ZUZKAOU: Tak tohle mi taky nijak nepomohlo. Já mrkev ráda, ale prakticky výhradně v syrovém stavu nebo maximálně lehce spařenou. Výrazněji tepelně upravenou snesu jen v rizotu. Ale za to mrvový salát s jablkem nebo ananasem, zakápnutý kapkou citronové šťávy, to je dobrota.

ZUZKAOU: Co je k prozkoumávání na šiškách s mákem? To bylo jedno z mála jídel, které jsem si chodila přidávat. Zato na krupicovou kaši jsem se několik let nemohla ani podívat, potom co mě vychovatelka v družině donutila do sebe nacpat celý talíř, který byl prostě tenkrát nad mé síly a já ještě v jídelně hodila šavli. :-/ Ještě ve dvaceti se mi jen z pohledu na krupicovou kaši navalovalo. Přitom mi vždycky chutnala :-( Podmíněné reflexy jsou svině. Naštěstí to postupně nějak vymizelo a už ji zase jíst můžu, zrovna dneska jsem měla naprosto výbornou od své sestry k snídani.

Koprovka mi dlouho nechutnala, kolem dvaceti jsme jí konečně přišla na chuť, ale nedávno jsem bohužel zjistila, že jsem na kopr alergická :-( Takže zase nic. Ani tzatziki, ani kyselé okurky s koprem v nálevu a spousta dalších věcí :-(

ZUZKAOU: Rýžový nákyp "díky" školní jídelně pozřít skutečně nedokážu, a to přestože naše závodka ho vyrábí ve verzi na pohled celkem lákavé s čepicí zapečeného bílkového sněhu.

Mléčnou polévku jsem naopak jako holka milovala a byl to jediný způsob, jak do mě mléko dostat. Nejradši jsem ji měla v mámině podání, a to je vlastně jen ohřáté mléko, osolené, opepřené, se lžičkou másla a do něj (pokud možno domácí) nudle.

ZUZKAOU: teda nevim sisky s makem jsem si chodil v jidelne pridavat i nekolikrat, nudle s makem vetsinou OK (bezvajecny, rozvareny ale spon sladky :) , sunkofleky taky OK (ovsem v menze servirovana parodie "kantonske nudle" teda ee), hase to je vlastne co? (hrachovka?), krupicova kase nikdy zadnej problem, syrovou omacku v podani jidelna jsem nikdy nemel (asi nejaka novota nebo co, nebo jsem mel kliku) a rajskou jsem vzdycky zboznoval i kdyz v tom bylo mas jak podrazka (na zakladce jsem chodil do jidelny jeste v dobe predkecupove, dnesni verzi si dovedu predstavit a fakt bych to asi nejedl)

ZUZKAOU: za me krupicova kase ok. delam ji obcas a porad mi chutna. i ve skole jsem ji mela rada. nejlepsi je s maslem a posypana cokoladou nebo grankem :) nedavno jsem se dozvedela, ze existuje i instantni. staci pry jen zalit vodou a zamichat. no, nevim

Záhlaví aktualizováno, jestli jsem dobře hledala, tak průzkumé úkoly jsou momentálně

šišky s mákem
rýžový nákyp
nudle s mákem
vařené hovězí
zapečené těstoviny/šunkofleky
haše
sýrová omáčka s těstovinami
krupicová kaše
mléková polévka.

a byli nalezeni noví podezřelí
francouzské brambory
rajská s tvrdým masem

MOIRAIN: jiné pití, ehm

MOIRAIN: no preslazeny caj muzu, takze by mi to nevadilo. Blby ale je, ze uz ani nevim proc, nejspis trauma ze skoly v prirode ve 2. tride, se mi znechutil pomerancovy dzus. Dodneska mi staci si k nemu jenom cuchnout a je mi soufl

TOOMIX: když jsem v lázních tři měsíce nedostala k snídani jiné pitý než meltu a přeslazený čaj, tak ji fakt už v životě nemusím byť jen cítit

ZUZKAOU: Já si myslím, že bohatě stačí dávat kopr čerstvý, nebo mražený, už to samotné hodně vylepší chuť, ale já si pro sebe koprovku dělám dost prasácky, mlíko, přiměřeně mouky, provařit, dochutit k bramborům a vejci ideální doplněk a dohromady to dělá večeři hotovou za 20 minut. K masu bych ji dělala s vývarem, samože.

Moje jediné jídelnové trauma je pudink (souška na vaření nás ho donutila sníst připálený), krupičná a rýžová kaše, rýžový nákyp a nudle nasladko, z toho jsem ochotná čas od času a není-li zbytí sníst jen ten pudink, rýžový nákyp nepozřu ani vlastnoručně vyrobený. Jo a melta, bléééé.

ZUZKAOU: játra na cibulce - cibulka do zlatova, na to hodit drůbeží játra, osmahnout, zatáhnout, přidat drcený kmín, v tom to stadiu je už schopno podávání, dá se přidat třeba ještě majoránka, solí se až na konec.
Při pokračování se vedle na vodní lázni provaří v zakysané smetaně nebo jogurtu mouka, až to zhoustne a přidá se k játrům které byly zality trochou vody, solíme až na konec, podává se s rýží.

ZUZKAOU: Kolena nevaříme, ale pečeme. Obzvlášť úžasné je kolínko šunkové, co zbude v řeznictví po ořezání šunky od kosti. Tomu když se nařízne kůže a dá se péct, tak je o parádní večeři postaráno (křen nutný!). Brokolici, dělám-li ji jako přílohu, dávám jen rozebranou na růžice do skleněné misky, posolenou a posypanou muškátovým oříškem, a přiklopenou mikrovlním tak 6 minut.

A znovu děkuji za recept na květákové kari. Rodina se ho aktivně dožaduje, což bych u těch svých masožravců nikdy nečekala.

Jo a když tak koukám na záhlaví (asi to přesunu na nástěnku a zaktualizuju.)

UHO je sprostá nápodoba základní hnědé omáčky- španělské omáčky z pěti základních omáček (bešamel, veloute, španělská, holandská, rajčatová)

Hnědá omáčka (Sauce Espagnole) od Michala Klímy

½ šálku hovězího nebo telecího tuku (beef or veal drippings)
1 šálek mrkev/celer/petržel na jemné nudličky
½ šálku hladké mouky
10 zrnek černého pepře
2 šálky nadrobno sekaných loupaných rajčat bez semen a šťávy (concassée)
½ šálku hrubě sekané zelené petrželky
8 šálků dobrého hovězího vývaru
Postup

1. V pánvi se silným dnem zahřejeme tuk. Přidáme 1 šálek mirepoix ku kterému jakmile začne hnědnout přidáme ½ šálku mouky, a mícháme až do zhnědnutí, a přidáme 8 šálků vývaru.
2. Vaříme zvolna asi 2 až 2 ½ hodiny nebo až do vyvaření na polovinu objemu. Příležitostně zamícháme a odtučníme tuk který vystoupí napovrch (to skim fat). ? odtučňování.
3. Omáčku přecedíme a občas zamícháme abychom zabránili utvoření škraloupu.
4. Omáčka by měla mít asi stejnou hustotu jako smetana.
5. Dochuťte solí a pepřem.

Vniřnosti jsou tu rozebíraný docela často a nápravu vztahu ke kolenům dejte dohromady někdo, kdo si je vaříte. Brokolici je potřeba hlídat, aby se nerozvařila a nebyla syrová. Nebo smažená jako květák - to její brokolicovatost dost zamaskuje. Pár postů nazad byla zamaskovaný do quiche, to by taky mohlo fungovat docela dobře.

Tak s mrkví je to u mě asi beznadějné, obě fotky na mě působí naprosto stejně odpudivě. Mrkev snesu v jídle, do kterého je zakomponovaná natolik, že není poznat její barva a chuť.

TOOMIX: jo veprovy v mrkvi nemuzu taky do dneska - je to snad nejodpornejsi zalezitost, co jsem kdy zral. Koprovka mi nevim proc nikdy nevadila (sice verze s bramborem a vajickem s sedivym zloutkem nebyla nic moc, ale dalo se to)

Byl jsem sem odkázán z auditka od Babici. Mé největší trauma ze sravy ve školce spočívá v tom, že jsem byl onehdá nucen sníst tu odpornoou koprovku s bramborama. A nemohl jsem jít po obědě spát, dokud jsem to nesnědl. Brečel jsem, křičel, nic nepomohlo, já to musel sníst. Později se ke koprovce přidala i játra a ostatní vnitřnosti (ledvinky, jazyk, dršťky...). Po dosažení věku hodného základní školy jsem počal nesnášet veškerou dušenou zeleninu, zejména brokolici a mrkev, tlusté vepřové a hovězí. Nejhorší jídlo ze základní školy bylo "Vepřové maso v mrkvi". Ohavné klepající se cosi zalito UHOŘem, a k tomu brambory posypané dušenou mrkví. Dále také rajská s hovězím tvrdosti kvalitní podrážky. Dodnes nesnáším koprovku, jídla s koprem (tzatziki jako jedniné můžu), vařené vepřové (například koleno), dušenou mrkev s brokolicí a veškeré vnitřnosti. Jediné, pro mě akceptovatelné formy jídla, ve kterém jsou nějaké vnitřnosti, jsou tlačenka a paštika.

Tak priznam se, ze srdce, zaludky, krky a podobne nemuzzuuu, proste ne. Ale jatra mi napiklad chutnaji. Jednou na stredni jsem od Světlany (pani, co vydavala obedy) vyslechla, ze mame dneska veprove srdicko a kolinka a povim Vam, ze z te jidelny jsem valila neuveritelnou rychlosti a to i po slepu: jsem totiz nevidoma :D Ta predstava toho srdicka me proste donutila se rychle hybat smer skolni bufet :D

ZUZKAOU: Když já jak tyhle orgány vídám lidský, tak si pak přijdu jak kanibal, tak to radši nejím :). Ale že je to jistě dobré, to věřím.

my se doma o tyhle veci vetsinou rvali. Poskakovali jsme s otcem u hrnce s vyvarem a cekali, nez nam mama vytahne krky, zaludky, srdce,...