Ohledně toho kafe mám takovou hypotézu: bude to spíš jako s tím pitím mléka - jestli je zdravé nebo jej mají pít jen děti - záleží na vaší genetické výbavě, osobně bych třeba bez mléka asi "nepřežil", na druhou stranu kafe mi nedělá moc dobře a spíše se mu vyhýbám, podle DNA mám nejbližší příbuzné hodně na severu (Sámové, Nganasan, Jakutsko), mám problém trávit spoustu druhů zeleniny (papriky, rajčata, okurky, melouny - ona je to vlastně sladká okurka.), tak si vybírám ty druhy, co mi vyhovují (saláty, zelí, kedlubny, mrkve, když vypiju nějaký alkohol, trvá mi skoro tři dny, než se toho tělo zbaví, tak se alkoholu taky vyhýbám...

IMO bereme tyhle výživové rady moc obecně - lidi nejsou jednolitá skupina a IMO právě vliv nastavení organismu (díky DNA) může rozhodovat o tom, jestli je daná potrava prospěšná nebo škodlivá (nebo něco mezi tím.).

MEANKITTY11: Eh, ne. Procesy při trávení jsou úplně jiný, než když necháš v hrnku zaschnout kafe od snídaně.

KURE: To zní rozumněji, že káva (jakožto antioxidant) může působit proti rakovině, i že mléko tento efekt může oslabovat (tuky zpomalují průchod žaludkem, takže se tam kyselinou může více zničit něco užitečného).

GUMBA: já jsem to četl tak, že kava aktivně přispívá ke snížení šance na tyhle rakoviny, ale proteiny v mléce ten efekt blokují. Detaily si nepamatuji.

C_O_P: To prosím dohledej (že mléko v kávě přispívá k rakovině - zaznamenal jsem r. slinivky a r. tl. střeva), protože to je imho vyvrácený hoax.

Název karimatka je odvozen od názvu prvního takového produktu. Podložku Karrimat uvedla na trh britská firma Karrimor v roce 1966. Zajímavé je, že v angličtině se slovo vůbec nepoužívá, nejčastěji se karimatce říká sleeping pad.

Deset trampských výrazů a jejich etymologie - jazykový koutek
https://www.jazykovy-koutek.cz/?p=14788

MAKROUSEK: Fakt to je bezesporu zajímavý. Tvoje tendenční dezinterpretace je už méně zajímavá (a je v rozporu se závěry vědce, který ten objev udělal).

SALVATOR: Účinek tehdejších kanónů byl čistě kinetický (střela nebyla výbušná), takže ničivost střelby závisela hlavně na hmotnosti střely a ne už tolik na jeho velikosti (na té závisel tak kvůli odporu vzduchu). Reálně ta kinetická energie závisí výrazně také na rychlosti, ale pro stejný materiál (železo), stejný typ děla (kanón) a podobnou kvalitu střelného prachu odhaduji, že dosahovali podobných úsťových rychlostí. Takže pak byla prostě rozhodující jenom ta hmotnost. Asi to mohli přepočítávat na průměr hlavně, ale jak je tam ta třetí mocnina, tak by asi rozdíly nebyly dostatečně velké, aby to nezpůsobovalo problémy: dvakrát těžší koule ze stejného materiálu má jen o 26 % vetší průměr, takže ten rozdíl v kalibru (oproti hmotnosti) nemusí být moc zřejmý. Taky tam jsou další faktory typu: máš-li posádku (a jeřáb) uzpůsobenou na manipulaci s nějak těžkou municí, tak dvakrát těžší dělová koule se může snadno stát neřešitelným problémem.

HNILOB: Inu, kočičí štěstí...

C_O_P: Kafe a mlíko od rakve víko.

KURE: no spis ze i raze predem nabijenych del byla hodne variabilni - hlaven musela byt o dost sirsi, aby se strela dala bezpecne zastrcit az ke slozi v komore - takze podle doby vyroby a vyrobce byla hlaven o 10 az 20% (a cokoliv mezi tim) sirsi nez strela - v tu chvili je asi lepsi se bavit o tech (idealnich - skutecne se samozrejme taky divoce lisily) vahach projektilu.

SALVATOR: afaik to že primitivní kanony strilely podobně rychlé střely, takže efekt v cíli se dal měřit hmotností střely. (Rychlost projektilu měřit neuměli)

MICKK: Ne, to by byla tzv punt gun. Tohle je zbraň, která se používala v Africe a Asii na lov velký a nebezpečný zvěře a říkalo se tomu elephant gun.