, mají všichni.

MEJLA77: jestli ženská bojovnice z budoucnosti, tak jedině Vasquezová!

#kecy
Zapomněli jste na Alitu, ačkoliv ta existuje až v budoucnosti... :)

GANDHI: Ja bych zejmena mezi valecnice nemichal velitelky, ktery nebyly v prvni linii (Johanka z Arku, Boudicca).