• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    MEJLA77: To je fakt, nejspíš jsem to popletla :)
    (Teď už mě místní Slováci úplně vyobcují :D)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    Tady je na omluvu jeden ne az tak hezky rodenik z Jihoceskeho muzea:

    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    MARASAN: tradice je jihoceska (z Doudlebska, jinde neni v az takovem detailu dolozena), formu jsem hledala podle klicovych slov co nejhezci a asi ve finale nalinkovala spatny obrazek.
    MARASAN
    MARASAN --- ---
    TRISSIE: "jihočeskou tradici" a forma z ValMezu ?
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    ERRTU: a vysušovat močůvky
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    NELLAS: já znám ještě závěr: když nepřijdou vaši k našim, nepůjdou už (nikdy) naši k vašim - a taky díky TRISSIE: za tuhle informaci a doplnění původu té moc pěkné říkanky :)
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    TRISSIE: bezi mi v hlave predstava jak je nekdo spatren jak si u kovarky pujcuje formu na rodenika a zbytek vesnice v panice zacina hromadit zasoby, opevnovat domy, zazdivat dvere, vytahovat sudlice a hakovnice po pradedovi a zaminovavat pristupove cesty :)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    TRISSIE: To ta básnička z dětství z té útlé knížečky dává hned jiný smysl!
    Poslali ma naši k vašim, aby prišli vaši k našim. Ak neprídu vaši k našim, potom prídu naši k vašim.
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    TRISSIE: To je jiná káva než nudná fikce doručení!
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    ATUARFIK: v tom článku, co jsem linkovala, je ještě z dobové paměti zapsaný postup v jedné z vesnic, kde se zvyk držel:

    Mezi jednajícími postavami výstupů zaujímala centrální místo místní kovářka, která byla v celé záležitosti mluvčím a jakousi parlamentářskou, neboť měla ve vsi první slovo. Mívala také u sebe formu na rodeníka, kterých prý ve vesnici více nebývalo. Další postava, kurážný mládenec a silný chasník, který rodeníka nesl a musel se umět ubránit, byl "donešný". Několik mládenců a kmoter tvořilo jeho ochranu jako členové poselstva. Posel se ohlásil obvykle tímto monologem: "Osel donešný přináší rodeník donešný!" (podle zápisu Vančurova) nebo "Vůl donešný přináší rodeník donesný" (zápis Štěpánův). Šimon toto zahájení neuvádí. v případě kladného přijetí pokračuje posel takto: "Zdrávi vzkazují naši, aby byli zdrávi vaši a přišli se podívat k našim na toho broučka, malého kloučka. Vzkazují pro děda a babičku, aby se brzy dali u našich vynatrefjit". Tento text je u Vančury i Štěpána shodný. Šimon zaznamenal: "Poslali nás naši k vašim, aby přišli vaši k našim. Mnohokrát vás pěkně pozdravujou a tohle vám vzkazujou. Včera časně z rána přiletěla k nám vrána, poklubala matičku a ta čeká babičku. Aby s děckem nemeškali a u nich se vynatrefit dali. Máte moc hezký vnouče, přijďte se podívat na to klouče..." Nebo s jiným závěrem: "Přiletěl k nám čáp, byl to ňákej chlap. Dali jsme mu na okno máku, aby měl něco do zobáku." Pak se všichni posilnili kořalkou "aby byla silná máma i robě" a šli průvodem s muzikou přes celou ves do statku druhého rodiče a tam se ujednal křest, hody a "svarba". Podle Vančury a Štěpána říkala při tom kovářka: "Milý mladý tatínku, napřed má být oltář, potom teprv polštář a ne napřed polštář a potom teprv oltář. No, ale ať si, stalo se už, otcovství jste přiznal, všechno je tedy v pořádku, všichni jste zdrávi, teď chystejte křtiny a svatbu, a u oltáře se to všecko zase spraví a bude dobře."
    Když rodina mladého otce nechtěla svolit ke svatbě, očekávala "Donešnýho" s bičem v ruce a pometlem třebas namočeným v močůvce a bránila hlavně práh domu. I když byl donešný často bit, hleděl, aby se mu podařilo hodit figurku na práh domu. Přitom zvolal: "Tu máte rodeníka donešnýho" nebo podle Šimona: "Tak, tady máte rodnýho." Teď už otcovství, vyhlášené před celou vsí, nikdo postiženému mládenci nevzal. To byl nejdůležitější úkon v celém zvyku a právě tato centrální formulace silně připomíná "půhon". Mládenci nezbylo, než se k dítěti přiznat. Celý průvod se s veselou a za výskotu vracel zpět.


    očividně to byla dost záležitost natolik častá, že k tomu existovaly i tradiční průpovídky :-)
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    PRAASHEK: Ono dřív ještě víc než dnes platilo, "dokud to dítě neuvidím živě a zdravě narozené, nemá cenu se bavit o nějakém mateřství". A tak někdy kolem pěti let ho třeba i pojmenovali...*

    *Ano, vím, tak tomu tak úplně není, křest a tak.
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    ATUARFIK: v tomhle vidim obrovsky trolici potencial! ty novakovi jsou naky zbytecne spokojeny, furt se k sobe maj, barak jim kvete, mamo jebnem jim tam pernik at je prdel, ne? :)
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    NELLAS: četl jsem. Ale pak si to v hlavě přetavil na těhuli.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    PRAASHEK: Taky je možnost číst před tím, než okomentuješ... "Narodilo-li se dítě neprovdané dívce"
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    //další možnost je počkat devět měsíců a hodit tam oknem živé dítě
    PRAASHEK
    PRAASHEK --- ---
    ATUARFIK: anebo se zaradují, že mají postaráno o snídani na další dva týdny

    jinde by zas mohli bydlet v perníkové chaloupce a použít dítě jako střešní krytinu
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    TRISSIE: Představuju si ta dramata. Sedí rodina u nedělní snídaně, matka pobízí poďobaného výrostka, ať si namaže další krajíc, že je ve vývinu, a najednou bác, oknem přiletí upečené nemluvně a už lítaj facky. :)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    (Převzato od Miroslava Bobka z jeho FB):

    ODHALENÉ TAJEMSTVÍ MOŘSKÉ PŘÍŠERY
    Příšery a podivná zvířata z dávných legend a starých bestiářů namnoze nejsou čirými výplody fantazie, ale mívají své reálné předobrazy. Jak se nyní ukázalo, platí to také o mořské příšeře označované v severských ságách a rukopisech jako hafgufa. Její tajemství se přitom podařilo rozluštit až díky nově získaným poznatkům.
    Hafgufu zevrubně popisuje Královo zrcadlo, didaktický text sepsaný ve 13. století pro norského krále Hákona Hákonarsona. Za zmínku přitom stojí, že se podařilo najít korelaci mezi 26 tvory popsanými v tomto spise a mořskými živočichy uznávanými moderní vědou. Nyní k nim díky badatelům Johnu McCarthymu, Erin Sebo a Matthewu Firthovi přibyl sedmadvacátý – hafgufa.
    V Králově zrcadle se o hafgufě píše jako o ohromné rybě, která vypadá spíše jako ostrov. Z celého popisu je pro nás nejdůležitější následující pasáž: „O povaze této ryby se říká, že když se jde nakrmit, vydá z hrdla velké říhání a s ním i velké množství potravy. Všechny druhy ryb v sousedství přispěchají v naději, že získají živiny a dobré jídlo. Příšera drží svou tlamu otevřenou a její velikost je jako šíře fjordu. Ryby si nemohou pomoct, než se tam začít těsnat ve velkých počtech. A když jsou její útroby a tlama plné, [hafgufa] zavře tlamu, čímž chytí a skryje v sobě všechnu kořist, která přišla hledat potravu.“
    Další pramen, sága Ǫrvar-Odds ze 14. století, uvádí, že otevřená tlama hafgufy je na hladině vody tak velká, že se zdá, jako by to byly dva kameny vyčnívající z moře, mezi nimiž může proplout loď.
    Hafgufa ale kupodivu nebyla známa jen Seveřanům v době středověku. Pod označením aspidochelon se objevuje i ve spisu Physiologus, jehož původní řecký text byl sestaven v Alexandrii mezi lety 150 až 200 našeho letopočtu. V něm se uvádí: „Když má hlad, otevře tlamu a vydechne určitý druh voňavého zápachu, a jakmile ho menší ryby ucítí, shromáždí se v jeho tlamě. Ale když se jeho ústa naplní různými rybičkami, náhle ústa zavře a spolkne je.“
    Střih z dávné minulosti do současnosti. V roce 2011 pozoroval tým výzkumníků u ostrova Vancouver pozoruhodné chování keporkaků. Ti se vztyčovali kolmo k hladině, přičemž jim rozevřené čelisti vyčnívaly nad vodu. V takto vzniklém „úkrytu“ se začali shromažďovat sledi, které pak keporkaci jednoduše zhltli. Účinnost jejich lovecké strategie přitom ještě zvyšovalo to, že určité množství potravy vyvrhovali, což z velké vzdálenosti vábilo nejen ryby, které se chtěly nakrmit, ale i mořské ptáky, před nimiž pak měly ryby tendenci se ukrývat… Tento způsob lovu byl vědci označen jak trap feeding (česky řekněme „lov do pasti“). Ale pozor: Téměř identické chování bylo zhruba ve stejné době popsáno z druhého konce zeměkoule, a to u plejtváků Brydeových, kteří tímto způsobem lovili ančovičky. V tomto případě se mu dostalo označení tread-water feeding, které obsahuje slovní spojení „šlapání vody“.
    Shoda chování keporkaků a plejtváků Brydeových s popisy hafgufy je do očí bijící. Odpovídá i zmínka o zápachu (nikoli však voňavém), který vzniká uvolňováním dimethylsulfidu z vyvrženého zooplanktonu a malých ryb. Jenže všimnout si této shody a vyargumentovat ji, to dokázala až trojice McCarthy, Sebo a Firth. Současně se však objevila jiná, velmi vzrušující otázka: Proč keporkaci a plejtváci Brydeovi takto lovili někdy před dvěma tisíci let i před tisíciletím – a pak stejnou strategii začali znovu používat až docela nedávno?
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    dneska jsem narazila na zajímavou lokální jihočeskou tradici rodeníku donešného.

    Narodilo-li se dítě neprovdané dívce, její rodina nechala upéct ve speciální formě těstovou figurku dítěte téměř v životní velikosti a tu prostřednictvím posla doručili - nebo se pokusili doručit - otci dítěte. Pokud muž figurku přijal, přiznal se tím k otcovství, pokud se přijetí bránil, bylo z toho mnoho mrzutostí (a spousta ostudy).

    Zvyk se zachoval ještě do začátku 20. století, ale pravděpodobně pochází z hlubokého středověku, kdy šlo o ekvivalent "půhonu" - prokazatelné doručení žaloby, za které zodpovídala ta strana, která se něčeho domáhala (tomu by odpovídalo i to, že podle tradic základem bylo ten kus pečiva jakkoli dostat dovnitř, i kdyby vhodit oknem).

    pro zájemce víc k dočtení třeba zde: https://na.nulk.cz/1972/1/Nr.html

    BBR
    BBR --- ---
    Ještě doplněk pro ty, kdož se nechtějí prohrabávat projekcí ČSÚ.
    Počet obyvatel ve věku 0-14, 15-64 a 65+ dle projekce ČSÚ z r. 2018, dle střední varianty. A nakonec očekávaný vývoj počtu obyvatel, varianty nízká, střední a vysoká.
    Zdroj: ČSÚ (2018): Projekce vývoje počtu obyvatel 2018-2100
    Projekce obyvatelstva České republiky - 2018 - 2100 | ČSÚ
    https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam