(špatně je to v české verzi, i ten anglický odkaz v článku mluví o "couple milimeters")

NELLAS: teda krom toho, že to je v tom článku úplně blbě, není to ani v centimetrech, ani šest, ale 2 milimetry.

This paper investigates within-individual, between-individual and between-population variation of sperm length in the two cosmopolitan species, D. simulans and D. melanogaster. Sperm length distributions are completely discriminated against with these two species, with the mean values equal to 1.121 +/- 0.002 and 1.989 +/- 0.008 mm, respectively.

Sperm size evolution in Drosophila: inter- and intraspecific analysis
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15088661/

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-popsali-pusobivy-rad-obrich-musich-spermii-374881

Ten článek se sice snaží používat alternativní popisky horší než americká fotbalová hřiště, ale velikost octomilčích spermií mi přijde mírně zajímavá.

BONEMINA: mé další bude Café à la Beethoven (ale asi bude slabý)

Sir David Attenborough za svou kariéru "před kamerou" vděčí tropické nemoci, kterou si dovezl z natáčení v Africe jeho přítel Jack Lester, správce pavilonu studenokrevných živočichů londýnské ZOO.

Attenborough, ač vzděláním geolog a zoolog, totiž do BBC nastoupil jako producent vzdělávacích a diskusních pořadů a tahle role mu vyhovovala. Jedním z jeho pořadů byla živá prezentace exemplářů z londýnské ZOO, přišlo mu ale, že by bylo fajn spojit záběry z divočiny se záběry ze studia, tak vyrazil s Lesterem a jedním kameramanem natáčet do Afriky. Po návratu stihl Lester jen jeden živý vstup, než skončil v nemocnici*, a protože kameraman musel zůstat za kamerou, jediný člen výpravy, který věděl, o co jde, holt musel před kameru, aby odprezentoval živé vstupy.

And the rest is history, a pokud se o té historii chcete něco dozvědět, velmi doporučuju poslechnout si tuto audioknihu:
David Attenborough: Život na naší planetě. Mé svědectví a vize pro budoucnost • mujRozhlas
https://www.mujrozhlas.cz/radiokniha/david-attenborough-zivot-na-nasi-planete-me-svedectvi-vize-pro-budoucnost-3506261

* co za nemoc to bylo, se mi dohledat nepovedlo, ale asi nic moc hezkého, protože na ni Lester o pár let později zemřel

MONIOUS: já četl symfobiotickem a říkám si nějaká symbióza biologická?

BONEMINA: pardon, ja vim, ze to je jen preklep, ale cetla sem "synfobickem" a rikam si, tvl, synchronizovany fobie, to musi bejt neco :D

Kamarádka hraje v Symfobickém orchestru Prahy 8 a občas sdílí zajímavé hudební perličky:

"Uvědomili jste si někdy, že podobu většiny dávno mrtvých skladatelů známe zhusta pouze z jednoho konkrétního portrétu?

Musorgskij má smůlu, v jeho případě je nejznámější portrét lidské trosky prohrávající souboj s alkoholem, pořízený pár týdnů před jeho smrtí.

Aby to bylo aspoň trošku spravedlivé, tak vám o ostatních skladatelích, jejichž díla zazní na našich koncertech, alespoň prozradím nějaké drby. (Ano, čtete oblíbenou rubriku "Co se do programu nevešlo".)

O tom, že Dvořák zabavil parlamentní tužky a liboval si, jak se mu to s nimi bude krásně komponovat, jsem tu už psala. Ale navíc se ukazuje, že neměl ve svých notách zrovna pořádek, o čemž svědčí tato příhoda: Ve snaze zachování neporušenosti skladby se výbor festivalu v Norwichi snažil od Dvořáka získat originální partituru, ale místo toho obdrželi následující odpověď: „Biblické písně jsem napsal pro své vlastní potěšení a nikdy jsem nezamýšlel je hrát na veřejnosti. Navíc jsem někam založil jak celou partituru, tak její části a nemohu ji najít.“ No, aspoň byl upřímný. :-) (Zdroj v komentářích.)

Beethoven byl prý zase známý svou výstřední povahou, nepořádkem v domácnosti a neochotou přizpůsobovat se společenským konvencím. A podle svědectví jeho přátel odpočítával na každý šálek přesně šedesát kávových zrn."

Hroši špatně plavou, většinou jen chodí po dně... ale dokáží obratně šplhat (myšleno z vody břeh, ne na stromy!). Maximální rychlost na souši je asi 25 km/h, ale ověřovat v praxi bych si to nechtěl... i když teoreticky by mělo bejt stačit být rychlejší, než nejpomalejší další čumil.

SALVATOR: To jsou vši psí, ty na člověka nejdou.

TAPINA: Mám, ale zatím zcela bez vší. Jakejchkoliv.

SALVATOR: No dík, jen to čtu, už mě svědí hlava.

SALVATOR: Ty máš nějaké dítě ve škole nebo školce, co?

Ok, doplňující informace: filcky uměj přežít třeba taky na očních řasách. Brr, fujtajxl, fotku sem dávat nebudu.

Několik zajímavostí o vších: Jsou hodně specializovaný. Psi maj svoje vši, kočky maj svoje vši, psí umíraj na kočkách, kočičí na psech atd. Přičemž na jeden zvířecí druh připadá jeden vší druh, kromě člověka. My sme speciální v tom, že máme hned tři druhy vší - veš dětskou (head louse, pediculus capitis), ta je přizpůsobená životu ve vlasech a nepřežije jinde; veš šatní (body louse, pediculus humanus), ta je přizpůsobená životu v oblečení a jinde je jí těžce nedobře; veš muňku (crab louse, pthirus pubis) a ta bydlí na pubickém ochlupení. No, určitě ste si všimli, že v latině se první dvě jmenujou pediculus a třetí pthirus. Je to proto, že veš šatní se vyvinula ze vši dětský a jsou příbuzný, ale veš muňka s nima nemá nic společnýho a nějakou dobu nebylo známo, kde se vzala. Až jednou vědci objevili příbuznou naší vši muňky... na gorilách. No comment.
To rozrůznění na veš dětskou a šatní je zajímavý eště z jinýho důvodu: díky tomu kdy se začala objevovat veš šatní můžeme určit, kdy zhruba se začal člověk vyskytovat v místech, kde mu bylo nezvykle chladno a potřeboval se začít oblíkat. Tudíž nám to určuje počátek migrace lidskýho pokolení mimo teplou náruč matičky Afriky.

NELLAS: Predmet je jasny trpitel. :)

NELLAS: no. nebo o'brian:))