OMNIHASH: já bych k vícekráli Bažantího ostrova připojila zábavný fakt, že poněkud větší Andorrské knížectví má v čele dvě knížata, a to urgellského biskupa a francouzského prezidenta, čímžto je úřad francouzského prezidenta jediným úřadem, který člověku umožní volbou se stát se hlavou dvou států a šlechticem najednou.

Aktuálně úřadující urgellský biskup, Joan Enric Vives Sicília, už "spoluknížuje" se čtvrtým prezidentem, protože prezidenti se střídají poněkud častěji než biskupové.*

* to ovšem neplatilo o králích, takový Ludvík XIV. zažil biskupů sedm, ale ten zas měl nečestnou a nesportovní výhodu v tom, že seděl na trůně 1643–1715

TERRANCE: nejlíp to vyřešili frantíci se španělama, co si ten spornej ostrov každej půlrok vyměněj:

Pheasant Island - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Pheasant_Island#:~:text=Pheasant%20Island%20(French%3A%20%C3%8Ele%20des,two%20nations%20every%206%20months

U Grónska se nachází malý ostrov o rozloze zhruba 1,3 km², známý jako Hansův ostrov. Leží v úžině mezi Grónskem (patřícím Dánsku) a Kanadou, což vedlo od roku 1973 k neobvyklému „sporu“ mezi těmito dvěma zeměmi.

Namísto klasických diplomatických konfliktů se spor odehrával tak, že každá strana čas od času na ostrov dorazila, vztyčila svou vlajku a na místě nechala láhev své národní whisky. Druhá strana pak vlajku vyměnila, přidala vlastní whisky a odplula s lahví soupeře.

Tento nevšední spor skončil v roce 2022. Obě země se rozhodly ukázat příkladné řešení územních sporů a ostrov si spravedlivě rozdělily napůl.

NAVARA: aha!
takže sahlep zmizel jako beedeeska! i když u nich to snad bylo kvuli tomu, že nebyla metodika, jak je proclít

DRAGON: slušná party, slušná party, ale o syndromu skákajících Francouzů z Maine jsi slyšel? :-)

Jumping Frenchmen of Maine | Genetic and Rare Diseases Information Center (GARD) – an NCATS Program
https://web.archive.org/web/20180418032213/https://rarediseases.info.nih.gov/diseases/6803/jumping-frenchmen-of-maine
Jumping Frenchmen of Maine is a condition characterized by an unusually extreme startle response. The exact cause of the condition is unknown. One theory is that the disorder occurs because of an extreme conditioned response to a particular situation influenced by cultural factors. It was first identified during the late nineteenth century in Maine and the Canadian province of Quebec in an isolated population of lumberjacks of French Canadian descent. Jumping Frenchmen of Maine is a type of startle-matching syndrome. These syndromes have been described in many different parts of the world.

SITH: když to čtu, nemůžu si nevzpomenout na cestovatele, botanika, kaktusáře, etnografa, antropologa a indiánologa Alberto Vojtěcha Friče, který do Prahy přicestoval v roce 1908 s indiánem Čerwuišem.

Z Wiki:
Čerwuiš Piošád Mendoza, pražskou bohémou zvaný Červíček, byl příslušníkem indiánského kmene Čamakoko z paraguayského Gran Chaka.
Frič opětovně navštívil Čamakoky v létě 1908 a tentokrát je zastihl sužované neznámou chorobou, způsobující krvácející vředy v konečníku, několik lidí zemřelo vysílením. Nabídl, že sebou vezme dobrovolníka, který by se nechal vyšetřit v nejbližší možné nemocnici. Přihlásil se Čerwuiš. Shodou náhod se však nepodařilo předat ho do lékařské péče v žádném jihoamerickém městě, a tak se společně rozhodli, že budou pokračovat až do Prahy. Tam se ukázalo, že obtíže zapříčinili dosud neznámí střevní parazité (měchovec Ancylostoma duodenale); k léčbě stačilo použít silné laxativum. Čerwuiš, zaskočený životem Evropanů, Friče provázel na každém kroku, přičemž vzbuzoval mnoho pozornosti. Účastnil se i Fričova přednáškového turné po Čechách a v Praze na Žofíně na vlastní žádost předvedl válečný tanec novinářům. Během pobytu často čelil různým předsudkům a sám si vlastními předsudky pobyt občas komplikoval, ale Frič považoval konfrontaci dvou světů za velkou lekci vzájemného porozumění pro obě strany. Odcestovali v září 1909 přes Itálii zpět do Paraguaye, kde Frič Čerwuiše doprovodil až k jeho kmeni.
Čerwuiš po návratu měl problémy přizpůsobit se opět domorodému způsobu života, až později, když civilizace stále více pronikala do indiánských území, získal respekt pro své evropské zkušenosti a znalosti, např. železnice. Zemřel bezdětný v polovině 60. let 20. století. S Fričem se již nikdy nesetkal.

Jeho příběh byl zachycen v tvorbě různých autorů:
- povídka Indián a pražská policie (1913) Jaroslava Haška
- komiks v ABC v cyklu Lovci zelených pokladů (1988–89)
- komiks v ABC Pán Jaguárů (1995–97)
- kniha Červíček, aneb Indiánský lovec objevuje Evropu (1993) A. V. Frič a Yvonna Fričová
- kniha Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu
- komiks Divoši (2011) Lucie Lomová
- divadelní adaptace Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu (premiéra: 23. 8. 2014)
- divadelní adaptace Čerwuiš Dva světy jedné země (premiéra: 3. 9. 2021) Divadlo Husa na provázku;

NAVARA: Στ'αρχίδια μου!

:)

A vůbec, jak to, že v tomhle klubu ještě není příspěvek o etymologii slova "orchidej"? Nápoj z nadrcené orchis mascula pak dostává další rozměr.

Mírně zajímavé info, jak vlastně začaly street parties (haha)

V roce 1518 zasáhla francouzské město Štrasburk podivná tančící epidemie.
Jednoho letního dne začala žena jménem Frau Troffea náhle tančit na ulici a nemohla přestat. Během týdne se k ní přidalo asi 400 lidí, kteří tančili až do naprostého vyčerpání – někteří dokonce zemřeli na infarkt nebo vyčerpání. Důvod této bizarní události není dodnes zcela jasný, ale spekuluje se o psychogenní nemoci nebo otravě ergotem, což je plíseň na obilí způsobující halucinace.

slušná party, řekl bych :)

Ale ten post tady pořád je: [TRISSIE @ Centrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů]
Takže to nebude problém obnovit.

NELLAS: Nezdá. Evidentně sem omylem smáznul zdroj obrázku a nevšim si toho.

HRAFNAIN: Pokusím se nezapomenout.