• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.

    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott
    ČRo Planetárium


    Matematika
    Numberphile
    Stand-up Maths


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Geografie
    Map Men


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus
    RobWords


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    MILKOV: z okraje lesa? Zajimavy. Ja mam zafixovano, ze presne ty nebrat, protoze jsou jak na nabytek, tak jako stavebni drivi nevhodny. Stromy z okraje lesa jsou vystaveny nesymetrickymu pusobeni sil (vitr, ale i nesoumerny mnozstvi svetla) ktery vede ke vzniku napeti ve dreve a velkymu mnozstvi vetvi na volny strane - coz zase jsou potencialni mista kde se to drevo zlomi.

    Mas nejaky vysvetleni pro ten okraj lesa, nez ze se nekdo chtel zbavit nekvalitniho dreva?
    MILKOV
    MILKOV --- ---
    Směsí volské krve se žlučí mám ošetřené krovy a roubení na Rychtrovce. Teď v rámci rekonstrukce se na to kromě statika koukal i dendrolog a došel k závěru, že to trámoví (roubení je z roku 1834, krovy z roku 1928) je jak nové. Je ovšem pravda, že pra- děd Franz Rychtr stavěl ze stromů z okraje lesa z nadmořské výšky skoro 900 metrů. Ty dostal od pra- strýce Buchbergra jako svatební dar.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    Ta diskuse o krvi mi připomněla, že jsem se jednou v práci podivoval nad jedním opravdu velmi starým ampérmetrem. Jeho šasi vypadala jako z bakelitu, ale evidentně to nebyl bakelit. Ukázalo se, že je z hemacitu, předchůdce bakelitu a pozdějších moderních plastů. Hemacit(e) byla směs hovězí/prasečí krve (jako pojivo) a dřevěných pilin (jako plnivo). Vzhledem k nízké ceně a skvělé obrobitelnosti (i leštění) se z toho vyrábělo kde co, od knoflíků po kliky nebo právě krabice na různé přístroje. Používalo se to v druhé polovině 19. století v mnoha variantách, např. místo krve dali mléčný protein kasein (vznikl edinoid) nebo místo krve kafr a místo pilin celulózu (vznikl celuloid). Např. dodnes se používá textit (epoxid + textílie). Bylo to levné, tvarovatelné, do určité míry barvitelné, atd ... no, než to začátkem 20. století nahradil plně syntetický a ještě levnější bakelit.

    Zásadní složkou toho organického pojiva byly proteiny, jejichž funkce byla opravdu to slepit, sesíťovat. Na ochranu před zkažením u dřeva stačí, když ho uzavřete. Proto si fakt nemyslím, že by tam byla nějaká výrazná antibakteriální funkce nebo něco podobného. Zpevnění, lesk, impregnace, ... to všechno skvěle zvládne dobře sesíťovaný polymer. (a používá se to tak i dneska.) A takový sesíťovaný polymer z té krve (možná zprvu i náhodou) vyrobili. (Spíš to ale imho tak nějak čekali, že bílkovny lepí se nejspíš vědělo odjakživa - viz vajíčka přidáváná do malty.)

    Jak? Denaturací, ale vhodnou denaturací - chceme změnit terciální strukturu ale zachovat primární strukturu. Velká část biomolekul, proteiny nevyjímaje, jsou velmi dlouhé molekuly z jednotlivých aminokyselin (jejichž pořadí určuje primární strukturu*) dané biomolekuly). Ten dlouhý řetězec má silné tendence se nějak uspořádat, nebo aspoň nějak zašmodrchat, protože některé aminokyseliny nebo jejich části jsou silně hydrofilní/hydrofobní/nabité, atd. Důsledkem je, že ta dlouhá molekula je obvykle nějak prostorově uspořádána (terciální struktura) a velmi často toto uspořádání umí měnit v závislosti na podmínkách. Prostě typický protein se umí sbalit a rozbalit, třeba podle pH nebo teploty nebo přítomnosti nějakých iontů. A když ho tepelně nebo chemicky (např. formaldehydem) zdenaturujete, tak ho rozbalíte; tu terciální strukturu mu narovnáte. Když se to přežene (více tepla, silnější chemie, nebo trávicí enzymy), tak se rozpadne i ta primární struktura, třeba až na jednotlivé aminokyseliny.

    Terciální struktura, nejčastěji ta rozbalenost/sbalenost, je pro proteiny a jejich biologickou naprosto zásadní, protože to určuje jejich rozpustnosti ve vodě. Sbalený protein má obvykle hydrofobní části svých aminokyselin hezky schované uvnitř klubka a hydrofilní vystavené ven, takže je dobře rozpustný ve vodě. Rozbalený už je nerozpustný, ale na druhou stranu může nastat situace, kdy se jednotlivé proteinové molekuly začnou (místo interakce s vodou) vzájemně spojovat a agregovat. Jinými slovy je z proteinu ideální polymerní jednotka připravená k polymerizaci, ani netřeba síťovadlo, protože reaktivních části na tom polymerním řetězci je spousta a sesíťuje se to i samo. Stačí jen dodat plnidlo, aby byla síť hustá.

    *)Biomolekuly mají primární strukturu (jak jdou jednotlivá písmenka, aminokyseliny za sebou), obvykle nějaké prvky sekundární struktury (jejich svázání do šroubovic, beta-skládaných listů a podobných kompaktních prvků), terciální struktury (sbalené/rozbalené klubko) a někdy i kvarterní (složení několika jednotek molekuly do sebe - např. hemoglobin má tuším 4 kousky, hormon štítné žlázy 2 apod.).
    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    BLOWUP: Je tomu tak. A proto taky vznikla tato píseň.

    Šel pro krev
    https://youtu.be/FGPP3gehll4
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    SALVATOR: volska krev se pouzivala na natery dreva proto, protoze jednak byla k dispozici, a jejim smichanim s vapnem nebo lnenym olejem se dala ovlivnit barva vysledku. Ta ochranna funkce je na zaklade bilkoviny kterou obsahuje (albumin) ktera se zatahla do poru dreva a ten povrch uzavrela. Videt to bejva na hrazdenych budovach nebo treba na vratech od stodol. Casem samozrejme ta barva degradovala a ty povrchy proste sluncem ztmavly (stejne jako kdyby se nicim nenatiraly)
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    já myslím, že to byla nějaká kombinace "hezká barva" a "v Bibli je, že to ochránilo Izraelity", případně doznívající pohanské pověry (krev je nositelka síly, zvířecí obětiny atd)
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    Možná nějaká stará pověra? Tradiční čínská starověká medicína?
    Býčí krev měla být považována za jed.

    Reddit
    https://www.reddit.com/r/AskHistorians/comments/1f29b6k/i_just_learned_of_psamtik_iii_and_others_in_the/
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    TRISSIE: právě jsem šla něco takovýho hledat, díky! ♡
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    DRABICZ: já taky nejsem biolog, a proto neuvádím věci který nevím nebo nemám ověřený.
    nevím který slovo je vhodnější, protože nevím, jaký konkrétní účinky ta krev měla mít (jaký teda?). faktem ale je, že krev antiseptický účinky prostě nemá (ale viz článek z carodreva.sk níže se to evidentně dál šíří).
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    protože na internetech se najde všechno, tak taky vědecká studie o dřevoprotektivních účincích dobytčí krve :-)

    In the past, cattle blood was used for painting in central Europe mainly for interior wooden elements. Unfortunately, this common wood-coating technique of the past had vanished during the 20th century and only many misinformed opinions are left about this coating’s purpose and its effects on wood durability. Three different recipes were used for beech and pine sapwood treatment, which were tested for their durability against wood-rotting fungi and termites. The fire retardancy of blood-based paints and its color change during the hardening process was determined as well. Over the course of time the bright brick red color of the coating turns a dark brown color. The coating surface layer did not protect the wood against either white- or brown-rot fungus; it is rather a source of nutrients necessary for a fungi degradation activity. The specimen treatment with the blood-based paint did not avoid termites feeding on wood, however the overall mortality was reached at the end of the test. The higher pH of the treated wood and/or available amount of micronutrients could be plausible explanations. Although fire retardancy of the coating was not proved, flame-exposed spruce wood with the coating did not show significantly improved fire resistance compared to untreated wood.

    "Protective Properties of Traditional Wood Paint Based on Cattle Blood" by Jan Baar, Péter György Horváth et al.
    https://repository.lsu.edu/agrnr_pubs/1209/
    DRABICZ
    DRABICZ --- ---
    NANTHEI: píšu, že nevím přesně, nejsem biolog, ale předkové z nějakého důvodu používali krev konkrétních zvířat na konkrétní povrchy. Slovo "antiseptické" jsem vybral zřejmě špatně, které slovo je vhodnější pro daný význam daného textu? Preventivní? Těžko říct, bylo to zcela účelové.
    STENNY: píšou volská krev, obecně je to vedlejší produkt porážky vojenského objektu ( pojem "kasárna" v téhle době ještě nebyla v současném významu).
    ATUARFIK: já pro tyto případy používán hasičák na vosy a funguje v celku efektivně.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    XAJA: kopíruješ to z toho článku, a na to asi reaguju, že...
    XAJA
    XAJA --- ---
    NANTHEI: ja nic netvrdim, len pisem, ze to bola v minulosti vcelku bezna a rozsirena vec, osetrovat stavebne drevo krvou.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    XAJA: železo v krvi rozhodně nepůsobí biocidně, naopak je potravou pro bakterie.
    XAJA
    XAJA --- ---
    no, aj u nas mnohe este stale stojace drevenice su este mozno povodne osetrene bycou krvou, este zaciatkom 20. storocia sa pouzivala:

    Drevené príbytky (...) V niektorých končinách ich natierali býčou krvou, ktorá obsahuje mnohé zlúčeniny železa. Tie pôsobili biocídne a znižovali horľavosť dreva.
    Seriál NATIERAME: Najväčšie mýty o náteroch – týmto radám neverte
    https://carodreva.sk/starostlivost/serial-natierame-najvacsie-myty-o-nateroch-tymto-radam-neverte/
    STENNY
    STENNY --- ---
    DRABICZ: Je v tom předpisu o impregnaci pažeb samotná krev, nebo i nějaké další přísady? Matně si pamatuji, že jsem něco četl o používání zvířecí krve jako "woodstain," tj. mořidlo na dřevo, ale o účincích proti škůdcům slyším poprvé.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    NANTHEI: což nebyla správně položená otázka, protože třeba _je_ krev, která má baktericidní účinky.
    ale úplně to není ta, která byla součástí domácích zvířat, a pak se jí napustí nějaká textilie nebo jinej materiál.
    NANTHEI
    NANTHEI --- ---
    DRABICZ: jak by mohla mít jakákoli krev antiseptický účinky?
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    DRABICZ: Ha! Právě se snažím v domě zlikvidovat vosí hnízdo. Možná by na ně zabrala býčí krev?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam