CDR: ono je to se svatou Orosií komplikovanější. Ta údajná "Bohemia" je možná taky Bayonne a i kdyby byla původem od nás, taky není úplně jisté ze kdy. Legenda je o hodně novější.

Svatá Orosia/Dobroslava, prvomučednice z Čech – 2. část – Katolické noviny
https://katolickenoviny.cz/svata-orosia-dobroslava-prvomucednice-z-cech-2-cast/

Tak jako tak má Orosia epesní vodopád. https://www.hikepyrenees.co.uk/pyrenees-blog/2021/the-waterfalls-of-santa-orosia/?sfnsn=mo

Ta diskuse o krvi mi připomněla, že jsem se jednou v práci podivoval nad jedním opravdu velmi starým ampérmetrem. Jeho šasi vypadala jako z bakelitu, ale evidentně to nebyl bakelit. Ukázalo se, že je z hemacitu, předchůdce bakelitu a pozdějších moderních plastů. Hemacit(e) byla směs hovězí/prasečí krve (jako pojivo) a dřevěných pilin (jako plnivo). Vzhledem k nízké ceně a skvělé obrobitelnosti (i leštění) se z toho vyrábělo kde co, od knoflíků po kliky nebo právě krabice na různé přístroje. Používalo se to v druhé polovině 19. století v mnoha variantách, např. místo krve dali mléčný protein kasein (vznikl edinoid) nebo místo krve kafr a místo pilin celulózu (vznikl celuloid). Např. dodnes se používá textit (epoxid + textílie). Bylo to levné, tvarovatelné, do určité míry barvitelné, atd ... no, než to začátkem 20. století nahradil plně syntetický a ještě levnější bakelit.

Zásadní složkou toho organického pojiva byly proteiny, jejichž funkce byla opravdu to slepit, sesíťovat. Na ochranu před zkažením u dřeva stačí, když ho uzavřete. Proto si fakt nemyslím, že by tam byla nějaká výrazná antibakteriální funkce nebo něco podobného. Zpevnění, lesk, impregnace, ... to všechno skvěle zvládne dobře sesíťovaný polymer. (a používá se to tak i dneska.) A takový sesíťovaný polymer z té krve (možná zprvu i náhodou) vyrobili. (Spíš to ale imho tak nějak čekali, že bílkovny lepí se nejspíš vědělo odjakživa - viz vajíčka přidáváná do malty.)

Jak? Denaturací, ale vhodnou denaturací - chceme změnit terciální strukturu ale zachovat primární strukturu. Velká část biomolekul, proteiny nevyjímaje, jsou velmi dlouhé molekuly z jednotlivých aminokyselin (jejichž pořadí určuje primární strukturu*) dané biomolekuly). Ten dlouhý řetězec má silné tendence se nějak uspořádat, nebo aspoň nějak zašmodrchat, protože některé aminokyseliny nebo jejich části jsou silně hydrofilní/hydrofobní/nabité, atd. Důsledkem je, že ta dlouhá molekula je obvykle nějak prostorově uspořádána (terciální struktura) a velmi často toto uspořádání umí měnit v závislosti na podmínkách. Prostě typický protein se umí sbalit a rozbalit, třeba podle pH nebo teploty nebo přítomnosti nějakých iontů. A když ho tepelně nebo chemicky (např. formaldehydem) zdenaturujete, tak ho rozbalíte; tu terciální strukturu mu narovnáte. Když se to přežene (více tepla, silnější chemie, nebo trávicí enzymy), tak se rozpadne i ta primární struktura, třeba až na jednotlivé aminokyseliny.

Terciální struktura, nejčastěji ta rozbalenost/sbalenost, je pro proteiny a jejich biologickou naprosto zásadní, protože to určuje jejich rozpustnosti ve vodě. Sbalený protein má obvykle hydrofobní části svých aminokyselin hezky schované uvnitř klubka a hydrofilní vystavené ven, takže je dobře rozpustný ve vodě. Rozbalený už je nerozpustný, ale na druhou stranu může nastat situace, kdy se jednotlivé proteinové molekuly začnou (místo interakce s vodou) vzájemně spojovat a agregovat. Jinými slovy je z proteinu ideální polymerní jednotka připravená k polymerizaci, ani netřeba síťovadlo, protože reaktivních části na tom polymerním řetězci je spousta a sesíťuje se to i samo. Stačí jen dodat plnidlo, aby byla síť hustá.

*)Biomolekuly mají primární strukturu (jak jdou jednotlivá písmenka, aminokyseliny za sebou), obvykle nějaké prvky sekundární struktury (jejich svázání do šroubovic, beta-skládaných listů a podobných kompaktních prvků), terciální struktury (sbalené/rozbalené klubko) a někdy i kvarterní (složení několika jednotek molekuly do sebe - např. hemoglobin má tuším 4 kousky, hormon štítné žlázy 2 apod.).

kapitán společnosti Smartwings sepsal takový věčně se objevující dotazy lidí, který ale vlastně jsou docela mírně zajímavá fakta, tak to sem hodím. Některý jsou obvious, ale některý zas tak úplně ne.


1️⃣ Co vypouštění paliva za letu?
To „umí“ jen některá větší dálková letadla. Používá se to v situaci, kdy je potřeba nouzově přistát krátce po startu a letadlo je těžší než jeho maximální povolená přistávací hmotnost (MLW). Ano, dopravní letadla jsou konstruována tak, že maximální vzletová váha je výrazně vyšší než ta přistávací.
"Můj" Boeing 737 palivo vypouštět neumí (systém Fuel Jettison vůbec nemá), ale v případě nouze dokáže přistát i s nadváhou – pokud je dráha dost dlouhá na bezpečné dobrzdění. Po takovém přistání (tzv. Overweight Landing) samozřejmě musí technici na zemi důkladně zkontrolovat podvozek a konstrukci, ale letadlo to bez problémů vydrží.

2️⃣ Proč se netankuje vždycky plná nádrž?
Hlavní důvod je čistá ekonomika provozu: palivo, které vezete navíc, samo o sobě něco váží (v letectví platí pravidlo „weight carries weight“). Těžší letadlo spotřebuje více paliva jen na to, aby uvezlo samo sebe, hůře stoupá a nedostane se tak vysoko do optimální, úsporné letové hladiny. Navíc by po krátkém letu mohlo být na přistání těžší než maximální povolená váha. Proto se vždy kalkuluje a tankuje přesné množství na daný let + povinné a provozní rezervy. 📊

3️⃣ Tankuje se každá nádrž zvlášť?
Ne, moderní dopravní letadla využívají centrální tlakové plnění. Pod křídlem je jeden (případně dva) přípojný bod a hned vedle něj tankovací panel. Z tohoto panelu se ovládají ventily do jednotlivých nádrží.

4️⃣ Dá se tankovat s pasažéry na palubě?
Ano, běžně se to dělá kvůli rychlému otočce letadla mezi lety, ale platí pro to extrémně přísná bezpečnostní pravidla. Podmínky se liší podle letišť – někde musí asistovat hasičské auto přímo u letadla (což aerolinka platí), jinde stačí mít hasiče v pohotovosti na stanici.
Vždy ale musí být navázáno interkomové spojení mezi kokpitem a někým na zemi. Cestující na palubě navíc nesmí být připoutaní, uličky musí zůstat úplně volné a k letadlu musí být trvale přistaveny schody nebo nástupní most, aby byla v případě jakéhokoliv rizika možná okamžitá evakuace.

5️⃣ Jak dlouho tankování trvá?
Palivo proudí do letadla rychlostí přibližně 1 tuna za minutu. Pokud tedy letíme například do Egypta a bereme kolem 12 tun paliva, samotné plnění trvá zhruba 12 minut. Na plné nádrže (u B737 něco před 20 tun) je to kolem 20 minut. K tomu je samozřejmě potřeba připočítat pár minut na přípravu, bezpečné uzemnění letadla a připojení hadic.

6️⃣ Přijede vždycky ta obří cisterna?
Ne nutně. Na větších letištích je palivo rozvedeno podzemním hydrantovým systémem přímo pod stojánky. V takovém případě nepřijede klasický „tanker“, ale jen menší vozidlo s čerpadlem, filtry a počítadlem (tzv. hydrant dispenser). To propojí podzemní hydrant s plnicím otvorem na křídle letadla. Klasická cisterna jezdí spíše na menších letištích nebo vzdálenějších stojánkách.

SALVATOR: mozna za to muzou naky naplaveniny...🤷

SALVATOR: Jen bych doplnil, že dijk v holandštině znamená spíše než příkop ty jejich životně důležité hráze proti vodě. Nejspíš proto je Van Dijk celkem rozšířené jméno. Na tom mi přijde zajímavé a zároveň vlatně i velmi logické, jak to vzniklo (kdyžtak mě prosím oprav, jsem etymolog-amatér):
Anglické ditchdyke/dike a nizozemské dijkj pocházejí ze stejného starogermánského slova "dikaz" (a to zas nejspíše z protoindoevropštiny) a původní význam se pravděpodobně vztahoval jakémukoliv dílu vzniklému kopáním - tedy jak příkopu tak k navršenému valu (ostatně při vyhloubení příkopu tenkrát vždy vznikal i ten; halt asi neměli náklaďáky na odvoz). Hypotetizuju, že oba útvary byly původně tak úzce spojeny, že je zřejmě označovalo jediné slovo. Akorát pak se v jednotlivých jazycích význam postupně specializoval různým směrem, a to mi přijde právě zajímavé. V angličtině se původní staroanglické ditch ustálilo ve významu příkop, zatímco dike/dyke (zřejmě ovlivněné ze severu a z Nizozemí) označuje především hráz či ochranný val. No a nizozemské dijk naopak úplně ztratilo tu část významu "příkop" a dnes znamená prakticky výhradně hráz nebo protipovodňový val. Vtipná je i Němčina, která má Teich (rybník) a Deich (hráz). Můj dojem je, že tenhle vývoj musí souviset se zásadním významem těch vodních děl v Nizozemí. Hráze byly tak zásadní, že si prostě dijk na to vyhradili. Na ten opačný význam pak mají sloot (příkop, odvodňovací kanál) či polder (ty kousky slané půdy, které si právě těmi dijky vydobyli z moře, ale taky rezervní záplavové oblasti) atd.
Super mi na tom přijde, jak jsou tyhle názvy krajinných prvků či staveb (nejen ten dijk) mimořádně častou součástí dnešních nizozemských příjmení :)
dijk-hráz: fotbalisti znají Van der Dijka a programátoři Dijkstru
dam-přehrada: Amsterdam (hráz přes řeku Amster), za mlada jsme hltali round-kicky Jean-Claude Van Damma
kanál-vaart: další fotbalista Van der Vaart
mokřad-broek: Van der Broek (cyklistika)
jezero-meer: Van der Meer / Vermeer

... a možná že Van der Sloot zas tak časté příjmení není, protože sloot měli všude, to by bylo na prd rozlišovadlo :)) Něco jako u nás pan Lesní :)

DRAGON: Van Damme je herecký pseudonym, ale právě vychází z flanderského Van (der) Dam, takže Honza-Klaudík Podhrázský :) (Jinak, původně se jmenoval Varenberg.)

SALVATOR: tu horu bych chtel teda videt;) i kdyz pro nekoho z -2 mnm je mozna horal kazdej, kdo zije v +mnm na naky hrazi:))))

SALVATOR: zajimave. Nemuzu dohledat, ale nekde jsem videla podobny clanek, v nem byla fotografie zobrazujici jak vidi ptaci make up, a do nejake miry to korespondovalo se zbarvenim (agresivnich) samcu. Mozna, ze jsou schopni spojit si nejaky vjem (chemicky, vizualni, atd) s tim divokym zbarvenim, takze ikdyz zena neni vybarvena, muzou to od ni ocekavat agresivitu.
V tom clanku bylo takze zobrazeni jak se vidi ptaci vzajemne a nekteri nasemu oku monochromaticke druhy hyri ruznymi vzory.
Vcera jsem take slysela podcast o magnetickem poli a v nem byla zninena studie, jakym mechanismem ptaci (cervenky) to pole vnimaji a podle vseho ho vidi okem. Popisovali fyziologii a tak, ale detaily si nepamatuju. Je to v poslednim dilu The Rest Is Science.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-prazsky-skolak-nasel-raritniho-sneka-ulitu-ma-zatocenou-doleva-40583462

Většina šneků má ulitu pravotočivou, levotočivá je vzácnou genetickou evoluční raritou. Šneci s levotočivou ulitou často mají problém najít partnera pro páření, protože jejich pohlavní orgány nejsou zrcadlově kompatibilní s pravotočivou většinou. Jestli to bude i případ nalezence z Liberecka, to se uvidí. Zatím není jasné, jaká ho čeká budoucnost. Zdejší ochránci oslovili různé odborníky a možná se pro něj nakonec podaří najít i vhodného partnera.

„Třeba se nám ozve někdo, nějaký odborník nebo chovatel, kdo má také levotočivého šneka a najdeme mu i partnera. Četl jsem, že někde na Novém Zélandu dokonce proběhla kampaň, kde právě hledali partnera pro šneka s levotočivou ulitou, ale nevím, jak to nakonec dopadlo. Třeba budeme mít štěstí,“ doufá David.

Nedův příběh bohužel neskončil happyendem.
Ned (snail) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Ned_(snail)

Tady to dobře dopadlo.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_(snail)

Jeremy was named after the left-wing British Labour politician Jeremy Corbyn, on account of it being a "lefty" snail, but also due to Corbyn's reported love of gardening. The snail became famous worldwide after a public appeal to find other left-coiled snails for a mate. Jeremy had 56 offspring and died on 11 October 2017, aged "at least two" years.

Možná jste v různých seznamech bizarních zákonů zaznamenali, že je zakázáno zemřít na půdě britského parlamentu, ale obvykle se neuvádí proč.

Je tomu tak proto, že pokud někdo zemře na půdě britského parlamentu, má automaticky nárok na vypravení státního pohřbu.

Jed čtverzubce (fugu) se možná používá i k zombifikaci. K otravě oběti, krádeži těla po pohřbu a oživení jako otroka bez vůle s mozkem postiženým snad nedostatkem kyslíku.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-10/zombifikace-haiti-analyza-dna.html

SIK: Krása. Tak si to v ústavu přečti ještě jednou, hlavně to, s čím se ta sklenice vody porovnává. AI možná nebude potřeba. Life will never be the same ;)

Meruňka je jedno z těch slov, které cestovalo napříč tolika jazyky a civilizacemi.

Anglické slovo "apricot" pochází z latinského "praecox", což znamená něco jako "brzy dozrávající", protože meruňka dozrává brzy během léta, na rozdíl od broskve, se kterou byla často srovnávána.
Později se to slovo dostalo do byzantské řečtiny jako "berikokkia" a v moderní řečtině existuje jako "verikoko".
Z řečtiny přešlo do syrštiny a potom do arabštiny jako "barquq".
Během andaluského období se z něj stalo "al-barquq". To slovo potom doputovalo až do Španělska přes Maroko během vlády v Andalusii a změnilo se na "albaricoque", potom do italštiny jako "albicocca", do francouzštiny jako "abricot" a nakonec do angličtiny. Nejdřív jako "apricock" a později "apricot".
V dnešní arabštině ale "barquq" v některých regionech znamená i švestku.
Původní arabské slovo semitského původu je spíš něco jako "mishmish", alespoň tak ho znám já, a to pravděpodobně pochází ze syrského "kishmisha", které souvisí se sušením a scvrkáváním, protože meruňky se častěji jedly sušené než čerstvé.
Existovala také odrůda meruňky nazývaná "qaisi". Dodnes je v Sýrii známá odrůda oliv zvaná "zaitun qaisi".
Tato meruňka "qaisi" putovala na východ do perštiny a potom do turečtiny, kde se meruňka řekne "kayısı".
Existuje dokonce turecké rčení: "Bundan iyisi Şam'da kayısı." Což doslova znamená: "Lepší už je jen meruňka z Damašku."
Jinými slovy: "Tohle je tak dobré, jak jen to jde."

A tenhle odkaz nezůstal jen v turečtině.
V portugalštině a v některých španělských dialektech existují názvy, které doslova odkazují na Damašek.
A řečtí mluvčí si možná všimnou slova "damaskino" nebo "damaskina", což zase znamená něco spojeného s Damaškem.
Takže tohle prolínání názvů pro švestky, broskve a meruňky se objevuje pořád dokola.
A když se vrátíme k perštině, běžné slovo pro meruňku znamená doslova "žlutá švestka".
Botanický název meruňky je "Prunus armeniaca", tedy "arménská švestka", protože Evropané se s tím ovocem setkali přes Arménii, takže pro něj měli dvě různá pojmenování, původně z latinského "armeniaca".
Z toho pak vznikla regionální italská slova pro meruňku, například "armellini", a odtud i další varianty v istrijských a dalších jazycích.

Takže v jednom jediném ovoci máte názvy, které znamenají:
"brzy dozrávající",
"žlutá švestka",
"ovoce z Damašku",
nebo "arménská švestka".

A každý z těch názvů odráží to, jak lidé to ovoce poprvé poznali, jak ho používali nebo odkud si mysleli, že pochází.

Je to vlastně malý záznam historie. Úžasný.

MATHES: nebo možná královna Viktorie. Tzv. velmi dlouhé 20.století Jiřiny Bohdalové...

Bobcat climbs 40-foot tall cactus to evade mountain lion - Animal Awesome
https://animalawesome.com/bobcat-climbs-on-top-of-40-foot-tall-cactus-for-hiding-after-being-chased-by-mountain-lion/
Rysové se před pronásledováním mumiemi... ehm, chci říct horskými lvi ukrývají na 12m kaktusech. A ne, není to prý AI slop, prý je to skrz srst a bříška paciček nepíchá... (konkrétní kaktus na fotce teda moc pichlavě nevypadá, možná mu šplhající rysové všechny ostny ulámali...)