• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    XAJA
    XAJA --- ---
    SCHWAB: alebo ze dolimity (a tyrolsko vobec) nie su jej oblubena destinacia, lebo tam na tematiku horskych plukov naraza clovek vsade:)
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    MORKANT: Je focen jako nejstarší sloužící voják Monarchie. Gaspar Wallnöfer ve věku 79 let. Sloužil od italské kampaně 1848 a bojoval v bratrské válce 1866. Snímek je pořízen r. 1917. Kolorován později (a špatně, třeba vuřtíky mají být trávově zelené, nikoli červené).

    XCHAOS: ne, to jägerovky nosili myslivce ;)
    MORKANT
    MORKANT --- ---
    DRABICZ: Ten výraz je šílenej.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRABICZ: nosili ti myslivci jägrovky? 🤔
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    Jo a zapomněl jsem tady Landšturmáka od Tirolských jednotek (tetřeví pírko na čepici, buřtíky pro landwehr a pokud by posunul bujný plnovous, jistě by měl na trávově zelené egalizaci i alpskou protěž).
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    STENNY: Móda a armáda se prolínají již od 1/2 XVII. století a FJI i hrabětě Harracha neznáme jinak, než s plnovousem a vyholenou bradou. Zde, u horských jednotek podunajské monarchie, je odkaz na tradici (možná snad i na samotného Andrease Hofera), nicméně primárně, stejně jako u maríny, jsou vousy izolantem, či tlumičem, proti nepříznivému počasí (zejména větru, v zimě i sněhu). Použití plynu spočívalo v tom, že je těžší než vzduch, tudíž by boj musel probíhat v rámci jednoho masivu, což se prakticky (až na pár výjimek jako třeba zmiňované Doss Alto) nedělo, většinou byly pozice na protějších vrcholcích. Dalším faktorem, stejně jako na lodích, je nedostatek vody (mimo zimní měsíce kdy se pro holení dá ohřát sníh) a jestli si ten litr jež máš na den, co horko těžko tahaj lanovkáři, ze třetiny vyholíš nebo provaříš suchou stravu - není vo čem.
    STENNY
    STENNY --- ---
    JON: To zateplení mě napadlo, ale zajímalo mě, jestli to jako racionální argument někde opravdu padlo (pokud se to ví).
    JON
    JON --- ---
    STENNY: plyn v horach nebyl tak castej, zato omrzani ksichtu bylo na denim poradku, afaik.
    STENNY
    STENNY --- ---
    DRABICZ: Co bylo příčinou toho povolení plnovousu u Tyrolanů? Byl o tom nějaký spor, nebo někdo z vyššího velení prostě pokrčil rameny, řekl: "Na horách masky stejně potřebovat nebudou" a bylo hotovo? Matně si vybavuju ty spory o fousy v různých armádách během WWI, tak mě to zaujalo.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    NELLAS: a víš že možná i jo? :-)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    TRISSIE: Jinak tu knížku tu ještě pořád mám, kdyby sis chtěla počíst. Je to psané fakt chytlavě.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    NELLAS: lidi s dřevěnýma nohama člověk nesmí podceňovat!
    [TRISSIE @ Centrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů]
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    TRISSIE: Se sanitkou začínala za druhé světové taky Američanka Virginia Hall (https://en.wikipedia.org/wiki/Virginia_Hall), která se později stala (velmi úspěšnou) špionkou v britských službách na okupovaném území a ještě později vstoupila do nově vznikající CIA. A to všechno s jednou nohou dřevěnou (její dřevěná noha se jmenovala Cuthbert).
    Měli jsme v práci ve čtenářském klubu jednu z knížek o téhle pozoruhodné ženě.. knížka byla možná trošku zveličená, ale zásluhy jí upřít nejde.
    A Woman of No Importance - Sonia Purnell | Knihy z Martinusu
    https://www.martinus.cz/829527-a-woman-of-no-importance/kniha
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    SCHWAB: no holčička jsem, to je pravda.
    a taky je pravda, že víc než Ústřední mocnosti mě v 1. světové zajímají jednotky Dohody.

    Takže, ladies and gentlemen, I give you
    The First Aid Nursing Yeomanry, alias FANY

    Založena v roce 1907 opravdu jako pomocný ženský jezdecký oddíl určený k poskytování první pomoci v poli a transportu zraněných do zázemí. Příslušnice oddílů dostaly výcvik jak v první pomoci, tak v signalizaci a jezdeckém drilu.


    (obrázek kecá, nebo lépeřečeno je zavádějící, FANY byla opravdu založená už 1907, a to kapitánem Edwardem Bakerem, veteránem anglicko-súdánské války a 2. búrské války, který věřil, že jeden jezdec - nebo tedy jezdkyně - se dostane ke zraněným rychleji než vůz tažený koňmi)

    Do roku 1914 jejich uniformy naštěstí dostaly trochu praktičtější podobu (z černobílé fotky to není poznat, ale barva je khaki, khaki a zase khaki a místo tvrdé čepice, která se zachytávala o plátěnou střechu aut, se standardní pokrývkou hlavy stala vlněná čepice):

    protože pohybovat se na bojišti jako velký červený terč není úplně dobrý nápad, že.

    Když začala první světová, holky se samozřejmě okamžitě přihlásily do služby, akorát že o ně v Anglii nikdo nestál. Tak se 27. října šest dobrovolnic z FANY, tři sestry a dva sanitáři (a následně jedna motorizovaná sanitka pořízená ze soukromých peněz) přeplavilo do Calais a nabídlo své služby Belgičanům. Ti po nich skočili jak slepice po flusu (holky si totiž přivezly i nějaké ty obvazy a další ošetřovatelské propriety) a protože zrovna zuřila bitva u Yser a přísun raněných byl nekonečný, FANY okamžitě dostala pod patronaci nemocnici o 100 lůžkách (teda, tak jednoduché to nebylo. Dostala dvě školy plné raněných a nemocných tyfem, a k tomu nic dalšího, ale postupně se jim povedlo z toho nemocnici opravdu nějak vybudovat). Přes Lamarck Military Hospital do jejího uzavření v říjnu 1916 prošlo víc než 4.000 belgických vojáků. K nemocnici byly postupně přidány dva domy pro zotavující se vojáky (cca 700 lůžek), které měla FANY ve správě.

    Podmínky, v nichž ženy pracovaly, byly šílené. Nedostatek zásob, nedostatek personálu, bombardování, chemické útoky, a samozřejmě stálé cesty na frontu, protože krom převozu raněných vypomáhaly všude, kde bylo potřeba (třeba v květnu 1915 provozovaly motorizovanou polní kuchyni v Ypres, nebo potom motorizované lázně s prádelnou, taktéž v Ypres). Samozřejmě krom řízení sanitek musely být schopné si auta také opravit, a to dost často i v polních podmínkách a pod palbou.

    Nakonec i anglická administrativa připustila, po mnoha odmítnutích, že tedy ženy vlastně v armádě mohou působit i na frontě (nejen jako zdravotní sestry), a od 1. ledna 1916 se FANY stala regulérní součástí britské armády, odpovědnou za převoz všech britských raněných v okolí Calais. Za rok 1916, kdy počet řidiček stoupl z počátečních 16 na 36, převezly víc než 80.000 pacientů! Od roku 1917 převážela FANY i raněné francouzské vojáky, ze stanovišť v Amiens a u Verdunu.

    Překvapivě, přes nebezpečné podmínky, v nichž FANY operovala, zemřela během války z jednotky FANY jen jedna jediná řidička, Evelyn Fidgeon Shawová, a to ještě na úplavici. FANY má také čest být nejvíc dekorovanou ženskou jednotkou v WW1 - 17 Military Medals; 27 Croix de Guerre; one Legion d’Honneur, and 11 Mentions in Despatches.



    Takže až příště uslyšíte, že královna Alžběta za WW2 řídila sanitku, nepředstavujte si to jako to obyčejnou sanitářku, v nejlepším automechaničku. Holky od FANY jsou úplně jiný zvíře, jak řekl Surgeon General, "they’re neither fish nor fowl, but damned fine red herring":-)

    (FANY za WW2 je na jiný povídání, taky moc dlouhý, bylo jich o hodně víc, byly daleko organizovanější a jejich práce daleko víc - a někdy daleko míň - vidět, protože krom řízení sanitek na prakticky všech frontách krom Pacifiku taky masivně pracovaly pro MI6 - z 50 žen-agentek vyslaných SOE do Francie jich 39 bylo z FANY, ale to třeba až někdy jindy, ve WW2 radši zkoumám jiný druh příběhů)
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Z FB Věda 24:

    Genetika, věda, peníze...
    Díváte se na nejdražší dobytek na Zemi. Tato kráva má cenu v přepočtu asi 103 milionů korun - tedy (v jiném oblíbeném přepočtu) jako stádo dvou stovek nových fábií. Plemenice jménem Viatina-19 FIV Mara Imóveis je vyhlášená dárkyně embryí vynikající hodnoty, na tuto hodnotu byla oceněna před dvěma roky v Brazílii.
    Čistokrevné chovné kusy plemene nelore jsou v Brazílii mimořádně ceněné – ceny nejdražších býků šplhají k milionu dolarů a jejich sperma se prodává i za pět tisíc dolarů za dávku, uvádí Český svaz masného skotu. A proč?
    "Skot plemene nelore pochází původně z Indie, odkud byla se do Jižní Ameriky poprvé dostala už před 150 lety. Krávy tohoto plemene jsou charakteristické svou bílou barvou a typickým hrbem na hřbetě. Jde o mimořádně odolné plemeno skotu – snadno se rozmnožuje, díky svému efektivnímu metabolismu není náročné na kvalitu krmení, lépe odolává vysokým teplotám (uvádí se, že má větší potní žlázy a až o 30 % více potních žláz, než většina evropských plemen) a je mimořádně odolné vůči nemocem a parazitům. Dnes tvoří plemeno nelore a jeho kříženci okolo 80 % hovězího dobytka v Brazílii, což čítá zhruba 167 milionů krav."

    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    Pěchota K. u. K. armády se v roce 1914 dělila na infanterieregiment (pěší pluk, těch bylo 102), Tiroler Kaiser-jägerregiment (tyrolští císařství myslivci, kterých byly 4 pluky), Bosnien-herzegovinisches Infanterieregiment (pěší pluky z Bosny a Herzegoviny, tzv. "Bosňáci, ty byly také 4), a dále pak specializované samostatné prapory jako polní myslivci, hraničářští myslivci a nebudu vás zatěžovat zeměbranou a domobranou. Při plném stavu čítal pluk 4600 mužů všech hodností a specializací. Což je ve srovnání k období o 50 let dříve skoro 3,5 násobek.
    Horské pluky byly verbovány především z Tyrol a Korutan a to jak tyrolští císařstí myslivci, tak i jejich sesterské těleso - zeměbrana. Pro rakouskou armádu se jedná po ženistech a zdravotní službě o další specializovanou jednotku, jejíž hlavní úkolem byl boj v horách. Krom symbolu alpské protěže na jejich egalizaci se tyto pluky také odlišovali tetřevími pírky na polních čepicích. V poli se lišili vybavením/výstrojí (přesněji dle reglemánu Alpinasrüstung), které tvořila těžká horská obuv, lana, cepíny, ochranné brýle a další horské vybavení jako mačky, skoby, rukavice i hole a lyže (jak je vidno z fotky od Trissie). Kabáty měly oproti pěchoě zednodušený střih. V roce 1915/1916 však rakouská armáda byla tak v prdeli, že horské zeměbranecké jednotky měly na sobě civil, často i civilní doplňky a jejich příslušnost k armádě tvořila rukávová páska. Tyrolané měli plošné svolení nosit bujný plnovous i navzdory riziku propustnosti plynu maskou (což mi taky přijde dostatečně zajímavé).
    Co se týče oné specializace, tak horské jednotky byly v horském terénu cvičeni na podkopávání skalních štítů za účelem jejich odpalu na nepřátelské pozice, stejně tak řízená střelba (nejčastěji dynamit) s co nejničivějším efektem laviny, a to ať sněhové, tak i kamenné (což se dělo na obou stranách, zmiňme italský odstřel vrcholku Col di Lana kde v kamenné lavině umřelo na 200 císařských vojáků). Pneumatická kladiva na vzduch dostali třeba až na jaře 1915, ale ta se používala především k hloubení zákopů, kavern a spojovacích chodeb které jsou třeba v Dolomitech k vidění dodnes. Pokud pomineme klasické vojenské potřeby u horských jednotek (jako střelecké, kulometné či spojovací družstvo), je třeba vypíchnout Bergführerkompanien, tedy průvodcovské roty, které byly rotami jen na papíře. V praxi to znamenalo, že nové či řadové pluky dostali několik průvodců, kteří je naučili pobytu a především pohybu ve skalních masivech. Další vypíchnutí patří Seilbahnformationen, tedy lanovkové čety, které zabezpečovaly provoz lanovek (zásoby, munice) a také úzkokolejných tratí (těžší zásoby včetně děl a mužstva) to celé tam, a raněné zpátky. Obvyklý provoz takové lanovky byl 2,5km.
    K horským jednotkám byli také přidělování psovodi, ať už k vyhledávání raněných, zavalených tak i k tažení vozíků a saní se zásobami. Psovodi se pak lišili podle statutu, právě v horských oblastech byli nejčastěji s pistolí a přes to označeni červeným křížem, jelikož hledání raněných spadalo pod zdravotní službu. Pistole je sice proti ženevské konvenci, avšak v horách má své opodstatnění.
    Boj na 2000m. n. m. má svá specifika a za rakouskou stranu jsou hezky popsána v knize, kde jsou na přebalu vojáci v kavernách vyhloubených ve sněhu, bohužel jsem název i autora zapomněl, ale v předmluvě autor zmiňuje Václava Klause, který v nějakém projevu nevelebil pouze legionáře, ale ty, kteří zůstali věrni Císaři. Dále pak kniha Bojovali za Císaře pána nebo o italských legiích v publikaci Doss Alto.
    SCHWAB
    SCHWAB --- ---
    TRISSIE: tu je vidět, že jsi holčička.
    Lyžařské jednotky kolemalpských útvarů jsou běžnou součástí různých her :-)
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    TRISSIE: jasně, v k. u. k. Armádě nejznámější tyrolští jägeři. V podstatě horští myslivci, jednotky pro boj v horách, kam spadá i horské dělostřelectvo. U jägerů (myslivců) sloužil i Hanč a později i Vrbata. Hanč dokonce dostal nabídku dělat instruktora lyžování, což po tříleté vojně odmítl. Na PC se rozepíšu víc :)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    TRISSIE: pro jistotu, na fotografii není Carl Cori, ale dva náhodní příslušníci kaiserjäger s lyžema.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    Carl Cori byl teda taky hodně zajímavá osoba. Rodina sice inklinovala k němčině, ale současně to byl taky prapravnuk Františka Martina Pelcla, vlasteneckého buditele a historika. No a jeho otec byl Carl Isidor Cori, český zoolog a rektor pražské Německé univerzity, a maminka nějaká Lippichová, dcera od toho Ferdinanda, co byl matematik, fyzik, taky rektor Německé univerzity v Praze a navíc poslanec Českého zemského sněmu.
    a podle wiki v letech 1917-1918 sloužil na italské frontě v lyžařských oddílech a ve zdravotnickém sboru. Co je zdravotnický oddíl, si představit dokážu, ovšem že měli Rakušáci svoje vlastní lyžařské oddíly, tak o tom slyším prvně.
    Ale wiki je zná, tak to musí být pravda!
    Kaiserjäger - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Kaiserj%C3%A4ger

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam