VYHULENY_UFO: tak to dame i sem
Diagnostikou dysortografie se ve své publikaci zabývají Jucovičová a Žáčková
(2008). Diagnostika probíhá, stejně jako u ostatních specifických poruch učení, na odborném pracovišti.
Dysortografické obtíže začínají být patrné již s psaním prvních slov, dítě „vynechává písmenka, neumisťuje správně diakritická znaménka, komolí slova, píše slova v krátkých větách dohromady“ (Jucovičová, D., Žáčková, H. 2008, s. 10). Tyto obtíže se nemusí objevovat pouze u dětí s dysortografií, u jiných však při vhodné intervenci poměrně brzy vymizí. Dysortografii můžeme diagnostikovat poměrně spolehlivě až ve 2. ročníku ZŠ, kdy se obtíže prohlubují a rostou, zejména když se děti učí rozlišovat psaní měkkého a tvrdého i/y po měkkých a tvrdých souhláskách. Dětem začíná činit obtíže psaní di-ti-ni/dy-ty-ny v závislosti na porušeném sluchovém rozlišování a postupem času se přidávají další výše popsané obtíže. Diferenciální diagnostikou je třeba odlišit obtíže charakteristické pro dysortografii od obtíží, které vznikly prostým neovládnutím pravopisných pravidel (Jucovičová, D., Žáčková, H. 2008).
ale hlavne ze ty to vis lepe, ze?