SALVATOR: mozna za to muzou naky naplaveniny...🤷

SALVATOR: Jen bych doplnil, že dijk v holandštině znamená spíše než příkop ty jejich životně důležité hráze proti vodě. Nejspíš proto je Van Dijk celkem rozšířené jméno. Na tom mi přijde zajímavé a zároveň vlatně i velmi logické, jak to vzniklo (kdyžtak mě prosím oprav, jsem etymolog-amatér):
Anglické ditchdyke/dike a nizozemské dijkj pocházejí ze stejného starogermánského slova "dikaz" (a to zas nejspíše z protoindoevropštiny) a původní význam se pravděpodobně vztahoval jakémukoliv dílu vzniklému kopáním - tedy jak příkopu tak k navršenému valu (ostatně při vyhloubení příkopu tenkrát vždy vznikal i ten; halt asi neměli náklaďáky na odvoz). Hypotetizuju, že oba útvary byly původně tak úzce spojeny, že je zřejmě označovalo jediné slovo. Akorát pak se v jednotlivých jazycích význam postupně specializoval různým směrem, a to mi přijde právě zajímavé. V angličtině se původní staroanglické ditch ustálilo ve významu příkop, zatímco dike/dyke (zřejmě ovlivněné ze severu a z Nizozemí) označuje především hráz či ochranný val. No a nizozemské dijk naopak úplně ztratilo tu část významu "příkop" a dnes znamená prakticky výhradně hráz nebo protipovodňový val. Vtipná je i Němčina, která má Teich (rybník) a Deich (hráz). Můj dojem je, že tenhle vývoj musí souviset se zásadním významem těch vodních děl v Nizozemí. Hráze byly tak zásadní, že si prostě dijk na to vyhradili. Na ten opačný význam pak mají sloot (příkop, odvodňovací kanál) či polder (ty kousky slané půdy, které si právě těmi dijky vydobyli z moře, ale taky rezervní záplavové oblasti) atd.
Super mi na tom přijde, jak jsou tyhle názvy krajinných prvků či staveb (nejen ten dijk) mimořádně častou součástí dnešních nizozemských příjmení :)
dijk-hráz: fotbalisti znají Van der Dijka a programátoři Dijkstru
dam-přehrada: Amsterdam (hráz přes řeku Amster), za mlada jsme hltali round-kicky Jean-Claude Van Damma
kanál-vaart: další fotbalista Van der Vaart
mokřad-broek: Van der Broek (cyklistika)
jezero-meer: Van der Meer / Vermeer

... a možná že Van der Sloot zas tak časté příjmení není, protože sloot měli všude, to by bylo na prd rozlišovadlo :)) Něco jako u nás pan Lesní :)

DRAGON: Van Damme je herecký pseudonym, ale právě vychází z flanderského Van (der) Dam, takže Honza-Klaudík Podhrázský :) (Jinak, původně se jmenoval Varenberg.)

SALVATOR: tu horu bych chtel teda videt;) i kdyz pro nekoho z -2 mnm je mozna horal kazdej, kdo zije v +mnm na naky hrazi:))))

SALVATOR: zajimave. Nemuzu dohledat, ale nekde jsem videla podobny clanek, v nem byla fotografie zobrazujici jak vidi ptaci make up, a do nejake miry to korespondovalo se zbarvenim (agresivnich) samcu. Mozna, ze jsou schopni spojit si nejaky vjem (chemicky, vizualni, atd) s tim divokym zbarvenim, takze ikdyz zena neni vybarvena, muzou to od ni ocekavat agresivitu.
V tom clanku bylo takze zobrazeni jak se vidi ptaci vzajemne a nekteri nasemu oku monochromaticke druhy hyri ruznymi vzory.
Vcera jsem take slysela podcast o magnetickem poli a v nem byla zninena studie, jakym mechanismem ptaci (cervenky) to pole vnimaji a podle vseho ho vidi okem. Popisovali fyziologii a tak, ale detaily si nepamatuju. Je to v poslednim dilu The Rest Is Science.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-prazsky-skolak-nasel-raritniho-sneka-ulitu-ma-zatocenou-doleva-40583462

Většina šneků má ulitu pravotočivou, levotočivá je vzácnou genetickou evoluční raritou. Šneci s levotočivou ulitou často mají problém najít partnera pro páření, protože jejich pohlavní orgány nejsou zrcadlově kompatibilní s pravotočivou většinou. Jestli to bude i případ nalezence z Liberecka, to se uvidí. Zatím není jasné, jaká ho čeká budoucnost. Zdejší ochránci oslovili různé odborníky a možná se pro něj nakonec podaří najít i vhodného partnera.

„Třeba se nám ozve někdo, nějaký odborník nebo chovatel, kdo má také levotočivého šneka a najdeme mu i partnera. Četl jsem, že někde na Novém Zélandu dokonce proběhla kampaň, kde právě hledali partnera pro šneka s levotočivou ulitou, ale nevím, jak to nakonec dopadlo. Třeba budeme mít štěstí,“ doufá David.

Nedův příběh bohužel neskončil happyendem.
Ned (snail) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Ned_(snail)

Tady to dobře dopadlo.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_(snail)

Jeremy was named after the left-wing British Labour politician Jeremy Corbyn, on account of it being a "lefty" snail, but also due to Corbyn's reported love of gardening. The snail became famous worldwide after a public appeal to find other left-coiled snails for a mate. Jeremy had 56 offspring and died on 11 October 2017, aged "at least two" years.

Možná jste v různých seznamech bizarních zákonů zaznamenali, že je zakázáno zemřít na půdě britského parlamentu, ale obvykle se neuvádí proč.

Je tomu tak proto, že pokud někdo zemře na půdě britského parlamentu, má automaticky nárok na vypravení státního pohřbu.

Jed čtverzubce (fugu) se možná používá i k zombifikaci. K otravě oběti, krádeži těla po pohřbu a oživení jako otroka bez vůle s mozkem postiženým snad nedostatkem kyslíku.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-10/zombifikace-haiti-analyza-dna.html

SIK: Krása. Tak si to v ústavu přečti ještě jednou, hlavně to, s čím se ta sklenice vody porovnává. AI možná nebude potřeba. Life will never be the same ;)

Meruňka je jedno z těch slov, které cestovalo napříč tolika jazyky a civilizacemi.

Anglické slovo "apricot" pochází z latinského "praecox", což znamená něco jako "brzy dozrávající", protože meruňka dozrává brzy během léta, na rozdíl od broskve, se kterou byla často srovnávána.
Později se to slovo dostalo do byzantské řečtiny jako "berikokkia" a v moderní řečtině existuje jako "verikoko".
Z řečtiny přešlo do syrštiny a potom do arabštiny jako "barquq".
Během andaluského období se z něj stalo "al-barquq". To slovo potom doputovalo až do Španělska přes Maroko během vlády v Andalusii a změnilo se na "albaricoque", potom do italštiny jako "albicocca", do francouzštiny jako "abricot" a nakonec do angličtiny. Nejdřív jako "apricock" a později "apricot".
V dnešní arabštině ale "barquq" v některých regionech znamená i švestku.
Původní arabské slovo semitského původu je spíš něco jako "mishmish", alespoň tak ho znám já, a to pravděpodobně pochází ze syrského "kishmisha", které souvisí se sušením a scvrkáváním, protože meruňky se častěji jedly sušené než čerstvé.
Existovala také odrůda meruňky nazývaná "qaisi". Dodnes je v Sýrii známá odrůda oliv zvaná "zaitun qaisi".
Tato meruňka "qaisi" putovala na východ do perštiny a potom do turečtiny, kde se meruňka řekne "kayısı".
Existuje dokonce turecké rčení: "Bundan iyisi Şam'da kayısı." Což doslova znamená: "Lepší už je jen meruňka z Damašku."
Jinými slovy: "Tohle je tak dobré, jak jen to jde."

A tenhle odkaz nezůstal jen v turečtině.
V portugalštině a v některých španělských dialektech existují názvy, které doslova odkazují na Damašek.
A řečtí mluvčí si možná všimnou slova "damaskino" nebo "damaskina", což zase znamená něco spojeného s Damaškem.
Takže tohle prolínání názvů pro švestky, broskve a meruňky se objevuje pořád dokola.
A když se vrátíme k perštině, běžné slovo pro meruňku znamená doslova "žlutá švestka".
Botanický název meruňky je "Prunus armeniaca", tedy "arménská švestka", protože Evropané se s tím ovocem setkali přes Arménii, takže pro něj měli dvě různá pojmenování, původně z latinského "armeniaca".
Z toho pak vznikla regionální italská slova pro meruňku, například "armellini", a odtud i další varianty v istrijských a dalších jazycích.

Takže v jednom jediném ovoci máte názvy, které znamenají:
"brzy dozrávající",
"žlutá švestka",
"ovoce z Damašku",
nebo "arménská švestka".

A každý z těch názvů odráží to, jak lidé to ovoce poprvé poznali, jak ho používali nebo odkud si mysleli, že pochází.

Je to vlastně malý záznam historie. Úžasný.

MATHES: nebo možná královna Viktorie. Tzv. velmi dlouhé 20.století Jiřiny Bohdalové...

Bobcat climbs 40-foot tall cactus to evade mountain lion - Animal Awesome
https://animalawesome.com/bobcat-climbs-on-top-of-40-foot-tall-cactus-for-hiding-after-being-chased-by-mountain-lion/
Rysové se před pronásledováním mumiemi... ehm, chci říct horskými lvi ukrývají na 12m kaktusech. A ne, není to prý AI slop, prý je to skrz srst a bříška paciček nepíchá... (konkrétní kaktus na fotce teda moc pichlavě nevypadá, možná mu šplhající rysové všechny ostny ulámali...)

MEANKITTY11: ano, když máš hustotu obyvatel 10x- 30x nižší než v Evropě, tak je to do nemocnice daleko. Další problém jsou kamiony, na hlavních interstate budeš mít nadpoloviční většinu dopravy kamiony... nehody s kamiony jsou velký průšvih, pro jejich velikost a hmotnost... dále - jezdí tu "všichni" - moje kámoška (91 let) vozí manžela na specializovanou léčbu 100km běžně. Děti mají řidičáky od šestnácti, ale v některých místech a situacích můžou jezdit od čtrnácti (dítě z osamělé farmy může dostat povolení jezdit do školy / práce)... no a pak jsou lidi, kteří neumí anglicky (když už náhodou znají značky) - a kteří si nepřečtou cedule, které oznamují věci jako "za padesát mil budete potřebovat řetězy" "dálnice uzavřená vysokým vozidlům pro boční vítr 60+mph" (to je v Evropském kontextu vichřice), nebo "v příštím městě je dálnice uzavřená" (to je důležité, když víte, že to příští "město" má 300 obyvatel a jediná civilizace je benzínka se dvěma stojany - tak možná chcete zůstat ve větším městě s hotely, obchody atd.)... a ve prostředku USA se ocitnete velmi snadno nejen daleko od nemocnice, ale i bez signálu - s kontinentálním / pouštním / horským počasím, kdy jsou rozdíly teploty mezi dnem a nocí klidně třicet stupňů, kdy jedné straně kopce jedete po slunné suché dálnici a na druhé vletíte najednou za zatáčkou do půlmetrové návěje mokrého rozježděného sněhu s bočním větrem značka "vichřice" (vyzkoušeno za vás, nedoporučuju)

... a vyjma herecké kariéry měl Richard Attenborough i kariéru režisérskou, plnou žánrově velmi rozmanitých filmů, které definitivně výrazně ovlivnily kulturu posledních 50 let.

1992 Chaplin
1987 Volání svobody
1985 Chorus Line
1982 Gándhí
1978 Kouzlo
1977 Příliš vzdálený most

(a volně navážu prokrastinujícím řetězcem)

Mám tendenci motat dohromady Richarda Attenborougha a Michaela Apteda, protože jsou oba Britové a mají tak nějak podobnou filmografii se sklonem k životopisům, ale Apted je o 20 let mladší.

Michael Apted (vybrané filmy):
1999 Jeden svět nestačí
1994 Nell
1988 Gorily v mlze
1980 První dáma country music
1979 Agáta

Titulní role Nell (vlčího dítěte) je možná tou nejlepší rolí Jodie Foster vůbec. Vedle ní v tom filmu hráli další dvě hlavní role Liam Neeson a Natasha Richardson. Natasha Richardson, Natasha Richardson, to jméno je mi povědomé, kde je jí asi konec? Aha, Natasha Richardson byla ta manželka Liama Neesona, která v roce 2009 zemřela v důsledku zranění hlavy způsobeného pádem na lyžích (v rámci lyžařského kurzu pro začátečníky). :-(

Nell je jejich jediný společný film.

Nevím proč a nač, ale prave jsem si rozpomenula na existenci Pitcairnových ostrovů. Možná že jak se stehuju z Ústí, tak pro své další životní zocelováni hledám nějakou ještě horší lokalitu.
Tedy Pitcairnovy ostrovy. Oficiálně je to nepříliš významné zámořské území Spojeného království v jižním Tichem oceánu a skládá se ze 4 ostrovů, kdy obyvatelný je pouze jeden a to ostrov Pitcairn. Ostrovy Oeno, Ducie a Henderson obydlené nejsou. Aktuálně na ostrově Pitcairn žije cca 35 lidí a de dacto se jedná o potomky vzbouřenců z lodi Bounty, která zde leží potopena v zátoce Bounty Bay už od roku 1790. Vzbouřenci se zde vylodili a Bounty sami úmyslně zapálili, aby nebyli odhaleni. Vzbouřenců bylo 9, sebou měli dalších 6 námořníků, 31 Polynésanů a jedno 10 měsíční dítě. Britové se ke svým polynéským sousedům nechovali zrovna hezky a tak za nedlouho většina mužů zemřela/byla zabita. Zbytek populace tak úspěšně hospodařil a množil se, až v polovině 19. století kapacita ostrova přestala dostačovat a 193 lidí emigrovalo na Norfolk, něco přes 40 z nich se ale později vrátilo zpět.
V roce 2004 se provalila série sexuálních útoků ze strany starosty a jeho kumpánů. Údajně aféra sahala až do 70. let 20. století a zapletena do ní byla takřka polovina všech mužů populace ostrova.
Hlavním zdrojem přijmu obyvatel je prodej poštovních známek a suvenýrů pasažérům lodi mezi Británií a Novým Zélandem. Jinak je živí rybolov a pěstování plodin. Hlavni město Adamstown má radnici, přístav, školu, školku, muzeum a zdravotní stredisko a jedinou dlážděnou cestu.

MARASAN: Jak říkám, nad těch 2000+ m.n.m. je jen pár baráků na severovýchodním okraji čtvrti Tajrish...ale ano, je to pořád Teherán a kilák vertikální rozdíl v rámci městské zástavby je hodně...možná snad fakt rekord.
Zde zmiňovaný La Paz má taky aspoň kilák rozdíl (cca 3200-4200).

SALVATOR: všude, kde je slabikotvorné kl, kr, možná i k kv, bych hledal protokeltštinu. On vlastně každý jazyk má pro spoustu věcí synonyma, s tím, že přes ta synonyma je tam překryv se sousedními jazyky, kdy třeba i ve stejné jazykové skupině vedle převládá jiné synonym jako nejčastější. Tu Jizeru/Iseru/Isar (Bavorsko - ještě blíž!) jsem věděl, ale "kámen" překvapil, protože určitě není přes germánské jazyky... navíc velšsky a gaelsky je to "kalkulus" (sic!)

Ta kráva je ale asi spíš protoindoevropská, než než čistě keltská: v litevštině karvė, a litevština je tak protoindoevropská, jak to jen v Evropě jde... naopak dnešní keltské jazyky jen neurčitě bučej, pokud jde o krávy...

#offtopic sorry :-)

Angličtina obsahuje poměrně málo slov keltskýho původu. Teorie je taková, že anglosaská invaze na ostrovy byla tak rychlá, že bylo málo příležitostí pro asimilaci, jak populace, tak slovníku.
Ze skotský galštiny to jsou často slova pro geografický útvary, jako glen, loch, bog, ale taky clan, claymore, galore (z gu leor - dost, dostatek), pet (z peata - ochočené zvíře), slogan (z sluagh-ghairm - doslova bojový pokřik), trousers, nebo strontium (Sròn an t-Sìthein, jméno vesnice).
Z irský galštiny třeba banshee, brat (původně druh zástěry), zajímavou historii má clock (clocc, zvon se dostalo do starohornoněmčiny, dnes něm. Glocke a odtud přes vlámštinu do angličtiny), hooligan (z příjmení Ó hUallacháin).
Z velštiny třeba corgi (cor - trpaslík, gi - pes), flannel, cromlech, název asi 4 řek "Avon" znamenal původně prostě "řeka" a co mě asi překvapilo nejvíc, že dost možná z velštiny je anglický slovo pro tučnáka - pen gwyn je ve velštině (a i bretonštině a kornštině) "bílá hlava". Což je teda trochu divný, tučňáci, až na mláďata, bílý hlavy nemaj. Eště je možnost, že to je z latinskýho "pinguis" - tlustý.