MMORT7: je dobrý zmínit, že to byl oficiální kurz. Valutové hospodářství bylo legrační - diktované desetinásobné netržní ceny u rublu (ale třebas i u východní marky), naopak totálně nesmyslně podhodnocenný kurz měn západních, navíc spojených s povinným výkupem (třebas u pracujících v zahraničí) za tuto nesmyslnou cenu.
Což mi ihned asociuje fakt, že herec hrající Ivana v Mrazíkoví (Eduard Konstantinovič Izotov ) seděl rok a půl za nelegální držení valut - dolarů.
A pak mi volně vytane vzpomínka na to, jak jako dítě nechápal, proč měl v Chobotnicích ze 3. patra Zedníček schovaný 100 USD v panence.
Jop, to byly fakt divný doby.

***
Jednoho dne v parku, našel jsem tam marku. Ležela tam mnoho dní, byla totiž východní

BLOWUP: Jo, to byl rubl ještě za 10 korun…

MILKOV: krasa. Jak Ogonok, tak Kolobok jsme meli povinne predplacenej. Nemuzu uverit ze tohle nekdy fakt realne existovalo.

Související fakt: gramodesku lze přehrát i pomocí britské nebo rumunské bankovky (jelikož jsou z tenkého plastu).

A pro porovnání Огонек

Pro představu, jak vypadal Kolobok a desky:

CDR: Huhlíš správně. Kalabok. tedy Koblížek. Vycházelo to jako samostatně prodejná příloha žurnálu Krugozor (něco jako Rozhled) ve splečném projektu vydavatelstvcí Pravda a Všesvazového nahrávacího studia v Moskvě. A tam byly ty igelitové desky. Časopis byl k nesehnání, měl náklad jen 200 000 a spousta z tiráže šla do podsoudružených zemí socialistického bloku.

S dovolením bych do toho vnesl trochu jasno. «Огонёк» v ruštině sice může znamenat ohníček, ale jen někde v Pskovské oblasti nebo kolem ukrajinských hranic (s "v" na začátku). V běžné ruštině to ale znamená světýlko. Ohníček v českém smyslu by byl spíš костерок.
A teď ty žurnály - Ohniček vycházel česky, nejdřív nastojato, pak v netypickém formátu naležato a ve své době představoval to lepší, co bylo v PNS pro děti k mání. Nebo spíš nebylo, schovával se pod pult. Vycházeli tam Sek a Zula, Mikulášovy patálie, Boříkovy lapálie, Otazníky detektiva Štiky a celkově ten časopis šel číst. Ale šlo o dětský časopis. Ruský Ogoňok pro děti nebyl, to byl časopis, věnovaný společnosti, kultuře, částečně vědě a technice. Od samého začátku byl zamýšlený jeko neideologocký a ani sověti s tím mnoho nesvedli. K mání přes pult moc nebyl a zejména, když vypukla pěrestrojka, tak byl absolutně nesehnatelný. A to nejen v Rusku, ale i tady, kde se na něj v prodejně novin na Jungmance stály fronty. Já v té době sloužil na vojně v SKRB nepříčetnějšího z majorů ČSLA Papeže a pamatuju, jak ho vojclům (ti ho z nějakého důvodu měli mezi povinnými odběry, vedle Új Szó, Obrany lidu, Zvězdy a podobných píčovin) kontráš vyndával z pošty a osobně vozil do kotelny ke kremaci. Náčelník vždycky jeden výtisk sebral a nosil mi to, abych mu překládal, o čem tam píšou...

ELIDOR: Díky za připomenutí jak úchylná byla ta doba před rokem 1989

ty modre gramofonove desky s pohadkama vychazely (i) v časopise ОГОНЁК
... u nas na škole bylo nepovinne ho odebirat, ale protoze se z nej cetlo na hodinach rustiny tak nemit ho znamenalo znacny problem ..

I když je název časopisu v ruštině, přesto se jedná o titul vydávaný v tehdejším Československu, určený pro české děti. V tiráži se uvádí: „«ОГОНЁК» — журнал для учеников 5-ого — 7-ого классов. Vydává ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR ve Státním poedagogickém nakladatelství, Ostrovní 30, Praha 1.

Každé číslo ročníku dostal na starost jiný ilustrátor, který připravil většinu doprovodných obrázků k textům a úvodní obálku. Jaroslav Němeček byl pravidelným přispěvatelem mezi lety 1971 až 1990.
V časopise navíc vycházely komentované seriály (komiks bez bublin, s textem pod obrázky), které kreslil pro 11 ročníků časopisu Jaroslav Němeček. Jde většinou o náměty sovětských autorů a příběhy dětí z dob Říjnové revoluce, 30. a 50. let, které Němeček překvapivě kotví do současnosti.
...

CDR: máš pravdu že paměť je osudná. babalok jsem asi neviděl, aganok jsme nějak dostávali ve škole, ale ta sovětská ohebná deska jako příloha nebyla v ohníčku, ale v ABC !

Vkládaná příloha ABC – gramodeska – 15.číslo – 27.ročník – 1982-83 – STARÉ DĚTSKÉ ČASOPISY
https://detske-casopisy.cz/vkladana-priloha-abc-gramodeska-15-cislo-27-rocnik-1982-83/

tak to asi byl Kolobok a ne Balabok .)
Lehce googlim

E2E4: ta paměť je dost ošidná, vždy jsem si myslel, že to byl "Agaňjok", ale byl jsem několika lidmi usměrněn, že to byl Balabok.
Ty gramodesky vložené do časopisu byly z bledě modrýho tužšího igelitu, pravděpodobně si to nikdy nikdo z naší třídy nepustil na gramci.
Ale měli jsme pověst/legendu, že když si dáš kružítko do zubů a kroužíš hlavou dokola, tak slyšíš obsah desky.
Ono je legrační, že tenhle nesmysl vymyslely děti ve třetí čtvrté třídě a má defakto i nějaký rozumný základ, vibrace vnímané přes zuby můžou kostmi dojít až do středního ucha a "udělat zvuk"...
Ale samozřejmě, nikdo nikdy nic neslyšel.
Tak ono.. Co bys chtěl, balabok a kružítko v zubech :3

Stale se vyrabi viz:


Flexi disky, flexi pohlednice GZ Vinyl
http://www.gzvinyl.com/Produkty/Desky/Flexi-disky-flexi-pohlednice.aspx

E2E4: To byly Весёлые картинки, že jo?

DRAGON: related :

já pamatuju jako přílohu o ohníčku sovětskou gramodesku, která byla z ohebnyho plastu. víc ohebnyho než jsou dnešní plastový desky na dokumenty.. něco jako tlustej igelit. akorát to bylo modrý

a další mírně zajimavej fakt je, že gramodeska se dá poslouchat tak, že ji roztocis na prstu a do drážky vlozis pohlednici.