NIKDAS: Stručná přednáška ze zeměpisu k Zipfovu pravidlu a velikosti měst (sorry za délku):
Zipfovo pravidlo (v zeměpise se pojem užívá spíš než zákon, někdy taky rank-size rule) je spíš aproximací a zeměpisci kdysi tvrdili, že víceméně platí v "přirozeně se vyvíjejících sídelních systémech". Jelikož definovat či jen zhruba vymezit přirozeně se vyvíjející sídelní systém není snadné, lze se na "nepřirozenost vývoje" sídelního systému vymluvit vždy, když empirické pozorování teoretický předpoklad velikostní distribuce sídel nepotvrdí. Podstatný závěr/poznatek o světě, vycházející z Zipfova pravidla je, že komplexní či semikomplexní systémy (ve smyslu komplexity jak ji chápou zeměpisci) v nichž je větší počet jednotek, např. sídla v nějakém větším území, kraj v Česku už stačí, firmy v ekonomice, ale třeba i mzdy lidí či bohatství lidí (pokud mzdy či bohatství nejsou přehnaně regulovány), nebo hory/pohoří nebo řeky a říční soustavy, neomezuje se to jen na sociální/ekonomické znaky/jevy mají tendenci ke krajně asymetrické distribuci, na rozdíl od distribuce normální (Gaussovy).
Čili krajně asymetrické rozdělení je pro určitý druh jevů/znaků přirozené ve smyslu typické, a je opakovaně porozorované. Neplatí to absolutně, na obou koncích křivky jsou často různé odchylky. Je málo velkých měst a tak nějak se s pořadím zřetelně zmenšují, ale jejich rozdělení nemusí příliš odpovídat Zipfovu pravidlu v jeho čistě matematickém vyjádření. Na opačném konci je málo těch úplně nejmenších vesnic, ale jen u trochu větších už ta pravidelnost platit zase začíná. Na konci velkých selků vizte česká krajská města, Praha 1,6 mil. (nebo i víc, podle toho, co z té sídelní kaše kolem do Prahy započítáte), Brno něco přes 400 tis., Ostrava přes 300 tis. (snad ještě, za bolševika bývala druhá před Brnem), dále Plzeň, která kol sebe má suburbánní sídelní kaše docela málo, ale má cca 150 tis. lidí, a pak 6 krajských měst, která mají všechna kolem 100 tis., když přidáte zázemí, počet obyvatel se zvětší, ale zase budou vycházet víceméně stejná. Když pohlédnete do jiných zemí, je to poněkud jiné, ale ta podobnost v nepodobnosti platí i tam.
Pravidlo krajně asymetrického rozložení pro mnoho znaků/jevů, které kolem sebe pozorujeme má důležité důsledky. Jedním z nich je to, že takové rozdělení nerepresentuje příliš dobře průměr. Zpravidla se používá medián, případně doplněný nějakými dalšími percentily.
Praktickým důsledkem je nesmyslnost tvrzení, na které často můžete narazit v médiích, že "více než polovina lidí v Česku má podprůměrnou mzdu/plat", s explicitním či implicitním dovětkem, jaká je to hrůza. Není to hrůza. Je to normální a v normálním světě a v normální společnosti to tak bude vždycky, právě proto, že to vyplývá z toho pravidla krajně asymetrické distribuce tohoto jevu.
Učenější diskuse a učenější vysvětlení, s menším důrazem na zeměpis, je zde. Jen neberte moc vážně ta tvrzení ve druhém odkazu v pořadí, že při "přirozeném vymezení městských/urbanizovaných/metropolitních areálů" je Zipfovo pravidlo potvrzeno. Neprověřoval jsem tu studii, ale mám pochybnost z důvodů uvedených výše.
Rank–size distribution - Wikipediahttps://en.wikipedia.org/wiki/Rank%E2%80%93size_distributionhttps://en.wikipedia.org/wiki/Gibrat%27s_law