NELLAS: Angličtina má příčetné číslovky (a spoustu dalšího):

Pro 70 se však používá kombinace 60 a 10: soixante-dix. Podobně pro 80 francouzština využívá slova pro čtyři dvacítky: quatre-vingts. Číslo 90 se tvoří kombinací 80 a 10: quatre-vingt-dix. Tyto struktury jsou pro studenty často zdrojem zmatku, jelikož v jiných jazycích, včetně češtiny, mají číslovky 70, 80 a 90 vlastní slova.

MICKK: Angličtina má přicetnejsi výslovnost :))

NELLAS: Pointa je, že by si tím nepomohli. Jeden jazyk, kde se psaná a mluvená forma rozešli, by vyměnili za jiný.

NELLAS: angličtina je v tom zásadně lepší? slova jako queue, kde 80% písmen vynecháš, Worcester kde, "orce" čteš jako "u"

TRISSIE: To je určitě tim, že víc Francouzů umí číst a psát, než Haiťanů (tam je to podle internetů kolem 62%).

SALVATOR: byl to prostě komentář, názor, pocit. Ne nějaké silné tvrzení. Mám takový pocit, že věci kolem informatiky, programování, telekomunikací apod. které si vlastní profesní rybníček s vlastním názvoslovím už nestihly nevytvořit, se nějak napojily na svět snáze, než ty úplně izolované obory. Samozřejmě je hezké, mluvit doma nějakým rodným jazykem a mít k němu citový vztah, apod. Ale úplně jiná věc je mít vlastní terminologii na všechno a v oborech, které sahají do 19.století, je to znát hodně. 20.století je takové neurčité, protože za komunismu ledacos byl skazen (oplocený) tak nějak by-default ... no a dnes nevíme. Některé nové pojmy by to chtělo, zrovna ve specializovaných oborech mi ale přijde výhodnější snadná schopnost mezinárodní spolupráce...

Nevím, asi to sem nepatří. Samozřejmě, morseovka rulez, to asi není to, o čem mluvím. Prostě jen narážím na takové to, že u nás místo abychom se řadu věcí snažili pochopit a dál je rozvíjet, jsme se je nejdřív snažili přeložit do češtiny a někdy jsme se pak už ani dál nedostali