• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.



    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott


    Matematika
    Numberphile


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BBR:
    GUMBA: tohle všechno je hezké povídání, ale vlastně to je jen chození okolo horké kaše a konstatování, že "prostě to tak je a basta". Co je ale opravdu zajímavé, je ptát se, jaké jsou ty ekonomické, sociální a bůhvíjaké důvody, které vedou k tomu, že se velikosti sídel mají tendenci organizovat podle tohohle rozdělení...

    U toho jazyka si troufám, že by to šlo zdůvodnit nějak informační teorií. Informační obsah (počet bitů) krátkých slov je zkrátka nižší, než u dlouhých slov. Pokud současně délku slova použijeme jako určitý "index", nebo spíš podtabulku, který mozek použije k jakémusi "indexování slovníku". Z hlediska programátora je to něco, jako kdyby řekli, že pro každou délku slova alokujeme další pole, takže (pro anglickou abecedu - v praxi bude asi mozek pracovat spíš s vyslovitelnými slabikami, než se samotnými znaky) bude mít první slovník max. 26 položek, druhý 26^2, třetí 26^3, apod. Pořád tam ale bude ještě nějaká tendence řadit dál v těch slovnících nejčastěji používaná slova na začátek a málo používaná někam na konec, ovšem vzhledem k dostupnému počtu vyslovitelných kombinací budou ty slovníky pro delší znova obsahovat daleko více záznamů a z lokiky věci se mozku (či spíše než jednomu mozku - komunitě mozků společně formujících mluvený jazyk) nebude chtít často používané a důležité termíny zařazovat do rozsáhlých slovníků, jejichž prohledávání je celkově náročnějí (at' už je ta technologie toho prohledávání jakákoliv).

    Jazyky, které by tu rycholost prohledávání slovníku slov mozkem nezohlednily, by měly evolučně nižší šanci na přežití. Tak například, kdy se místo jednoslabičného tříznakového slova "šíp" použilo nějaké mnohoslabičné slovo, které se vyslovuje daleko dýl, tak může šíp během obléhání přiletět dřív, než někdo stihne vykřiknout varování. Tedy pochopitelně, jazyky, které tohle odhadly špatně, evolučně vyhynuly :-) Ale v rámci té evoluce se stejně slova navíc ještě vrstvila podle Zipfova zákona.

    Ovšem to, že je mi víceméně nějak "pseudoprogramátorsky" jasné, proč se takhle zorganizoval jazyk, neznamená, že mi je jasné, proč se takhle zformovaly velikostí sídel. A stejně tak mi to není jasné u řek - žádná řeka nemůže vědět, jak velká v pořadí v rámci daného povodí je, takže tam musí být ve hře nějaký náhodný mechanismus, kdy si řeka hází kostkou, jestli zahnout doleva a udělat soutok s jinou řekou, nebo zahnout doprava ještě se chvíli klikatit. A tenhle mechanismus sám o sobě bude evolučně konvergovat k tomu zipfovu rozdělení: asi by to šlo nasimulovat opět softwareově nějakým rekurzivním "kreslítkem řek", které by v základních rysech kopírovala geologická pravidla.

    V zásadě při pozorování světa kolem sebe bychom se mohli naučit rozlišovat, jestli příroda zrovna "sčítá", nebo "násobí". Když ale jdu po břehu řeky, tak si fakt neumím nijak jednoduše představit, že zrovna délky řek se rozloží podle Zipfa a ne podle Gausse :-) (nebo Pareta :-). Mimochodem, já jsem se takhle snažil klasifikovat klienty Internetu podle objemu přenesených dat, a před lety to začalo podle Parteova zákona (rozdělení) - ale pak to zdegenerovalo, že místo aby 20% klientů dělalo 80% přenosů, tak to posledních několik let asi 30% zákazníků dělá 80% přenosů - a u tohohle rozdělení se to setrvale drží úplně bez ohledu na technologie, podíl velkých a malých zákazníků, vývoj ceníku, apod. (ono i 30% místo 20% je obchodně dost šílených, ale budiž..)

    Takže asi bych to shrnul, že zatímco některá tahle rozdělení jsou nějak "představitelná" (třeba u toho různého informačního obsahu slov podle délky), i když třeba je ta představa chybná, tak si jde udělat - tak u jiných rozdělení je to zkrátka WTF a nemáme nejmenší ponětí, proč se tak svět chová. (Ale kdychom to ponětí měli, tak bychom třeba uměli navrhovat zajímavější datové struktury, jako programátoři, apod. - tady si myslím, že jsme úplně na začátku, protože příroda zásadně vše "programuje" vysoce paralelizovaně, zatímco v prvních desetiletích programování převažovaly hodně "jednovláknové" algoritmy a uvažovat, jak efektivně využít víc vláken je trochu jinýc level, apod.)
    BBR
    BBR --- ---
    NIKDAS: Stručná přednáška ze zeměpisu k Zipfovu pravidlu a velikosti měst (sorry za délku):
    Zipfovo pravidlo (v zeměpise se pojem užívá spíš než zákon, někdy taky rank-size rule) je spíš aproximací a zeměpisci kdysi tvrdili, že víceméně platí v "přirozeně se vyvíjejících sídelních systémech". Jelikož definovat či jen zhruba vymezit přirozeně se vyvíjející sídelní systém není snadné, lze se na "nepřirozenost vývoje" sídelního systému vymluvit vždy, když empirické pozorování teoretický předpoklad velikostní distribuce sídel nepotvrdí. Podstatný závěr/poznatek o světě, vycházející z Zipfova pravidla je, že komplexní či semikomplexní systémy (ve smyslu komplexity jak ji chápou zeměpisci) v nichž je větší počet jednotek, např. sídla v nějakém větším území, kraj v Česku už stačí, firmy v ekonomice, ale třeba i mzdy lidí či bohatství lidí (pokud mzdy či bohatství nejsou přehnaně regulovány), nebo hory/pohoří nebo řeky a říční soustavy, neomezuje se to jen na sociální/ekonomické znaky/jevy mají tendenci ke krajně asymetrické distribuci, na rozdíl od distribuce normální (Gaussovy).

    Čili krajně asymetrické rozdělení je pro určitý druh jevů/znaků přirozené ve smyslu typické, a je opakovaně porozorované. Neplatí to absolutně, na obou koncích křivky jsou často různé odchylky. Je málo velkých měst a tak nějak se s pořadím zřetelně zmenšují, ale jejich rozdělení nemusí příliš odpovídat Zipfovu pravidlu v jeho čistě matematickém vyjádření. Na opačném konci je málo těch úplně nejmenších vesnic, ale jen u trochu větších už ta pravidelnost platit zase začíná. Na konci velkých selků vizte česká krajská města, Praha 1,6 mil. (nebo i víc, podle toho, co z té sídelní kaše kolem do Prahy započítáte), Brno něco přes 400 tis., Ostrava přes 300 tis. (snad ještě, za bolševika bývala druhá před Brnem), dále Plzeň, která kol sebe má suburbánní sídelní kaše docela málo, ale má cca 150 tis. lidí, a pak 6 krajských měst, která mají všechna kolem 100 tis., když přidáte zázemí, počet obyvatel se zvětší, ale zase budou vycházet víceméně stejná. Když pohlédnete do jiných zemí, je to poněkud jiné, ale ta podobnost v nepodobnosti platí i tam.

    Pravidlo krajně asymetrického rozložení pro mnoho znaků/jevů, které kolem sebe pozorujeme má důležité důsledky. Jedním z nich je to, že takové rozdělení nerepresentuje příliš dobře průměr. Zpravidla se používá medián, případně doplněný nějakými dalšími percentily.

    Praktickým důsledkem je nesmyslnost tvrzení, na které často můžete narazit v médiích, že "více než polovina lidí v Česku má podprůměrnou mzdu/plat", s explicitním či implicitním dovětkem, jaká je to hrůza. Není to hrůza. Je to normální a v normálním světě a v normální společnosti to tak bude vždycky, právě proto, že to vyplývá z toho pravidla krajně asymetrické distribuce tohoto jevu.

    Učenější diskuse a učenější vysvětlení, s menším důrazem na zeměpis, je zde. Jen neberte moc vážně ta tvrzení ve druhém odkazu v pořadí, že při "přirozeném vymezení městských/urbanizovaných/metropolitních areálů" je Zipfovo pravidlo potvrzeno. Neprověřoval jsem tu studii, ale mám pochybnost z důvodů uvedených výše.
    Rank–size distribution - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Rank%E2%80%93size_distribution
    https://en.wikipedia.org/wiki/Gibrat%27s_law
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    MEJLA77: respektive asi raději anglicky:
    Vinland - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Vinland
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    že Ameriku vlastně neobjevil Kolumbus - kolem 1000 n.l. tam byli Vikingové a cca 1000 př.n.l. pravděpodobně probíhala transoceánská doprava mezi Afrikou a Amerikou:

    Vikings settled in North America in 1021AD, study says - BBC News
    https://www.bbc.com/news/world-us-canada-58996186
    https://en.wikipedia.org/wiki/Henut_Taui
    JON
    JON --- ---
    MEJLA77: dokazou zmrazit krev v zilach svym zbesilym jodlem?
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    GREATDRAKE: mohla by tam být tajná kung-fu škola :) Shaolin znamená mladý les nebo mladý porost, podobně jako Jungholz...
    NIKDAS
    NIKDAS --- ---
    NIKDAS: SALVATOR: Tak jsem to našel:
    Why Cities Exist
    https://youtu.be/IvAvHjYoLUU?t=196


    Začíná to tím, že města, která byly velká (největší) před sto lety bývají velká (největší) i teď, ledaže nastane nějaká extrémní událost. Ačkoliv Zipfův zákon nezmíní, projde i frekvenci výskytu slov, apod. Ale jeho hlavním pointem je, že existence měst je přirozená, což právě dokazuje poměr obydlení, který je přírodní, jako tvrdíš tady: SALVATOR:
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    Jestli chcete archetyp odříznutosti, koukněte se na rakouskou vesnici Jungholz. Tu nespojuje se zbytkem Rakous žádná cesta. Do příchodu Eura používala Marky a do roku 1995 byla v celní unii s Německem.

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    LOPIK: "Jedinou podmínkou je, že data musí být v minimálním rozsahu tří logaritmických intervalů (tj. v minimálním rozsahu tří desítkových řádů).", hmm. Zajímavé.

    Logaritmy (a tedy spirály) cloumají vesmírem i přírodou důkladně a zrovna u toho Zipfa není potřeba nějaký extra matematický trénink, aby za tím člověk opět viděl spirálu a nějaký druh stromu s logaritmickou složitostí. Sorry za #offtopic, ale zrovna tuhle na nedělní vycházce do přírody jsem s jedním programátorem debatoval, jestli může existovat datová struktura, která by měla O(log)(N) (nebo jak se to píše) složitost i pro vkládání dat, i pro vyhledávání (pak jsme se už přesunuli k obligánímj a více aktuálnějšímu tématu ChatGP a neuronových sítí s miliony parametrů, ale jsem přeci jen dost pošahaný matikou, aby mě zajímaly i ty nadčasovější a jednodušší otázky - a ano, Zipfův zákon přímo zavání tím, že evolučně vznikající struktury rády vyhledávají s logaritmickou složitostí, ale otázkou je to přidávání - protože jazyk i města vznikají tisíciletou evolucí - pokud to tedy není "celé jen v naší hlavě", že - tak ta složitost vytváření těchto struktur asi moc logaritmická nebude :-)) Protože jsme se nevyvinuli tak, abychom si jen tak "mezi řečí" s nějakým člověkem vytvořili vlastní jazyk se zipfovým rozdělením, který budeme používat jen mezi sebou a ne navenek :-)
    LOPIK
    LOPIK --- ---
    XCHAOS: Ono nejde jen o lingvistiku - podobná věc je i v matematice - https://cs.wikipedia.org/wiki/Benford%C5%AFv_z%C3%A1kon a týká se četnosti jednotlivých číslic u skoro jakýhokoliv souboru přirozených čísel, co má nějakou oporu ve skutečnosti.. Není to jen v naší hlavě.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    XCHAOS: Ale on je ve světě okolí, když se týká i velikosti měst, kráterů na měsíci, slunečních erupcí... Ne?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SALVATOR: no mrazivé je, pokud ten Zipfův zákon doopravdy není ve světě okolo, ale jen v naší hlavě :-) to patří do nějaké filosofické konference, každopádně. Většina lidí, co o tom přemýšlejí, ale připouští, že jazyk hodně formuje způsob, jakým vnímáme svět. Ted' tu máme pravidlo, které ale popisuje, jak se formuje jazyk, pokud je pro lidský mozek rozpoznatelný jako jazyk. A to člověka samozřejmě trkne - takže tady si už podruhé vytýhl zákonitost, která mi fascinuje a když ne do tohohle klubu, taky jsem o tom už psal... (např. že Voynichův rukopis, který hodně jazykovědcům a kryptologům vrtal hlavou, pravděpodobně není nějaký čistě dekorativní fake, protože je psaný něčím, co zipfovo rozložení dodržuje...)

    Jak říkám, filosofické spekulativní důsledky jsou sice mírně zajímavé, ale nejde je kvalifikovat jako "fakt". Pokud to chceš řešit dál, můžeme v některém z mých všeobecně použitelných klubů, protože mě zajímají kromě faktů i spekulace, nebo snaha vydedukovat z faktů nějaké zobecnění, ale nechci tím tady spamovat...
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    XCHAOS: Můžeš to nějak rozvést? Že si vytváříme slovníky mi přijde samozřejmý a uniká mi, kde v tom je ta mrazivost.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SALVATOR: na tomhle je mrazivý, že tím pádem je to jen nějaká zákonitost týkající se toho, jakým náš mozek vnímá realitu. že si zkátka vytváří "slovníky"...
    NIKDAS
    NIKDAS --- ---
    SALVATOR: Asi to bude Zipfův zákon, ale v tomhle videu to nebylo. Vsauce tam ty města zmínil jen na pár sekund, já viděl video přímo o městech. Tipoval jsem to na Wendover productions, jenže on toho má o městech taky dost, tak jsem se tím ještě neprokousal :D
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Ha, já věděl, že sem to i na nyxu kdysi někde zmiňoval.

    [SALVATOR @ Zjištění]
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Aha tak je to asi Zipfův zákon:

    "V sociální geografii je tato mocninná funkce známá pod názvem pravidlo velikostního pořadí (měst) (anglicky rank-size rule) nebo Jacksonův zákon..."

    Zipfův zákon – Wikipedie
    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Zipf%C5%AFv_z%C3%A1kon

    A imo si to asi viděl v tomhle díle Vsauce:

    The Zipf Mystery
    https://youtu.be/fCn8zs912OE
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    NIKDAS: Hele a nebude se na to prostě vztahovat Zipfův zákon? On se původně měl týkat četnosti výskytu slov v jazyce, ale pak se zjistilo, že se týká víc oblastí. Například těch největších kráterů na měsíci jsou jednotky, menších desítky, ale nejmenších desetitisíce ne-li statisíce.
    NIKDAS
    NIKDAS --- ---
    Dneska jsem zjistil, že Ústí nad Labem má ~stejný počet obyvatel, jako Hradec Králové, pro mě (z druhého konce republiky) velké překvapení, Ústí jsem čekal někde na chvostu první dvacítky a ne top10.
    Každopádně jsem si díky tomu vzpomněl na jedno video (které teď nemůžu najít, CGP grey, Numberphile, Veritasium, Wendover production...těch kanálů co sleduju je prostě moc), ve kterém dokazovali, že existuje "přirozené matematické pravidlo" podle kterého mají první tři nejobydlenější města v daném státě stejný poměr obyvatel, jako první tři v ostatních státech. Bylo to nějak největší=x, druhé největší 1/3x, třetí nějvětší 1/4x a tyto města rostou ~stejnou rychlostí a je na světě jen několik málo výjimek, kdy tomu tak není.

    Sry za případné nepřesnosti, už je to x let, co jsem to video viděl.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Z historie brněnské filosofické fakulty:

    „Stěží uvěřitelnou ukázku situací, před které byli představitelé meziválečné univerzity stavěni, reprezentuje ,hrušková aféra‘. Týkala se Filozofické fakulty, která část svého areálu v bývalém městském sirotčinci sdílela s ředitelstvím drah. Železniční zaměstnanci měli nárok na úrodu z místních hrušek, a když se v zahradě někdejšího sirotčince začalo v roce 1922 s přípravami na výstavbu zoufale absentujícího rektorátu, ve jménu nároku na ovocnou úrodu se jí postavili a dokonce vyhrožovali žalobou. Zemská správa se jejich kroku zalekla do té míry, že se s kácením hrušní – a tedy i výstavbou rektorátu – muselo kvůli sklizni několik měsíců počkat.“
    Oslavy 100 let od zahájení výuky | Filozofická fakulta MU
    https://www.phil.muni.cz/oslavy-100-let-od-zahajeni-vyuky
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam