KURE: a obracenou logikou, kdyby tam medvedy vykrmovali, tak po "propusteni" pujde medved imho okamzite pachat recidivu aby se do te hezke jeskyne, kde nefouka, neprsi ani nemrzne a kde z ty kouzelny diry ve zdi vzdycky vypadne hamu papu, vratil :) docela bych rad videl experiment jestli by se taky po vzoru nasich bezdomovcu naucili nechat se pres treba pres zimu zabasnout :)

NELLAS: jenže lidem v lochu dávají jídlo a umožní propasovat drogy. Bejt tam jen o vodě, třeba by to taky zabralo.

TRISSIE: Tím pádem jsou medvědi chytřejší než značná část lidské populace... aneb jak byl ten vtip o odpadkových koších v národním parku? :))

v Kanadě mají vězení pro lední medvědy!
medvěda, který se přibližuje příliš blízko lidským sídlům a nenechá se zastrašit, odvezou do speciální budovy v Churchillu v Manitobě, kde ho zavřou do jedné z 28 cel (mají i rodinné cely), a nechají 2-30 dní (podle toho, jestli je v lochu poprvé nebo je to starý recidivista) bez jídla, jen o vodě. Pak ho zase uspí a převezou někam daleko od města.
Medvědí tělo je na hladovění uzpůsobené, nebezpečné to pro ně není, ale příjemné a pohodlné taky ne. A medvědí nejsou blbí, je dobrá šance, že si spojí "vykrádám popelnice před barákama" s "skončím v kleci akorát s vodou" a budou se držet stranou od lidí.

MEJLA77: Milí kolonisté na Marsu. Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy. Máte před sebou utrpení toho nejhoršího druhu.

Roku 1825 zoolog Georges-Frédéric Cuvier popsal nový druh šelmy. Pojmenoval ji Ailurus fulgens, v překladu z latiny „zářící kočka“. Ve francouzštině pro ni pak zvolil jméno panda, čímž se postaral o nekonečné dohady, kde to slovo vzal. Snad z nepálského výrazu, který znamená „jedlík bambusu“. Současně však projevil značnou erudici, když svou „zářící kočku“ zařadil mezi mývaly.
Za Kanálem vzbudil Francouz Cuvier svým popisem značnou nevoli, protože pandu červenou již dříve odborné veřejnosti prezentoval Thomas Hardwicke. Svůj popis však nepublikoval, a tak měl smůlu. Na druhou stranu to byli Britové, kdo pandu červenou roku 1869 jako první získali do zoo, samozřejmě do té londýnské. Bohužel její pracovníci, si nepřečetli, co napsal jejich krajan Hodgson (totiž že pandy přijímaly v zajetí pouze rýži, mléko a vejce), a pokoušeli se svou pandu krmit masem. Když neprospívala, vzal ji prý vrchní dozorce Bartlett na procházku. Tam se nebohá panda vrhla na poupata růží a plody okrasných hrušní.
V témže roce však opět vstoupil do hry Francouz. Tentokrát to byl misionář Armand David, který v Číně získal kožešinu velké černobílé šelmy. Vzápětí pro ni navrhl vědecké jméno Ursus melanoleucus, tedy černobílý medvěd. Ano, šlo o pandu velkou, byť toto jméno dostala až později.
Mezi oběma asijskými šelmami, které se živí bambusem, sice byly zřejmé rozdíly, ale úsudek mnoha badatelů zcela zastřely jejich podobnosti. Z nich nejdůležitější je, že obě mají druhý „palec“ umístěný na opačné straně přední tlapy než palec skutečný. V obou případech je „pandin palec“ tvořen zápěstní kostí a usnadňuje pojídání bambusu. Mj. tato shoda nicméně vedla k přesvědčení, že obě pandy jsou si blízce příbuzné a Davidův černobílý medvěd byl pojmenován panda. Panda velká.
Omyl spojující obě pandy do blízké příbuznosti měl silné kořeny a nezvratně se začal drolit relativně nedávno. Sice nebylo pochyb, že panda velká je příbuzná medvědům, ale potíž byla s pandou červenou. Až genetické analýzy ukázaly, jak blízko pravdě byl Cuvier, když ji zařadil po bok mývalům. Panda červená, která má svou vlastní čeleď, dnes spadá do kladu Musteloidea, tudíž do společnosti lasicovitých, medvídkovitých (zahrnujících mývaly) a skunkovitých šelem.

(Opět bezostyšně vykradu Bobka.)

Stavět z lidské krve a slz. Ty studie snad zadává Vladimir Harkonnen.
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3574047-brambory-jsou-lepsi-stavebni-material-nez-lidska-krev-hvezton-je-idealni-hmota-na-marsu

KAERI: V tom případě by převzetím pečeného mimina převzal vlastně i tu zásilku a přihlásil se k otcovství, ne?

Delší čtení o tom, jak Sovětský svaz financoval mírová hnutí na Západě.

The Soviet Union wisely spent more money on funding of U.S. anti-war movements during the Vietnam War than on funding and arming the VietCong forces.
- Stanislav Lunev, highest ranking GRU officer to defect from the USSR

How the Soviet Union helped shape the modern peace Movement | by James Slate | Medium
https://jameslate.medium.com/how-the-soviet-union-helped-shape-the-modern-peace-movement-d797071d4b2c

Na začátku příběhu knihy Dobrodružství Huckleberryho Finna hledají Huckovu mrtvolu v řece dvěma tehdy běžnými způsoby: pouští na hladinu chléb se rtutí a střílí naprázdno z kanónu.

A tohle jsem se o tom dočetla:
1. Rtuť. Pověra, že chléb díky rtuti bude přitahován lidským tělem a tudíž poplave směrem k místu, kde je tělo utonulého, je založená na domnělé spojitosti mezi "chlebem života" a rtutí neboli "živým stříbrem".
2. Kanón. Díky tlakové vlně měl v mrtvém těle prasknout žlučník a tělo díky tomu mělo vyplavat na hladinu.

Viz např.:
"Huck Finn's Drowning

Q.Was there a scientific basis for searching for drowning victims by floating loaves of bread containing quicksilver on the water, as the townspeople in Mark Twain's novel ''Huckleberry Finn'' did when they thought the hero had drowned? What about firing cannons over the water to make the body rise?

A.The belief that quicksilver, or mercury, would make bread float to a point over a submerged body was widely held in Britain, Twain scholars say. It was apparently based on hopeful etymology concerning the biblical ''bread of life'' and ''quick'' or ''living'' silver, so called because of the flowing form of mercury. There were anecdotal reports of the method in the 19th century, but no scientific observation, according to Thomas Tenney, editor of The Mark Twain Journal at the College of Charleston, S.C.

He said that scholars had found a pseudoscientific rationale for firing cannon or guns. It was a common and persistent superstition in both Britain and the United States that the concussion of gunfire would break the gall bladder and somehow cause the body to float. Scholars know of no modern report that this method works either.

The New York City Police Department searches for a submerged body by sending down divers approximately where witnesses see someone go under, after allowing for tides and currents.

''There is nothing scientific about it,'' said a department spokesman."
Zdroj: https://www.nytimes.com/1990/04/17/science/q-a-392990.html

SALVATOR: alespoň už vím, co si představit :)

Proskurník lékařský (Althaea officinalis) známý též pod lidovým (a nesprávným) názvem ibišek, je rostlina z čeledi slézovité.

Napadlo vás někdy, kde se v názvu cukrovinky marshmallow berou ty bažiny, nebo blata (marsh)? Marsh mallow je totiž proskurník lékařský (z čeledi slézovité, anglicky mallows) a ten zubolep se tak jmenuje, protože jeho historie sahá cca 2000 let před náš letopočet. Někdy tehdy už totiž Egypťani svářeli kořeny proskurníku s medem. Výsledek se po dosažení požadovaný konzistence přecedil, nechal vychladnout a užíval. Sloužilo to třeba jako lék na bolest v krku. Někdy kolem roku 1800 našeho letopočtu se marshmalow dostalo z Egypta do Francie, dost možná díky Napoleonově severoafrickýmu vojenskýmu tažení. Francouzský výrobce sladkostí napadlo mízu z proskurníku vyšlehat společně s vodou, cukrem a bílkama. No a už někdy koncem prvního desetiletí 19. století se přešlo z mízy proskurníku na želatinu. Dnešní marshmallow se skládají primárně z cukru a/nebo kukuřičnýho syrupu, vody, vzduchu (je to vastně ztuhlá pěna) a želatiny. S proskurníkem, nebo starověkým Egyptem už nemají moc společnýho, jméno ale zůstává.

Poštovní služba ve starém Římě (cursus publicus) dokázala dopravovat poštu na velké vzdálenosti rychlostí až 270 km/den https://www.britannica.com/topic/postal-system/History. Dopis z Říma do Athén tedy mohl jít (a jedna studentka historie mi to kdysi potvrdila) cca 5 dní, vč. ccs 24 hod. cesty po moři. Dnes jsem poslal doporučený dopis Českou poštou (do Prahy z města cca 50 km od Prahy). Rychlé dodání za příplatek je dva pracovní dny počítáno od zítřka, normální dodání 5 dní počítáno od zítřka. Teď mě napadlo, že fakt, že pošta před 2000 lety byla rychlejší než Česká pošta v současnosti (a než mnohé další současné doručovací služby), vlastně není ani mírně zajímavý, protože, i když to málokdo asi ví, nikoho to nepřekvapí.