• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    E2E4: No zní to dost debilně, o tom žádná. Ale jsou to velmi nadějné věci, i když obojí je vlastně ještě v "předaplikačních" plenkách. Tím myslím, že jde o robustní, prokázané a fyzikálně pochopené věci, a zhruba se i tuší, k čemu to může být dobré, jsou i návrhy a prototypy různých devices. Toto se imho zatím nedá říct o těch topologických záležitostech (topologické izolátory a ta magnetická zvěrstva - skyrmiony a spol.) ... tam imho zatím moc není jasná aplikace, ve smyslu že by si dnes někdo představil nějaký device.
    Nicméně spintronika je tedy ještě aplikačně trochu v plenkách, prostě to ještě pořád naplno nepřevzali "inženýři". Malá paralela: když byl objeven tranzistorový jev, tak se vlastně už tak nějak předem věděla jasná aplikace field-effect tranzitoru (FET), což principiálně byla trioda, která se běžně používala. No, a že dnes jsou desítky typů tranzitorů, používá se to prakticky v každé elektronice, to asi nemusím řešit ... a to je právě výsledek toho, že ten fyzikální princip inženýři takhle brutálně rozvinuli.

    Takže dnes se má za to, že spintronika by mohla ulevit polovodičovému průmyslu primárně v tom, že by se vedle náboje elektronu využil také jeho spin (odtud název, elek-tronika -> spin-tronika). Takže na tranzitoru by místo 0 (malý proud) a 1 (velký proud - to je ten nepříjemný faktor vedoucí k Moorově zákonu, ta jednička na tranzistoru nám v elektronice nejvíc topí) bylo obojí realizováno jen odlišnou orientací elektronových spinů (up/down) a obě polarizace by měly jenom ten malý proud, který topí řádově méně. Dnes už lze dosáhnout v mnoha různých systémem polarizovaný proud nad 95 %, což by pro aplikaci stačilo. (Ale je prostě rozdíl device ve fyzikální laboratoři a někde v miliardových sériích na lince Foxconnu...)

    Další aplikací spintroniky se předpokládá v oblasti záznamu. To že dnes máme vedle SSD pořád i "klasické" (plotnové) HDD, není proto, že by se fyzici od roku 1986 (objev obří magnetorezistence - Grünberg&Fert) flákali, vyzkoušelo se toho od té doby fakt hodně a dost toho i funguje, akorát to nepředčí nebo dostatečně nepředčí současná řešení. (To je trochu podobné jako současná EV, která v některých parametrech prostě zatím prohrávají se spalováky, které ale mají desítky let vývoje náskok.) No a to druhé ezotericky znějící slůvko, altermagnetismus, je právě prodkutem pokročilejšího zkoumání, jak tu spintroniku k tomuhle využít. Hezké je, že má silnou českou stopu, zásadně k tomu přispěla skupina Tomáše Jungwirtha z FZU AV. A v souvislosti s tématem níže to krásně ilustruje vývoj zhruba během těch 2 posledních dekád. Původně (okolo r. 2000) na to šli ze strany magnetických polovodičů (např. dopovat GaAs magnetickým manganem), pak se došlo k materiálům, které všechny potřebné věci splňovaly. Akorát se po nějaké době snažení ukázalo, že pokud ta látka bude feromagnetická (všechny elektronové spiny jsou v dané oblasti jedním směrem, např. všechny jsou "up"), tak to sice bude fungovat, bude to ale pomalé. Prostě ty spiny ve feromagnetu principiálně nejdou za daných podmínek otočit rychleji (protože s sebou vlečou celou tu magnetizaci, zápis jednoho bitu by tedy trval moc dlouho), takže to ve srovnání se současnými technologiemi (RAM) není a nikdy nebude dost, nikdo proto nenaleje velké peníze do rozvoje, když nemá přesvědčivý potenciál se díky inženýrským inovacím za pár let dostat řádově mnohem výše než současné technologie. (První generace HDD s magnetorezistenční čtecí hlavou místo cívky měly desítky či stovky MB a dnes jsme po desetiletích inovací ale se stále stejným fyzikálním principem na desítkách TB). Takže se zkoumalo, jak to udělat rychleji než ve feromagnetu. Vědělo se, že antiferomagnet může být o několik řádů rychlejší (elektronové spiny se tam střídají up/dn, takže celková, makroskopická magnetizace je nula, a tudíž věci nezpomaluje), ale nějakou dobu trvalo, než se přišlo na to, jak tam tu polarizaci (informaci) uložit a přečíst. Je k tomu potřeba využít symetrii krystalové mřížky, tj. nebrat ten krystal jen jako nezávislou matrici, na které se ten magnetismus odehrává (feromagnetismus up-up-up-up-up-... nebo antiferomagnetismus up-down-up-down-..., nebo samozřejmě existují i komplikovanější struktury, např. nekolineární), ale využít přítomnost či nepřítomnost určitých symetrií té krystalové mřížky (jde o tzv. "time-reversal symmetry", což je takové divně znějící označení. Souvisí s "inverzí", což je symetrie, kdy se vše překlopí okolo jednoho bodu, vše na souřadnici r je stejné jako na souřadnici -r. Time-reversal dělá totéž s časem, což zní divně, ale prostě ve fyzice veličiny podle své parity obrátí své znaménko s inverzí nebo time-reversal symetrií. Přeloženo do kontextu: zde se touto symetrií např. překlopí spiny a hybnosti, ale už ne polohy). A tím vlastně jaksi "mimochodem" objevili právě ten altermagnetismus., který spinovým uspořádáním velmi připomíná antiferomagnetismus (také je celková magnetizace nulová, protože je stejný počet spinů up jako down), ale dá se ukázat, že to není ekvivalentní antiferomagnetismu, právě proto, že to není jen o tom střídání (kdy symetrie krystalové mřížky se do toho neplete), je tam nutná určitá souhra mezi spiny a mřížkou. Důležité je, že z 230 prostorových grup krystalové symetrie tuhle speciální kombinaci umožňuje několik desítek z nich, takže existuje poměrně široká třída materiálů, kde altermagnetismus může fungovat. (A on samozřejmě musel být realizován milionkrát už dříve, akorát nikoho nenapadlo udělat experiment, kterým by ho rozlišil od antiferomagnetismu.)

    A to je tak zcela nová věc (2024), že dnes asi vůbec nikdo neví, zda to bude mít nějaké praktické aplikace (imho určitě ano), a jaké vlastně budou (to imho nikdo dnes nedohlédne, to fakt může být nějaká divočina, která ani nemá současnou analogii).

    Takže ještě v souvislosti s předchozí diskusí: tohle je teoretická fyzika (akorát se netýká gravitace a vesmírů, jak obvykle vetšina lidí vnímá teoretickou fyziku), a je to velmi velký pokrok. Pro srovnání, feromagnetismus lidstvo zná stovky let, antiferomagnetismus cca 100 let (30. léta Louis Néel), a teď je tu další, úplně nový typ. Imho je to objev srovnatelný např. s objevem další fundamentální interakce. A není to vše, ještě jsou tam v prinicpu i vyšší řády těchle kombinací (space inversion vs. time-reversal).
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    HOWKING: U nás používáme označení Pišvejcova konstanta :)
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Def.: Bulharská konstanta je číslo, kterým musíme vynásobit výsledek, aby vyšel správně.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Ale ono to pude. Viz onen Verlinde. Na entropii úplně toho nejvíc mikrosvěta mu vychází Einsteinův gravitační zákon a co víc, pokud ovlivňuje entropii okolní hmotou, tak mu díky jiné entropii ve voidech vychází správně i rotační křivky galaxií aniž by potřeboval k výpočtu bulharské konstanty jako temnou hmotu, nebo podivně se chovající setrvačnost jako MOND.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    IORETH: Ale i to vysvětlení, že to nejde bude vlastně oním sjednocením. Určí hranice.
    IORETH
    IORETH --- ---
    K současné debatě o stagnaci fyziky bych doporučila skvělou knihu Fyzika v potížích od Leeho Smolina (zmíněného v tom videu níže), kterou napsal v roce 2006.

    V té době měl pocit, že za posledních 20 let se neudál na poli teoretické fyziky žádný převratný objev a že obor jako takový stagnuje. Udělala se spousta práce, ale nestalo se nic, co by vešlo do učebnic. V době, kdy to psal, byly strunové teorie naprostým hegemonem v teoretickém výzkumu:
    - "Dvacet z dvaadvaceti profesorů částicové fyziky, kteří získali doktorát po roce 1981 a mají trvalé místo na některé prestižní fyzikální katedře v USA (Berkeley, Caltech, Harvard, MIT, Princeton, Stanford), se věnovalo teorii strun"
    - "Osm z devíti stipendií poskytnutých McArthurovou nadací pro teroretické fyziky připadlo strunovým teoretikům"

    On se několik let strunovému výzkumu věnoval, pak zakotvil v teorii smyček a jsem ráda, že jsem v tom video slyšela, že stále trvá na tom, že teorie by měla být falzifikovatelná experimentem :-).

    V té knize mimo jiné popisuje pět základních teoretických problémů, k jejichž řešení celý obor tak nějak směřuje. Teorie strun měla ambice vyřešit je všechny najednou, proto byla tak lákavá. O čtyřicet let později je těch pět problémů stále s námi (rok 2024) a nijak jsme se k jejich řešení nepřiblížili. Takže chápu tu frustraci. Jsem ráda, že se tyto debaty v akademických kruzích vedou, protože nějaká změna je nejspíš potřeba a bez debaty k ní nedojde.

    Jako laik klouzající po povrchu mám akorát neurčitou obavu, že místo sjednocení kvantové teorie a obecné relativity přijde nějaký fyzikální Kurt Gödel a vysvětlí, že to nejde :-)
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    E2E4: Njn, už dochází seriózní názvy:)
    E2E4
    E2E4 --- ---
    GUMBA: spinotronika a altermagnetismus zní dost ezo..
    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    A zrovna na mě vyskočilo
    Theoretical physicist uncovers how twisting layers of a material can generate mysterious electron-path-deflecting effect
    https://phys.org/news/2024-10-theoretical-physicist-uncovers-layers-material.html
    HRAFNAIN
    HRAFNAIN --- ---
    NAVARA: tl;dr tl;dr:ee: fyzika stagnuje.
    MEANKITTY11
    MEANKITTY11 --- ---
    HOWKING: prchla ze zkorumpovanýho samožernýho akademickýho světa grantů a planých žvástů a my šťastlivci ji můžeme sledovat na jůtůbu. osobně ji miluju.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    HOWKING: Nechci to celé opakovat, ale já právě psal, že teoretická fyzika je i něco jiného než jen temná hmota, černé díry, teorie strun apod. V těch heslech, které píšu pod bodem 4 je právě té teoretické (ale samozřejmě i experimentální) fyziky hodně.

    HOWKING: U těch vysokoteplotních supravodičů to trvá dlouho no, ale neřekl bych se, že se na to sere. Možná na kupráty, tam je to asi ve slepé uličce (resp. vývoj je dost zamrzlý), nicméně právě už minimálně 20 let se jedou velmi silně ty různé nekonvenční supravodiče (Fe-based, U-based, ...). Což mi přijde celkem přirozené, když se nedaří přijít na teorii pro kupráty, tak to třeba snáze půjde u jiných druhů.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    ty gravitační vlny spíš aplikovaná fyzika. Experimentální byla najít jak by měl vypadat detektor. Teď už je to jen měřící přístroj otvírající další okno do vesmíru.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Já mám naději (a velmi mu fandím), že snad Verlinde bude další Einstein.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Takže stále souhlasím s Sabinou. Teoretická fyzika umírá.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    To měla by být jse myšleno, že na popisu těch jevů by se mělo pracovat i striktně teoreticky. Ale to se moc neděje. Takovým nejmarkantnějším způsobem je vysokoteplotní supravodivost. To se prostě zkouší dát trochu toho, trochu tohohle a ono se to nějak chová, ale proč? Nevíme (a co je hlavní rezignovali jsem na to to chtít vědět) :-(
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    GUMBA: No k té čyřce. To fakt není teoretická fyzika. (ale měla by být). Většina z toho jsou výsledky experimentů (experimentální fyzika) a u velké části se ani pořádně neví jaký je skutečný teoretický základ (pozorujeme to, umíme to i predikovat, ale neumíme to vysvětlit). Takže a i bod 4 je důkaz, že skutečná teoretická fyzika umírá. Od Einsteina se v podstatě skoro nehnula. (i ty gravitační vlny jsou jeho a to co se s nimi děje dnes je zase experimentální fyzika). Prostě teorie všeho chybí.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    HOWKING: Dovolím si malou reakci na to video: tahle dosebezahleděnost většiny "teoretických fyziků", astrofyziků, kosmologů, a vědců příbuzných oborů, mě nepřestává fascinovat. "Dvacet let jsme se nepohli ze strunové teorie", ergo, "fyzika umírá". Přesně tak! Akorát že vůbec. Tak pojďme trochu uvést věci na pravou míru, nebo alespoň kousíček tím směrem.
    1) Už samotná představa, že tahle oblast fyziky nějak zásadně tvoří fyziku, je dosti zkreslená. Jde o zhruba 5 % fyziky jako oboru. (Např. podívám-li se na vyšlé články v Phys. Rev. Letters za delší dobu cca 50 let, škatulka "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation" má 4143 z celkových 87919 článků, tedy asi 4.7 %). Jistě, je to důležitá a krásná část fyziky, nicméně její veřejný odraz*) je zcela naddimenzovaný skutečnému rozsahu a významu.
    2) Logicky pak ani nemůže být pravda, že fyzika umírá. Naopak, rapidně se rozvíjí, podobně jako jiné obory. Možná, že v této oblasti teoretické fyziky nedošlo k zásadnímu průlomu (i když co je potom objev gravitačních vln a spousta dalších věcí?), v jiných oblastech ale ano, viz dále bod 4.
    3) V první větě jsem použil uvozovky, protože (i vzhledem k výše uvedenému) to vypadá, jako kdyby teoretický fyzik nedělal nic jiného než "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation". No v jiných oblastech fyziky jsou také fyzici zabývající se teorií. Nebo jinak: nic jako teoretická fyzika (jako obor) neexistuje.
    4) Těch nových převratných věcí za poslední dvě dekády je opravdu mnoho, uvedu pár (z malé pod-oblasti solid stater physics, ke které mám nejblíže):
    - topologické izolátory - masivní rozvoj po jejich exp. potvrzení r. 2007
    - graphene a další 2D struktury - tam je boom úplně nových jevů na rozhraních (interface physics)
    - exotický magnetismus (skyrmiony, hopfiony, ...)
    - nová třída vysokoteplotních supravodičů (Fe-based)
    - velký rozvoj multiferoik po r. 2000 - k magnetoelektřině přibyla magnetic shape memory a tucet dalších
    - spintronika - když už to vypadalo, že to pomalu usíná, tak loni přišel objev altermagnetismu
    atd atd, a ještě obecněji:
    - neuvěřitelný rozvoj výpočetních metod katalyzovaný nárůstem výpočetního výkonu a strojovým učením
    - velký rozvoj měřících metod, např. lasery: femto -> atto, GHz -> THz spektroskopie, dostupnost mikrovlných zdrojů (DNP u NMR), velký pokrok u el. mikroskopie, atd...



    *)Malý soukromý rant: tohle se bohužel odráží i na tom, jak vnímají různé podobory fyziky nastupující studenti fyzikálních fakult. Vlastně kromě astrofyziky, teoretické fyziky, a možná ještě jaderné fyziky nic dalšího (tj. těch zbylých asi 85 %) neznají. Někteří pak často studují některý z těchto oborů, kde se tolik lidí neuplatní a skončí někde v bance nebo jako programátoři. Trochu škoda.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    NAVARA: Líbí se mi komentář:
    "It is difficult to get a man to understand something, when his salary depends on his not understanding it."
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam