• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    GUMBA: nezávidí. Třeba španělština má obdobné koncovkové názvosloví (oxido carbonico, oxido carbonoso) a snad se dokonce i ještě učí, ale jinak přešli kompletně na prefixové jako má angličtina (např monoxido de carbono, dioxido de carbono).
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    V této scéně Aragorn/Viggo Mortensen nakopne helmu a frustrovaně zařve. Řev není hraný, Viggo si při tom nakopnutí zlomil palec.

    Aragorn Kicks Helmet (Original)
    https://www.youtube.com/watch?v=ZcCnD_MvM9I
    KURE
    KURE --- ---
    NELLAS: nebesíková bomba:D
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    AUDIAC: Já bych jim tolik nekřivdil. Pokud v češtině názvy nebyly, nebo "jen" latinský, asi dávalo docela smysl vytvořit je a sáhnout přitom do jazyka nám nejbližšího, což byla možná trochu paradoxně zrovna němčina.

    GUMBA: Heh, zrovna sem si čistě ze zvědavosti udělal takovou malou tabulku pro srovnání, protože se evidentně strašně nudim... Zrovna u těch germánskejch jazyků (alemánsština, afrikánština, na němčinu sem se vykašlal) je ten způsob vzniku českejch názvů hezky vidět.

    GUMBA
    GUMBA --- ---
    AUDIAC: Ty nejběžnější prvky má spousta jazyků "svoje", pravda, čeština v tom šla asi trochu dál (zas ale na latinu nemáme, ti římští obrozenci se úplně zbláznili). Na druhou stranu Preslovy koncovky v chemickém názvosloví jsou poměrně unikátní a leckdo nám to závidí. A nemají to ani leckteré jiné národy, třebaže by to jejich gramatika bývala zvládala. Např. polština si pomáhá předponami nad-/pod-, protože (pokud se nepletu) mají koncovky jen -owy a -awy. Ale zas mají ciekły azot, což mi zní lahodněji než náš kapalný dusík :-)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    NJAL: Nějaké přiřazení třeba tady...
    Chemické názvosloví anogranických sloučenin | PdF MU
    https://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/ps09/slouceniny/web/pages/12.html
    "Chemické názvosloví je umělý jazyk, který si vytvořila a používá ke sdělování informací poměrně úzká skupina lidí. Jistou překážkou pro vytvoření skutečně mezinárodního názvosloví jsou národní názvy prvků. V českém anorganickém názvosloví má 19 prvků odlišný název od názvu latinského. Prvky s českými názvy můžeme rozdělit na dvě skupiny. První tvoří sedm kovů a síra. Vedle názvů dávno známých prvků, k nimž patří zlato, stříbro, železo, olovo, rtuť, měď a cín, jde ve druhé skupině o názvy, které přetrvaly z dob českého obrození a plně se vžily. Většina jejich názvů byla vytvořena z kořene názvu látky, ze které původně pocházely, nebo z jejich fyziologického účinku připojením koncovky -ík např. kyslík (od slova kyselost), dusík (dusivost), hliník (hlína), křemík (křemen), apod. Naštěstí převážná většina dalších názvů prvků takto vzniklých se nevžila např. barvík (chrom), ďasík (kobalt), nebesník (uran), těžík (wolfram), kostík (fosfor), chaluzík (jod), solík (chlor) apod."

    Nebo lépe tady...
    Zastaralé názvy chemických prvků
    http://www.prvky.com/historicke-nazvy.html
    NJAL
    NJAL --- ---
    NELLAS: Tady jsou v cele krase (ovsem bez prirazeni k dnesnim nazvum):

    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Ale s čím sem jdu...

    Jára Cimrman má už taky svou houbu. Jmenuje se „špička Cimrmanova“.
    🇵🇹 Objevila ji mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková na portugalském ostrově Madeira. Našla ji už v roce 2015, ale tehdy jen jeden exemplář. „Ani při opakovaných návštěvách Madeiry se mi nepodařilo ji znovu nalézt,“ uvedla Ševčíková.
    Nakonec pomohl další mykolog Pierre-Arthur Moreau, který stejný druh také našel. Napsali tedy odborný článek, který akceptoval prestižní časopis. Když se vše podařilo, přišla řada na výběr jména. Ševčíková se uchýlila k Cimrmanovi, jenž podle svých tvůrců z Divadla Járy Cimrmana vynikal prakticky ve všech oborech, včetně mykologie, a není prý vyloučeno ani to, že cestou za polární kruh kvůli nepříznivému větru přistál se vzducholodí na Madeiře.
    „Řekneme-li tedy, že Cimrman má špičku, není to neúcta k našemu největšímu Čechovi, který zcela jistě nebyl opilcem, nové označení drobné houby z Madeiry je poctou, kterou si Jára Cimrman zcela jistě zaslouží,“ uvedla s nadsázkou Ševčíková.

    NELLAS
    NELLAS --- ---
    AUDIAC: A to opomíjíš zavrhnutý kazík, ďasík, voník, nebesník a podobné
    AUDIAC
    AUDIAC --- ---
    Nejhůř se obrozenci vyřádili v chemii. Místo “normálního” přejmutí názvů prvků museli za každou cenu vymyslet nejakej ekvivalent. kyslík protože je v kyselinách (i když furt lepší než třeba dýchavičník nebo tak něco), uhlík protože uhlí, vodík je ve vodě, dusíkem se zadusíš… pak aby se v tom prase vyznalo, když pak značky prvků vůbec neodpovídají názvu…
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    GUMBA: Jo, například mě asi nepřestane překvapovat polský slovo bekon pro slaninu.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    SALVATOR: Můj oblíbený příklad této provázanosti Nj a Čj je:
    "Mit einem unseren Dort, der Hunger ist der dort!"
    (S tím naším dortem je hlad ten tam!)
    :-)

    Mimochodem, abych byl i trochu k tématu, práce obrozenců ve smyslu vymýšlení nových slov lze dobře ilustrovat na srovnání češtiny s polštinou. Kde čeština má "původně-znějící" slovo, polština často natvrdo přejala něco z němčiny, francouzštiny apod. (případně z latiny skrz ty vyjmenované jazyky).
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    SALVATOR: blow up :-)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    DEADSLUT: Asi mi úplně nedochází, jak to myslíš. Můžeš dát nějakej příklad?
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    MAKROUSEK: jo, amatérsky mi přijde, že němčina se oproti angličtině mnohem snáz dá (do nějaký úrovně) překládat doslova a zdá se mi, že různý významy jednoho slova maj mnohem větší překryv, oproti tomu někdy frustrujícímu rozstřelu kontextů v AJ.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    SALVATOR: S tim se poji zajimavy fakt, ze moderni cestinu vlastne vymysleli obrozenci, jejichz primarnim jazykem byla nemcina. Takze proste vzali nemecke idiomy a to, co neexistovalo v cestine, si vymysleli. Dusledkem je, ze nemcina a cestina maji velmi podobna vyjadreni, coz je pomerne jedinecne u tak odlisnych jazyku.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Pozastavili jste se někdy nad tím, jakej původ má slovní spojení "jádro pudla"? Pochází to z Goetheova Fausta, kde Mefistofeles sleduje Fausta právě v podobě černýho pudla. Když vyjeví svoji pravou podobu a Faustovi dojde skutečná podstata věci, zvolá „Das also war des Pudels Kern!", česky právě "To tedy bylo jádro pudla!" Rčení se tím pádem používá i v němčině.
    Jen by mě teda zajímalo, jak Goethe přišel na to, že zrovna pudlik je ten pravej.
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    NELLAS: tohle je strašně legrační příspěvek
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    SULTHAN: Najednou zápal některých nyxáků pro gymnastky dává smysl :D
    ARANIUS
    ARANIUS --- ---
    Alkohol sa pri varení neodporuje tak ako by sme očakávali:

    Používate pri varení alkohol? Na TOTO si dávajte veľký pozor!
    https://smechlapi.noviny.sk/chill/246701-pouzivate-pri-vareni-alkohol-na-toto-si-davajte-velky-pozor
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam