Opět taková divná synchronicita.
Zrovna v pondělí jsem byl svědkem v mcd, jak na zákaznici nechte obrátili kelímek horké vody. Na čaj, ta byla opravdu horká.
Holka, tak dvacet let, tenké legíny, vrchní strana stehen.
Docela dobrý pokus o dámské control, spousta ubrousků, snídaně zdarma.
Ale slečna docela brečela, tam to asi bude za nějakých pár korun, pokud se na to nevykašlala.

KURE: viz
JON: ono je to opravdu dost neintuitivni. Problem neni v tom, ze servirujou horky kafe, ale jak ho servirujou (i bude imho problem v tom, ze my jsme narod odkojenej turkem zalitym varici vodou, ale imho amici tou dobou pili i doma spis prekapavanou, takze ta vazba kafe = horky taky nebude tak silna jako u nas).

SULTHAN: Jo, ono to je vlastne super divna situace: zdanlive kazdodeni cinnost - piti horkyho kafe - kterou kazdej doma zvlada, s na zacatku este teplejsi vodou, se tim pouzitym kelimkem dost rapidne meni: cerstve zalitej hrnek je horkej a max si ho za ucho neses ke stolu a za chvilku vychladne - a strkat si ho do klina by fakt napadlo jen radnyho fajnsmekra. Ale ten termohrnek servirovanej do auta tu situaci dost rapidne meni - obsah zdaleka tak rychle nechladne, ma to vicko a tak to vypada nevylitelne, zaroven to narozdil od hrnku je zmacknutelny. Zvenku to neni horky a chytit to v aute v kline uz pak nevypada jako tak blbej napad.

KURE: Je škoda, že peníze, které McDonald's věnoval na mediální řešení této PR katastrofy (ano, dodnes všichni vědí o hloupé Američance, co nevěděla, že káva je horká), nešly radši na řešení...

:-)))

KURE: Neomlouvej, proto to tady existuje, aby se nějak dal postovat tenhle druh věcí, jako dala TRISSIE a debatovat o tom.
Ale podívej se na tu fotku, co dala do spoileru. Tohle kafe fakt nestačilo jen pofoukat.

KURE: hrozba společnosti je snaha o maximalizaci zisku v situaci, kdy to prokazatelně způsobuje vážná rizika (popáleniny třetího stupně fakt nejsou "trochu to pofoukat").
Dneska by skončili s výrazně většími náhradami i pokutami.

KURE: produkt, který prodával McDonald's, nesplňoval deklarovanou vlastnost "káva k pití" a neobsahoval žádné varování, že na rozdíl od zboží jiných společností prodaném na srovnatelném trhu, není určený k pití. McDonald's navíc sama ústy svých vlastních svědků přiznala, že si byla vědoma toho, že její produkt nesplňuje vlastnost "káva k pití", a že ji prodávala ve stavu "nevhodná k pití" za účelem maximalizace zisku.

TRISSIE: ne. Ani trochu.
Neprodavali nějakou podezrelou chemickou látku, o který zákazník nic netušil.
Prodávali horké kafe. Něco čemu každej dospelej člověk na světě perfektně rozumí, bacha horké.
A nepolili tím tu paní. Ani se to nestalo chybou balení.
Paní se sama polila. Není co soudit.

Ale chápu ten podtext, že si u soudu dělala bohatá korporace prdel ze staré paní tak moc, že to soudce nasralo a dal jim to sežrat. To je hezké.

GREATDRAKE: :( to bolelo.

KURE: tak pro ty jednodušší: prodávali něco, o čem věděli, že je nebezpečný (protože z toho takhle měli víc peněz), a mysleli si, že škodu budou hradit akorát těm, co vypadaj, že by ji mohli vymáhat. A u soudu se chovali jako taková banda arogantních kreténů, že soudce sám se rozhodl je praštit přes prsty a přiznat babče peníze, o který ani nežádala. Už je to jasnější?

KURE: prosíme střední části gaussovy křivky ať nevyrušují.

RSZ: dneska jsem náhodou na nyxu narazila na video, v němž byla i fotka těch popálenin, a zbytek už byla králičí nora internetu, protože pod "opařit se kávou" si člověk obvykle představuje něco trochu víc triviálního.
No a když už jsem se dočetla až na konec internetu v této kauze, tak proč se o to nepodělit, že :-)

TRISSIE: "uvedení na pravou míru" už jsem četl několikrát, ale vlastně nikdy takhle detailně a přitom na pár řádcích, fér

všichni jste slyšeli o Američance, která zažalovala McDonald's za to, že se opařila jejich horkou kávou.
ale věděli jste, jak to bylo doopravdy?

Káva, kterou na začátku 90. let v McDonald's servírovali, byla nebezpečně vroucí (82-88C). Vedení řetězce o tom vědělo a dokonce už se s několika sty opařenými zákazníky mimosoudně vyrovnali - ale spočítali si, že je pořád vyjde levněji prodávat extrémně horkou kávu, protože zákazníci, kteří čekají v restauraci na to, až vychladne dost na to, aby se dala pít, si mezitím koupí něco dalšího. Jiné řetězce v té době prodávaly kávu nižší teploty a s nižším rizikem vzniku popálenin, rozhodně tedy nešlo o nutnost.

Stella Liebecková byla skoro osmdesátiletá paní, která si jen chtěla v autě na parkovišti vypít kávu, ale zvrhla si ji do klína a způsobila si rozsáhlé popáleniny třetího stupně, což si vyžádalo delší hospitalizaci, transplantaci kůže a dva roky léčení. Po McDonald's nechtěla moc - jen 20k USD (za léčebné výlohy, které musela zaplatit ze svého, a za ztrátu příjmu dcery, která se o ni musela starat), a nebyla první ani jediná, kdo podobný nárok vznášel.

Jenže v McDonald's si řekli, že je to stará chudá paní, která nemá žádné páky, a že tedy není potřeba se tím zabývat. Podobně přezíravě se chovali i během soudního řízení*, a ve finále soud Stelle Liebeckové přiřkl 160k USD jako kompenzaci léčebných výloh a 640k USD za punitive damages*.

Je škoda, že peníze, které McDonald's věnoval na mediální řešení této PR katastrofy (ano, dodnes všichni vědí o hloupé Američance, co nevěděla, že káva je horká), nešly radši na řešení příčiny problému, protože podobných případů následovalo ještě mnoho. Stella Liebecková prožila zbytek života ve fyzickém diskomfortu a v opovržení ze strany médií i veřejnosti.

Poznámky pod čarou a vysvětlivky:

* výpovědi svědků předvolaných McDonald's jako žalovaného obsahovaly kupříkladu tyto perly:
Christopher Appleton (McDonald’s Manager of Quality Assurance). Viewed as an ineffective witness, Mr. Appleton apparently admitted that he was aware of the risk of hot coffee and had no plans to reduce the temperature. (Gerlin, Andrea. “A Matter of Degree,” The Wall Street Journal, September 1, 1994). Further, Mr. Appleton stated that the number of reported burns from McDonald’s coffee in relation to the total number of cups sold was not high enough to justify the modification of the serving temperature.
Dr. P. Robert Knaff (human factors engineer). Dr. Knaff testified that the number of prior coffee burn victims was statistically trivial in comparison to the number of cups sold.

** punitive damages je pojem anglosaského práva, který se v evropském příliš neobjevuje - je to soukromoprávní druh náhrady újmy, jehož účelem není způsobenou újmu kompenzovat nebo za ni poskytnout zadostiučinění, ale škůdce potrestat. Jsou přiznávány v zásadě v případech, kdy je jednání škůdce trestuhodné povahy, byť nedosahuje intenzity požadované trestním právem pro to, aby mohlo být považováno za trestný čin. Půjde zejména o situace, kdy povinný způsobil škodu úmyslně, újma na právech poškozeného byla zvláště veliká nebo když chování povinného svědčí o zjevné lhostejnosti k právům poškozeného.

zdroje:
Liebeck v. McDonald's Restaurants - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Liebeck_v._McDonald%27s_Restaurants
http://abnormaluse.com/2011/01/stella-liebeck-mcdonalds-hot-coffee.html
Najdeme v českém právním řádu pro punitive damag | epravo.cz
https://www.epravo.cz/top/clanky/najdeme-v-ceskem-pravnim-radu-pro-punitive-damages-misto-113535.html

a fotka radši ve spoileru:

Že v Coca-Cole býval extrakt z koky, to se všeobecně ví. Méně se ví, že originální receptura limonády 7Up obsahuje sůl lithia - stabilizátor nálady. Což se asi docela hodilo, protože 7Up šel na trh dva týdny před velkým krachem newyorské burzy v roce 1929.
Od roku 1948 už nápoj bohužel žádné zábavné ingredience neobsahuje.

SPIKE411: Z toho článku na Guardianu:

In the 1980s, the internet was frequented by three types of people: government officials, university scholars, and porn seekers. The three were not necessarily mutually exclusive. Today's thriving online pornography industry has its roots in the bulletin board systems (BBS) that evolved separately from the internet in the 1980s. They gave way to Usenet newsgroups and free FTP (file transfer protocol, a format for exchanging files over the internet). Users talked about things they had on BBSs and in the newsgroups, then traded the files online.

"The earliest porn sites on the net were FTP sites run for free from college campuses, especially MIT for some reason," said one early watcher of the web who asked to remain anonymous. "All the free sites shut down under escalating traffic load in 93-94. Of course they were all rampant copyright violations, and lots of people stopped carrying the newsgroups because of the huge amounts of bandwidth and storage space they required."

Tak třeba si pornoobrázky vyměňovali průkopníci na MIT už přes ARPANET. 🙃

tady k tomu SPIKE411 bych ještě přidal sérii podcastů Hot Money, taky pár dobrých návratů do minulosti.
Hot Money: Who Rules Porn? | Pushkin Industries
https://www.pushkin.fm/podcasts/hot-money