XCHAOS: Proč se města, řeky a jiné projevy komplexních (ve významu slova, jak ho používají zeměpisci) systémů organizují do krajně asymetrických rozdělení je zajímavá otázka. Pokusím se o spekulativní, jen mírně poučenou odpověď, která snad nebude zcela mimo, i když zůstává stále na začátku cesty.
Pravděpodobně je to proto, že podmínky na zemském povrchu jsou různorodé. Jevy, které sledujeme, geografické jevy - řeky, města, jezera, horstva, firmy, ... - jejich výskyt a jejich "kvalita" ve smyslu jaký mají charakter - jsou složitě, vícenásobně podmíněny kombinací různých vlivů (přírodních, hospodářských, sociálních, historických, kulturních). V důsledku tohoto komplexního působení různých vlivů jsou na Zemi nejčastější takové podmínky, které pro rozvinují určitého jevu do "největší velikosti" (ale asi platí i do nejvyšší kvality) nejsou příliš příznivé, ale současně ne zcela nepříznivé. Takže na Zemi jsou nejčetnější místa/případy, kdy prostředí není pro daný jevy vysloveně nepřátelské, ale ani nijak zvlášť přátelské, a daný jev se proto vyskytuje jako "malý", ale zato velmi četný. Naproti tomu míst, kde jsou podmínky zvlášť příznivé, je málo, protože vyžadují příznivou kombinaci příliš mnoha faktorů, ke které dochází jen zřídka (proč, o tom dále, ale odpověď nečekejte). Pokud k příznivé kombinaci vlivů dojde, vyrostou velká města, velké firmy, malé řeky se slijí do velkých (a množství malých řek je mimo jiné podmínkou té velké, že), vytvoří se velké jezero, vznikne velká hora nebo pohoří. Spekuluji, že velkých měst bylo dlouho méně než velkých řek nebo hor, dokud byla města vázána převážně na příznivé přírodní podmínky. V okamžiku, kdy pro rozvoj měst začaly být důležitější podmínky hospodářské a sociální, neboť technologie umožňují nepříznivé přírodní podmínky překonávat, je na světě asi více velkých měst než velkých řek, ale současně diferenciace zhruba podle Zipfa, tedy krajně asymetrické rozdělení, se jen přesune o řád výš, jsou větší města, slévají se do metropolitních oblastí nebo rostou do týchž, ale samotný charakter rozdělení zůstává, z výše uvedených důvodů komplexity vlivů/podmínek, zachován.
Teď k otázce proč je příznivá kombinace faktorů pro výskyt určitého komplexně podmíněného jevu vzácná? Nevím. Opět spekulace: jednotlivé vlivy, které tvoří komplex vlivů ovlivňujících určitý jev, sice nepůsobí náhodně, protože pro každý z nich lze většinou najít nějaká pravidla, podle kterých se daný vliv chová (vedlejším důsledkem je, že se někdy dá chování toho vlivu jakžtakž předpovídat), a někdy známe určitá pravidla pro kombinaci velmi malého počtu těchto vlivů (víme, jak se navzájem ovlivňují, jak spolupůsobí), ale pro spolupůsobení celého komplexu těch vlivů pravidla nejen neznáme, ale mám pochybnost, zdali jsou (přinejmenším prakticky) poznatelná. Z našeho pohledu se tedy komplex vlivů, který působí na komplexně podmíněné jevy, chová náhodně. Je-li opravdu náhodný či nikoliv pravděpodobně zavádí úvahy také do oblasti filosofie, tam já už nemůžu. Nebo do oblasti matematiky, tam taky nemůžu.
Nevím, jestli ještě distribuuji zajímavá fakta. Pokud ne, omlouvám se.